1939

1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Události

:Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Události roku 1939

Leden

1. +more leden - Založena firma Hewlett-Packard. * 27. leden - Rozhodnutí československé vlády o propuštění Židů ze státní služby ČSR.

Únor

2. +more únor - Maďarská armáda vstupuje na území Podkarpatské Rusi ČSR. * 14. únor - Na vodu je spuštěna německá bitevní loď Bismarck o výtlaku 41 700 tun. * 24. únor - Maďarsko přistupuje k paktu proti Kominterně.

Březen

2. +more březen - Papežem byl zvolen Pius XII. * 3. březen - Stalinův emisar Jarcev předkládá Finsku sovětské návrhy na zabezpečení proti německé agresi - později odmítnuty * 8. březen - Hitler informuje říšskou reprezentaci o tom, že ČSR kvůli nesnesitelné situaci v Praze bude obsazena nejpozději do týdne * 10. březen - Stalinův projev k delegátům XVIII. sjezdu strany V Moskvě - nástin možných budoucích válek * 14. březen ** Snem Slovenskej krajiny odhlasoval odtržení Slovenska a utvoření samostatného Slovenského státu (Jozef Tiso prezidentem) ** začátek německé okupace Čech, Moravy a Slezska ** vojáci českého 8. pluku v Místku kladou ozbrojený odpor německým jednotkám (bitva o Czajankova kasárna) * 15. březen ** německá okupace českých zemí, obsazení Čech a Moravy (německý IV. a XVI. sbor) - operace Marzwirbel ** zahájena první masová zatýkací akce v ČSR zaměřená proti všem potenciálním odpůrcům Říše - akce Gitter (Mříže) ** Podkarpatská Ukrajina vyhlašuje nezávislost na ČSR * 16. březen ** maďarské jednotky okupují s německým souhlasem Podkarpatskou Ukrajinu ** zřízení Protektorátu Čechy a Morava, jmenování protektorátní vlády (ČSR) * 17. březen - zavedení pravostranného silničního provozu v Protektorátu Čechy a Morava (ČSR) * 18. březen - Konstantin von Neurath jmenován říšským protektorem (ČSR) * 19. březen - německá vojenská přehlídka na Václavském náměstí v Praze u příležitosti Dne branné moci (ČSR) * 21. březen - položen základ vzniku Národního souručenství (jediné politické strany v Protektorátu Čechy a Morava) * 23. březen ** Německo anektuje litevské město Klaipėda (Memel) obývané etnickými Němci ** podepsání slovensko-německé „smlouvy o ochraně“ * 26. březen - zavedení pravostranného silničního provozu v Praze * 27. březen - generál Franco přistupuje k paktu proti Kominterně (Španělsko) * 28. březen - španělská občanská válka končí naprostým vítězstvím nacionalistických sil * 29. březen ** Estonsko a Lotyšsko je prostřednictvím vyslanců varováno, aby neuzavíralo smlouvy ohrožující bezpečnost a zájmy SSSR ** šéf civilní správy Konrad Henlein vydává nařízení zakazující židovskému obyvatelstvu volně disponovat majetkem (ČSR) * 31. březen - na základě událostí z 15. března v ČSR Velká Británie a Francie deklarují garanci celistvosti polských a rumunských hranic.

Duben

1. +more duben ** nacionalisté ve Španělsku vyhlašují občanskou válku za skončenou ** spuštěna na vodu německá bitevní loď Tirpitz (Wilhelmshaven) * 2. duben - zahájen nábor do Národního souručenství (jediné politické strany v Protektorátu Čechy a Morava) * 5. duben - do Prahy přicestoval říšský protektor Konstantin von Neurath (ČSR) * 6. duben - Británie, Francie a Polsko podepisují smlouvu o vzájemné pomoci v případě napadení * 7. duben - Itálie napadá Albánii * 9. duben - italská vojska obsazují Tiranu (Albánie), král Zog I. prchá do Řecka * 13. duben - Británie a Francie se zavazují podporovat Rumunsko a Řecko * 15. duben - od tohoto data se po ukončení vojenské správy začíná v Protektorátu formovat gestapo (ČSR) * 17. duben ** německý státní tajemník nabízí v Berlíně sovětskému vyslanci sérii dohod o politickém a ekonomickém sblížení Německa a SSSR ** SSSR navrhuje trojalianci s Británií a Francií (problémy: nasazení vojenských sil v případě útoku, garance pro pobaltské státy a Finsko) * 27. duben ** Británie znovu zavádí vojenské odvody ** státní prezident Emil Hácha jmenoval gen. Aloise Eliáše ministerským předsedou nově formované protektorátní vlády (ČSR) * 28. duben - německá vláda oznamuje jednostranné vypovězení anglo-německé námořní smlouvy * 30. duben - v Krakově ustavena tzv. Zahraniční vojenská skupina československá v Polsku.

Květen

3. +more květen - spuštěna na vodu britská bitevní loď Prince of Wales * 5. květen ** vojáci 1. československé jednotky zformované v Polsku přísahají v Krakově věrnost ČSR ** rozkaz Reinharda Heydricha ke zformování gestapa v Protektorátu Čechy a Morava. * 6. květen - převoz ostatků K. H. Máchy z Litoměřic do Prahy - jedna z mohutných protiokupačních a protinacistických demonstrací * 11. květen - sovětský průzkumný letoun R-5 sestřelen japonskou stíhačkou Ki-10 na mongolsko-čínském pomezí * 12. květen - pohraniční střet mongolské 6. jízdní divize s japonským 8. plukem bargutské jízdy * 13. květen - japonské letectvo zahajuje operační činnost v oblasti Chalchyn-Golu (Mongolská-mandžuská hranice) * 17. květen - Švédsko, Norsko a Finsko odmítají německou nabídku na podepsání smlouvy o neútočení * 19. květen - Molotov žádá Finsko o podrobnosti k finskému záměru opevnit Alandské ostrovy - odmítnuto * 22. květen - Německo a Itálie podepisují tzv. Ocelový pakt * 27. květen - Sovětská letecká bombardovací akce proti Charbinu (Mongolsko-mandžuská hranice) * 28. květen ** silné letecké souboje na mongolsko-mandžuské hranici ** japonský útok na sovětsko-mongolské pozice, boje do 29. května 1939.

Červen

2. +more červen - Žukov jmenován velitelem sovětských sil * 5. červen - podplukovník Ludvík Svoboda ilegálně uniká poblíž Ostravy do Polska * 6. červen - ratifikace smlouvy o Alandských ostrovech ve finském parlamentu * 11. červen - Ludvík Svoboda pověřen československým konzulátem v Krakově řízením československé vojenské jednotky * 18. červen - návštěva britského generála Waltera Kirkea ve Finsku - diplomatické konzultace o finských záměrech * 21. červen - výnos říšského protektora o zavedení Norimberských zákonů v českých zemích (ČSR) * 30. červen ** přidělení bývalého pracovního tábora v Malých Bronowicích československé jednotce (Polsko) ** v Protektorátu vzniká Národní odborová ústředna zaměstnanecká (povinně spojující téměř 700 odborových organizací a spolků).

