Cesko.wiki První čínsko-japonská válka
Author
Albert FloresPrvní čínsko-japonská válka byl ozbrojený konflikt mezi Čínským císařstvím a Japonskem mezi lety 1894 a 1895. Válka byla vyvolána spor o čínskou provincii Korea, kterou ovládala Čína, ale Japonsko chtělo získat vliv na tomto strategickém území. Japonské císařství mělo moderní vojenskou technologii a silnou armádu, zatímco Čína byla ve vojenském ohledu zaostalá. Japonci rychle obsadili Koreu a zaútočili na čínské pevnosti a loďstvo. Čína se snažila bránit, ale její neefektivní vojenská strategie a korupce v armádě vedly k japonskému vítězství. Válka skončila smlouvou, která byla podepsána v Šimonoseki. Podle této smlouvy byla Čína nucena předat Japonsku Tchaj-wan, Pescadorské ostrovy a Liaotungský poloostrov, což znamenalo velkou porážku pro čínské císařství. Výsledkem této války bylo také posílení Japonska jako regionální mocnosti v Asii a oslabení pozice Číny. První čínsko-japonská válka měla důsledky nejen pro obě země, ale také pro celý region. Válka posílila japonskou sebedůvěru a povzbudila růst japonského imperialismu. Na druhé straně byla Čína nucena přehodnotit svou vojenskou a politickou strategii a začít provádět reformy. Tato válka je považována za důležitý mezník v dějinách Číny a Japonska a je studována jako součást moderních dějin Asie.
První čínsko-japonská válka (1894-1895) byla válka mezi čínskou říší Čching a Japonskem o nadvládu nad územím Korejského poloostrova a přilehlých oblastí.
Střetnutí skončilo drtivou porážkou Číny, která ztratila nejen svůj vliv v Koreji, ale též ostrov Tchaj-wan a postavení první asijské velmoci, které převzalo Japonsko. Válka nepřímo položila základ pozdější rusko-japonské války. +more Ruské impérium totiž nejenže využilo oslabení Číny a čínsko-japonské války k ovládnutí části Mandžuska, ale dokonce i k tomu, aby s podporou Francie a Německa přinutilo Japonsko, aby mu předalo Port Arthur, který mu Čína v Šimonosecké mírové smlouvě také postoupila.
Pozadí
Napětí mezi Japonskem a Čínou ohledně Koreje stoupalo od 80. let 19. +more století. V roce 1884 se klika korejských reformních politiků podporovaných Japonskem pokusila provést převrat, avšak na straně konzervativců zasáhla čínská armáda a puč tak skončil neúspěchem. Aby nedošlo k případným budoucím střetům, uzavřely obě dvě mocnosti dne 18. dubna 1885 dohodu, kde si mimo jiné přislíbily, že si vzájemně předem oznámí vyslání expedičních sil do Koreje.
Válka
Na počátku roku 1894 se v Koreji rozpoutalo rolnické povstání Tonghak. Korejští představitelé požádali Čínu o vyslání vojenské pomoci. +more Čína souhlasila a informovala o nadcházejícím zásahu Japonsko. To se taktéž připravovalo v Koreji vojensky intervenovat a vyvolat válku se svým západním sousedem. K prvním střetům došlo 25. července 1894, kdy japonská křižníková eskadra (chráněné křižníky Akicušima, Jošino a Naniwa) nejprve porazila čínský křižník Čchi-jüan a dělový člun Kchuang-i u korejského ostrova Pchungdo a o chvíli později přepadla čínské lodě převážející vojáky a potopila parník Kao-šeng. Obě strany si vyhlásily válku až 1. srpna 1894. První polovina střetu se vedla především na území Koreje. Japonci postupovali korejským poloostrovem, který byl již pod značným japonským vlivem.
Některá území však byla spíše čínská: hlavně kolem města Pchjongjang, Soul a dál severně. Bez problému byl obsazen Pusan. +more Po několika bitvách pozemních a námořních zejména o Asan (1894) a Pchjongjang ve stejném roce. Po bitvě o Pchjongjang musela čínská vojska opustit Koreu. Po námořní bitvě u řeky Jalu postoupila japonská armáda až do Mandžuska. Mezi tím Japonci obsadili Tchaj-wan.
.svg){kind=link}
Důsledky
Výhra Japonska byla důsledkem modernizace a industrializace Japonska započaté o dvacet let dříve na počátku období Meidži. Vítězství zajistilo Japonsku pozici asijské velmoci.
Porážka ze strany Japonska, tradičního vazala Číny, dále podkopala čínské národní sebevědomí, už tak dost pošramocené snadnými porážkami ze strany západních mocností, především Velké Británie v obou opiových válkách. Nespokojenost se o pět let později projevila v proticizineckém Boxerském povstání.