ALCO S-2

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

ALCO S-2 byl typ čtyřnápravové dieselelektrické posunovací lokomotivy, vyráběný americkou společností American Locomotive Company a její kanadskou pobočkou Montreal Locomotive Works. Mezi lety 1940 a 1950 bylo vyrobeno 1 502 kusů lokomotiv S-2, což z nich činí nejpočetnější typ dieselových lokomotiv Alco. Počínaje rokem 1949 je ve výrobě postupně nahradil velmi podobný typ S-4, který byl usazen na jiném typu podvozků a udržel se ve výrobě až do začátku 60. let. Kromě 797 těchto lokomotiv bylo vyrobeno ještě 29 kusů vizuálně obdobného typu S-7 pro železniční společnost Canadian National. Na základě lokomotiv S-2 také vznikl v roce 1941 typ RS-1, který výrazně ovlivnil vývoj pozdějších amerických traťových lokomotiv.

Popis

Lokomotiva S-2 měla klasické uspořádání amerických posunovacích lokomotiv s koncovým stanovištěm obsluhy v zadní části a jednou kapotou, pod kterou byl ukryt spalovací motor s generátorem. Hmotnost lokomotiv se pohybovala kolem 104,3 tun, palivová nádrž o objemu 2 400 l byla umístěna pod stanovištěm obsluhy. +more Alco S-2 měla uspořádání pojezdu Bo’Bo’ a byla usazena na dvou dvounápravových podvozcích vlastního typu Blunt. U lokomotiv S-4 byly tyto nahrazeny standardizovanými podvozky AAR typu A, což také představovalo hlavní rozlišovací znak těchto dvou typů lokomotiv.

Spalovací motor

Lokomotivu poháněl čtyřdobý vznětový řadový šestiválec Alco 539T, jehož zdvihový objem při vrtání válců 317,5 mm a zdvihu pístů 330 mm činil cca 156,9 l. Motor dodával jmenovitý výkon 750 kW při 740 ot. +more/min. Písmeno T v označení motoru znamenalo, že šlo o verzi přeplňovanou turbodmychadlem. S těmi mělo Alco zkušenosti již od roku 1936, kdy se s využitím licence k vynálezu Švýcara Alfreda Büchiho stalo první americkou společností, která turbodmychadlem vybavila lokomotivní motor (konkrétně šlo o typ 531T). Souběžně s motory 539T byla vyráběna i nepřeplňovaná verze s označením 539 o výkonu 490 kW, ta poháněla posunovací lokomotivy S-1 (a později S-3 a S-10), které byly jinak strojům S-2, resp. S-4 a S-7 velmi podobné. Motory řady 539 vycházely z výrobků firmy McIntosh & Seymour, kterou společnost Alco od roku 1929 vlastnila. Od předchozího typu 538 se odlišovaly upravenou olejovou vanou a uchycením tak, aby je bylo možné zapustit o několik desítek cm do rámu. Montáž motorů 538 na lokomotivní rám u předchozích posunovacích lokomotiv Alco totiž vyžadovala vysokou kapotu, zhoršující výhled obsluhy, zatímco konkurence nabízela lokomotivy s kapotou sníženou.

Přenos výkonu

Alco S-4 na podvozcích AAR typu A Podobně jako další lokomotivy Alco, i S-2 využívala elektrické komponenty dodávané společností General Electric. +more Trakční generátor byl typu GT-553 a napájel čtveřici tlapových motorů GE-731. Trakční motory mohly být v závislosti na situaci zapojeny sériově, sérioparalelně, nebo sérioparalelně se zeslabeným buzením. S výjimkou zpětného přechodu ze sérioparalelního na sériové řazení probíhala změna zapojení zcela automaticky. Při standardním převodovém poměru 75:16 a průměru dvojkolí 1 016 mm byla maximální povolená rychlost lokomotivy 97 km/h, trvalá tažná síla 151 kN (v rychlosti 13 km/h) a maximální rozjezdová tažná síla 307 kN.