Kávovina
Author
Albert FloresTovárna Velímská Praha, plakát z konce 19. století Káva Hag: kávovina bez kofeinu, plakát Louis Oppenheim, 1913 Fíková káva Imperial Vídeň, plakát Koszler, kolem 1920 Kneippova žitná káva se prodávala i v Čechách Kávoviny (označované také jako kávové náhražky nebo kávové surogáty) jsou nápoje - nahrazující kávu bez obsahu kofeinu. Kávoviny byly odedávna využívány především z důvodů ekonomických, dále i zdravotních, v některých náboženských společnostech z důvodů askeze, nebo jen proto, že káva není na trhu dostupná.
Historie
Náhražky kávy se objevily již ve starověkém Egyptě a Mezopotámii. Do Evropy byly zavedeny koncem 17. +more století, například do Nizozemí, a všeobecně v období napoleonských válek, kdy vázl námořní obchod s dovozem pravé kávy z kolonií. V celé Evropě, tedy i v českých zemích se pila cikorka, melta nebo nejčastěji směs s podílem praženého obilí, sladu, fíků a jiných ovocných plodů. Sortiment a znalosti o výrobě podávají technologické příručky z 19. století. Prodávaly se zejména během obou světových válek Ve 2. světové válce byly v Americe kávoviny navzdory pachuti připravovány ze žaludů. V období rozvoje instantních nápojů v 70. letech 20. století se kávoviny v prášku staly důležitým obchodním artiklem, distribuují se takto dosud nejen do obchodů, ale i v automatech. Většina průmyslově vyráběných kávovin není jednodruhová, ale ze směsi. Jako jednodruhová bývala v historii inzerována: žitná káva nebo káva fíková. V české historii většina závodů uváděla všechny kávoviny, například Pečecká továrna na kávoviny Antonína Kosteleckého sídlící v 1. polovině 20. století v Pečkách, nebo byla jejich produkce pouze doplňkem k výrobě kakaa, čokolády či cukrovinek, například ve firmách Velimská v Praze nebo Jordan & Timaeus v Děčíně-Podmoklech.
Využití
Kávoviny jsou někdy používány k přípravě jídel určených dětem nebo lidem, kteří se běžné kávě vyhýbají, ať už z jakýchkoliv důvodů. Například členové církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů věří, že káva obsahuje pro tělo škodlivé látky, a proto ji nepijí.
Některé kulinářské tradice, jako například korejské, obsahují nápoje z pražených obilných zrn namísto kávy či čaje. Tyto nemají kávu nahrazovat, ale jsou chápány jako běžné horké nápoje.
Složení
Kávoviny se nejčastěji připravují pražením nebo vývarem různých obilných zrn nebo ovocných plodů. Mohou to být: mandle, žalud, chřest, slad ječmen, bukvice, řepa červená, mrkev, čekankový kořen, kukuřice, bavlníkové semínko, pampeliškový kořen, fík, ibiškový kořínek, hrách, tomelové semínko, bramborová slupka, žito, pšeničné otruby. +more * Cikorka je pražený čekankový kořen - viz samostatné heslo.
Příprava
Některé komerčně dostupné směsi jsou práškové konzistence a ve vodě rozpustné. * Některé kávoviny, jako například cikorka, jsou mlety a vařeny stejně tak jako káva. +more * Některé náhražky kávy, jako pražené ječné obilky, jsou ponechány vcelku, a poté vařeny a máčeny jako čaj.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Externí odkazy
Kategorie:Česká kuchyně Kategorie:Nealkoholické nápoje Kategorie:Kávoviny