Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)

Kostel svatého Mikuláše, nazývaný též chrám svatého Mikuláše, je barokní kostel nacházející se v Praze na Malostranském náměstí. Chrám je někdy díky své monumentalitě a náročnému architektonickému i uměleckému zpracováním považován za umělecky nejvýznamnější barokní stavbu Prahy.

Historie

+more_Mikuláše_na_Sadelerův_prospekt|Sadelerově_prospektu_z_roku_1606;_vlevo_v_pozadí_Rotunda_svatého_Václava_(Praha)'>rotunda sv. Václava. Václav Kolowrat-Libštejnský s půdorysným plánem malostranské koleje a chrámu Kostel sv. Mikuláše, hlavní (západní) fasáda Františka Karla Libštejnského z Kolovrat Sochy sv. Ambrože a Řehoře Velikého z balustrády prvního patra chrámu Na místě stál původně gotický farní kostel ze 13. století zasvěcený taktéž Mikuláši z Myry. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1625 získali kostel a sousední domy jezuité, kteří farnost přenesli k sousední románské rotundě sv. Václava. Výstavbu nového chrámu umožnil především velký dar, který 1654 poskytl Václav Libštejnský z Kolovrat (1634-1659), který se zřekl svého majetku, aby mohl vstoupit do Tovaryšstva Ježíšova. Veškeré své finance čítající 178 500 zlatých určil na stavbu chrámu sv. Mikuláše a profesního domu v Praze na Malé Straně.

Ve druhé polovině 17. +more století začali jezuité uprostřed náměstí stavět podle projektu Giovanniho Domenica Orsiho nový komplex budov malostranské koleje, kterému ustoupila i dosud jediná svatyně, rotunda sv. Václava. Kostel sv. Mikuláše, jehož základní kámen byl položen 6. září 1673, se oproti stavebnímu plánu opozdil, protože vyžadoval finanční dotaci soukromého donátora, jímž byla rodina Kolowratů. Kostel sv. Mikuláše byl postaven ve dvou etapách v průběhu první poloviny 18. století.

Z let 1703-1711 pochází západní průčelí, prostor předsíně s kruchtou, první západní kaple sv. Barbory, kaple sv. +more Anny a dvě pole lodi s bočními kaplemi, provizorně uzavřené zdí. Projekt a výstavbu první stavební fáze podle nových, již vrcholně barokních plánů připsal již koncem 18. století František Martin Pelcl) architektu Kryštofu Dientzenhoferovi. Jeho autorství není písemnou smlouvou doloženo a je dosud nejisté. Kamenické práce prováděl František Santini-Aichel, po jeho smrti v roce 1709 pokračoval Pietro della Torre. V dalších letech pokračovaly kamenické a štukatérské práce uvnitř hotové části kostela.

Od roku 1737 byly zahájeny práce na dostavbě kostela pod vedením Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který předložil plány již roku 1728. Bylo vybudováno třetí pole lodi kostela, která byla upravena i v původní části a její strop scelen do složitě tvarovaného podkladu pro fresku. +more Nový byl také trojlistý závěr kostela s odvážně řešenou kupolí a štíhlá přilehlá věž. V roce 1752, po Dientzenhoferově úmrtí na konci roku 1751, již na stavbě kostela i věže probíhaly dokončovací práce. Tvůrčí přínos jeho žáka a zetě, nového vedoucího stavby Anselma Luraga, proto není významný. V následujících letech se dokončovala chrámová výzdoba oltáři, sochami a freskami.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v roce 2005 na opravu památky čerpáno 3 Kč.

Citát

Popis

Chrám tvoří jihovýchodní část komplexu bývalého jezuitského profesního domu. Výchozí předlohou dispozice všech jezuitských chrámů byl hlavní jezuitský vzorový kostel Il Gesù v Římě, jehož konečným architektem byl Giacomo della Porta.