Červenec

1. +more červenec - přijetí britského a francouzského vyslance v Moskvě - požadavek podpory sovětských „garancí ochrany“ pobaltských republik * 2. červenec - 80 japonských tanků zahajuje útok na postavení sovětského 149. střeleckého pluku a 9. motomechanizované brigády na jihu Mongolska * 4. červenec - vrcholí těžké sovětsko-japonské boje o Bain Cagan v jihovýchodním Mongolsku * 7. červenec - opakovaný útok japonské 23. divize západně od Chalchyn golu (jihovýchodní Mongolsko) * 9. červenec - Winston Churchill vybízí vládu k utvoření vojenské aliance se SSSR * 18. červenec - americký prezident Franklin D. Roosevelt žádá Kongres o revizi zákona o neutralitě * 19. červenec - ve Varšavě přislíbena britská podpora Polskému státu v případě jeho napadení. (generál W. E. Ironside) * 21. červenec - říšský protektor nařizuje zřízení Ústředny pro židovské vystěhování (ČSR) * 23. červenec ** irská vláda staví IRA (Irskou republikánskou armádu) mimo zákon ** japonská armáda zahajuje další útoky proti sovětským přepravištím přes řeku Chalchyn gol (Mongolsko) ** Mahátma Gándhí, indický duchovní vůdce, píše osobní dopis Hitlerovi žádající zabránění jakékoli možné válce * 25. červenec ** velení Kuang-tungské armády zastavuje boje na mongolsko-mandžuském pomezí ** první nařízení o zavedení všeobecné pracovní povinnosti pro muže ve věku 16-25 let na území Protektorátu Čechy a Morava * 26. červenec - vláda USA vypovídá americko-japonskou obchodní smlouvu z roku 1919.

Srpen

2. +more srpen ** v Paříži zřízena československá vojenská kancelář ** porada japonského generálního štábu - rozhodnutí provést v oblasti Nomonchanu generální ofenzívu proti sovětským vojskům (Mandžusko) * 10. srpen ** císař Hirohito stvrzuje operaci v Nomonchanu ** vytvoření japonské 6. armády * 12. srpen - v Bratislavě je podepsána smlouva o tzv. ochranném pásmu mezi Německem (Hans Bernard) a Slovenskem (Jozef Tiso) * 14. srpen ** německá vláda vyjadřuje ochotu akceptovat sovětské požadavky v Pobaltí výměnou za sovětský souhlas s akcí proti Polsku ** vyhláška policejního ředitelství v Praze zakazující Židům návštěvy veřejných podniků (ČSR) * 15. srpen ** admirál Karl Dönitz odvolán z dovolené do Kielu, aby zde připravil rozkazy k mobilizaci a pohotovosti ponorek, pro jejich nasazení ** německé kapesní bitevní lodě Deutschland a Admiral Graf Spee spolu s 21 ponorkami vyplouvají „na lov“ do Atlantského oceánu * 19. srpen ** prvních 14 německých ponorek typu VII a IX začíná zaujímat pozice kolem Britského souostroví (do 21. srpna) ** neočekávaný Žukovův útok proti japonské 6. armádě na mandžuské hranici (Chalchyn gol) * 20. srpen - sovětská 1. tanková brigáda a 8. mechanizovaná brigáda útočí na japonské jednotky v prostoru Písečné hory (Mandžuská hranice). * 21. srpen ** porada Hitlera a vojenských velitelů v Berchtesgadenu - oznámení úmyslu řešit „polský problém“ ** německé válečné námořnictvo provádí rozmisťování hladinových lodí a ponorek * 23. srpen ** Německo uzavírá s SSSR pakt o neútočení, v jehož tajných dodatcích si rozdělili sféry vlivu ** sovětská vojska dosahují Nomonchanu (Mandžusko), zhroucení japonské obrany ** v Gdaňsku je proveden nacistický puč ** letadla RAF začínají provádět průzkumné lety nad Severním mořem za účelem odhalení německých námořních sil * 24. srpen ** japonská 14. pěší divize obklíčena a likvidována sovětskými vojsky (Mongolsko-mandžuská hranice) ** mobilizace všech jednotek polského bojového letectva ** Von Rundstedt dostává rozkaz k vytvoření velitelství Skupiny armád Jih (v rámci příprav invaze do Polska) ** 2. nařízení o všeobecné pracovní povinnosti pro muže ve věku 16-25 let na území Protektorátu (ČSR) * 25. srpen ** pumový útok IRA v Coventry (Británie) ** uzavření britsko-polské dohody o vzájemné pomoci ** 1. Hitlerův rozkaz k zahájení operace Weiss - invaze do Polska dne 26. srpna ve 4:30 (rozkaz byl večer odvolán) ** v Praze dochází k zatýkání členů odbojové organizace Zdeňka Schmoranze ** po 16. hodině vplouvá do Gdaňského přístavu německá školní loď Schleswig-Holstein („přátelská návštěva“) * 26. srpen ** sovětská 6. tanková brigáda útočí na pozice japonské 14. a 23. divize, obklíčení (Mongolsko-mandžuská hranice) ** rozkaz polským leteckým jednotkám k rozmístění na polní letiště * 27. srpen ** slovenská vláda vyhlašuje mobilizaci ** na moře vyplouvá dalších 6 německých ponorek * 28. srpen ** Německo formálně ruší smlouvu o neútočení s Polskem podepsanou v roce 1934 ** německá kapesní bitevní loď Deutschland odplouvá do severního Atlantiku * 29. srpen - Tři polské torpédoborce ORP Burza, ORP Grom a ORP Błyskawica prchají v rámci operace Peking do Velké Británie, kam připlouvají 1. září * 30. srpen ** pád japonské vlády Kiičira Hiranumy ** odjezd československé jednotky do výcvikového tábora Leszná u Baranovičů v tehdejším Polsku ** všeobecná mobilizace v Polsku, uzavření koridoru mezi Východním Pruskem a Německem ** Polsko odesílá své 3 torpédoborce (Burza, Grom, Blyskawica) a 1 ponorku do Británie a 3 ponorky do západního Baltu * 31. srpen ** definitivní rozdrcení japonské 6. armády v Mandžusku, zastavení sovětsko-japonských bojů ** nejvyšší sovět SSSR jednomyslně schvaluje uzavření sovětsko-německé smlouvy o neútočení ** italský ministr zahraničí Ciano sděluje, že Itálie nebude v žádném případě bojovat proti Británii a Francii ** povolání záložníků Royal Navy, britské loďstvo je uvedeno do válečného stavu ** u jižního Grónska doplňuje německá kapesní bitevní loď Deutschland zásoby z tankeru Westerwald ** Hitlerův konečný rozkaz k zahájení operace Fall Weiss - k invazi do Polska dne 1. 9. ve 4:45 ** předstíraný útok na německou rozhlasovou stanici v Gliwicích.

