Hlaholice

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Hlaholice jsou dřevěná kesky, které slouží k vykonávání zpěvu. Tyto hudební nástroje byly používány především v českých zemích v 19. století. Hlaholice mají charakteristický tvar podobný květině a skládají se z hlavního těla a bohatě zdobeného horního obruče. Zvuk se produkuje pomocí polyfonního klepání malíčky do obruče, což vytváří harmonické tóny. Hlaholice se často používaly jak při náboženských slavnostech, tak při občanských oslavách. Ve 20. století však jejich popularita upadla a dnes jsou využívány pouze jako historický hudební nástroj.

Nápis v chorvatštině, latinka a hlaholice - „Město Drivenik“ Hlaholice či řidčeji a zastarale glagolice je nejstarší, dnes jen výjimečně užívané slovanské písmo. Jeho jméno pochází ze staroslověnského slovesa glagolati - hovořit nebo podstatného jména glagolъ - slovo. Písmo tvořilo základ kultury a vzdělanosti Velké Moravy, později se rozšířilo do jiných slovanských zemí, kde se nejdéle udrželo v Chorvatsku. Během 10. století Slované přešli buď k latince nebo cyrilici (která má na hlaholici nezávislý původ) a hlaholice byla odsunuta na okraj.

...
...
...

Původ

Krk z 10. +more století Hlaholici vytvořil Konstantin ze Soluně (svatý Cyril) kolem 862-863. Podnětem k tomu mu byla jeho mise na Moravu (žádost moravského vládce Rastislava u východořímského císaře Michala III. ) a nutnost vytvořit písmo pro přijatelný zápis slovanštiny, do níž bylo třeba překládat bohoslužebné i jiné texty. Hlaholice měla původně 41 znaků, některé pro hlásky, které se vyskytovaly jen ve slovech přejatých z řečtiny. Z nich 24 grafémů je pravděpodobně odvozeno ze středověkých kurzivních minuskulních znaků řeckého písma. Původ ostatních znaků není znám, část z nich je pravděpodobně odvozena z písmen hebrejského a samaritánského písma (s nimi se Konstantin seznámil na své předchozí cestě k Chazarům), některé mohou mít i spojitost s abecedou koptskou, gruzínskou a s latinkou. Jiná teorie, dnes již zastaralá a neuznávaná, říkala, že hlaholice má základ v domácím (diskutovaném) runovém písmu („črty a vruby“, viz níže a také slovanské runy), které bylo, podobně jako germánské runy, v předkřesťanské době užíváno výhradně k náboženským účelům. Hlaholice byla každopádně sestavena jako vědomý celek s návazností mnoha písmen a jednotnou grafickou úpravou zvláštního ornamentálního rázu.

Svědectví mnicha Chrabra („O písmenech“)

Slované dřív, pokud byli pohany, neměli písma, ale počítali a věštili črtami a zářezy. Když se pokřtili, snažili se psát slovanskou řeč bez úpravy latinskými i řeckými písmeny. +more Ale jak je možné psát správně řeckými písmeny bogъ nebo životъ nebo dzělo nebo crъkovъ nebo člověkъ nebo širota nebo ščedroty nebo junostь nebo ǫdu nebo językъ nebo ědъ a jiná jim podobná. A tak bylo mnohá léta. Potom však lidumilný Bůh, který vše řídí, neponechal lidské plémě slovanské bez vzdělání, ale přiváděje celé k vědění a spasení, smiloval se nad plemenem slovanským a seslal mu svatého Konstantina Filozofa, zvaného Kyril, muže spravedlivého a pravého. A ten pro ně vytvořil třicet a osm písmen, některá po vzoru řeckého písmene, jiná pak podle slovanského jazyka, počav podle řečtiny prvním. Oni totiž začínají alfa a on azъ. Od azъ začíná obojí. A jak to učinili oni, aby napodobili židovská písmena, tak i on řecká….

Rozšíření

Stránka ze Zografského kodexu, psaného na přelomu 10. +more a 11. století v klášteře na hoře Athos Na Moravě se hlaholice používala v letech 863-886 pro oficiální státní a bohoslužebné účely. Vyučovala se na škole (akademii), kterou založil Konstantin nebo Metoděj a kde byli vychováváni jejich učedníci. V roce 886 byli nitranským biskupem Wichingem kněží slovanského obřadu vyhnáni a hlaholice se na Moravě přestala užívat. Několika z vyhnaných kněží se ujal bulharský chán Boris I. a pověřil je výukou bulharských kněží; založil za tímto účelem dvě akademie, v Ochridu a Preslavi. Bulharsko totiž přijalo křesťanství teprve nedávno a Boris viděl ve vlastním bohoslužebném jazyce a písmu záruku nezávislosti bulharské církve na cařihradském patriarchátu. Z bulharských škol se hlaholice rozšiřovala do dalších zemí na Balkánu, dostala se i do Chorvatska a Dalmácie, kde se udržela velmi dlouho; zde také vznikla hranatá varianta písma vedle staršího oblého. Roku 1248 dokonce papež Inocenc IV. dal Chorvatům ojedinělé privilegium užívat v liturgii vlastní jazyk a písmo, kterým byla právě hlaholice.

