Cesko.wiki Úderník (dělník)
Author
Albert FloresZnak sovětského úderníka Termín úderník pochází z bývalého SSSR (rusky ударник) v období po roce 1945. Úderník byl dělník, který abnormálně překračoval stanovené výkonnostní normy a měl jít ostatním příkladem.
Údernické hnutí vzniklo v Sovětském svazu. První o něm začal mluvit Stalin, který prohlásil, že práce v SSSR je věcí cti, věcí slávy, věcí chrabrosti a hrdinství. +more Úderníci se stali uctívanými lidmi - hrdiny socialistické práce. Dostávali čestné tituly, medaile, řády a v neposlední řadě i vysoké odměny. Objevovali se na podnikových nástěnkách, v tisku, rozhlase a posléze i v televizi. Tak vznikla privilegovaná a podporovaná vrstva dělnické aristokracie.
Ze Sovětského svazu se údernické hnutí rozšířilo i do ostatních socialistických zemí. Stalo se součástí socialistického soutěžení, socialistických závazků a mimořádných pracovních směn.
_3.jpg)
Proč byli úderníci
Počátky socialistického režimu po druhé světové válce byly naplněny vlnou budovatelského nadšení. Základní silou pokroku byla dělnická a rolnická třída, která uvědoměle a obětavě budovala socialismus. +more To však nestačilo, bylo třeba vytvořit hrdiny socialistické práce, kteří by byli pro ostatní příkladem.
Pro podnik bylo věcí prestiže mít mezi sebou dělníky, kteří pracovali lépe než ostatní a překonávali normy. Pokud se našli takoví, kteří k tomu měli předpoklady, byli všemožně podporováni, odměňováni a propagováni. +more Zpravidla se však jednalo o podvod, který sloužil především jako záminka k následnému zvýšení norem. Úderníci totiž často nedodržovali technologické postupy ani bezpečnost práce a opomíjeli i různé pomocné přípravné fáze (úkolové práce), zahrnuté v té které normě.
Úderník-havíř často pouze rubal uhlí a rekord v těžbě udělal jen proto, že se o nic jiného nestaral. Nutnou výdřevu a další přípravné práce za něj udělali jiní a to i přesto, že tyto práce byly zahrnuty do rekordu.
Sovětští úderníci
Alexej Grigorjevič Stachanov Vzorem pro úderníky byl sovětský horník Alexej Grigorjevič Stachanov (1906-1977). +more V roce 1935 překročil čtrnáctinásobně pracovní normu. Byl jmenován hrdinou socialistické práce a později se stal vedoucím odboru ministerstva uhelného průmyslu SSSR. Stal se zakladatelem stachanovské hnutí, do kterého se zapojili nejenom sovětští dělníci, ale i dělníci ostatních zemí socialistického bloku. Toto hnutí zahrnovalo zvyšování produktivity práce a využívání nových technologických procesů. Často však docházelo pouze k formálním nebo zcela zbytečným překračováním produktivity práce a pracovních norem.
Mezi úderníky nesměly chybět ani ženy. Známou údernicí se stala tkadlena Lydie Gavrilovna Korabelniková (narozená 1926). +more Její brigáda vyráběla dětskou obuv a dokázala ušetřit tolik materiálu, že vystačil na obuv šitou dva dny v měsíci. Její hnutí se rozšířilo i v dalších oborech lehkého průmyslu v SSSR i dalších socialistických zemích. Šetření materiálem mělo často neblahé důsledky na kvalitu výrobku. Tak byly ušity příliš krátké, příliš úzké nebo jinak nesedící výrobky.
_3.jpg){kind=link}
Čeští úderníci
Socha horníka, oceňované zaměstnání za socialismu Stachanovské údernické hnutí bylo po druhé světové válce zavedeno a podporováno komunistickou stranou i u nás. +more Příkladem našeho úderníka byl Lumír Sakmar (1926-1993), horník v Ostravsko-karvinských dolech. Představoval prototyp úderníka, který soustavně překonával plán.
Od konce čtyřicátých let se údernické hnutí v Československu stalo masovým hnutím. Na začátku roku 1949 se do něj zapojilo 5 % pracujících, na konci roku 1949 již 30 %. +more V březnu 1951 zakázala Ústřední rada odborů vydávat nové údernické knížky, neboť privilegovaná vrstva úderníků ohrožovala hospodářství. Epocha úderníků v Československu tak byla velmi krátká. Stachanovské hnutí mizí v roce 1952 a socialistické soutěžení dosáhlo svého vrcholu roku 1953. Pak začalo pro svou formálnost, nekvalitní práci a politické zneužívání upadat.
Úderníci v českých filmech
V době první pětiletky (1949-1953) vyprodukovala česká kinematografie řadu filmů na údernické téma. V níže uvedených filmech pracovali úderníci na úkor spánku, překonávali sami sebe a došlo i k jejich přerodu v jiného člověka...
* „Pětistovka“ (režie: Martin Frič, 1949) o výrobě nového modelu motocyklu Jawa 500 OHC,
* „Karhanova parta“ (režie: Zdeněk Hofbauer, 1951) o plnění pětiletky v soustružnických dílnách,
* „Slovo dělá ženu“ (režie: Jaroslav Mach, 1952) o vynálezu myčky na nádobí, * „Můj přítel Fabián“ (režie: Jiří Weiss, 1953) o proměně negramotného romského dělníka ve vynikajícího svářeče na Ostravsku.
Na Slovensku již v roce 1945 natočil Ján Kadár film Na troskách vyrastá život, jenž apeloval na zapojení se dělníků do dobrovolných brigád.
Odkazy
Reference
Literatura
HEUMOS Peter: Vyhrňme si rukávy, než se kola zastaví! Dělníci a státní socialismus v Československu 1945-1968. ISBN 807285075X
Související články
Stachanovské hnutí * Těžkotonážní hnutí
Externí odkazy
http://www.totalita.cz/50/50_02_003.php * https://nasregion.cz/udernik-stachanov-na-svou-slavu-tezce-doplatil-a-nam-udernicke-hnuti-prineslo-prilis-kratke-kosile-136624/
Kategorie:Ekonomika Sovětského svazu Kategorie:Ekonomika komunistického Československa Kategorie:Práce Kategorie:Dělníci Kategorie:Propaganda v Sovětském svazu Kategorie:Filmová produkce