Září

1. +more září ** napadení Polska Německem, zahájení operace Fall Weiss, začátek druhé světové války ** německý letecký útok na nebráněné město Wieluń (Polsko, 4:40 ráno), první bombardování tohoto druhu (terror bombing) ** ve 4:45 ráno německá cvičná bitevní loď Schleswig-Holstein zahajuje palbu na polské námořní depo a posádku na Westerplatte ** asi v 7 h. ráno se odehrává u vesnice Nieporet (Polsko) první velká letecká bitva (64 letadel P-11 proti 100 letadel He-111, Do-17, Bf-110) ** zatýkání v Protektorátu Čechy a Morava - německá operace Albrecht I. - v Čechách zatčeno 1247 osob ** v Německu je vydán zákaz vycházení židům po 21. hodině ** Mussolini vyhlašuje neutralitu Itálie ** Slovenská republika vyhlašuje Polsku válku. Stává se tak prvním oficiálním spojencem Německa * 2. září ** Velká Británie zaslala Německu ultimátum, Itálie vyhlásila svou neutralitu ** všeobecná mobilizace v Británii a Francii ** polské síly ve Wieluni se vzdávají německé 10. armádě * 3. září ** Velká Británie, Francie, Austrálie a Nový Zéland vyhlašují Německu válku ** v 11:15 dostávají všechny lodě britského námořnictva signál „Total Germany“ sdělující, že Británie a Německo jsou ve válce ** německé válečné lodě ostřelují polská postavení na poloostrově Hel a Westerplatte v Gdaňsku ** německými leteckými útoky jsou potopeny polský torpédoborec Wicher a minonoska Gryf ** dekret polského prezidenta o vytvoření československé vojenské jednotky v Polsku (velitelem armádní generál Lev Prchala) ** německá ponorka U-30 torpéduje britský osobní parník SS Athenia (112 lidí zahynulo, z toho 28 Američanů) ** přesun britské 3. divize torpédoborců do Gibraltaru ** Neville Chamberlain jmenuje Winstona Churchilla prvním lordem admirality ** britské letectvo provádí první nálet na Německo (10 letounů Whitley shazuje 13 tun letáků nad Hamburkem a Brémami * 4. září ** končí bitva u Mlawy, polská armáda Modlin ustupuje ** zahájení přesunu britských expedičních sil do Francie (až 3. říjen 1939) ** britské letouny typu Bristol Blenheim z 2. skupiny bombardují základnu Kriegsmarine ve Wilhelmshavenu ** britské letouny typu Vickers Wellington bombardují německé lodě v Brunsbüttelu, ztráta dvou letadel * 5. září ** USA deklarují neutralitu v začínající válce ** polské síly v oblasti Piotrkowa se vzdávají německé 10. armádě ** v 8:15 potápí U 47 (kapitána Günthera Priena) britskou loď Bosnia, první úspěch kpt. Priena, budoucího ponorkového esa ** Maroko vyhlašuje válku Německu ** Japonsko vyhlašuje komuniké o svém nevměšování se do válečného konfliktu ** Egypt přerušuje diplomatické styky s Německem ** po 14. hodině dochází k dalšímu ponorkovému útoku, německá ponorka U-48 (kapitán Herbert Schultze) potápí britskou loď Royal Sceptre * 6. září ** Jižní Afrika vyhlašuje Německu válku ** dobytí Krakova, Piotrków Trybunalski kapituluje, polské síly se stahují na řeky Narva, Visla a San * 7. září ** pád polské pevnosti a námořního depa ve Westerplatte (major Henryk Sucharski) ** obranné pozice na Narvě se začínají stahovat na řeku Bug, Tarnów dobyt vojsky německé 14. armády ** polský prezident Ignacy Mościcki opouští spolu s vládou Varšavu ** protektorátní vláda schvaluje stanovisko Úřadu říšského protektora ohledně vyvěšování vlajek a hraní hymen * 8. září ** Němci uzavírají 1. velké obklíčení polských vojsk v prostoru Kielce - Radom a dosahují Varšavy, boje do 12. září 1939 ** konec veškerého polského odporu na Westerplatte ** Němci zahajují druhý velký manévr s cílem obklíčit Brest-Litovsk a Lvov (německý 19. sbor, generál Heinz Guderian) ** celkové zničení polského námořního letectva umístěného v zálivu poloostrova Hel u Gdaňska při náletu německých Ju-87 ** britská BBC začíná s pravidelnými denními relacemi v českém jazyce * 9. září ** začíná bitva na Bzuře, největší bitva polského tažení ** první německý útok na Varšavu * 10. září ** Kanada vyhlašuje Německu válku ** německá 30. pěší divize 8. armády zasažena polským útokem z prostoru Poznaňska (bitva na Bzuře) ** Piatek dobyt jednotkami 14. polské pěší divize (bitva na Bzuře) ** kapitulace Poznaně, začátek obrany pevnosti Modlin ** v nočních hodinách pokládají britské torpédoborce HMS Express a HMS Esk první minové pole před německým pobřežím * 11. září ** evakuace tábora v Lešně, přesun československé vojenské jednotky dále na východ ** polské ponorky dostávají rozkaz pokusit se proniknout do Anglie ** pokračují sovětsko-finské rozhovory v Moskvě - finský návrh na obchodní dohodu, nezájem ze strany SSSR * 12. září ** Lewice dobyta jednotkami polské 16. pěší divize (bitva na Bzuře). ** Protiútok německé 8. armády proti polské 17. pěší divizi, odražen (bitva na Bzuře). ** Białystok dobyt vojsky německé 3. armády. ** Édouard Daladier přebírá funkce francouzského ministerského předsedy, ministra zahraničí a ministra války. * 13. září ** dokončeno přeskupení tří polských armád na severní břeh Bzury (bitva na Bzuře) ** německá berlínská 3. pěší divize proniká přes Vislu jižně od Varšavy a obrací na útěk polský 19. pěší pluk směrem na Lack ** německé bombardování Frampolu (Polsko), 90 % města zničeno, první plošné bombardování od začátku války ** ubytování československé jednotky u Tarnopole, účast na protiletadlové obraně ** německé jednotky dokončují obklíčení Varšavy * 14. září ** polská 4. a 16. pěší divize (armáda Pomorze) zahajují útok na styk německé 8. a 10. armády (bitva na Bzuře) ** německé jednotky obsazují Gdyni a Brest-Litovsk, Siedice dobyta vojsky německé 3. armády ** severozápadně od Irska potápějí britské torpédoborce HMS Faulknor, HMS Foxhound a HMS Firedrake německou ponorku U-39, posádka zajata ** polská ponorka ORP Orzeł spouští kotvy v Tallinu a žádá estonské úřady o možnost opravy a přesun nemocného velitele na pevninu * 15. září ** polská armáda Pomorze přechází do obrany na severním břehu Bzury (bitva na Bzuře) ** první britský transatlantický konvoj vyplouvá