Exteriér

Západní (hlavní) průčelí chrámu je trojosé a trojetážové. Podle svislé osy je zdola odstupněno třemi schodišti se třemi portály. +more konvexně-konkávně zvlněné římsy a rytmus architektonických prvků při pohybu diváka vytváří iluzi pohybující se hmoty. Fasádu první etáže rytmizují dva páry sloupů a čtyři pilastry, Nad štítem středního portálu je osazen plastický kamenný znak Františka Karla Libštejnského, hraběte z Kolowrat, stavebníka kostela a strýce hlavního mecenáše stavby jezuity Václava Libštejnského, který zemřel čtyři roky před jejím zahájením. V supraportě pod ním erbem je kovová nápisová deska se zlacenými jmény a tituly stavebníka: FRANCISCVS CAROLVS / LIEBSTEINSKY/ SAC. ROM. IMP. COMES / A KOLOWRAT. Sloupy a pilastry nesou zvlněnou profilovanou římsu s kuželkovou balustrádou prvního patra, na níž střední osu zvýrazňují čtyři sochy svatých otců, církevních učitelů Západu, zleva svatých Ambrože a Řehoře Velikého od Tomášen Seidana, a zprava svatých Jeronýma a Augustina od Bernarda Seelinga z roku 1889, volné kopie barokních originálů. Hlavní římsa druhého patra je modelována třemi oblouky štítů: do středního z nich je vsazen heraldický orel Svaté říše římské, nad postranními štíty se zvedají konvexní stěny atikye s kuželkovou balustrádou. Na ní stojí sochy svatých patronů z dílny Jana Bedřicha Kohla-Severy, vlevo jezuita Ignác a sv. Petr, vpravo sv. Pavel a sv. František Xaverský. Mezi nimi je vložen mohutný volutový štít třetího patra, v jeho výklenku stojící socha patrona chrámu, svatého Mikuláše z Myry.

* Jižní průčelí sestává z fasády chrámové lodi, z věže a v druhém plánu z kupole. Je odstupněné vysokým soklem, dvěma patry s pravidelně uspořádanými okny a atikou s neobvyklými trojlistými otvory. +more Osa křížení kostela je na fasádě jen vyznačena v dolním patře nikou se sochou Víry mezi dvěma putti s tiárou a mitrou z dílny Ignáce Platzera. Tato dílna osadila i roku 1879 odstraněné sochy na atice, kde je v ose křížení socha Krista Salvátora, signovaná Robertem Platzerem a osazená po polovině 19. století.

*Východní průčelí odspodu z větší části zakrývají přilehlé domy, nad nimi se vypíná portál s oknem mezi dvěma pilastry a trojbokým štítem. Nad ním vede kuželková balustráda se třemi pískovcovými sochami: sv. +more Filip, uprostřed Panna Maria Immaculata a sv. Juda Tadeáš, všechny jsou kopiemi Platzerových soch od A. Procházky z roku 1889. Severní fasáda s portálem do krypty je skryta ve dvoře profesního domu.

* Kupole nad křížením chrámu je posazena na vysoký tambur členěný okny a dvojicemi pilastrů s vloženými plastickými vázami. Plastické členění probíhá i přes dvojplášťovou kupoli, s klempířsky zdůrazněným žebrováním a vikýři s volskými oky, až po lucernu s dekorativně řešeným ochozem. +more Ozdobně klempířsky zpracovaná střecha lucerny vrcholí zlaceným motivem plamene Trojice s božím okem. Kupole je vysoká jako sousední věž zvonice kostela.

Umělecká výzdoba interiéru

Vnitřek chrámu sv. Mikuláše patří k nejhonosnějším pražským vrcholně barokním interiérům. +more Stěny a prvky vybavení architektury jsou pokryty pravými mramory a umělým mramor (stucco lustro) od Jana Hennevogela a Josefa Lauermanna. Klenby zdobí nástropní fresky od Jana Lukáše Krackera, Františka Xavera Palka a Josefa Kramolína. Sochařskou výzdobu ve formě dřevěných, bíle štafírovaných a zlacených soch, a také drobných štukových plastik dodala převážně dílna Ignáce Františka Platzera, částečně Richarda Jiřího Prachnera. Obrazy na oltářích malovali Jan Lukáš Kracker, Ignác Raab, Francesco Solimena, na kruchtě Karel Škréta. Interiér směrem k oltáři.

