Adolf Seifert

Život

Veletice čp. +more 12, kde stál rodný dům Adolfa Seiferta Adolf Seifert se narodil ve Veleticích nedaleko Žatce. Jeho otec Johann byl sedlák. Matka Kateřina, za svobodna Dietzová, pocházela z rodiny pekaře z Liběšic. V roce 1844 absolvoval tehdy šestileté žatecké gymnázium. Pak odešel do Prahy a dva roky studoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Teprve poté začal na lékařské fakultě studovat medicínu. Revoluční rok 1848 prožil jako student v Praze. Byl jedním ze zakládajících členů kulturního spolku německých studentů s názvem Lese- und Redehalle der deutschen Studenten in Prag (Čítárna a přednášková síň německých studentů v Praze), který byl činný až do začátku 1. světové války. Po promoci v květnu 1852 se Seifert vrátil domů, oženil se a ještě téhož roku si v Žatci v dnešním čp. 595 v Obloukové ulici otevřel lékařskou praxi. Jeho manželka Anna Stiasná pocházela z žatecké zemědělsko-živnostenské rodiny. Manželé měli dva syny: Adolfa, který zemřel ještě jako dítě na zápal mozkových blan, a Theodora (* 1853). Jeho potomci žili v 90. letech v Schöllkrippenu v Bavorsku. Sňatkem získal Seifert menší hospodářství včetně chmelnice, kterému se ve volném čase věnoval. Seifert se jako člen německé liberální strany také angažoval v místní komunální politice.

Seifertovou velkou zálibou bylo chmelařství. Jeho rodné Veletice ležely v centru žatecké chmelařské oblasti. +more Stal se jedním ze zakládajících členů Chmelařského spolku královského krajského města Žatec a v letech 1878-1889 byl jeho předsedou. Po určitou dobu řídil chmelařský časopis Hopfenhalle, vycházející v Žatci od roku 1852. Angažoval se při vzniku žateckého chmelného trhu, který vznikl v roce 1860, podílel se i na zřízení Známkovny chmele města Žatec v roce 1884. Kromě již zmíněného časopisu Hopfenhalle redigoval Seifert také noviny Hopfenlaube (1880) a Saazer Hopfenberichte (1893-1895).

Seifert má rovněž zásluhu na uspořádání torzovitě dochovaného žateckého městského archivu, který byl v jeho době uložen v nevyhovujících podmínkách na místní radnici. Zařídil pro písemnosti bezpečnější uložení a provedl jejich základní inventarizaci. +more V letech 1903-1905 vykonával oficiální funkci provizorního archiváře.

Podle matričního zápisu zemřel v červnu 1910 v čp. 349 v dnešní Masarykově ulici (tehdy hotel Nachtigal) na sešlost věkem. +more Seifertova mezerovitá písemná pozůstalost je uložena ve Státním okresním archivu Louny.

Dílo

Dům čp. +more 585 v Obloukové ulici, kde Seifert bydlel a měl ordinaci Až do roku 1894, tedy do Seifertových 68 let, nic nenasvědčovalo tomu, že v tomto praktickém lékaři dřímá budoucí nejplodnější žatecký historik. Náhrobek rodiny Seifertů na žateckém hřbitově Publikoval jen jeden drobný spisek o chmelařství a dva svazečky básní. V rozmezí následujících 10 let však vydal tři objemné monografie týkající se dějin Žatce a řadu menších publikací. Bezprostřední podnět k dějepisné práci mu dal rukopis do té doby neznámé, česky psané kroniky, kterou mu do ordinace přinesl jeden z jeho pacientů. Seifert uměl dobře česky a text přeložil do němčiny. Dalším předpokladem bylo vydání žateckého listáře se všemi tehdy známými dokumenty k dějinám Žatce do roku 1526, které pořídil Ludwig Schlesinger. Seifert tím získal pramennou základnu, o niž se mohl opírat. Vycházel také z prací středoškolského profesora Wenzela Katzerowského, který v 70. - 90. letech publikoval své studie o dějinách Žatce zejména v časopise Mitteilungen des Vereines für die Geschichte der Deutschen in Böhmen (Zprávy Spolku pro dějiny Němců v Čechách). Kromě toho si Seifert pořizoval výpisky ze žateckého městského archivu, uloženého tehdy na radnici.