z Halifaxu (Nové Skotsko) * 16. září ** německá 8. armáda přebírá aktivitu a zahajuje likvidaci polské Pomořanské a Poznaňské armády u Bzury (bitva na Bzuře) ** německá vojska dokončují obchvatný manévr Varšavy ** podepsáno sovětsko-japonské příměří ** Sovětský svaz uznává Slovenskou republiku ** polská ponorka ORP Orzeł internována estonskými úřady Tallinu, které jednají na nátlak vlád Německa a Sovětského Svazu * 17. září ** Sovětský svaz napadl Polsko, sovětská vojska postupují na dohodnutou demarkační linii (původně podél řek Narew, Visla a San), organizovaný odpor polské armády se začíná hroutit ** Němci přechází znovu do útoku podél obou břehů Bzury k severu (1. a 4. tanková divize, 18. a 19. pěší divize) ** kapitulace Lublinu (Polsko), polský prezident a vláda emigrují do Rumunska, rozkaz k evakuaci vydává též velitel letectva ** Kutno obsazeno vojsky německé 8. armády ** přechod československé vojenské jednotky na sovětskou stranu v oblasti mezi Polskem a Ukrajinou ** potopení britské letadlové lodi HMS Courageous v Atlantiku německou ponorkou U-29 (518 mrtvých, jde o první potopenou britskou válečnou loď ve 2. světové válce) ** nové protektorátní nařízení ohledně tisku, vymezení poslání, snaha o ideologizaci (ČSR) * 18. září ** polská ponorka Orzel uniká z estonského zajetí a po útocích estonských a ruských plavidel pokračuje do Anglie ** další polská ponorka Rys internována ve Švédsku ** největší tanková bitva v polském tažení u Tomaszów Lubelski (80 polských tanků) ** polská vláda, prezident a generální štáb ustupují do Rumunska, internace ** ustává polský odpor v kotli po rozsáhlé německé obkličovací akci na Bzuře (Polsko) ** po těžkých bojích Rusové obsazují Vilnius (později i Grodno a Lvov), setkání s Němci v Brest-Litevsku ** protektorátní vláda stvrzuje rozhodnutí Syrového vlády z října 1938 - 28. říjen nebude nadále považován za st. svátek (ČSR) * 19. září ** polská 15. pěší divize se stahuje na čáru Sanniky-Budy Staré Witkowice ** polská armáda zastavuje organizovaný boj ** 189 mužů ze skupiny Českých legionářů pod vedením podplukovníka Svobody přechází k sovětským vojskům * 20. září - britské torpédoborce HMS Forrester a HMS Fortune potápějí 60 mil západně od Hebrid německou ponorku U-27 (kpt. Franz) * 21. září ** Reinhard Heydrich oznamuje, že všichni polští Židé budou uvězněni v ghettech ** polská ponorka Wilk připlouvá na britskou námořní základnu Scapa Flow * 22. září ** estonský ministr zahraničí Karl Selter je vystaven v Moskvě tlaku na okamžité uzavření smlouvy o vzájemné pomoci ** čs. jednotka je umístěna v Kamenci Podolském, přejmenována na Východní skupinu čs. armády ** Sovětské jednotky obsadily Lvov * 23. září - Rusové dosahují řeky Bug, předem dohodnuté linie táhnoucí se z Východního Pruska * 25. září ** zahájeno dělostřelecké bombardování obklíčené Varšavy ** polská ponorka Zbik internována ve švédském přístavu Sandham * 26. září ** zahájeno plošné bombardování Varšavy. 400 německých letadel, 486 tun trhavých a 72 tun zápalných bomb - operace Wasserkante ** 2 těžké německé nálety na polskou pevnost Modlin ** počátek soustřeďování 160 000 sovětských vojáků v pohraničních opevněních u města Narvy v Estonsku ** německá média uveřejňují nepravdivou zprávu o potopení britské letadlové lodi HMS Ark Royal * 1. +more říjen ** Karl Dönitz povýšen na kontradmirála s titulem „Befehlshaber der U-boote“ ** na celém území protektorátu zavedeno přídělové hospodářství na potraviny a pohonné hmoty * 2. říjen ** bitva o Kock (Polsko), poslední polský odpor německé a sovětské invazi (do 6. 10. ) ** kapitulace obránců poloostrova Hel v Gdaňsku ** USA uznává polskou vládu v Paříži * 3. říjen - prezident Roosevelt vyhlašuje neutralitu USA vůči evropskému konfliktu * 5. říjen ** německá vítězná přehlídka ve Varšavě ** po jednáních v Moskvě podepsána sovětsko-lotyšská smlouva o vzájemné pomoci, SSSR může využívat základnu Liepāja ** Sovětský svaz vznáší územní a strategické požadavky vůči Finsku ** kapitulace jednotek generála Franciszka Kleeberga ukončila organizovaný odpor polské armády * 6. říjen - vstupuje v platnost vládní nařízení ustanovující protektorátní symboliku - znak, vlajku apod. (ČSR) * 8. říjen ** Německo vyhlašuje anexi západního Polska ** německá ponorka U-12 se potápí na minách nakladených v Doverské úžině * 9. říjen - obchodní loď City of Flint (USA) zajata německou kapesní bitevní lodí Deutschland v Atlantiku * 10. říjen - po jednáních v Moskvě podepsána sovětsko-litevská smlouva o vzájemné pomoci - SSSR může využívat základnu Klaipėda * 12. říjen - v Moskvě začínají dvoustranná jednání mezi Finskem a SSSR - formulovány sovětské územní a strategické požadavky * 14. říjen ** ponorka U 47 Günthera Priena pronikla do hlavní základny britského námořnictva Scapa Flow a potopila HMS Royal Oak ** polská ponorka Orzel připlouvá po dramatické plavbě z Baltského moře do Rosythu (Anglie) * 16. říjen - Německo zahajuje používání magnetických námořních min * 17. říjen - východní skupina čs. armády se přesouvá do osady Olchovce (Ukrajina) * 18. říjen ** z Ostravy vypraven první transport židovských obyvatel v rámci Akce Nisko ** jednání představitelů skandinávských zemí (do 19. 10. ) * 20. říjen - velkoadmirál Raeder předkládá Hitlerovi plán okupace Norska (Hitler odmítá) * 23. říjen - v Moskvě začíná 2. kolo jednání mezi Finskem a SSSR - sovětské hrozby i nabídka ústupků (do 24. 10. ) * 26. říjen - Jozef Tiso zvolen prezidentem Slovenské republiky * 28. říjen ** jednotky SS zakládají první židovské ghetto ve městě Piotrków Trybunalski (Polsko) ** masové demonstrace v Praze proti německé okupaci, na křižovatce ulic Žitná a Ve Smečkách smrtelně postřelen medik Jan Opletal * 29. říjen - maršál Vorošilov zadává vojenskému velení zpracování plánu útoku proti Finsku a zničení finské armády * 31. říjen - ministr zahraničí SSSR - Molotov - prohlašuje, že SSSR chce zůstat neutrální.

