Administrativní dělení Číny

Provinční úroveň

Na nejvyšší, provinční, úrovni se Čínská lidové republika dělí na 34 celků (prakticky na 33, jelikož provincie Tchaj-wan je ovládána vládou Čínské republiky). S výjimkou zmíněného Tchaj-wanu to jsou: * 22 provincií (: český přepis šeng, pchin-jin shěng, znaky ) * 5 autonomních oblastí (c’-č’-čchü, zìzhìqū) * 4 přímo spravovaná města (č’-sia-š’, zhíxiáshì) * 2 zvláštní správní oblasti (tche-pie-sing-čeng-čchü, tèbiéxíngzhèngqū)

Seznam celků na provinční úrovni

Prefekturní úroveň

Dělení Čínské lidové republiky na prefekturní úrovni:

Prefekturní úroveň je druhá nejvyšší úroveň administrativního rozdělení Čínské lidové republiky. Provincie a autonomní oblasti se dělí vesměs na městské prefektury, v menším počtu existují i autonomní prefektury, prefektury a ajmagy. +more Přímo řízená města tento stupeň nemají, jsou rozdělena na městské obvody, okresy a nové obvody.

Celkem bylo v Čínské lidové republice k červnu 2017 334 správních celků druhé úrovně: * 293 městských prefektur (: český přepis ti-ťi-š’, pchin-jin dìjíshì, znaky ), městská prefektura je nejčastější správní jednotka druhé úrovně. Typicky je tvořená centrální městskou oblastí (původní sídelní město prefektury) a okolními regiony tvořenými menšími městy, vesnicemi a krajinou. +more V městské prefektury byly transformovány prefektury s počtem nezemědělského obyvatelstva přes 250 tisíc, průmyslovou produkcí přes 2 miliardy jüanů a terciárním sektorem silnějším než primární a přispívajícím nejméně 35 % k místnímu HDP. * 30 autonomních krajů (c’-č’-čou, zīzhìzhōu) existuje v oblastech osídlených národnostními menšinami. * 7 prefektur (ti-čchü, dìqū), prefektury byly původně standardní správní jednotka druhé úrovně, od roku 1983 do počátku 21. století většina z nich prošla transformací v městské prefektury. * 3 ajmagy (meng, méng) existují ve Vnitřním Mongolsku, tradiční správní jednotky v oblastech osídlených kočovnými Mongoly.

Okresní úroveň

Dělení Čínské lidové republiky na okresní úrovni:

Na třetí úrovni existovalo k červnu 2017 celkem 2 851 celků podřízených útvarům druhého stupně, přímo řízeným městům, nebo podprovinčním celkům: * 1 360 okresů (: český přepis sien, pchin-jin xiàn, znaky ) - nejobvyklejší typ celku na této úrovni, s tradicí sahající až do období válčících států. Sestává sídelního města a širokého okolí s jeho městy, městečky a vesnicemi. +more * 954 městských obvodů (š’-sia-čchü, shìxiáqū, ; nebo prostě obvodů - čchü, qū) byly původně ryze městské okrsky, v posledních letech tak byly pojmenovány i některé okresy se smíšeným městským i venkovským charakterem osídlení. * 366 městských okresů (sien-ťi-š’, xiànjíshì) jsou analogie městské prefektury v menším měřítku. Sestávají z centrální městské oblasti a venkovského okolí. Vytvářeny byly od 90. let 20. století. * 117 autonomních okresů (c’-č’-sien, zìzhìxiàn) existují v oblastech osídlených národnostními menšinami. * 49 korouhví (čchi, qí) jsou okresy Vnitřního Mongolska, jejichž jméno vychází ze starších správních tradic mongolských území (viz též osm korouhví říše Čching). * 3 autonomní korouhve (c’-č’-čchi, zìzhìqí) jsou autonomní okresy Vnitřního Mongolska, pouze odlišně pojmenované. * 1 lesní obvod (lin-čchü, línqū) je speciální lesnatý celek na okresní úrovni v provincii Chu-pej. * 1 zvláštní obvod (tche-čchü, tèqū) je celek na okresní úrovni v provincii Kuej-čou.

