Jaghnóbština

Oblasti, ve kterých žijí mluvčí jaghnóbského jazyka či tádžickojazyčné obyvatelstvo jaghnóbského původu (intenzita šrafování vyznačuje relativní homogenitu jaghnóbských komunit v daných oblastech)

Jaghnóbština (jaghnóbský jazyk) - jaghnóbsky яғнобӣ зивок (yaγnobī́ zivók [jɑʁnɔ:'bi: zɪ̆'vo:kʰ]) je žijícím jazykem severovýchodní skupiny íránských jazyků. Jaghnóbština se užívá zejména v oblasti Jaghnóbského údolí na horním toku řeky Jaghnób v severozápadním Tádžikistánu, mluvčí tohoto jazyka však žijí i v dalších oblastech Tádžikistánu, v oblasti Varzóbu, Zafaróbódu a v severních částech města Dušanbe. +more Počet mluvčích je odhadován na 12 500 jedinců.

Jaghnóbština je považována za potomka sogdštiny, jazyka Sogdiany, tedy oblasti Samarkandu, Bucháry a Pandžikentu, sogdštinu však používali obchodníci a učenci na širším území Střední Asie, množství písemných památek známe zejména z Turfanské oázy v Čínském Turkestánu. Na rozdíl od sogdštiny však jaghnóbština vykazuje určité odlišnosti, které ukazují, že jde spíše o jazyk velice příbuzný sogdštině, ale nelze s jistotou stanovit, že by se jaghnóbština byla vyvinula přímo ze sogdštiny.

Písmo

Jaghnóbské písmo ještě nebylo plně kodifikováno - běžně se používá tádžická cyrilice, ve vědeckých textech se označují délky (ӣ, ӯ) a rozlišuje se mezi hláskami /v/ a /w/ - pro druhou uvedenou hlásku se používá latinské písmeno ԝ, v běžných textech se však pro obě hlásky používá cyrilské в.

А а	Б б	В в	Ԝ ԝ	Г г	Ғ ғ	Д д	Е е
Ё ё	Ж ж	З з	И и	Ӣ ӣ	Й й	К к	Қ қ
Л л	М м	Н н	О о	П п	Р р	С с	Т т
У у	Ӯ ӯ	Ф ф	Х х	(Хԝ хԝ)	Ҳ ҳ	Ч ч	Ҷ ҷ
Ш ш	ъ / ʼ	Э э	Ю ю	Я я

Cyrilská písmena odpovídají následujícím symbolům v latinském vědeckém přepisu: а (a, ā) б (b) в (v) ԝ (w, u̯) г (g) ғ (γ) д (d) е (e / ye / ɛ) ё (yo) ж (ž) з (z) и (i, ī) ӣ (i, ī) й (y) к (k) қ (q) л (l) м (m) н (n) о (o) п (p) р (r) с (s) т (t) у (u, ū) ӯ (ʏ) ф (f) х (x) хԝ (x°) ҳ (h, ẖ) ч (č) ҷ (ǰ) ш (š) ъ / ʼ (ع) э (e) ю (yu, yū, yʏ) я (ya, yā)

Fonetika a fonologie

Jaghnóbština má 10 samohlásek - 3 krátké, 7 dlouhých - a 27 souhlásek.

Samohlásky

Jaghnóbské samohlásky (IPA)

Edituj	Přední	Téměř přední	Střední	Téměř zadní	Zadní
Zavřená
•

|- | style="height:30px; font-size:smaller; text-align:right;" | Téměř zavřená |- | style="height:30px; font-size:smaller; text-align:right;" | Polozavřená |- | style="height:30px; font-size:smaller; text-align:right;" | Středová |- | style="height:30px; font-size:smaller; text-align:right;" | Polootevřená |- | style="height:30px; font-size:smaller; text-align:right;" | Téměř otevřená |- | style="height:30px; font-size:smaller; text-align:right;" | Otevřená |}