Listopad

1. +more listopad ** velící admirál Středomořského loďstva Cunningham přesouvá svůj štáb na Maltu (dříve Warspite) ** Německo formálně připojuje západní Polsko k Říši * 2. listopad - J. V. Stalin formálně připojuje východní Polsko k SSSR * 3. listopad - v Moskvě začíná 3. kolo jednání mezi Finskem a SSSR - jednání nevede k žádnému výsledku * 6. listopad - východní skupina čs. armády se přesouvá do města Jarmolince v SSSR * 8. listopad ** Adolf Hitler těsně unikl atentátu Georga Elsera. ** Hitlerův provokační projev v Mnichově u příležitosti Mnichovského puče využit k předstíranému bombovému útoku. * 11. listopad - ve Všeobecné nemocnici na 1. chirurgické klinice prof. Arnolda Jiráska v Praze umírá Jan Opletal * 13. listopad ** britský torpédoborec Blanche potopen magnetickou minou v britských vodách ** konec neúspěšných sovětsko - finských jednání o odstoupení finských území na Karelské šíji, města Hanko aj. * 15. listopad ** pohřeb Jana Opletala v Praze, demonstrace cca 5000 studentů v ulicích ** spuštěna na vodu italská bitevní loď Impero - třídy Littorio (nikdy nebyla úplně dokončena) * 16. listopad ** Hitler povoluje neomezenou obchodní válku a napadání mořských cest ** představitelé Protektorátu povoláni k Hitlerovi, rozhodnutí rázně zakročit proti studentům a uzavřít VŠ na dobu 3 let * 17. listopad - uzavřeny české vysoké školy, vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a popraveni, stovky českých studentů byly zbity a odvlečeny do koncentračních táborů * 18. listopad ** zatčení čeští studenti starší 20 let (1264 studentů) odvezeni do koncentračního tábora Sachsenhausen ** vyhlášeno třídenní stanné právo v obvodu velké Prahy a přilehlých okresech Praha-venkov, Kladno, Beroun, Hořovice * 21. listopad ** potopení britského torpédoborce Gipsy magnetickou minou, lehký křižník Belfast vážně poškozen jinou magnetickou minou ** poprvé je úspěšně vylovena a zneškodněna německá magnetická mina (u Británie) ** německé bitevní křižníky Gneisenau a Scharnhorst pronikají u Shetland do Atlantiku (hned návrat, předstíraný průlom) * 23. listopad - německé bitevní křižníky Gneisenau a Scharnhorst potápějí u Islandu britský pomocný křižník Rawalpindi * 26. listopad ** ruská pohraniční provokace u jäppilského mostu přes řeku Rajajoki (Finsko) - ruská palba z děla, obráceno proti Finsku ** německý bitevní křižník Gneisenau je poškozen na rozbouřeném moři * 27. listopad - německý bitevní křižník Gneisenau a Scharnhorst se vrací do Kielu * 28. listopad ** další sovětské ponorky vyslány do Baltského moře monitorovat námořní provoz kolem Finska ** Rusko vypovídá pakt o neútočení Finsku, jako odpověď na „kroky finské vlády ohrožující bezpečnost Leningradu“ * 29. listopad - Sovětský dekret - obyvatelstvo obsazené části Polska se stává sovětskými občany (= represálie) * 30. listopad ** lidový komisariát obrany vydává v 00:15 Leningradskému vojenskému okruhu rozkaz k zahájení invaze do Finska téhož dne ráno ** dělostřelectvo leningradského vojenského okruhu zahajuje v 6:50 palbu na finské cíle, zahájeno letecké bombardování finských měst ** Sovětský svaz napadá Finsko (v 8:00), začíná Zimní válka, mohutný úder ruské 7. , 8. , 9. a 14. armády (600 tisíc mužů).