Presbytář a transept

Hlavní oltář: architektonický návrh Andrea Pozzo ** sochy: nad tabernáklem sv. Mikuláš - zlacená měď podle modelu Ignáce F. +more Platzera, po stranách sousoší sv. Františka Xaverského obracející pohana na křesťanství a sousoší sv. Ignáce z Loyoly porážející personifikaci hereze, v nástavci sv. Václav a sv. Vít - Ignác F. Platzer ** freska v konše: Andělé a Teologické ctnosti - František Xaver Palko * Oltář sv. Josefa ** obraz: Smrt sv. Josefa - Jan Lukáš Kracker ** sochy: sv. Jan Křtitel a sv. Jana Evangelista, tabernákl s relikviářem sv. Krispa, v nástavci sv. Vojtěch a sv. Prokop - Ignác F. Platzer ** freska na konše: Péče jezuitů ve všech obdobích lidského života - František Xaver Palko * Oltář Panny Marie ** obraz: Navštívení Panny Marie - Jan L. Kracker ** sochy: sv. Anna a sv. Jáchym, tabernákl s poutní soškou , v nástavci sv. Zikmund a sv. Ludmila - Ignác F. Platzer ** freska na konše: Alegorie na misijní působení jezuitů - František X. Palko ** soška Panny Marie Foyenské, zvané Belgická, z Foy: Originální sošku z pálené hlíny našel v roce 1609 dřevorubec uvnitř dubu, když kácel stromy poblíž vsi Foy-Notre-Dame v Belgii. Této sošce Madony byla zasvěcena 31. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, založené jezuity v letech 1674-1690. * Křížení a kopule ** sochy při pilířích: sv. Cyril Alexandrijský, sv. Jan Zlatoústý, sv. Řehoř Naziánský a sv. Basil Veliký - Ignác F. Platzer ** sochy před pendentivy: personifikace Prozíravosti, Spravedlnosti, Umírněnosti a Statečnosti - Ignác F. Platzer ** sochy mezi okny tamburu: alegorické sochy 8 ctností - Ignác F. Platzer ** freska na kopuli: Oslava sv. Mikuláše za přítomnosti Nejsvětější Trojice a světců, v lucerně holubice Ducha svatého - František X. Palko ** křtitelnice - po 1464.

