Železniční trať Niš–Prahovo
Author
Albert FloresVlaky na nádraží v Zaječaru. Prahovu. Železniční trať Niš-Prahovo (srbsky v cyrilici Железничка пруга Ниш-Прахово, v latince Železnička pruga Niš-Prahovo) se nachází na východě Srbska. Je také známá pod názvem Timocká dráha (srbsky Тимочка пруга/Timočka pruga). Jednokolejná neelektrifikovaná trať je vedena přibližně severo-jižním směrem podél srbské hranice s Bulharskem, převážně údolím Timoku, resp. jeho zdrojnice Bílého Timoku. Má délku 170 km.
Trať slouží k obsluze několika regionálních středisek, jako je Zaječar, Svrljig, Knjaževac a Negotin. U Vrazogrnce (poblíž Zaječaru) se na ni trianglem napojuje regionální trať přes Bor do Požarevce a dále směr Bělehrad. +more V Niši se trať napojuje na hlavní srbské železnice směr Bělehrad, směr Vranje-Skopje a směr Dimitrovgrad-Sofija.
Vedení tratě
Severně od města Niš je trať vedena po jižním úpatí pohoří Svrljiške planine, kde stoupá z původní nadmořské výšky 200 m (u Niše) až k 450 m (západně od obce Oreovac). Pod hřebenem pohoří pokračuje tunelem až do údolí řeky Pravačka reka. +more Poté pokračuje v jejím údolí až do města Svrljig. Odtud dále na sever vede trať již jen údolím řeky Timok, a to až do cílové stanice v přístavu Prahovo. Na trati se nachází nespočet mostů a tunelů, neboť v některých částech prochází velmi úzkým kaňonem Timoku.
Historie
V roce 1890 se rozhodl srbský parlament vyčlenit finanční prostředky pro výstavbu železniční trati na samém východním okraji země. Měla se stát součástí budoucí tzv. +more transbalkánské železnice, která měla zajistit železniční spojení Srbska přes Rumunsko do ruského carství. Na jižním konci by poté pokračovala přes Kosovo až k Jaderskému moři.
Výstavba severního úseku trasy byla zahájena v roce 1907 a roku 1912 byl zprovozněn úsek mezi městy Zaječar a Negotin. Od Negotinu až k Dunaji (přístav Prahovo) začaly první vlaky jezdit v roce 1914. +more Během první světové války se podařilo zprovoznit celou severní část trati mezi městem Knjaževac a přístavem Prahovo na Dunaji. Na stavbu bylo nasazeno okolo 14 000 válečných zajatců rakousko-uherské armády. Dokončení trati mělo především vojenský význam, neboť trať umožňovala zásobování Srbska vojenským materiálem z Ruska v boji proti Rakousko-Uhersku a později i Bulharsku. První vlak po trati projel dne 22. ledna 1915.
Výstavba úseku z města Niš do města Knjaževac byla technicky náročnější, především kvůli nutnosti překonat horský masiv severně od Niše. Stavební práce byly zahájeny sice již roku 1911, nicméně je přerušila první a druhá balkánská válka a první světová válka. +more Zprovozněn byl dne 15. srpna 1922. Vlaky tak začaly jezdit na dalších 64,5 km tratě.
Stanice
Niš * Crveni krst * Pantelej * Matajevac * Gornja Vrežina * Jasenovik * Gramada * Hadžićevo * Svrljig * Niševac * Palilula * Svrljiški Miljkovac * Podvis * Rgošte * Knjaževac * Gornje Zuniče * Donje Zuniče * Minićevo * Selačaka reka * Mali izvor * Vratarnica * Grljan * Timok * Zaječar * Vržogrnac * Trnavac * Čokonjar * Sokolovica * Tabakovac * Tabakovačka Reka * Brusnik * Tamnič * Crnomasnica * Rajac * Rogljevo * Veljkovo * Mokranja * Kobišnica * Negotin * Prahovo Selo * Prahovo Pristanište (přístav)
Odkazy
Externí odkazy
Literatura
Nenad M. Govedarović, Pruge Jugoistočne Srbije 1884-2014,