Tchaj-wan (ostrov)

Satelitní snímek Tchaj-wanu (NASA). Tchaj-wan (též Formosa, TZ: 臺灣, ZZ: 台湾, hanyu pinyin Táiwān, tongyong pinyin Táiwan, Wade-Giles T'ai-wan, tchajwansky Tâi-oân) je ostrov ve východní Asii.

Spolu s několika dalšími menšími ostrovy je součástí Čínské republiky, kterou však většina států světa jako nezávislou oficiálně neuznává, protože diplomatické styky s ní netoleruje Čínská lidová republika. Ta považuje ostrov za svou provincii, avšak Čínská republika, většinou nazývaná prostě Tchaj-wan, je dnes de facto nezávislý demokratický stát.

Na území ostrova se administrativně nachází 10 okresů (縣), 6 centrálně spravovaných měst a 3 města Tchaj-wanu. Do roku 1998 byla část ostrova spolu s Peskadorskými ostrovy spravována jako provincie Tchaj-wan.

Název dle některých historiků je odvozen od pojmenování oblasti dnešního Tchaj-nanu domorodým kmenem Siraya. Fonetický přepis se postupně začal používat pro pojmenování celého ostrova. +more Portugalci, kteří Tchaj-wan objevili pro Evropu, mu dali jméno Ilha Formosa, což znamená Krásný ostrov; pojmenování Formosa se částečně udrželo dodnes.

Geografie

Západní část ostrova je plochá a navazuje na mělké dno Tchajwanského průlivu. Zde se soustřeďuje drtivá většina osídlení a infrastruktury. +more Střední a východní část ostrova vyplňují až 3 952 m vysoké hory, táhnoucí se převážně v severojižním směru. Vznikají od třetihor tektonickými posuny i doprovodnou sopečnou činností, způsobenou nasouváním filipínské oceánské desky pod jihočínskou.

Tchaj-wan je podle maximální nadmořské výšky 4. nejvyšší ostrov na světě (po Nové Guineji, Borneu a Havaji) Tchajwanská pohoří se dělí na následující celky: * Pobřežní hory (海岸山脈) podél východního pobřeží, jejich svahy prudce spadají přímo do moře * Střední hory (中央山脈) vedle Pobřežních hor * Jüšanské hory (玉山山脈) v jižní polovině ostrova, západně od Středních hor * Ališanské hory (阿里山山脈) západně od Jüšanských * Sněžné hory (雪山山脈) severně od Ališanských a Jüšanských, severozápadně od Středních * Tatchunské sopečné pohoří (大屯火山彙) na severním cípu ostrova (zahrnuje Jang-ming-šan u Tchaj-peje)

Historie

První důkazy o lidském osídlení na ostrově Tchaj-wan se datují před 40 000 lety, počátek neolitického osídlení, snad předky dnešních domorodých kmenů, se datuje před 6 000 lety. Domorodé jazyky jsou řazeny mezi austronéské jazyky blízké jazykům obyvatel dnešních Filipín, Indonésie či Nové Guineje a Polynésie. +more Příslušníci těchto jazykových skupin jsou rovněž považováni za původní obyvatele ostrova. Tchaj-wan je také považován za nástupiště migračních vln, které v období počínaje před 4 000 lety osídlily ostrovy Tichého a Indického oceánu. Čínští zemědělci a obchodníci se na ostrově začali usazovat od doby mongolské okupace ve 13. století a ostrov se postupně stal okrajovou součástí čínské říše.

Mezi 13. a 16. +more stol. sporadicky navštěvovali ostrov Tchaj-wan čínští rybáři či piráti. V r. 1544 jej Portugalci pojmenovali Ilha Formosa. V první polovině 17. století se Tchaj-wan stal předmětem koloniálního soupeření mezi Nizozemskem a Španělskem, v téže době proběhla další velká vlna čínského přistěhovalectví z přilehlých pevninských provincií. Holanďané založili r. 1624 kolonii s hlavním městem Zeelandia na místě dnešního Tchaj-nanu. Pracovní síly dováželi z Fu-ťienu. Španělé okupovali v letech 1626-1642 části severního výběžku ostrova v místech dnešních měst Ťi-lungu a Tanshui.

V roce 1662 Čeng Čcheng-kung (Koxinga), který ve jménu svržené dynastie Ming bojoval proti nové mandžuské dynastii Čching, porazil Holanďany a donutil je k odchodu (ovládali tak jihozápadní části ostrova v letech 1624-1662). Tchaj-wan se tak na dvě desetiletí stal poslední baštou protimandžuského odporu. +more Koxinga založil na Tchaj-wanu Království Tungning, jeho následníky byli jeho syn a vnuk. Po Čchengově smrti (1662) pak roku 1683 Čchingové části ostrova obsadili a po následující dvě století ovládali. Ke konci čchingského období v roce 1895 bylo přibližně 45% území Tchaj-wanu (západ a sever) ovládáno říší Čching a osídleno více než dvěma miliony obyvatel chanského či smíšeného původu. Zbytek (východ, jih a pohoří) byl volně obydlen původním obyvatelstvem.

