Aglaia

Aglaia (latinsky Aglaia) je v řecké mytologii dcera nejvyššího boha Dia a Ókeanovny Eurynomé (ovšem podle jiné verze boha slunce Hélia a najády Aigly.

Je jednou z Charitek, jsou to bohyně půvabu a krásy.

Nejznámější jsou tři: * Aglaia je nejmladší, nazývána „Skvělá“ nebo „zářící krásou“. Některé zdroje uvádějí, že je Asklépiovou dcerou a později Héfaistovou manželkou. +more * Eufrosyné - „Dobromyslná“ nebo „Blaženost“. Je také bohyní radosti, ztělesněním půvabu a krásy. * Thaleia - „Kvetoucí“, je bohyní hostin a slavností, v té souvislosti označována jako „bohatá“ nebo „hojná, vydatná“.

Méně známé jsou další jejich sestry Charis, Pásithea, Kléta, Faenna, Thalló, Auxó a Hégemoné.

Charitky jsou půvabné, líbezné a milé, laskavé k lidem i bohům, lidem poskytují mnohá dobrodiní. Téměř vždy jsou ve společnosti jiných bohů. +more Ochraňují průběh slavností a hostin. Obzvláště však dbají o krásu umění. Byly ctěny jako ostatní bohyně, měly i své chrámy. Byly zobrazovány jako půvabné a tančící dívky, s touto symbolikou: * vždy ve trojici - jsou tři druhy dobrodiní (dát, přijmout, vrátit) * drží se vždy za ruce - dobrodiní jako řetěz přechází z ruky do ruky * vyjadřují radost - tou se těší ten, kdo dává i ten, kdo přijímá * jsou mladé - vzpomínka na dobrodiní nemá zestárnout * mají průsvitné roucho - dobrodiní se nebojí pohledu.

Odraz v umění

Podoba Charitek se zachovala na velkém počtu uměleckých děl - sochách, reliéfech, vázových malbách: * sousoší Tři Grácie je římská práce z 3. až 2. +more stol. př. n. l. , je ve Vatikánském muzeu a v pařížském Louvru * další sousoší stálo u vchodu k Athénské Akropoli, podle Pausania prý bylo dílem filosofa Sokrata, který byl původním povoláním sochař; ale nedochovalo se.

Externí odkazy

Literatura

Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974 * Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí * Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, * Guus Houtzager, Encyklopedie řecké mytologie, * Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Kategorie:Řečtí bohové