Československá měnová reforma (1919)

Československá měnová reforma roku 1919 také zvaná Rašínova měnová reforma měla za úkol oddělit československý peněžní oběh od ostatních částí bývalého Rakousko-Uherska, kde byla používána rakousko-uherská koruna. Jejím výsledkem bylo mimo jiné zavedení československé koruny. Hlavním architektem reformy byl první československý ministr financí Alois Rašín.

Cíle reformy

osamostatnit peněžní oběh * zlikvidovat inflační peníze, které vznikly během první světové války * vytvořit novou československou měnu * založit měnovou politiku na maximálním zhodnocení měny - tedy na zvyšování její kupní síly * spojit korunu se zlatem - zlatý standard

Provedení

V noci z 25. na 26. +more února byly uzavřeny hranice a byl zastaven veškerý pohyb osob a zboží přes hranice, včetně poštovního styku. V době od 3. do 9. března bylo provedeno okolkování většiny rakousko-uherských bankovek nalézajících se na území ČSR a namísto rakousko-uherské koruny byla zavedena koruna československá v poměru 1 : 1.

V první fázi reformy byla provedena měnová odluka od Rakousko-Uherska a vytvořena nová samostatná československá měna. Při kolkování bankovek byla označena polovina předložených hotovostí. +more V rámci druhé fáze reformy, spočívající v realizaci deflační politiky, byla třetina hotovosti předložené ke kolkování zadržena jako nucená státní půjčka úročená jedním procentem. Byly vydány vkladní listy, tedy vládní dluhopisy, které zněly na jméno a byly nepřevoditelné; tímto způsobem bylo staženo z oběhu asi 34 % oběživa. Současně s tím byl pořízen soupis veškerého movitého a nemovitého majetku, cenných papírů a vkladů. Tento soupis byl podkladem pro dávku z majetku a z přírůstku majetku. Úkolem tohoto opatření bylo eliminovat aktiva a majetek, který byl inflačního původu. Dávky byly výrazně progresivní a měly za úkol odčerpat finanční bezhotovostní kupní sílu a zdanit válečné zbohatlíky.

10. dubna 1919 byla zavedena koruna československá - peněžní jednotka nového československého státu. +more Proti tomuto označení protestovala řada historiků, kteří namítali, že toto jméno nemá oporu v české historii. Navrhovali jiné označení - např. frank, sokol, řepa apod. Současně s tím se připravovaly podmínky pro zavedení zlatého standardu. Hlavním úkolem bylo vytvoření potřebné zlaté rezervy - zlatého pokladu. Jedním zdrojem byly dobrovolné dary (94 tisíc zlatých mincí a medailí, 64 kg ryzího zlata) a výnos státní půjčky ve zlatě, stříbře a cizích valutách. Tak bylo získáno 3 300 kg ryzího zlata, 272 000 kg ryzího stříbra). Půjčka byla splacena do roku 1926.

Zároveň byla zavedena povinnost pro československé občany a pro cizince zdržující se v ČSR déle než jeden rok nabídnout cizí měny Československé devizové ústředně.

Provedení i výsledek reformy je dodnes považován za obdivuhodný. Československá koruna se stala jednou z nejstabilnějších měn v Evropě. +more Problematickou okolností byl fakt, že v době provedení reformy nebyla ještě uzavřena versailleská mírová jednání a stanovena definitivní hranice ČSR - proto byla v některých oblastech osídlených národnostními menšinami reforma bojkotována.

Odkazy

Reference

Literatura

Jan Vokrouhlecký: Komparace československých měnových reforem 1919, 1945 a 1953, Bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií, 2004

Související články

Československý frank

Externí odkazy

[url=http://www.papirovaplatidla.cz/bankovky/prozatimni-statovky---kolkovane]Přehled okolkovány českých a slovenských bankovkách (katalog, galerie a další informace)[/url]

1919 Měnová reforma Kategorie:Události roku 1919 Kategorie:Československo v roce 1919