Agamovití

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Agamovití jsou skupina ještěrů, kteří patří do čeledi agamovitých. Tato čeleď zahrnuje přibližně 350 druhů ještěrů, které se vyskytují v různých částech světa. Agamovití jsou rozšířeni především v Asii, Afice a Australasii. Mezi známé zástupce této skupiny patří například druhy jako agama modrolící, agama oblázková nebo agama pouštní. Agamovití ještěři mají zpravidla dlouhé tělo s výraznými končetinami a ocasem. Jejich tělo je obvykle pokryté šupinami. Agamovití ještěři jsou aktivní ve dne a najdeme je především v suchých a teplých oblastech, jako jsou pouště, savany nebo lesy. Jsou to býložravci, kteří se živí převážně rostlinnou potravou. V rámci skupiny agamovitých je možné najít mnoho různých barevných variant. Některé druhy mají výraznou a pestrou kresbu, která jim pomáhá při komunikaci s ostatními jedinci. Agamovití ještěři jsou významní zejména z ekologického hlediska, protože mohou přispívat k regulaci populace hmyzu nebo šíření semen rostlin. Tento článek je příspěvkem do projektu Wikipedie 1.0, který si klade za cíl získat podporu pro zveřejnění vybraných článků z české Wikipedie v tištěné podobě.

Agamovití (Agamidae) jsou početná čeleď středně velkých ještěrů. Rozšíření byli již v období druhohor, koncem křídové periody. Některé objevy zástupců této čeledi pak pocházejí až z přelomu rané a pozdní křídy (stáří kolem 100 milionů let).

Charakteristika

Dorůstají délky 10 až 120 cm a vyskytují se v tropech a subtropech Afriky, Asie, Austrálie i jihovýchodní Evropy. Největší zastoupení mají v Asii, kde také dosáhly největší rozmanitosti typů. +more Většinou se jedná o čilé, výrazně denní ještěry s velkou kulatou hlavou a dobře vyvinutými končetinami. V tlamce najdeme zuby akrodontního typu, pouze u některých druhů se v přední části tlamky objevují i pleurodontní zuby. Většina agam se vyznačuje dlouhým, nelámavým ocasem, některé z nich, např. trnorepové rodů Uromastyx a Xenagama mají ocasy krátké, tlusté a ozbrojené silnými ostny. Mnohé agamy mají nápadně pestré zbarvení, u většiny druhů na těle najdeme různé laloky, límce, růžky, ostny nebo hřebeny. Agamy jsou aktivní převážně ve dne, dobře běhají, šplhají nebo hrabou. Živí se hlavně hmyzem, některé žerou drobné obratlovce nebo jsou částečně býložravé, např. trnorepové nebo agama motýlí. Největší druhy - např. agama kočinčinská a agama molucká - dosahují délky až 1 m.

Ekologie

Mnoho druhů agam se nápadně podobá americkým leguánům, což je výsledkem konvergentní evoluce. Agamy obsadily širokou škálu biotopů od pouští (např. +more moloch ostnitý, trnorepové, agamky rodu Phrynocephalus) přes stepi a polopouště (např. agama osadní, límcová, vousatá) až po tropické deštné lesy, např. agamy rodů Calotes, Acantosaura, Fonocephalus). Některé druhy, např. agama kavkazská nebo himálajská, stoupají až do výšky 4000 m n. m. , jiné, např. agama motýlí, se přizpůsobily životu v norách, existují i obojživelné druhy, např. příslušníci rodu Hydrosaurus. Mnohé druhy agam dokážou dočasně běžet po zadních končetinách, což je adaptace získaná postupnou evolucí.

Celkem je známo asi 370 druhů ve 34 rodech. Žijí v různých biotopech: v pralesích, v pouštích i ve vysokohorském prostředí. +more Většinou snášejí vejce, ale některé druhy, např. z rodu Cophotis, jsou vejcoživorodé.

Mají-li české jméno, pak rodové jméno je nejčastěji agama; dalšími rody jsou trnorep (Uromastyx sp. ), trnoještěr (Acanthosaura sp. +more), lepoještěr (Calotes sp. ), moloch (Moloch sp. ) nebo dráček (Draco sp. ).