Cesko.wiki Afropithecus turkanensis
Author
Albert FloresAfropithecus turkanensis je vyhynulý druh primátů, který žil v období miocénu před 17 až 18 miliony let v oblasti dnešní Keni. Tento druh byl poprvé popsán v roce 1992 a jeho fosilní nálezy byly objeveny u jezera Turkana na severu Keni. Afropithecus turkanensis byl relativně malý opice, velikostí podobný současným gibonům. Měl dlouhé končetiny, které svědčí o jeho adaptační schopnosti v tropických lesích. Jeho zuby ukazují specializaci na konzumaci převážně rostlinné stravy. Tento druh primáta je důležitým nálezem, který pomáhá lépe porozumět evoluci primátů a objasnit jejich přizpůsobení a rozšíření v minulosti.
Afropithecus turkanensis je druh vyhynulých úzkonosých primátů, žijících v časném miocénu (před 17 - 18 miliony let) na území dnešní Keni. Zachycen byl na lokalitách Kalodirr, Moruorot, Locherangan a Buluk poblíž jezera Turkana.
Dosud jediný druh rodu Afropithecus turkanensis popsali v roce 1986 Richard a Meave Leakeyovi. Druhové jméno vyjadřuje právě místo nálezu - jezero Turkana v Africe.
Podle části odborníků jsou s rodem Afropithecus totožné morfologicky velmi podobné rody Morotopithecus a Heliopithecus. Pro potvrzení nebo vyvrácení tohoto předpokladu je ovšem dosud k dispozici jen málo nálezů. +more Některými autory je Afropithecus řazen již do blízkosti mladšího rodu Kenyapithecus, spíše než k proconsulidům. Podle jiných tomu ale základní stavba tváře i dochované části postkraniální kostry odporují.
Afropithecus byl poměrně velký primát, který dosahoval váhy asi 30 - 50 kg, což je přibližně velikost šimpanze. Stejně jako u Proconsula představují ostatky Afropitheca zajímavou směs primitivních a odvozených znaků. +more Na lebce je dobře patrný protáhlý čenich a další prvky, odkazující na oligocénního primáta rodu Aegyptopithecus. Afropithecus byl ovšem mnohonásobně větší. Dobře dochovaná obličejová část lebky, označená kódem KNM-WK 16999 umožnila mimo jiné i sledování morfologie mozku v prostoru za očnicemi. Zde ještě chyběly zvětšené čelní laloky, typické pro moderní i vyhynulé hominoidy, což Afropitheca také řadí spíše k proconsulidům než k hominidům.
Postkraniální skelet se příliš se neliší od kostry druhu Proconsul nyanzae. Lze z něj odvodit, že Afropithecus žil na stromech, kde se pohyboval pomocí všech čtyř končetin. +more Nebyly zachyceny žádné stopy vzpřímenějšího postoje moderních lidoopů.
Pokročilé znaky nese také chrup. Afropithecus měl na rozdíl od ostatních časně miocenních primátů silné čelisti i žvýkací svaly a jako první také stoličky opatřené silnou vrstvou skloviny. +more To mu umožňovalo konzumovat nejen měkké ovoce tropického lesa, ale i semena, tužší plody, hlízy a ořechy. Právě potravní specializace na tužší potravu mohla být i příčinou primitivnějšího vzhledu lebky.
Tato adaptace byla nutná vzhledem k postupnému vysušování klimatu během miocénu a s tím souvisejícím ústupem porostů tropického lesa. Díky silnější zubní sklovině dokázal Afropithecus obstát v měnících se podmínkách a kvůli tomu se také uvažuje, že právě tento rod (nebo jeho nástupci) mohl být prvním, který vycestoval z Afriky na sever směrem do Evropy a dál do Asie. +more To bylo možné díky tomu, že asi před 17 - 18 miliony let v souvislosti s poklesem mořské hladiny došlo k vytvoření suchozemských mostů mezi kontinenty. Afropithecus je dosud znám pouze z Keni, ovšem v Saúdské Arábii byl objeven velmi blízce příbuzný rod Heliopithecus. Prvním známým hominoidem v Evropě je zatím rod Griphopithecus.