Obecní úroveň

Na čtvrté úrovni existovalo k červnu 2017 celkem 39 864 celků podřízených útvarům třetího stupně: * 20 942 městysů (čen, zhèn), které sestávají z městského jádra a případně i okolních vesnic (cchun, cūn, nebo čuang, zhuāng) * 9 660 obcí (siang, xiāng), existující v méně zalidněných a méně urbanizovaných okrscích než městyse. * 8 122 (městských) čtvrtí (doslova „ulice“, ťie-tao, jiēdào, ; nebo pouze ťie, jiē). +more Vedené jsou uličními výbory (ťie-tao pan-š'-čchu, jiēdàobànshìchù). * 985 národnostních obcí (min-cu siang, mínzú xiāng) jsou obce obydlené členy menšinových národností. * 152 somonů (su-mu, sūmù) jsou ekvivalenty obcí siang ve Vnitřním Mongolsku. * 2 okresní obvody (sien-sia-čchü, xiànxiáqū), správní obvody v rámci okresu, do 80. let 20. století rozšířený útvar mezi okresy a obcemi. * 1 národnostní somon (min-cu su-mu, mínzú sūmù) ve Vnitřním Mongolsku je jinak pojmenovaná národnostní obec.

Vesnická úroveň

Na páté úrovni existuje množství drobných celků. Městská zástavba je rozdělena na obvody (še-čchü, shèqū, ; siao-čchü, xiǎoqū, ; nebo ťü-ču-čchü, jū​zhùqū), venkov na vesnice (cchun, cūn). +more Obvodů je ve městech přes 100 tisíc, vesnic téměř 560 tisíc. Nehrají valnou roli v systému výkonné moci, mají organizační význam (sčítání a evidence obyvatel, pošta, apod. ).

Mezi úrovněmi

Subprovinční města (: český přepis fu-šeng-ťi-čcheng-š’, pchin-jin fùshěngjíchéngshì, znaky ) je 15 (k 31. prosinci 2005) městských prefektur zahrnujících velká města. +more Stojí výše než celky na prefekturní úrovni. Jejich úřady mají vyšší pravomoci než úřady běžných městských prefektur, nicméně stojí níže než provincie, nebo přímo řízená města.

Jediný subprovinční autonomní kraj (fu-šeng-ťi-c’-č’-čou, fùshěngjízìzhìzhōu) leží na severozápadě Sin-ťiangu. Skládá se ze 12 celků - 2 prefektur, 7 okresů, 2 městských okresů a 1 autonomního okresu.

Zvláštní status mají subprovinční nové obvody (fu-šeng-ťi š’-sin-sia-čchü, fùshěngjí shìxiáxīnqū, ; zkráceně nový obvod, sia-čchü, xīnqū). Nejstarší existuje v Šanghaji (od roku 1993), po roce 2009 vznikly další čtyři i v Ťiencinu, Čchung-čchingu, Če-ťiangu a Kan-su. +more Vznikly reorganizací městských obvodů ve zvláštní ekonomické zóny, přičemž získaly pravomoci subprovinčních měst. Po roce 2012 jejich počet dále rostl.

Městské podprefektury (fu-ti-ťi-š’, fùdìjíshì) jsou městské okresy s rozšířenými pravomocemi a zpravidla přímo podřízené provinční vládě.

Odkazy

Reference

Související články

Dějiny administrativního dělení Číny * Politický systém Číny

Externí odkazy

[url=http://www.china.org.cn/english/eng-shuzi2003/gq/biao/1-1.htm]Statistiky administrativních jednotek[/url]

Kategorie:Geografie Čínské lidové republiky Kategorie:Veřejná správa v Čínské lidové republice