Grácie
Author
Albert FloresCharitky (v římské mytologii Grácie z latinského Gratiae) jsou v řecké mytologii dcery nejvyššího boha Dia a Ókeanovny Eurynomé (podle jiné verze dcery boha slunce Hélia a najády Aigly). Jsou to bohyně půvabu a krásy. Jsou tři: * Aglaia je nejmladší, nazývána „Skvělá“ nebo „zářící krásou“. Některé zdroje uvádějí, že je Asklépiovou dcerou a později Héfaistovou manželkou. * Eufrosyné - „Dobromyslná“ nebo „Blaženost“. Je také bohyní radosti, ztělesněním půvabu a krásy. * Thálie (Thaleia) - „Kvetoucí“, je bohyní hostin a slavností, v té souvislosti označována jako „bohatá“ nebo „hojná, vydatná“
Známa jsou i další jména: * Charis - manželka boha ohně Héfaista * Pásithea - stala se manželkou boha spánku Hypna * Kléta a Faenna - byly uctívané ve Spartě * Thalló, Auxó a Hégemoné - byly uctívané v Athénách
Charitky jsou půvabné, líbezné a milé, laskavé k lidem i bohům, lidem poskytují mnohá dobrodiní. Téměř vždy se vyskytují ve společnosti jiných bohů, zejména Afrodíty, Dionýsa, Apollóna a Múz. +more Ochraňují průběh slavností a hostin. Obzvláště však dbají o krásu umění.
Byly ctěny jako ostatní bohyně, měly i své chrámy, např. v Orchomenu. +more Byly zobrazovány jako půvabné a tančící dívky, s touto symbolikou: * Vždy ve trojici - jsou tři druhy dobrodiní (dát, přijmout, vrátit) * Drží se vždy za ruce - dobrodiní jako řetěz přechází z ruky do ruky * Vyjadřují radost - tou se těší ten, kdo dává i ten, kdo přijímá * Jsou mladé - vzpomínka na dobrodiní nemá zestárnout * Mají průsvitné roucho - dobrodiní se nebojí pohledu.
Odraz v umění
Antonia Canovy Podoba Charitek se zachovala na velkém počtu uměleckých děl - sochách, reliéfech, vázových malbách: * Sousoší Tři Grácie je římská práce z 3. +more až 2. stol. př. n. l. ), je ve Vatikánském muzeu a v pařížském Louvru * Další sousoší stálo u vchodu k Athénské Akropoli, podle Pausania prý bylo dílem filosofa Sokrata, který byl původním povoláním sochař; bohužel se nedochovalo * Tři Grácie (Lednicko-valtický areál).
Externí odkazy
Literatura
Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974 * Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí * Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, * Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, * Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky