Cesko.wiki Ahlefeldtové
Author
Albert FloresErb rodu Vodní zámek Egeskov, od roku 1882 v majetku rodu Ahlefeldtové též Ahlefeldové jsou dánský a německý šlechtický rod. Pochází z Holštýnska a patří k tzv. Equites Originarii (původním rytířům) tamní Ridderskab. Mají shodný erb s dalšími holštýnskými rody: žijícími Rumohry a vymřelými Botzendaly († kolem 1535) a Rastorpy († 1749). Podle vlastní rodové legendy ovšem odvozují skandinávské větve rodu svůj původ od prastarých vymřelých dánských rodů Hvide a Brahe, v Německu usazené větve upřednostňují výklad o původu od švábského hraběte Hunolda ze Schwabecku, jehož pravnuk Konrad zavraždil hraběte Hermanna I. z Winzenburgu, vládce Durynska a roku 1153 uprchl před trestem k dánskému králi Svenovi III.
.jpg)
.jpg)
_01.jpg)
.jpg)
Historie
Nejstaršími známými členy rodu jsou v l. 1220 a 1221 zmínění Benedikt a Schack z Predöhlu (Benedictus et Scacco de Prodole). +more Doložená přímá nepřerušená rodu vede k Benediktovi Ahlefeldtovi († 1340) jehož synové a vnukové sloužili králi Valdemarovi IV. Dánskému a získali velký majetek v Dánsku.
V Šlesvicku zdědili majetek v Søgårdu, Noeru (dánsky Nøru), Königsförde-Lindau, Sakstorpu a Geltingu. Byli rovněž v letech 1662-1725 držiteli tamního zámku Gråsten (německy Gravenstein), dnes letního sídla dánské královské rodiny. +more V Holštýnsku zdědili majetky v Bossee, Lehmkulenu, Wittmoldu, Deutsch-Nienhofu, Emkendorfu, Kl. Nordsee, Haseldorfu a Fresenburgu.
Godske (německy Gottschalk) Ahlefeldt († 1541) byl posledním katolickým biskupem ve Schleswigu.
Královský nejvyšší rada Burchard Ahlefeldt získal roku 1672 titul dánského lenního hraběte (tj. hraběte s přímým držením lenního statku/hrabství Eskilsmark s tím, že titul lenního hraběte dědil vždy nejstarší syn, mladší, nedědící potomci byli "jen" titulárními hrabaty).
Ahlefeldt-Laurvigen-Langeland
Jeho příbuzný Frederik Ahlefeldt (1623-1686) byl povýšen 14. +more prosince 1665 císařem Leopoldem I. na hraběte Svaté říše římské. Dále 7. května 1672 získal stejně jako Burchard titul dánského hraběte. Zdědil dánské hrabství (ostrov) Langeland a dále zakoupil ve francouzské části Lotrinska (v bývalém Knížecím biskupství metském) panství Réchicourt a ve francouzském Horním Alsasku svobodné panství Mörsberg.
Jeden z jeho vnuků, hrabě Christian Ahlefeldt, zdědil hrabství Laurvig v Norsku. +more_srpen'>9. srpna 1785 obdržel královské povolení pro sebe a své potomky aby mohli používat jméno Ahlefeldt-Laurvigen, norské hrabství rod prodal roku 1805 a utržené peníze použil jako peněžní fideikomis.
Z téže větve pocházel Julius Ludvig, hrabě Ahlefeldt-Laurvig(en) (1849-1912), který se roku 1875 oženil s baronesou Camilou Jessy Bille-Brahe (1853-1927), s níž vyženil zámek a baronii Egeskov na ostrově Fyn a změnil jméno na Ahlefeldt-Laurvig-Bille.
Ahlefeldt-Dehn
Pruská větev rodu, odštěpená roku 1783 a založená hrabětem Carlem Friedrichem (1750-1829), sídlila na šlesvickém zámečku Ludwigsburg v obci Waabs byla 12. +more března 1913 uznána jako svobodní páni Pruského království pod jménem Ahlefeldt-Dehn.
Ahlefeldtové a české země
Jedna členka rodu, Benedikta z Ahlefeldtu, byla v druhé polovině 17. +more století manželkou hraběte Kryštofa Rudolfa Bredy († 1680), pána panství Lemberk. Erb Ahlefeldtů tak zdobí krb v rytířském sále tohoto severočeského zámku.
Počátkem 19. století vlastnila Marie Terezie princezna z Thurn-Taxisu (1755-1823), provdaná za dánského hraběte Ferdinanda Christiana z Ahlefeldt-Laurvigen-Langelandu (1747-1815) velkostatky Trnová a Dobrovice a spoluvlastnila velkostatek Loučeň. +more Marie Terezie byla hudební skladatelka a klavíristka. Dlouhé roky působila s manželem, divadelním ředitelem, v Dánsku. Manželé se později přestěhovali do Prahy, kde také oba zemřeli.
Galerie
File:Detlev von Ahlefeldt (1480-1572). jpg|Detlev von Ahlefeldt (1480-1572) File:Benedikt von Ahlefeldt (1492-1513). +morejpg|Benedikt von Ahlefeldt (1492-1513) File:Hans von Ahlefeldt (1620-1694) 01. jpg|Hans von Ahlefeldt (1620-1694) File:Burchard von Ahlefeldt (1634-1695). jpg|Burchard von Ahlefeldt (1634-1695).