Kromě Bulharska a Chorvatska se od 10. století hlaholice užívala ještě v Čechách a v malé míře i na Kyjevské Rusi. +more V polovině 14. století se na čas vrátila do Čech, konkrétně do Prahy, hranatá podoba hlaholice, když tam byli r. 1347 českým králem Karlem IV. v rámci jeho snahy o znovuzavedení slovanské liturgie povoláni chorvatští mniši (glagoljaši), pro něž byl na Novém Městě pražském založen klášter sv. Jeronýma a Panny Marie - pro tento klášter se později vžilo označení Emauzy. (Ve zdejším skriptoriu vznikla mj. i hlaholská část Remešského evangeliáře, korunovačního kodexu francouzských králů. ) Z pražských Emauz byli později (1390) králem Vladislavem Jagellem a jeho ženou Hedvikou povoláni mniši do Polska, k nově založenému kostelu sv. Kříže na krakovském předměstí Kleparz; slovanský-hlaholský ráz této fundace pak přetrval až do 70. let 15. století.

Písmena

Zde je uveden přehled písmen hlaholice. Protože bylo zvykem přidávat písmenům i číselný význam (samostatné znaky pro číslice neexistovaly), je uvedena i číselná hodnota písmen, podrobně viz číslice hlaholice.

PísmenoStaroslověnské jménoHláskový významČíselná hodnotaPředpokládaný původ
UnicodeOblá variantaHranatá varianta
Azъ[a]1Znak kříže nebo hebrejské alef (א)
Buky[b]2Neznámý; /m/ v samaritánské abecedě vypadá stejně, ale je zrcadlově obráceno
Vědě[v]3Asi latinské v (V v)
Glagolъ[g]4Řecké gamma (Γ γ)
Dobro[d]5Řecké delta (Δ δ)
Jestъ[e]6Samaritánské /he/ nebo řecká číslice sampi (ϡ)
Živěte[ʒ]7Neznámý
Dzělo[ʣ] (tradičně česky psáno dz)8Neznámý
Zemlja[z]9Varianta řeckého theta (Θ θ)
Ⰹ, Ⰺ,Iže[i]10Řecké iota s diarezí (Ϊ ϊ)
I[i], [j]20Neznámý, asi kombinace křesťanských symbolů trojúhelníku a kruhu
Ďerv[ʥ] (palatální g nebo d)30Neznámý
Kako[k]40Hebrejské kaf (ק)
,Ljudьje[l]50Řecké lambda (Λ λ)
Myslite[m]60Řecké mý (Μ μ)
Našь[n]70Neznámý
Onъ[o]80Neznámý
Pokojь[p]90Řecké pí (Π π)
Rьci[r]100Řecké ró (Ρ ρ)
Slovo[s]200Neznámý, asi kombinace křesťanských symbolů kruhu a trojúhelníku
Tvrьdo[t]300Řecké tau (Τ τ)
Ukъ[u]400Spojení znaků Onъ (Ⱁ) a Yžica (Ⱛ)
Fertъ[f]500Řecké fí (Φ φ)
Chěrъ[x] (tradičně česky psáno ch)600Neznámý, ale podobá se písmenu Glagolъ (Ⰳ), rovněž se podobá latinskému h
" | ⰙOtъ[o] (používalo se jen pro přepis řeckého omega (Ω ω)700Spojení písmena Onъ (Ⱁ) a téhož písmene zrcadlově otočeného
Šta[ʃt] (tradičně česky psáno št)800Částečné spojení písmena Ša (Ⱎ) a písmena Tvrьdo (Ⱅ)
Ci[ʦ] (tradičně česky psáno c)900Hebrejské písmeno cade (צ ץ)
Črьvь[ʧ] (tradičně česky psáno č)1000Neznámý
Ša[ʃ] (tradičně česky psáno š)2000Hebrejské šín (ש)
,Jerъ (dnes nazýváno tvrdý jer)[ɯ] (velice krátké u)3000Neznámý
ⰟⰊJery[ɨ] (podobně jako ruské ы)Spojení písmena Jerъ (Ⱏ) a Iže (Ⰺ) (místo Iže se též používalo I (Ⰻ))
,Jerь (dnes nazýváno měkký jer)[ɘ] (velmi krátké i)Neznámý
Ětь[æ]4000Možná z řeckého nápisného alfa (Α)
Jo[jo]Neznámý
Ju[ju]5000Neznámý
Ęnsъ[ę]9000Neznámý
Jęnsъ[ję]Spojení písmena Jestъ (Ⰵ) a Ęnsъ (Ⱔ)
Ǫnsъ[ǫ]Spojení písmen Onъ (Ⱁ) a Ęnsъ (Ⱔ)
Jǫnsъ[jǫ]Spojení písmen Jo (Ⱖ) a Ęnsъ (Ⱔ)
Fita[θ] (používalo se jen pro přepis řeckého theta)Řecké theta (Θ θ)
Yžica[ʏ] (vyslovuje se jako německé ü)Spojení písmen Iže (Ⰹ) a Jerъ (Ⱏ) (?)

