Český kubismus

Dům U Černé Matky Boží - Muzeum českého kubismu Příklad kubistického porcelánu, autor Pavel Janák Český, respektive československý kubismus bylo velmi aktivní avantgardní umělecké hnutí v Československu na počátku 20. století.

Historie

Vzorem byl francouzský kubismus, vzniklý jako avantgardní malířský a sochařský styl dvou dosavadních fauvistů Pabla Picassa a Georgese Braquea a jejich následovníků, bojujících proti dekorativismu secese a historismu v Paříži v období Belle Époque, který reprezentovali oficiální výtvarníci každoročních pařížských Salónů (výstav), pařížská Akademie výtvarných umění a z Čechů zejména Alfons Mucha.

Český kubismus byl inspirován zejména pobyty českých výtvarníků v Paříži. Byl aktivní přibližně od roku 1910 po celá 20. +more léta 20. století především v Praze, kde se nejvýraznější představitelé stylu sdružili v uměleckém sdružení Mánes. Od francouzského se český kubismus odlišil, stal světoznámým a unikátním hlavně tím, že mezi zakladatele patřili architekti: Josef Gočár, Josef Chochol, Vlastislav Hofman a všestranný designér Pavel Janák a mezi jejich realizace domy. Česká kubistická architektura je unikátní, stejně jako design užitého umění a bytové kultury, které prosazovali výtvarníci v pražském družstvu Artěl a umělci různých profesí kolem spolku Devětsil.

Malíři českého kubismu byli zejména Emil Filla, Antonín Procházka, Bohumil Kubišta, malíř a spisovatel Josef Čapek, krátce také Vincenc Beneš.

První sochař: Otto Gutfreund (svou Úzkostí z roku 1912 patří mezi první kubo-expresionistické sochaře). Jako teoretikové umění vystupovali Vincenc Kramář a Václav Vilém Štech.

Základní stavební prvky kubismu jsou geometrické útvary čtverec, obdélník a trojúhelník, a tělesa hranol, krychle a jehlan. Nelze je ovšem užívat samostatně, nýbrž kombinovat s křivkami. +more Po první světové válce se příliš jednoduchý koncept vyžil, převládající tendence hnutí se obrátily k rondokubismu (též české art déco). Jde o esteticky bohatší a složitější kombinace a průnik dosavadních prvků s ostatními geometrickými tvary, jako je kruh, elipsa, z těles koule, válec či kužel. Odpůrci stylu jej nazývali manýrou“ kubismu. Podobným vývojem prošel také italský futurismus, ruský kubofuturismus a mašinismus. Druhá frakce směřovala k abstrakci. , jejími představiteli byl například František Kupka.

Odmítnutí vídeňského vlivu

Obdivem a příklonem k pařížskému kubismu se čeští kubisté částečně odklonili od vídeňské secese a avantgardy, na které navazovala pražská Uměleckoprůmyslová škola. Praha jako město rakousko-uherské byla do 80. +more let 19. století spíše provinční, což nevyhovovalo ambicím mladých českých architektů. Starší generace Čechů i početná německá menšina zde sdíleli tradice historismu, jak v realizacích architektury novorenesanční (české Národní divadlo i Nového německé divadlo), novobarokní (činžovní domy, Kramářova vila), tak v reminiscencích na folklór. Na počátku 20. století se avantgardou staly novostavby, které vycházely z vídeňské secese. Geometrická secese v letech 1905-1910 a po ní kubismus se vymezovaly proti nim jako avantgarda a kulturní odpor.

Podpora kubismu

Významnou úlohu průkopníka a popularizátora kubismu sehrál Vincenc Kramář (1877-1960), od roku 1911 jeden z prvních sběratelů Picassových a Braquových kubistických obrazů, které nakupoval u obchodníků s uměním, Ambroise Vollarda a Daniela-Henryho Kahnweilera. Sbírka odkázaná z dědictví Národní galerii v Praze, měla značný vliv na rozvoj kubismu v Československu. +more Kramář byl také v letech 1919 až 1939 ředitelem Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění a autorem prvního česky psaného teoretického spisu Kubismus (1920). 22. července 1921 Daniel-Henry Kahnweiler napsal Kramářovi, svému zákazníkovi a příteli:.

Architektura

Dům U Černé Matky Boží, postavený roku 1912, Josef Gočár. +more Grand Café Orient, jediná kubistická kavárna na světě.

