Adam Matyáš z Trauttmansdorffu

Původ a kariéra

Trauttmansdorffů +morejpg|vlevo|náhled|Horšovský_Týn_(zámek)'>Zámek Horšovský Týn Byl nejstarším synem hraběte Maxmiliána z Trauttmansdorffu (1584-1650) a jeho manželky Žofie Pálffyové (1596-1668).

V letech 1635-1638 absolvoval kavalírskou cestu, během níž pobýval převážně v Itálii. Po návratu do vlasti vstoupil do služeb Habsburků a díky otcově vlivu získal ve věku 28 let jeden z hlavních postů ve správě Českého království, stal se nejvyšším maršálkem a tento úřad zastával až do své smrti bezmála čtyřicet let (1645-1684). +more Z titulu této funkce byl zároveň zemským sudím, členem sboru místodržících, byl též císařským radou.

V únoru 1658 hostil týden na svém zámku v Horšovském Týně Leopolda I. +more na jeho cestě do Frankfurtu. Jako nejvyšší maršálek Českého království měl pak důležitou ceremoniální úlohu při volbě a korunovaci císaře ve Frankfurtu. Později ale u dvora neměl nijak velký vliv, což dokládá jeho celoživotně nenaplněná ambice získat prestižní řád Zlatého rouna.

Majetkové poměry

Jako nejstarší syn svého otce převzal Adam Matyáš stěžejní část rodového majetku v Čechách představovanou rozsáhlým panstvím Horšovský Týn, krátce držel Větrný Jeníkov, součástí jeho dědického podílu byl i dům v Plzni a dva paláce v Praze.

Záhy po otcově úmrtí začal Adam Matyáš rozšiřovat své jmění, v roce 1651 koupil panství Grabštejn v severních Čechách. Za 130 000 zlatých přikoupil k Horšovskému Týnu velké panství Hostouň s 18 vesnicemi (1659), k Hostouni pak ještě v roce 1659 jeho manželka přikoupila statek Tasnovice. +more Prostřednictvím první manželky Evy Johanky ze Šternberka přibyly do majetku Trauttmansdorfů dočasně či dlouhodoběji i statky v jižních Čechách (Lnáře, Protivín).

V souladu se závětí svého otce založil Adam Matyáš v Horšovském Týně kapucínský klášter (1650-1654), který se zároveň stal rodinnou hrobkou Trauttmansdorffů.

Rodina

První sňatek uzavřel v roce 1642 v Litomyšli s Evou Johankou ze Šternberka (1621-1674), podruhé se oženil s výrazně mladší Marií Isabelou Lobkovicovou († 1719). Ze dvou manželství měl celkem 15 dětí, nejstarší syn Rudolf Vilém (1646-1689) zdědil Horšovský Týn a byl též nejvyšším maršálkem Českého království (1685-1689) a stál u zrodu pozdější knížecí linie rodu, mladší syn Zikmund Ludvík (1651-1707) převzal statky v Rakousku a založil gleichenberskou větev, která vymřela v 19. +more století.

Odkazy

Literatura

MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Praha, 2010

Kategorie:Čeští šlechtici Adam Matyáš Kategorie:Čeští maršálkové Kategorie:Čeští místodržící Kategorie:Narození v roce 1617 Kategorie:Úmrtí 2. +more listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1674 Kategorie:Úmrtí v Horšovském Týně Kategorie:Muži.