krátké: i [i-ɪ-e], a [(æ-)a(-ɑ)], u [(y-)u-ʊ-o] (samohlásky /i/ a /u/ jsou silně redukovány v otevřené slabice před přízvukem)

dlouhé: ī [i:], ɛ [ɛ:], e [(ɛ:-)e:], ā [(a:)-ɑ:], o [(ɒ:-)ɔ:(-o:-u:)] (/o/ se často mění na /ū/ před /m, n/), ū [u:], ʏ [(u:-)y:-y:i̯(-i:)]

dvojhlásky: ay [ai̯] (/ay /se objevuje většinou ve výpůjčkách, v domácích slovech se vyskytuje pouze v západním nářečí, ve východním nářečí mu odpovídá /e/ [ɛ:]), oy [ɔ:i̯], uy [ʊi̯], ūy [u:i̯], ʏy [y:i̯], iy [ɪi̯]; ow [ɔ:u̯], aw [au̯]

Souhlásky

plozívy: [pʰ] /p), [b], [tʰ] /t/, [d], [kʰ] /k/, [ɡ] /g/ (/k/ a /g/ jsou palatalizovány na [cʰ] a [ɟ] před samohláskami přední řady anebo na konci slova), [qʰ] /q/ (neznělé plozívy ztrácejí svou aspiraci, následuje-li za nimi jiný konsonant)

frikativy: [f], [v], [s], [z], [ɕ] /š/, [ʑ] /ž/, [χ] /x/, [ʁ] /γ/, [χʷ] /x°/, [h] ([ɦ] se objevuje jako alofón /h/ mezi samohláskami anebo v kontaktu se znělou souhláskou), [ħ] /ẖ/, [ʕ] /ع/

affrikáty: [tʃ] /č/, [dʒ] /ǰ/

nazály: [m], [n] (obě hlásky mohou mít alofóny [ŋ] a [ɱ] před /k, g/, respektive /f, v/)

vibranty: [r]

laterály: [l]

approximanty: [β̞] /w/ (alofón [u̯] po samohlásce na konci slabiky či před konsonantem), [j] /y/

Znělé souhlásky jsou běžně vyslovovány nezněle na konci slova. Následuje-li slovo začínající znělým konsonantem, je poslední konsonant předcházejícího slova asimilován ke znělému konsonantu - v tomto případě je hláska /q/ znělostně asimilována jako /γ/, nikoliv [ɢ].

Hlásky /b, g, h, ẖ, ǰ, q, l ع/ se většinou objevují ve slovech cizího původu, v původních jaghnóbských slovech jsou tyto konsonanty vzácné.

	Bila‐ biály	Labio‐ dentály	Alveoláry	Post‐ alveo‐ láry	Pala‐ tály	Veláry	Uvu‐ láry	Faryn‐ gály	Glo‐ tály
Nazály	Bilabiální nazála|		Alveolární nazála|
Plozivy	neznělá bilabiální ploziva| Znělá bilabiální ploziva|		Neznělá alveolární ploziva| Znělá alveolární ploziva|		Neznělá palatální ploziva| Znělá palatální ploziva|	Neznělá velární ploziva| Znělá velární ploziva|	Neznělá uvulárníní ploziva|
Afrikáty				Neznělá postalveolární afrikáta| znělá postalveolární afrikáta|
Frikativy		Neznělá labiodentální frikativa| znělá labiodentální frikativa|	Neznělá alveolární frikativa| znělá alveolární frikativa|	Neznělá alveolopalatální frikativa| znělá alveolopalatální frikativa|			Neznělá uvulární frikativa| znělá uvulární frikativa|	Neznělá faryngální frikativa| znělá faryngální frikativa|	Neznělá glotální frikativa|
Labializované frikativy							Neznělá labializovaná frikativa|
Vibranty			Alveolární vibranta|
Aproximanty	Labiálníní aproximanta|				Palatální aproximanta|
Laterální aproximanty			Alveolární laterální aproximanta|

Gramatika

Podstatná jména

Pádové koncovky:

pád	kořen končící konsonantem	kořen končící vokálem jiným než -a	kořen končící vokálem -a
Sg. přímý pád (nominativ)	-	-	-a
Sg. +more nepřímý pád (obliquus)	-i	-y	-ay (Záp. dial. ), -ɛ (Vých. dial. )
Pl. přímý pád	-t	-t	-ot
Pl. nepřímý pád	-ti	-ti	-oti

.