U některých architektů došlo k velmi výraznému ovlivnění kubismem. Kubistická architektura na českém území vznikala díky skupině architektů, v jejímž čele stáli Josef Gočár, Josef Chochol, Emil Králíček, Pavel Janák Otakar Novotný a další. +more Kubistický sloh je světově unikátní a nikde jinde nedosáhla kubistická architektura takového rozmachu jako v Česku. Na kubistickou architekturu později navazuje dekorativnější rondokubismus, zvaný také české art deco.

Architekti: * Josef Gočár - Dům U Černé Matky Boží v Praze, Lázeňský dům v Bohdanči * Josef Chochol - Kovařovicova vila v Praze pod Vyšehradem, činžovní dům v Neklanově ulici v Praze, trojdům na Rašínově nábřeží v Praze pod Vyšehradem * Pavel Janák - Libeňský most v Praze, Škodův palác v Praze * Otakar Novotný - Učitelské domy v Praze * Vlastislav Hofman - Ďáblický hřbitov v Praze * Emil Králíček - kubistická lucerna na Jungmannově náměstí v Praze, Dům Diamant v Lazarské ulici v Praze, Beniesova vila v Lysé nad Labem

Galerie kubistické architektury

Soubor:Kubistická lampa na Jugmanově náměstí. jpg|Jediná kubistická lampa veřejného osvětlení na světě, dílo Emila Králíčka Soubor:Praha Palác Diamant 1a. +morejpg|Palác Diamant, celkový pohled Soubor:Spálená, Jan Nepomucký. jpg|Kubistický portikus barokní sochou sv. Jana Nepomuckého u paláce Diamant Soubor:Vyšehrad Libušina Kovařovicova vila 2. jpg|Vila stavitele Bedřicha Kovařovice od Josefa Chochola v Libušině ulici v Praze na Vyšehradě, uliční průčelí Soubor:Vyšehrad Kovařovicova vila 7. jpg|Kovařovicova vila, zahradní průčelí Soubor:Czech-03841 - Cubist Building (32865168462). jpg|Učitelské domy v Praze, architekt Otakar Novotný Soubor:Neklanova Kubistický dům roh 1c. jpg|Kubistický činžovní dům na rohu Přemyslovy a Neklanovy ulice v Praze Soubor:Neklanova Kubistický dům 3. jpg|Kubistický činžovní dům na rohu Přemyslovy a Neklanovy ulice v Praze Soubor:Josef Gočár pavillion Lázně Bohdaneč. JPG|Lázeňský pavilon od Josefa Gočára v Lázních Bohdaneč Soubor:Praha palác Adria čelo 2. jpg|Rondokubistický palác Adria Soubor:Vyšehrad, Rašínovo nábřeží 6 - 12. jpg|Kubistický trojdům na Rašínově nábřeží Soubor:Cubist Kiosk Bolzanova 2. JPG|Kubistický kiosek, Praha 1-Nové Město, Bolzanova ulice. Připisováno Pavlu Janákovi.

Reference

Literatura

Vincenc Kramář: Kubismus, Praha, 1920 (1. odborné zhodnocení stylu psané zakladatelem české sbírky francouzského kubismu) * Milena Lamarová - Olga Herbenová: Český kubistický interiér, Katalog výstavy UPM Praha 1976 * Miroslav Klivar:Český kubismus v architektuře. +more Praha 1982 * František Šmejkal:Lyrický a imaginativní kubismus: 1926 - 1935 ; obrazy a plastiky. Praha 1983 * Vojtěch Lahoda: Český kubismus. Praha 1996 * Pavel Liška, Jiří Švestka, Tomáš Vlček: Český kubismus 1909 - 1925, Modernista Praha 2006 (největší antologie) * Petr Jindra, Roman Musil, Vojtěch Lahoda: Kubismus 1910-1925: kubismus ve sbírkách Západočeské galerie v Plzni. Katalog výstavy, Plzeň 2009 * Dagmar Koudelková (editorka):Český kubismus 1909-1925, Katalog výstavy: Moravská galerie v Brně 9. 9. - 1. 11. 1992;.

cizojazyčné verze * Vincenc Kramář, Le Cubisme, édition de l’École nationale supérieure des beaux-arts, Paris, 2002 (francouzský překlad) * Pavel Liška, Jiří Švestka, Tomáš Vlček: Czech Cubism ; 1909-1925, Modernista Prague 2006 (anglický překlad)

Externí odkazy

[url=http://www.nck.cz/cesky_kubismus.php?lg=eng]Nadace Český kubismus[/url]

Kategorie:Kubismus Kategorie:Umění v Česku Kategorie:Moderní umění