Ahmet Zogu

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Ahmet Zogu byl významnou postavou v dějinách Albánie. Narodil se v roce 1895 a po dokončení studií vysoké školy v Istanbulu se vrátil do Albánie, kde se zapojil do politického života. V roce 1922 se stal ministrem vnitra a později předsedou vlády. V roce 1925 se Ahmet Zogu prohlásil králem Albánie a přijal jméno Zog I. Královský režim vedl Albánii s pevnou rukou po mnoho let, ale v roce 1939 byl nucen uprchnout před invazí italských vojsk. Zemřel v roce 1961 ve francouzském exilu. Ahmet Zogu zanechal významnou stopu v albánských dějinách a je stále diskutován jako kontroverzní postava.

Zog I. také Ahmet Zogu či Ahmed Zogu (8. října 1895 - 9. dubna 1961) byl v letech 1922-1924 albánským předsedou vlády, poté letech 1925-1928 prezident, a nakonec od roku 1928 až do okupace země Itálií v dubnu 1939 král Albánců. Ve třicátých letech se orientoval na těsnou spolupráci s Itálii. Od roku 1939 žil jako exilový král ve Spojeném království.

Mládí a politické začátky

Ahmet ZoguZog I. +more se narodil jako Ahmet Muhtar Bey Zogolli, později si vypuštěním turecké koncovky „-olli“ (znamenající syn) změnil příjmení na Zogu (albánsky „pták“).

Ahmet Zogolli se narodil v albánské pevnosti Burgajet v horském okrese Mat, jako třetí syn Džemala Paši Zogolliho a Sadijé Toptani do tradičně muslimské rodiny. Jeho otec, pocházející z místní aristokratické rodiny odvozující svůj původ od Skanderbega, byl místní feudál (Bajraktar), ovládající přilehlou oblast; jeho matka, která byla Xhemalovou druhou manželkou, zase pocházela z vážené rodiny. +more Vystudoval v Istanbulu na Galatasarayské univerzitě.

Po otcově smrti roku 1911 se Ahmet Zogolli stal ve věku 16 let guvernérem Matu, namísto svého staršího bratra Dželala Beje Zogu, který byl shledán mentálně neschopným.

Na počátku 20. let Zogu na albánské politické scéně soupeřil s mnohem vzdělanějším a zprvu úspěšnějším, pravoslavným biskupem Fanem S. +more Nolim, nakonec se však Zogu chopil moci definitivně a udržel se až do druhé světové války.

V 20. letech se stal nejprve prezidentem Albánie a po obnově monarchistického státního zřízení v roce 1928 také králem. +more Zahraničněpolitickou orientaci země změnil z Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Jugoslávie) na Itálii, což v Bělehradě vyvolalo znepokojení až zděšení. Zogu se pomocí své politiky snažil i nadále koncentrovat moc, zároveň však musel neustále postupovat některé pravomoci Italům, kteří získávali prostřednictvím svého kapitálu v Albánii a mezinárodních dohod stále větší podíl na rozhodování v zemi.

Doma budoval Zogu postupně režim stojící na kultu osobnosti. Po vzoru Itálie zřizoval také množství různých organizací, jako např. +more uniformovaný Národní svaz albánské mládeže. Politickou moc držel pevně ve svých rukou a jeho cílem bylo zajistit, aby žádné větší rozhodnutí nebylo přijato bez jeho osobní účasti.

Rodina

27. dubna 1938 se oženil s katoličkou Geraldine Apponyiovou ze slovenského šlechtického rodu Apponyiů. +more O rok později se královskému páru narodil syn, následník trůnu, Leka I. Zogu. O dva dny později Albánii obsadila italská vojska a země se stala italským protektorátem.