První Seifertovou publikací s historickou tematikou byly Dějiny Žatce z roku 1894. Seifert byl autodidakt, chyběly mu metodické základy kritiky pramenů, a to se na tomto vůbec prvním souhrnném zpracování historie Žatce negativně projevilo. +more Pro nejstarší dějiny je kniha nepoužitelná, poněvadž je založená na informacích z kroniky Václava Hájka z Libočan. Jako základní faktografické vodítko ale mohou sloužit pasáže počínaje 16. stoletím, pro které Seifert čerpal zejména z městských knih. Text, který Seifert napsal do Tutteho vlastivědy v roce 1904, je už kvalitativně na jiné úrovni. Jiné dvě knihy ale jsou pro regionální studium stále nepostradatelné. Jedná se o dějiny žateckého pivovarnictví z roku 1901 a o rok mladší Dějiny Žatce v 19. století. Vzhledem k tomu, že byl Seifert liberál, nejsou v jeho pracích německé nacionální či přímo protičeské tendence příliš markantní. Seifert byl nicméně německý vlastenec, žatecký patriot a hluboce věřící katolík.

Bibliografie

Dem Herrn die Ehre: eine kleine Opfergabe enthaltend Legenden und Gedichte erbauenden Inhalts zur Restaurirung der Altäre der Mariä-Himmelfahrt-Kirche in Saaz, Saaz, bez data (básně) * Für die Heimat: Ausgewählte Gedichte, Saaz 1867 * Bemerkungen über den Saazer Hopfen anlässlich der Pariser Weltausstellung vom Jahre 1878, Brüx 1878 * Geschichte der königl. Stadt Saaz von den ältesten Zeiten bis in die Gegenwart, Saaz 1894 * Geschichte der Saazer Stadt-Decanal-Kirche zur hl. +more Maria Himmelfahrt, Saaz 1898. [url=http://www. digitalniknihovna. cz/mzk/uuid/uuid:fe2a4e7a-c81e-40e2-a9d9-163c5350457f]Dostupné online. [/url] * Katechismus der Geschichte Böhmens mit besonderer Berücksichtigung der Deutschböhmen, Saaz 1898 * Die Leitmeritzer Diöcese nach ihren geschichtlichen, kirchlichen und topographischen Beziehungen, Saaz 1899 * Geschichte des bürgerlichen Bräuwesens in Saaz, Saaz 1901 * Die Stadt Saaz im 19. Jahrhundert, Saaz 1902 * Geschichte der Stadt Saaz, in: Tutte, Karl (ed. ), Der politische Bezirk Saaz, Saaz 1904, s. 296-382 * Eine verschollene vorhussitische Kirche in Saaz, Mittheilungen des Vereines für die Geschichte der Deutschen in Böhmen 47, 1909, s. 263-271 * Ein lateinischer Dialog betreffend den Familiennamen des heiligen Johann von Nepomuk, Mittheilungen des Vereines für die Geschichte der Deutschen in Böhmen 48, 1910, s. 28-37.

Odkazy

Reference

Související články

Žatec * Veletice * Ludwig Schlesinger

Externí odkazy

[url=https://www. muzeumzatec. +morecz/adolf-seifert. html]Seifert na stránkách Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci[/url] * [url=https://austria-forum. org/af/AustriaWiki/Adolf_Seifert_%28Heimatforscher%29]Článek na serveru Austria-Forum[/url] * [url=https://zatecky. denik. cz/zpravy_region/muzeum_zatec_seifert_20160307. html]Článek v Žateckém a lounském deníku z roku 2016[/url].

Kategorie:Němečtí lékaři Kategorie:Čeští lékaři Kategorie:Čeští Němci Kategorie:Čeští regionální historikové Kategorie:Absolventi 1. +more lékařské fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Historikové ze Žatce Kategorie:Lékaři 19. století Kategorie:Lékaři 20. století Kategorie:Historikové 19. století Kategorie:Historikové 20. století Kategorie:Narození 1826 Kategorie:Narození 4. března Kategorie:Narození ve Veleticích Kategorie:Úmrtí 1910 Kategorie:Úmrtí 11. června Kategorie:Úmrtí v Žatci Kategorie:Pohřbení v Žatci Kategorie:Muži.