Příklady: * kat (dům) : obl. sg. +more káti, pl. katt, obl. pl. kátti * mayn (Záp. dial. ) / mɛn (Vých. dial. ) (vesnice) : obl. sg. máyni/mɛ́ni, pl. maynt/mɛnt, obl. pl. máynti/mɛ́nti * póda (noha) : obl. sg. póday/pódɛ, pl. pódot, obl. pl. pódoti * akó (starší bratr) : obl. sg. akóy, pl. akót, obl. pl. akóti * zindagī́ (život) : obl. sg. zindagī́y, pl. zindagī́t, obl. pl. zindagī́ti * mórti (muž) : obl. sg. mórtiy, pl. mórtit, obl. pl. mórtiti.

Zájmena

Jaghnóbská osobní zájmena:

Osoba	Přímý pád singuláru	Nepřímý pád singuláru	Enklitický tvar singuláru	Přímý pád plurálu	Nepřímý pád plurálu	Enklitický tvar plurálu
1.	man	man	-(i)m	mox	mox	-mox
2. +more	tu	tau̯	-(i)t	šumóx	šumóx	-šint
3.	ax, iš	áwi, ít(i)	-(i)š	áxtit, íštit	áwtiti, ítiti	-šint

.

Číslovky

číslovka	východní dialekt	západní dialekt	vypůjčené tádžické číslovky
1	ī	ī	yak, yag, ya
2	dū	dʏ	du
3	saráy	tiráy	se, say
4	tafór	tufór, tifór	čor
5	panč	panč	panǰ
6	uxš	uxš	šiš, šaš
7	avd	aft	haft
8	ašt	ašt	hašt
9	nau̯	nau̯	nuh
10	das	das	dah
11	das ī	das ī	yozdáh
12	das dū	das dʏ	duwozdáh
13	das saráy	das tiráy	senzdáh
14	das tafór	das tufór / tifór	čordáh
15	das panč	das panč	ponzdáh
16	das uxš	das uxš	šonzdáh
17	das avd	das aft	habdáh, havdáh
18	das ašt	das ašt	haždáh
19	das nau̯	das nau̯	nūzdáh
20			bīst
30	bī́st-at das	bī́st-at das	sī
40	dū bīst	dʏ bīst	čil
50	dū nī́ma bīst	dʏ nī́ma bīst	pinǰóh, panǰóh
60	saráy bīst	tiráy bīst	šast
70	saráy nī́ma bīst	tiráy nī́ma bīst	haftód
80	tafór bīst	tufór / tifór bīst	haštód
90	tafór nī́ma bīst	tufór / tifór nī́ma bīst	navád
100			sad
1000			hazór

Po číslovkách od dvou výše následuje počítaná entita v nepřímém pádě singuláru, např. tafór mórtiy (čtyři muži), saráy mési (tři dny), čil áspi (čtyřicet koní).

Ukázkový text

"Fálγar-at Yáγnob asosī́ láfz-šint ī-x gumū́n, néki áxtit toǰīkī́-pi wó(v)ošt, mox yaγnobī́-pi. 'Mʏ́štif' wó(v)omišt, áxtit 'Muždív' wó(v)ošt."

"Ve Falgharu a v Jaghnóbu je vlastně jen jeden základní jazyk, ale oni mluví tádžicky a my mluvíme jaghnóbsky. My říkáme 'Mýštif', oni říkají 'Muždiv'."

