Žánr legendy patřil ve středověku k nejdůležitějším žánrům v české literatuře, tak jako i v jiných evropských literaturách. Lexikon české literatury ve svém přehledovém hesle (Dodatky 2008) uvádí seznam 62 legend, jež lze zařadit do dějin české literatury, a jež vznikly od 9. století do začátku husitské éry, a lze je tedy definovat jako středověké (legendy z éry renesanční a barokní zařazeny nejsou). Tyto texty jsou psány staroslověnsky, latinsky a česky. Legendy byly veršované i v próze, próza se prosadila později. Staroslověnské a latinské legendy pojednávají zejména o světcích a duchovních osobnostech působících v Česku, s prosazením češtiny se ale spektrum zájmu rozšiřuje o osobnosti biblické a o jiná evropská legendární témata. Domácí tematika se prosadila v češtině později a spíše výjimečně (svatý Prokop, Anežka Česká). Většina legend je anonymních, existují ovšem výjimky, například víme, že Karlovu legendu o sv. Václavu napsal sám Karel IV., že autorem vojtěšské legendy Nascitur purpureus flos je Bruno z Querfurtu apod. Níže je seznam všech známých českých středověkých legend. První název v seznamu je zvolen podle toho, jak je nazváno heslo na české wikipedii, nikoli v Lexikonu.
Cesko.wiki 