Unicode

Pro hlaholici je v unicode rezervován blok U+2C00..U+2C5F ([url=http://www.unicode.org/charts/PDF/U2C00.pdf]Glagolitic[/url]).

Kvadrátní hlaholice

V roce 1372 založil císař Karel IV. +more v Praze na Slovanech Emauzský klášter a povolal do něho benediktiny-hlaholity z Charvátska; proto se v klášteře psalo charvátskou hlaholicí hranatého tvaru, jakou je napsána například Bible hlaholská. Tak byly psány nejenom spisy ve staroslověnštině, ale do hlaholice se přepisovaly i některé staročeské texty. Viz commons:Category:Angular Glagolitic letters.

Ligatury

U hlaholského písma se setkáváme s velkým množstvím ligatur a to nejenom dvou, ale i tří a čtyř písmen a to zejména v období charvátskohlaholském, jak dosvědčuje například Bible hlaholská. Příklady hlásek, ze kterých ligatury vznikaly : * aa, ga, za, da * vd, vr, vrz, vrt, vt, vtv, vz, vzv, vzd, vp, vl * dv, dž * el, mžt * zd, zl, zr, zv, zt * ml, mž, mč * lv, ll * pl, przd, pv, prvd * tr, tv, tl, tvrd, tz * chv * jud, juda * nd, ng Tyto ligatury mohou dnes lehce komplikovat četbu textu čtenáři, který na ně není zvyklý.

Odkazy

Reference

Literatura

Fucic, Branko: Glagoljski natpisi. (In: Djela Jugoslavenske Akademije Znanosti i Umjetnosti, knjiga 57. +more) Zagreb, 1982. 420 p. * Fullerton, Sharon Golke: Paleographic Methods Used in Dating Cyrillic and Glagolitic Slavic Manuscripts. (In: Slavic Papers No. 1. ) Ohio, 1975. 93 p. * Gosev, Ivan: Rilszki glagolicseszki lisztove. Szofia, 1956. 130 p. * V. Jagic Glagolitica. Würdigung neuentdeckter Fragmente, Wien, 1890. * H. Miklas (Hrsg. ) Glagolitica: zum Ursprung der slavischen Schriftkultur, Wien, 2000. * Steller, Lea-Katharina: [url=http://fullextra. hu/modules. php. name=News&file=print&sid=782]A glagolita írás[/url] In: B. Virághalmy, Lea: Paleográfiai kalandozások. Szentendre, 1995. * Vais, Joseph: Abecedarivm Palaeoslovenicvm in usum glagolitarum. Veglae, [Krk], 1917. XXXVI, 74 p. * Vajs, Josef: Rukověť hlaholské paleografie. Uvedení do knižního písma hlaholského. V Praze, 1932. 178 p, LIV. tab.

Související články

Cyrilice * Číslice hlaholice * Slovanské runy * Česká bible hlaholská

Externí odkazy

[url=http://www. moraviamagna. +morecz/texty/t_kyjevs. htm]Kyjevské listy - ukázka hlaholského textu [/url] * [url=http://stari. nsk. hr/Bastina/knjige/Misal/misal. html]Misal 1483 - hrvatski prvotisak[/url] * [url=http://db. nsk. hr/Bastina/knjige/Vrbnicki_statut/Vrbnicki_statut. html]Vrbnički statut 1380/1527[/url] * [url=http://db. nsk. hr/Bastina/knjige/Istarski_razvod/Istarski_razvod. html]Istarski razvod 1325/1546[/url] * [url=https://www. juls. savba. sk/glg/]Prepis slovenčiny alebo češtiny do hlaholiky[/url].

Kategorie:Písma Kategorie:Slovanská kultura Kategorie:Velkomoravská říše Kategorie:Bulharská říše Kategorie:Staroslověnština Kategorie:Dějiny Dalmácie Kategorie:Písma se čtyřpísmennými kódy ISO 15924 Kategorie:Cyrilometodějské výzkum

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top