Prosinec

1. +more prosinec ** část sil sovětského Baltského loďstva ostřeluje baterii finského dělostřelectva na ostrově Russarö (JZ od Helsinek) ** jednotky sovětské 70. střelecké divize dobývají město Terijoki ve Finsku ** finský premiér Cajander podává demisi své vlády během jednání Státní rady * 2. prosinec ** jednotky sovětské 139. střelecké divize dobývají městečko Suojärvi ve Finsku ** první zasedání nově utvořené finské vlády, Premiérem Risto Ryti, cílem je ukončit válečné akce a dosáhnout příměří ** mohutný sraz pražské NSDAP na Staroměstském náměstí v Praze u příležitosti jejího založení * 3. prosinec - bitva o vesnici Linna ve Finsku * 4. prosinec ** jednotky sovětské 139. střelecké divize obsazují město Raukhala ve Finsku ** dokončeny opravy německého bitevního křižníku Gneisenau, Gneisenau je přemístěn do Wilhelmshavenu ** německá ponorka U-36 potopena britskou ponorkou Salmon u Kristiansundu v Norsku - 1. ponorka potopená jinou ponorkou * 5. prosinec - Finové likvidují sovětskou předsunutou jednotku ve směru na Suomussalmi a zmocňují se kompletní sady sovětských šifer * 6. prosinec ** nájezd člunů sovětské Ladožské vojenské flotily na Taipale (Finsko) - neúspěch ** likvidace celé ruské divize při útoku na finské linie u Taipale (Mannerheimova linie) (do 11. 12. ) ** předvoj sovětské 56. střelecké divize dosahuje předměstí města Loimola - pak postup zastaven Finy * 7. prosinec - Finové vyklízejí Suomussalmi před postupující sovětskou 163. střeleckou divizí (obsazení města, Finsko) * 8. prosinec ** komodor 1. st. Kuzněcov vyhlašuje úplnou blokádu finského pobřeží od ústí řeky Torni po ústí Finského zálivu ** noční přepad ruských jednotek dvěma finskými jednotkami ** sovětská 163. střelecká divize zastavena v oblasti Suomussalmi finským 16. samostatným praporem * 9. prosinec ** finové rozmisťují v oblasti Suomussalmi dva pluky 9. pěší divize (viz Bitva o Suomussalmi a Zimní válka) ** jednotky sovětské 155. střelecké divize se dostávají k městům Kallioniemi a Oinaansalmi (Finsko), pak zastaveny Finy ** na schůzce u Stalina rozhodnuto o vytvoření Hlavního stanu vrchního velení (tzv. Stavka) * 10. prosinec ** útok 139. sovětské divize na Karelské šíji - malá razantnost ** jednotky sovětské 122. střelecké divize dobývají město Salla ve Finsku ** sovětská ponorka Šč-322 potápí švédský nákladní parník s nákladem celulózy pokoušející se projet námořní blokádou ** sovětské torpédoborce Leningrad, Minsk a Stěreguščij ostřelují finská pobřežní postavení u Saarenpää ve Finsku ** nový britský křižník Belfast těžce poškozen po najetí na magnetickou minu * 11. prosinec ** začátek 14 dní trvajícího finského protiútoku na Suomussalmi a směrem na vesnici Juntusranta - porážka ruské 44. divize ** společnost národů sestavuje zvláštní výbor shromáždění zástupců k řešení finsko-ruské krize * 12. prosinec ** finský protiútok na Karelské šíji v oblasti Tolvajärvi proti sovětské 139. střelecké divizi (do 13. 12. ) ** zvláštní výbor Společnosti národů vyzývá SSSR a Finsko k zastavení bojových akcí * 13. prosinec - námořní bitva u ústí Rio de La Plata (do 17. 12) * 14. prosinec ** Rusové vyklízejí pozice v průsmyku Ristisalmi po finském protiútoku ** britský nálet na Schilligskou rejdu, 7 britských Wellingtonů sestřeleno ** finské protiútoky na postavení sovětské 163. pěší divize v Suomussalmi (odraženy) ** Sovětský svaz vyloučen ze Společnosti národů jako agresor poté, co ignoroval požadavky na ukončení bojů * 15. prosinec ** druhý sovětský útok (Mereckov) na Karelské šíji - neúspěch ** odražení další ruské divize u Taipale - zničeno 18 ruských tanků z 50 ** zavedení přídělového systému u textilu, šatů a obuvi na území Protektorátu * 17. prosinec ** potopena kapesní bitevní loď Admiral Graf Spee ** odražení 3. ruské divize při útoku na finská postavení u Taipale ** sovětský útok u Summy ve Finsku na Mannerheimovu linii - neúspěch * 18. prosinec ** jednotky sovětské 139. a 75. střelecké divize dosahují při ústupu Ägläjärvi (Finsko) ** letecká bitva nad Německým (Helgolandským) zálivem, 11 britských Wellingtonů sestřeleno * 27. prosinec - zemětřesení ve východní Anatolii (Turecko) zcela zničilo město Erzican, okolo 100 000 mrtvých.

Probíhající události

Španělská občanská válka (1936-1939) * Druhá čínsko-japonská válka (1937-1945) * Druhá světová válka (1939-1945)

Vědy a umění

5. +more února - V Mnichově proběhla světová premiéra opery Carla Orffa Měsíc. * 13. říjen - ** Premiéra českého filmu Svátek věřitelů s Jaroslavem Marvanem v hlavní roli ** Premiéra českého filmu Jiný vzduch režiséra Martina Friče * 20. říjen - Premiéra politického filmu Pan Smith přichází (Mr. Smith goes to Washington) Franka Capry s Jimmy Stewartem v hlavní roli * 8. listopadu ** Frank Sinatra natáčí naposledy s kapelou Harryho Jamese. Na desku nazpíval Every Day of My Life a Ciribiribin ** Divadelní hra Howarda Lindsay a Russela Crouse Life with Father má premiéru v New Yorku. Úspěšná Broadwayská produkce odehrála 3,224 představení a hrála se 401 týdnů. Nejúspěšnější Broadwayské nemuzikálové představení. * 10. listopadu ** Premiéra filmu Martina Friče Eva tropí hlouposti s Oldřichem Novým a Natašou Gollovou v hlavních rolích. ** Premiéra českého filmu Ženy u benzinu režiséra Václava Kubáska * 21. listopadu premiéra českého filmu Otakara Vávry Kouzelný dům s Adinou Mandlovou v hlavní roli * Byl objeven chemický prvek francium. * V Československu měly premiéru filmy Cesta do hlubin študákovy duše, Dědečkem proti své vůli, Dívka v modrém, Eva tropí hlouposti, Humoreska, Kouzelný dům, Kristián, Lízino štěstí, Mořská panna, Muž z neznáma, Ohnivé léto, Studujeme za školou, U pokladny stál. , Ulice zpívá a Ženy u benzinu.

Knihy

Karel Čapek - Měl jsem psa a kočku * Karel Čapek - Život a dílo skladatele Foltýna * John Fante - Zeptej se prachu * Jaroslav Foglar - Chata v Jezerní kotlině * Arkadij Gajdar - Čuk a Gek * Agatha Christie - Deset malých černoušků * James Joyce - Finnegans Wake * Thomas Mann - Lotta ve Výmaru * +more_Troska'>J. M. Troska - Kapitán Nemo * Dalton Trumbo - Johnny si vzal pušku * Jean-Paul Sartre - Zeď * Ondřej Sekora - Trampoty brouka Pytlíka * Rudolf Slawitschek - Pražský dobrodruh * John Steinbeck - Hrozny hněvu * Fritz Steuben - Tekumseh * Volodymyr Vladko - Potomci Skytů.

Nobelova cena

Nobelova cena za literaturu - Frans E. +more Sillanpää * Nobelova cena za medicínu - Gerhard Domagk za objev antibakteriálního vlivu prontosilů, sulfonamidového preparátu pro chemoterapii bakteriologických infekcí. * Nobelova cena za fyziku - Ernest Orlando Lawrence za objev cyklotronů k výrobě umělých radioizotopů * Nobelova cena za chemii - Adolf Butenandt za práci o pohlavních orgánech a Leopold Ružička - za práci o polymetylenech a vyšších terpenech. * Nobelova cena míru - nebyla v prvním roce války udělena.

Oscar

udělení mimořádné ceny za použití barev: William Cameron Menzies za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind * za nejlepší film: David O. +more Selznick za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind * za nejlepší režii: Victor Fleming za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind * za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli: Vivien Leighová za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind * za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli: Hattie McDaniel za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind * za nejlepší výpravu: Lyle. R. Whyle za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind * za barevnou kameru: Ernest Haller, Ray Rennahan za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind * za nejlepší střih: Hal C. Kern, James E. Newcom za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind * za nejlepší technické zpracování: Don Musgrave za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind.