Po prohrané válce s Japonskem musela čchingská Čína roku 1895 Šimonoseckým mírem mimo jiné postoupit Tchaj-wan Japonsku. Obyvatelé Tchaj-wanu, než by se nechali odevzdat do japonského područí, se za této situace pokusili prohlásit nezávislost jako tzv. +more Tchajwanský demokratický stát (druhá republika v dějinách Asie). Tento pokus však po několika měsících ukončila okupace Tchaj-wanu Japonskem. Následující desetiletí pod japonskou vládou byla charakterizována jak výrazným hospodářským rozvojem, tak potlačováním čínské identity a snahami o japanizaci obyvatelstva.

Následující desetiletí pod japonskou vládou byla charakterizována jak výrazným hospodářským rozvojem a industrializací (železnice, školy, kanalizace atd. - tchajwanská architektura v období 1895-1945), tak potlačováním čínské identity, krutým zacházením s příslušníky domorodých kmenů a snahami o japanizaci obyvatelstva. +more V roce 1935 započal proces včlenění ostrova do Japonského císařství jako plnoprávné provincie.

Na postupimské konferenci bylo s přihlédnutím k závěrům z konference v Káhiře (1943) rozhodnuto, že Tchaj-wan bude znovu přičleněn k Číně. Ostrované, jejichž země byla hospodářsky podstatně vyspělejší než většina pevninské Číny, se však ani nyní nedočkali většího podílu na správě svých záležitostí. +more Čínská republika sice vytvořila místní vládu a úřady, ale obsazovala je výhradně lidmi z pevniny. Bezohledná byla také hospodářská politika Čínské republiky vůči Tchaj-wanu. Napětí vyvrcholilo v protikuomintangským povstáním, které v Tchaj-peji propuklo 28. února 1947. To bylo krvavě potlačeno během tzv. Masakru 228 (kolem 10 000 obětí) a nad ostrovem byl vyhlášen výjimečný stav, který přetrval až do roku 1987.

Od konce roku 1948 probíhal v souvislosti s obratem v čínské občanské válce masový příliv uprchlíků z pevninské Číny na ostrov. V roce 1949 se na ostrov uchýlily zbytky Kuomintang armády, která na pevnině prohrála občanskou válku s komunisty. +more Změněná vojenskopolitická situace ve východní Asii, kdy se v souvislosti s korejskou válkou na obranu Tchaj-wanu začaly angažovat USA, však po roce 1950 zabránila obsazení ostrova armádou ČLR. Tchaj-wan si tak udržel nezávislost na komunistech až dodnes. Do začátku devadesátých let však i na Tchaj-wanu vládl krajně pravicový totalitní režim. Od konce 80. let následovala postupná demokratizace Tchaj-wanu.

Zajímavá místa

Tchaj-pej - hlavní město Tchaj-wanu, leží na severu ostrova, má několik milionů obyvatel a nachází se v něm jedna z nejvyšších budov světa Tchaj-pej 101. * Kao-siung - několikamilionové město ležící na jihu ostrova. +more * Tchaj-nan - v minulosti hlavní město, ležící na jihu ostrova * Jezero Slunce a Měsíce leží uprostřed ostrova * Národní park Taroko leží na východním pobřeží nedaleko města Chua-lien.

Odkazy

Reference

Související články

Tchaj-wan * Čína * Království Tungning * Republika Tchaj-wan * Tchaj-wan (provincie)

Externí odkazy

[url=http://www. taiwanembassy. +moreorg/CZ/]Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář v Praze[/url] * [url=http://www. mzv. cz/taipei]Česká ekonomická a kulturní kancelář Taipei[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20100630052820/http://www. businessinfo. cz/cz/rubrika/tchaj-wan/1001056/]Souhrnná teritoriální informace Tchaj-wan (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR)[/url] * [url=http://www. hua2. cz/cina/taiwan-zakladni-info/]Praktické informace o Tchaj-wanu[/url] * [url=http://www. hua2. cz]Aktuální informace o Tchaj-wanu, Hongkongu a Číně[/url] * [url=http://www. tealit. com]Teaching English and Living in Taiwan - rozcestník s praktickými informacemi, aktuální informace o hrozících tajfunech[/url] * [url=http://tchajwan. weebly. com]Tchajwan českýma očima - blog Tchajwan Formosa[/url].

Kategorie:Ostrovy Tchaj-wanu Kategorie:Ostrovy podle zemí Kategorie:Ostrovy Východočínského moře Kategorie:Ostrovy Filipínského moře