Postranní kaple

Kaple Archanděla Michaela ** obraz: Archanděl Michael porážející ďábla - Francesco Solimena ** sochy: archandělé, Rafael s Tobiášem - Richard J. Prachner ** freska na klenbě: Archanděl Michael porážející ďábelské síly - Jan L. +more Kracker * Kaple sv. Jana Nepomuckého ** obraz: sv. Jan Nepomucký udělující almužnu chudým - Ignác Raab ** sochy: sv. Václav a sv. Vít - Ignác F. Platzer ** freska na klenbě: sv. Jan Nepomucký porážející herezi - Josef Kramolín * Kaple sv. Františka Xaverského ** obrazy: obraz Smrt sv. Františka Xaverského na ostrově Šang-čchuan - František X. Palko, v nástavci sv. Pavel ** sochy: sv. Pavel Miki a sv. Jakub Kisai, v menze sv. Prokop - Ignác F. Platzer ** freska na klenbě: Apoteóza sv. Františka Xaverského - Josef Kramolín * Kaple sv. Ignáce z Loyoly ** obrazy: obraz Vize sv. Ignáce z Loyoly v jeskyni u Manresy, v nástavci sv. Petr - Ignác Raab ** sochy: sv. František Borgia a sv. František Regis, v mense sv. Ivan - Ignác F. Platzer ** freska na klenbě: Ignác z Loyoly zapuzující zlo pomocí jména Ježíš - Josef Kramolín * Kaple sv. Aloise Gonzagy ** obrazy: sv. Alois s dětmi uctívající Nejsvětější Srdce Ježíšovo - Ignác Raab, v nástavci sv. Juda Tadeáš - (Ignác Raab) ** sochy: sv. Stanislav Kostka a sv. Juan de Gotó - Ignác F. Platzer ** freska na klenbě: Oslava sv. Aloise Gonzagy - Josef Kramolín * Kaple sv. Kateřiny Alexandrijské ** obrazy: Mystické zasnoubení sv. Kateřiny, v nástavci sv. Apolonie - Ignác Raab ** sochy: sv. Tekla a sv. Markéta - Ignác F. Platzer ** freska na klenbě: Přenesení těla sv. Kateřiny do nebe - Josef Kramolín * Kaple zesnulých ** Oltář sv. Barbory *** obrazy: Oslava sv. Barbory - Ludvík Kohl, v nástavci Smrt sv. Stanislava Kostky *** sochy: sv. Apolonie a sv. Rozálie - Richard J. Prachner ** Očistcový oltář *** obraz: Ukřižování s P. Marií Bolestnou a dušemi v očistci - Karel Škréta *** sochy: sv. Barbora a sv. Kristýna z Bolseny. , v nástavci Bůh Otec - Richard J. Prachner ** freska na klenbě: Oslava sv. Barbory - Josef Kramolín * Kaple sv. Anny ** obrazy: sv. Rodina se sv. Annou a sv. Jáchym vyučující Pannu Marii v nástavci - neznámý pražský malíř (z původního chrámu) ** sochy: sv. Terezie z Ávily a sv. Aya - (Richard J. Prachner) ** freska na klenbě: Svaté příbuzenstvo - Josef Kramolín.

Hlavní loď

Fresky ** loď: Zázraky a Apoteóza sv. Mikuláše - Jan L. +more Kracker ** nad kruchtou: sv. Cecílie s anděly - František X. Palko a Josef Hager ** pod kruchtou: Andělé uctívající symbol Nejsvětější Trojice - Josef Kramolín * Ostatní sochařská výzdoba ** sochy při pilířích: sv. Jan Nepomucký, sv. Jeremiáš. (král Kýros), císař Theodosius, sv. Konstantin, trojice rokokových váz s andílky - Ignác F. Platzer ** kazatelna: na stříšce Stětí sv. Jana Křtitele, na řečništi alegorické sochy Víry, Naděje a Lásky, Křest Krista a Kázání sv. Jana Křtitele - Richard J. Prachner (a Petr Prachner) ** krucifix - Jan Bedřich Kohl-Severa.

Na jižním ochozu je vystavený rozměrný desetidílný pašijový cyklus závěsných obrazů, důležité pozdní dílo Karla Škréty, pocházející z vedlejšího profesního domu.

Barokní varhany mají více než 4 tisíce píšťal až šest metrů vysokých; hrál na ně Mozart v roce 1787.

Zvonice

Na jezuitech, kteří v roce 1625 získali původní kostel a sousední domy od Ferdinanda II. +more v rámci pobělohorských konfiskací pro rekatolizační účely, si malostranští konšelé vymohli stavbu nové zvonice. Jednalo se o náhradu za objekty, které musely ustoupit v rámci realizace jezuitských plánů. Zvonice má zvenčí vlastní vchod s číslem popisným 556 a nad vchodem je znak Malé Strany. Věž je složitě utvářena, jednotlivá patra jsou na principu superpozice řádů a měnících se a zmenšujících půdorysů s konkávním prohnutím a složitě řešenými nárožími. Celek vrcholí hodinami a náročně klempířsky zpracovanou střechou s trojlaločnými okny a vázami. Stavbu zvonice dokončil v roce 1752 Anselmo Lurago. Do roku 1891 ve věži drželi službu obcí placení hlásní - ti měli za úkol oznamovat případné požáry či blížícího se nepřítele. Ve třetím patře věže je zvonová stolice pro tři zvony, ale jen s jedním zvonem. Jmenuje se Mikuláš, má hmotnost 350 kg, je z roku 1526 a ulil jej zvonař Brikcí z Cimperka. Náklady uhradila malostranská obec. V patře nad zvonem byl byt věžníka, který natahoval hodiny, zvonil na zvony, případně ohlašoval pohromy. Na věž příležitostně docházel i věžní trubač.