Sport a hry

Ladislav Prokeš zveřejnil šachovou studii, v níž představil tzv. Prokešův manévr

Narození

:Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Narození 1939

Česko

Miroslav Moravec (* 6. +more ledna) Petr Příhoda (* 17. ledna) Eva Jiřičná (* 3. března) Dušan Klein (* 27. června) Naďa Urbánková (* 30. června) Karel Gott (* 14. července) Eva Pilarová (* 9. srpna) Josef Abrhám (* 14. prosince) * 5. ledna - Jaroslav Walter, hokejista a hokejový trenér * 6. ledna - Miroslav Moravec, dabér a herec († 29. března 2009) * 7. ledna - František Musil, historik * 17. ledna - Petr Příhoda, psychiatr, křesťanský pedagog a publicista († 14. září 2014) * 18. ledna - Jana Červenková, spisovatelka * 19. ledna - Jiří Zahajský, herec († 19. července 2007) * 22. ledna ** Emilie Strejčková, pedagožka a environmentalistka († 8. března 2009) ** Dana Puchnarová, akademická malířka, grafička, ilustrátorka * 25. ledna - Luděk Rejchrt, evangelický farář, spisovatel a autor písní * 26. ledna - Ivan Steiger, karikaturista, ilustrátor, spisovatel a režisér * 2. února - Ladislav Mrkvička, herec * 3. února - Josef Průša, rektor Západočeské univerzity v Plzni * 5. února ** František Sokol, volejbalista, bronzový olympionik († 11. října 2011) ** Evžen Zámečník, houslista, dirigent, hudební pedagog a skladatel († 19. února 2018) * 6. února - Stanislav Oubram, herec, divadelní režisér, scenárista († 14. února 2016) * 19. února - František Chobot, politik († 20. srpna 2013) * 20. února - Milan Mráz, filosof, historik filosofie a překladatel * 22. února - Petr Skarlant, básník, spisovatel a překladatel * 23. února - Luboš Kropáček, islamolog, arabista, afrikanista * 24. února - Jiří Fiala, matematik, analytický filozof a překladatel († 23. listopadu 2012) * 28. února - Marta Urbanová, spisovatelka * 1. března ** Eva Oubramová, básnířka, spisovatelka a žurnalistka († 21. června 1997) ** Ivan Kraus, spisovatel, herec a loutkoherec ** Jiří Pavlík, malíř, ilustrátor a grafik († 3. května 1993) * 3. března - Eva Jiřičná, architektka a designerka žijící ve Velké Británii * 6. března - Eva Broklová, historička * 7. března - Jiří Anděl, matematik * 10. března - Milan Bakeš, právník * 12. března ** Josef Fousek, spisovatel, básník, humorista, písničkář, cestovatel a fotograf ** Josef Michl, chemik * 16. března - Petr Weigl, filmový, televizní a divadelní režisér a dramaturg * 22. března - Josef Smolka, volejbalista, bronzový olympionik a mistr světa * 24. března - Petr Dudešek, hudebník, sbormistr, skladatel, scenárista a zpěvák * 28. března ** Věra Kotasová, malířka, grafička, pedagožka a překladatelka († 20. dubna 2019) ** Milan Lička, archeolog * 29. března - Jan Mrvík, veslař, bronzový olympionik * 30.

Ray Manzarek (* 12. +more února) Volker Schlöndorff (* 31. března) Seamus Heaney (* 13. dubna) John Cleese (*& 27. října) Tina Turner (* 26. listopadu) * 1. ledna - Michèle Mercier, francouzská herečka * 3. ledna ** Arik Einstein, izraelský zpěvák, hudební skladatel a herec († 26. listopadu 2013) ** Bobby Hull, kanadský hokejista * 6. ledna ** Mike Farrell, americký herec, režisér, scenárista, producent a politický aktivista ** Valerij Lobanovskyj, sovětský a ukrajinský fotbalový trenér * 10. ledna ** Scott McKenzie, americký zpěvák a kytarista († 18. srpna 2012) ** Bill Toomey, americký atlet, olympijský vítěz v desetiboji * 12. ledna - Thomas Müller, německý hudební skladatel * 22. ledna ** Encarnita Polo, španělská zpěvačka a herečka ** Alan Silva, americký kontrabasista a hráč na klávesové nástroje * 24. ledna - Bill Dees, americký hudebník († 24. října 2012) * 27. ledna - Miladin Ćulafić, srbský prozaik * 28. ledna - John Fabian, americký důstojník a astronaut * 29. ledna - Germaine Greerová, australská spisovatelka, novinářka a feministka * 30. ledna - Alberto Suárez Inda, mexický kardinál * 31. ledna - Romualdas Ozolas, litevský politik a veřejný činitel († 6. dubna 2015) * 1. února ** Claude François, francouzský zpěvák, hudební skladatel a tanečník († 11. března 1978) ** Joe Sample, americký jazzový klavírista († 12. září 2014) ** Fritjof Capra, rakouský fyzik, holista a teoretik * 2. února - Dale T. Mortensen, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny * 3. února - Dezső Novák, maďarský fotbalista († 26. února 2014) * 5. února - Carlos Soria, španělský horolezec * 9. února - Barry Mann, americký hudební skladatel a klavírista * 11. února ** Gerry Goffin, americký textař († 19. června 2014) ** Rudolf Chmel, slovenský literární vědec a politik * 12. února - Ray Manzarek, americký muzikant, člen skupiny The Doors († 20. května 2013) * 13. února ** Valerij Rožděstvenskij, sovětský kosmonaut ruské národnosti († 31. srpna 2011) ** Beate Klarsfeld, německá novinářka a protinacistická aktivistka * 14. února - Eugene Fama, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny za ekonomii * 16. února - Czesław Niemen, polský zpěvák, písničkář, klávesista a hudební experimentátor († 17. ledna 2004) * 17. února - Mary Ann Mobleyová, americká herečka († 9. prosince 2014) * 19. února - Vladimir Atlantov, ruský operní pěvec * 27. února - Kenzó Takada, japonský módní návrhář (Kenzo) († 4. října 2020) * 24. února - Abu Talib, americký kytarista († 8. října 2009) * 28. února ** Trịnh Công Sơn, vietnamský hudební skladatel († 1. května 2001) ** Cchuej Čchi, americký fyzik čínského původu, držitel Nobelovy ceny ** Jozef Iľko, slovenský meteorolog * 1. března ** Leo Brouwer, kubánský skladatel, kytarista a dirigent ** Tzvetan Todorov, francouzsko-bulharský filozof, esejista a literární teoretik († 7. února 2017) * 5.

