Římskokatolická farnost Kujavy

Technology

12 hours ago

Author

Římskokatolická farnost Kujavy je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze.

První zmínka o vsi Kujavy je v dokumentu pro fulneckou faru z roku 1337, v němž je zmiňován jakýsi Thilo z Kujav, možná místní kněz, spíše však fojt. Kostel však již existoval zřejmě na konci 14. +more století a první zmínka o faře je k roku 1510. Tehdejší katolický farář Matyáš žaloval utrakvistického pána na Fulneku Bernarda ze Žerotína, že jej vyhnal z fary a oloupil; získal sice u zemského soudu odškodnění, fara však zřejmě zůstala v utrakvistických a později protestantských rukou. Protestantské kněze se snažil dosazovat koncem 16. století fulnecký pán i Jan Skrbenský ze Hříště, který se proto dostal do sporu s biskupem Stanislavem Pavlovským; na jeho nátlak musel Skrbenský pastora Šimon Prokopa, kterého dosadil roku 1588, roku 1594 nahradit katolíkem Janem Sokolem. Později však zde opět působili luteráni (jménem je v 90. letech 16. století znám jakýsi Valten) a posledním z luteránských pastorů v Kujavách byl Peter Ball (doložen 1623-1627), který opustil Kujavy s Mansfeldovými vojsky. Ve farnosti působila tehdy i Jednota bratrská včetně Jana Amose Komenského (1618-1624).

Již roku 1622 však začala na fulneckém panství rekatolizace a správu kujavské farnosti převzal na výzvu nového patrona kostela, olomouckého biskupa, augustiniánský klášter ve Fulneku. Dočasně byly odsud spravovány i osiřelé farnosti v Suchdole a Butovicích. +more Kanovníci nejprve docházeli na bohoslužby z Fulneka, v roce 1666 pak byla opravena farní budova a administrátoři farnosti v ní pobývali trvale. A od roku 1689 byla kujavská fara obsazována světskými kněžími. Typickým představitelem josefinismu byl farář Joseph Kinauer, vzdělaný kněz a dřívější prefekt olomouckého kněžského semináře (roku 1778 přesunutého do Brna), který zaváděl ve farnosti osvícenskou osvětu, ale jeho liturgické novoty - například používání němčiny při bohoslužbách místo latiny - mu přineslo problémy u věřících i u biskupa, takže v letech 1781-1783 a opět od roku 1785 do Kinauerovy smrti roku 1792 byla farnost spravována kooperátory, přestože Kinauer zůstal oficiálně farářem.

K farnosti původně spadaly vedle samotné vsi Kujavy rovněž Pustějov a od zániku tamní fary za reformace také Hladké Životice. V obou vsích byly od konce 17. +more století nové filiální kostely a roku 1784 byly od kujavské farnosti odděleny samostatné lokální kuracie Hladké Životice a Pustějov. Náhradou byla téhož roku ke Kujavám přifařena ves Pohořílky, která dosud patřila k filiálnímu kostelu v Bílově spravovanému z Fulneka. V tomto územním rozsahu farnost existuje dodnes.

Patronát kujavské fary náležel původně vrchnosti, tj. majitelům panství Fulnek. +more Při konfiskaci fulneckého panství Janu II. Skrbenskému ze Hříště roku 1622 mu však byl pro zradu odebrán i kujavský patronát a vykonával ho nadále olomoucký (arci)biskup, a to až do roku 1789, kdy jej postoupil náboženské matici.

Farnost byla součástí bíloveckého děkanátu od jeho založení roku 1670, předtím náležela zřejmě s celým Bíloveckem k opavskému děkanátu. V 2. +more polovině 19. století nebo 1. polovině 20. století byla připojena k děkanátu Odry, při reorganizaci děkanátů roku 1952 se vrátila zpět k Bílovci. Do roku 1996 byla součástí (arci)diecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.

Roku 1859 na území farnosti žilo 1181 obyvatel, vesměs římských katolíků. V roce 1930 žilo ve farnosti 959 obyvatel, z čehož 949 (99 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.

Farním kostelem je kostel svatého Michaela archanděla, původně gotický z konce 14. století, ale roku 1713 po požáru podstatně barokně přestavěný a nakonec nahrazený empírovou novostavbou z let 1830-1833. +more V Pohořílkách se nacházela kaple zasvěcená svatým Andělům strážným, postavená v roce 1844 na místě dřívější zvonice, kde se příležitostně konaly mše. Tato kaple byla zbořena v 70. letech 20. století.

Od odsunu posledního německého faráře roku 1947 je farnost spravována excurrendo: v letech 1948 až 2009 v Kujavách působil farář z Hladkých Životic. V současnosti (2013) farnost spravuje excurrendo Martin Sodora, kněz z Bílovce.

Bohoslužby

kostel svatého Michaela archanděla	Kujavy	úterý pátek neděle	17. 30 17. +more30 9. 15	farní kostel

Kujavští faráři

Římskokatoličtí duchovní správci v Kujavách od 17. století: * 1666-1671 Kararinsky * 1671-1672 Jeroným Smíšek * 1672-1675 Augussin Richter * 1675-1681 Johann Wolný * 1681-1683 Franz Krumpholz * 1683-1689 Johann Ignaz Göbel * 1689-1690 Šimon Doležel * 1690-1701 Johann Valentin Brauner * 1701-1726 Karl Joseph Gerth * 1726-1740 Andreas Ferdinand Jedek * 1740-1747 Martin Bauherr * 1747-1751 Johann Wilhelm Zeno rytíř von Dennhaus (Dennhof. +more) * 1751-1763 Anton Schwanzer * 1764-1768 Anton Franz Freiheit * 1768-1778 Bernhard Augustin Wach * 1778-1792 Joseph Kinauer * 1793-1830 Joseph Friedl * 1831-1856 Johann Grün * 1856-1871 Ferdinand Kuhn * 1871-1885 Joseph Jakusch * 1885-1895 Franz Justel * 1896-1906 Johann Hückel * 1907-1913 František Olenek * 1913-1928 Alois Kowař * 1929-1946/47 Heinrich Illichmann * 1947-1948 Mikuláš Šindlář, farář v Pustějově, excurrendo * 1948-1959 Robert Chovanec, farář v Hladkých Životicích, excurrendo * 1959-1962 Antonín Dominik, farář v Hladkých Životicích, excurrendo * 1962-1965 František Navrátil, farář v Hladkých Životicích, excurrendo * 1965-2009 Hubert Šula, děkan a farář v Hladkých Životicích, excurrendo * 2009-dosud (2013) Martin Sudora, kněz v Bílovci, excurrendo.