Šalov
Author
Albert FloresŠalov je vesnice a obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Nachází se asi devět kilometrů jihozápadně od Příbrami a čtyři kilometry severovýchodně od Rožmitálu pod Třemšínem. Šalov leží v údolí na levém břehu potoka Loděnice. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1421. Dříve byl Šalov malou zemědělskou vesnicí, ale v důsledku industrializace se v něm začal rozvíjet průmysl. V současnosti ve vesnici funguje především obchod a služby. K nejvýznamnějším pamětihodnostem Šalova patří barokní kostel svatého Bartoloměje a zámek Šalov, který slouží jako požární stanice.
Šalov, do roku 1927 slovensky „Malý Šalov“ nebo „Šarlušky“; maďarsky Garamsalló - 1888 až 1907 Garamkissalló - do roku 1888 Kissalló je obec v okrese Levice na západním Slovensku. Obec se nachází na východě Slovenské Podunajské nížiny v jižní části Ipeľské pahorkatiny na vodním toku Perec v údolí dolního Hronu.
Historie
Území obce bylo osídleno již v neolitu, podle archeologických výzkumů zde bylo sídliště kultury s lineární keramikou; některé nálezy pocházejí z doby bronzové.
Šalov je poprvé písemně zmíněn v roce 1280 jako Sorlou a byl nejprve panstvím rodu Hont-Pázmány a později byl součástí panství Želiezovce. V roce 1600 zde bylo 34 domů, v roce 1715 zde bylo 47 domácností, o pět let později 55, v roce 1828 zde bylo 164 domů a 987 obyvatel, kteří byli zaměstnáni jako zemědělci a vinaři. +more Rod Esterházyů vlastnil zdejší panství až do 19. století a hrabě Breuner až do 20. století. Do roku 1918 byla obec součástí Uherska. Kvůli první vídeňské arbitráži byla v letech 1938 až 1945 součástí Maďarska.
Při sčítání lidu v roce 2011 žilo v Šalově 381 obyvatel, z toho 237 Maďarů, 97 Slováků, 41 Romů a dva Češi. Čtyři obyvatelé neuvedli žádné informace o své etnické příslušnosti.
Pamětihodnosti
Reformovaný (kalvínský) toleranční kostel z roku 1896