(V cyrilském pravopise by text vypadal zřejmě takto: "Фалғарат Яғноб асосӣ лафзшинт ӣх гумун, неки ахтит тоҷикипӣ ԝовошт, мох яғнобипӣ. 'Мӯштиф' ԝовомишт, ахтит 'Муждив' ԝовошт. +more").

Externí odkazy

[url=http://yaghnobi. wordpress. +morecom/]The Yaghnobi[/url] * [url=http://go2. wordpress. com/. id=725X1342&site=yaghnobi. wordpress. com&url=http%3A%2F%2Fyaghnobi. files. wordpress. com%2F2007%2F07%2Fyaghnobi-english-tajik-lexicon. pdf]Brian Bird: Yaghnobi-English-Tajik Lexicon[/url] * [url=http://yaghnobi. wordpress. com/2007/07/26/yaghnobi-texts-and-a-dictionary-by-andreyev-and-peshchereva/]М. С. Андреев, Е. М. Пещерева, Ягнобские тексты с приложением ягнобско-русского словаря, Москва - Ленинград 1957[/url]. (M. S. Andrejev, Je. M. Peščereva, Jagnobskije teksty s priloženijem jagnobsko-russkogo slovarja, Moskva - Leningrad 1957) * [url=http://yaghnobi. wordpress. com/2007/03/29/translation-of-a-l-khromovs-yagnobi-language/]А. Л. Хромов, Ягнобский язык, Москва 1972. [/url] (A. L. Xromov, Jagnobskij jazyk, Moskva 1972) * [url=http://ironau. ru/khaebic/jaghnob. djvu]А. Л. Хромов, Ягнобский язык, // В. С. Расторгуева: Основы иранского языкознания. Новоиранские языки II. - Восточная группа. Москва 1987, p. 644-701. [/url] (A. L. Xromov, Jagnobskij jazyk. In. V. S. Rastorgujeva (ed. ): Osnovy iranskogo jazykoznanija. Novoiranskije jazyki II. - Vostočnaja gruppa. Moskva 1987, p. 644-701. ) * [url=http://yaghnobi. wordpress. com/2010/03/17/bogolyubovs-yaghnobi-language-from-the-languages-of-the-ussr/]М. Н. Боголюбов: Ягнобский язык. In. В. В. Виноградов (ed. ): Языки народов СССР. Том первый: Индоевропейские языки. Москва, 1966, 342-361. [/url] (M. N. Bogoljubov: Jagnobskij jazyk. In: V. V. Vinogradov (ed. ): Jazyki narodov SSSR. Tom pervyj: Indojevropejskije jazyki. Moskva, 1966, s. 342-361) * [url=http://www. iranicaonline. org/articles/yaghnobi]R. Bielmeier: Yaghnobi in Encyclopedia Iranica[/url] * Ľ. Novák: Jaghnóbsko-český slovník s přehledem jaghnóbské gramatiky. Яғнобӣ-чехӣ луғат яғнобӣ зивоки дастури феҳрастипӣ. Praha (: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze), 2010. . [url=https://www. academia. edu/1552731/Jaghn%C3%B3bsko-%C4%8Desk%C3%BD_slovn%C3%ADk_s_p%C5%99ehledem_jaghn%C3%B3bsk%C3%A9_gramatiky_. _%D0%AF%D2%93%D0%BD%D0%BE%D0%B1%D3%A3-%D1%87%D0%B5%D1%85%D3%A3_%D0%BB%D1%83%D2%93%D0%B0%D1%82_%D1%8F%D2%93%D0%BD%D0%BE%D0%B1%D3%A3_%D0%B7%D0%B8%D0%B2%D0%BE%D0%BA%D0%B8_%D0%B4%D0%B0%D1%81%D1%82%D1%83%D1%80%D0%B8_%D1%84%D0%B5%D2%B3%D1%80%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%B8%D0%BF%D3%A3_/]Dostupné online[/url]. * (Jaghnóbsky) Jaghnóbská Wikipedie.

Kategorie:Severovýchodní íránské jazyky