Za socialismu byla ve věži vybudována pozorovatelna Státní bezpečnosti, z níž bylo možné sledovat jugoslávské a americké velvyslanectví a přístupovou cestu k západoněmeckému velvyslanectví. Poslední zprávy o pozorování z tohoto místa pocházejí z roku 1990. +more Dne 15. dubna 2010 byla pozorovatelna s krycím názvem „Kajka“ zpřístupněna veřejnosti a nacházela se v ní expozice, která dokumentovala činnost správy sledování StB.

Od 1. 1. 2021 má na starosti provoz Svatomikulášské městské zvonice Prague City Tourism.

Ve filmu

V kostele se natáčela scéna plesu upírů z filmu Van Helsing (2004). Kostel byl po natáčení znovu vysvěcen.

Galerie

Soubor:Prag-6480-Kleinseitner Niklaskirche-Vierungskuppel-2008-gje. jpg|Malířská výzdoba v kupoli kostela Soubor:Johann Lucas Kracker - Apoteóza sv. +more Mikuláše (1761, Praha). jpg|Nástropní malba lodi iluzivně navazující na architekturu chrámu. Soubor:Sv. Mikuláš v noci 1. jpg|Kupole kostela.

Odkazy

Reference

Literatura

PAVLÍK, Milan - ŠÍMA, Jiří. Příspěvek k otázce zaklenutí lodi kostela sv. Mikuláše v Praze III. Umění, ro17, (1969), č. 1, s. 76-83, obr. .

Související články

Kostel svatého Mikuláše * Profesní dům (Malá Strana) * Malostranské náměstí * Svatomikulášská městská zvonice * Rotunda sv. Václava * Křesťanská sakrální architektura * Václav Libštejnský z Kolovrat

Externí odkazy

[url=http://www. StNicholas. +morecz/]Oficiální web kostela Sv. Mikuláše[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20101230113246/http://www. prazskeveze. cz/vez-kostelu-sv-mikulase-na-male-strane. html]Projekt zpřístupňující sedm pražských věží veřejnosti[/url] * [url=http://www. jesuit. cz/clanek. php. id=699]Panna Maria de Foy[/url], článek Bohoslužba ke cti Panny Marie de Foy na Jesuit. cz, 30. 8. 2011, redakce. * Česká televize. Cesty víry: Václav Libštejnský z Kolowrat. [url=http://www. ceskatelevize. cz/porady/1185258379-cesty-viry/309298380070015-vaclav-libstejnsky-z-kolowrat/]Dostupné online. [/url] * [url=https://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/220562221500015/obsah/761799-kostel-sv-mikulase]Toulává kamera (Česká televize)[/url] * Kolowrat-Krakowští. Václav hrabě Kolowrat-Liebsteinský. [url=http://www. kolowrat. cz/cs/vaclav-hrabe-kolowrat-liebsteinsky]Dostupné online. [/url].

Mikuláš (Malá Strana) Mikuláš (Malá Strana) Mikuláš (Malá Strana) Kategorie:Národní kulturní památky na Malé Straně Malá Strana Mikuláš Kategorie:Chrámové krypty v Praze Kategorie:Zvonice Kategorie:Stavby Kiliána Ignáce Dientzenhofera Kategorie:Malostranské náměstí