Úmrtí

:Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Úmrtí 1939

Česko

František Ulrich († 18. +more května) Alfons Mucha († 14. července) odkaz=Special:FilePath/Jan_Opletal. jpg Arne Novák († 26. listopadu) * 9. ledna ** Josef V. Sterzinger, filolog a lexikograf (* 28. prosince 1866) ** Johann Gerstner, houslista a hudební pedagog (* 17. srpna 1851) * 12. ledna - Miloš Weingart, jazykovědec, slavista, byzantolog, literární historik a překladatel (* 21. listopadu 1890) * 24. ledna - Ferry Seidl, filmový režisér a herec (* 1. října 1881) * 28. ledna - František Serafínský Procházka, redaktor, básník a spisovatel (* 15. ledna 1861) * 29. ledna ** Josef Taschek, československý politik německé národnosti (* 31. července 1857) ** Antonín Klír, konstruktér vodních staveb a profesor vodního stavitelství (* 14. prosince 1864) * 5. února - Jan Václav Novák, hudební skladatel a klarinetista (* 30. března 1876) * 10. února - Jozef Kállay, čs. ministr pro správu Slovenska (* 12. srpna 1881) * 11. února - Jan Kvíčala, šachový mistr (* 1868) * 12. února - František Mareš, archivář a spisovatel (* 28. prosince 1850) * 16. února - Ferdinand Vach, hudební skladatel, dirigent a sbormistr (* 25. února 1860) * 21. února - Václav Šturc, první předseda Komunistické strany Československa (* 21. srpna 1858) * 12. března - Rudolf Kříženecký, architekt a profesor (* 28. října 1861) * 16. března - Wilhelm Herlinger, československý politik německé národnosti (* 11. února 1873) * 17. března - Štěpán Habarta, politik (* 26. prosince 1878) * 18. března - Otakar Bas, právník a politik (* 21. března 1879) * 20. března ** Valeš Lísa, sběratel slováckých lidových písní (* 15. února 1867) ** Emanuel Vencl, politik (* 28. dubna 1874) * 23. března - T. E. Tisovský, spisovatel (* 19. ledna 1863) * 29. března - Ferdinand Vaněk, malíř a vlastivědný pracovník (* 19. prosince 1849) * 6. dubna - Václav Panýrek-Vaněk, poštovní úředník a spisovatel (* 6. ledna 1865) * 7. dubna - Karel Špillar, malíř a grafik (* 21. listopadu 1871) * 12.

William Butler Yeats († 28. +more ledna) Naděžda Krupská († 28. února) Sigmund Freud († 23. září) Douglas Fairbanks († 12. prosince) * 2. ledna - Roman Dmowski, polský politik a státník (* 1864) * 3. ledna - František Jehlička, slovenský kněz a politik (* 14. ledna 1879) * 8. ledna - Frank Stoker, irský tenista a ragbista (* 1867) * 9. ledna - Johann Gerstner, český houslista a hudební pedagog (* 17. srpna 1851) * 14. ledna - Valdemar Dánský, dánský princ (* 27. října 1858) * 17. ledna - Zoltán Bálint, maďarský architekt (* 6. března 1871) * 18. ledna - Ivan Mozžuchin, ruský filmový herec (* 8. října 1889) * 22. ledna - Peder Østlund, norský rychlobruslař, mistr světa (* 7. května 1872) * 23. ledna - Matthias Sindelar, rakouský fotbalista (* 10. února 1903) * 24. ledna ** Jerzy Wiktor Madeyski, předlitavský politik polského původu (* 1872) ** Maximilian Bircher-Benner, švýcarský lékař a průkopník ve stravovacím výzkumu (* 1867) ** Julius von Kennel, estonský přírodovědec (* 10. června 1854) ** Manuel Penella, španělský hudební skladatel (* 31. července 1880) * 27. ledna - Lewis Jones, velšský spisovatel a politický aktivista (* 28. prosince 1897) * 28. ledna - William Butler Yeats, anglicky píšící irský básník, dramatik a esejista, nositel Nobelovy ceny (* 1865) * 2. února - Vladimir Šuchov, ruský vědec, architekt a amatérský fotograf (* 1853) * 4. února - Edward Sapir, americký jazykovědec a antropolog (* 1884) * 7. února - Anselm Polanco, blahoslavený, španělský mučedník (* 16. dubna 1881) * 10. února ** Vladimir Antonov-Ovsejenko, sovětský bolševický vůdce a diplomat (* 21. března 1883) ** Pius XI. , papež (* 31. května 1857) * 11. února - Franz Schmidt, rakouský violoncellista, klavírista, hudební skladatel a pedagog (* 22. prosince 1874) * 18. února - Jakub Lorenc-Zalěski, lužickosrbský spisovatel (* 18. července 1874) * 22. února ** Alexandr Jegorov, sovětský armádní velitel a oběť Stalinských čistek (* 1883) ** Antonio Machado, španělský básník (* 1875) * 27. února - Naděžda Krupská, ruská revolucionářka, pedagožka, sovětská politička a manželka V. I. Lenina (* 1869) * 2. března - Howard Carter, britský archeolog a egyptolog (* 1874) * 4. března - Rudolf Samojlovič, ruský a sovětský polární badatel, geograf, geolog, profesor (* 1881) * 6. března - Ferdinand von Lindemann, německý matematik (* 1852) * 11. března - Albert Boehringer, německý chemik a podnikatel (* 11. srpna 1861) * 13. března - Lucien Lévy-Bruhl, francouzský filozof (* 10. dubna 1857) * 23. března - Ján Svetlík, slovenský vojenský pilot (* 12. června 1913) * 1.

Hlavy států

Papežem byl v roce 1939 zvolen Pius XII. +more * Belgie - Leopold III. (1934-1951) * Československo - Emil Hácha (1938-1939) ** Protektorát Čechy a Morava - Emil Hácha (1939-1945) ** Slovensko - Jozef Tiso (1939-1945) * Dánsko - Kristián X. (1912-1947) * Francie - Albert Lebrun (1932-1940) * Itálie - Viktor Emanuel III. (1900-1946) * Maďarsko - Miklós Horthy (1920-1944) * Německo - Adolf Hitler (1934-1945) * Nizozemsko - Vilemína Nizozemská (1890-1948) * Polsko - Ignacy Mościcki (1926-1939) * Portugalsko - Óscar Carmona (1926-1951) * Řecko - Jiří II. (1935-1947) * Sovětský svaz - Josif Vissarionovič Stalin (1922-1953) * Království Velké Británie - Jiří VI. (1936-1952) * Španělsko - Francisco Franco (1936-1975) * Švédsko - Gustav V. (1907-1950) * Japonsko - Hirohito (1926-1989) * USA - Franklin Delano Roosevelt (1933-1945) * Turecko - İsmet İnönü (1938-1950) * Papež - Pius XI. (1929-1939) / Pius XII. (1939-1958).

Související články

1939 v letectví

Externí odkazy

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1939: * Lidové noviny - * Národní listy - * Národní politika - * Moravská orlice - * Lumír - [url=http://archiv. ucl. +morecas. cz/index. php. path=LumirIII/65. 1938-1939]ročník 65 rok 1938-1939[/url] (archiv ÚČL AV ČR).

Kategorie:20. století