Filiace

Filiace (z latinského „filiatio“, filius / filia - syn / dcera) je výraz, který má více významů.

* Ve smyslu genetického (genealogického) příbuzenství osob, kde základem jsou skutečné biologické vztahy mezi jedinci, kdy jedna osoba pochází z druhé. Z hlediska právního se do téže kategorie řadí také příbuzenství založené např. +more osvojením.

* Filiace ve smyslu církevního práva označuje založení nového (dceřiného) konventu podřízeného mateřskému klášteru. V obecném smyslu pak filiace může označovat firmu (závod) v dceřiném poměru (pobočka, odštěpný závod) k mateřské firmě.

* Zvláštní skupinu pak tvořily ženské cisterciácké kláštery, které nevytvářely vlastní síť filiačních vazeb, ale podléhaly mužskému klášteru cisterciáků. V čele ženského konventu sice stála abatyše, avšak vizitací byl pověřen opat z nadřízeného mužského kláštera, který také zastupoval cisterciačky navenek.