Místek

Místek ( Friedberg či Mistek) je bývalé moravské město, dnes součást města Frýdek-Místek. Osadu založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku a poprvé je zmiňována roku 1267. Roku 1288 byl místecký lenní statek udělen v léno rodu Stangů, koncem 14. století pak připadl rodu Kravařů. V letech 1402-1581 patřil Místek do frýdecko-místeckého panství, jež patřilo těšínskému knížeti a od roku 1573 Jiřímu z Lohova. Olomoucký biskup Stanislav Pavlovský ovšem nakonec získal místecké léno zpět, takže až do roku 1850 tvořilo Místecko součást hukvaldského panství.

Roku 1850 se Místek stal centrem politického okresu Místek. 1. +more ledna 1943 se spojil s Frýdkem a dalšími obcemi do města Frýdek-Místek. Náměstí se stalo městskou památkovou zónou, i když jeho okolí bylo těžce narušeno novodobou sídlištní výstavbou.

Samotné původní město je sice moravské, ale východ stejnojmenného katastrálního území, včetně části samotného intravilánu, již leží na území Slezska a původně náležel ke katastrálnímu území Staré Město u Frýdku-Místku.

Název

Osada se do konce 15. století nazývala Friedberg ("ohrazený vrch", friede ve středověké němčině znamenalo kromě "mír" též "ohrada"). +more Jméno Místek je poprvé doloženo k roku 1434. Původně to byl tvar středního rodu Místko, zdrobnělina obecného místo. Mužský rod se vyvinul ze středního na základě znění nepřímých pádů (do Místka, v Místku). V zápisech mezi 16. a 18. stoletím kolísal střední a mužský rod, poté převládl mužský.

Historie

Mezi Moravou a Slezskem (1267-1584)

Předchůdcem Místku byla tržní osada Friedeberk, o které se poprvé zmiňuje testament biskupa Bruna ze Schauenburku z 29. +more listopadu 1267. Tento biskup osadu a hrad na blízkém kopci Štandl také zřejmě založil v rámci své kolonizátorské činnosti. Roku 1288 vytvořil olomoucký biskup Dětřich z Hradce místecko-frýdlantské manství (Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Sviadnov, Malé Kunčice, Bahno, Hodoňovice, Metylovice) a udělil jej v léno rodu Stangů. Od roku 1388 držel léno Hynek z Frýdlantu z rodu Ronovců, avšak již následujícího roku se o toto léno začal soudit Lacek z Kravař.

Kravařové nakonec léno skutečně získali, avšak během válek mezi moravskými markrabaty na přelomu 14. a 15. +more století byl Friedeberg zničen a osídlení bylo obnoveno pod novým názvem Newenstetil (Nové Městko nebo Místko) Již roku 1402 Lacek a Vok II. z Kravař prodali místecký lenní statek těšínskému knížeti Přemyslu I. Nošákovi. V přímém držení těšínských knížat se místecké panství nacházelo do roku 1434, kdy jej těšínský kníže spolu s frýdeckým panstvím zastavil. Zástavní držitelé se poměrně často střídali, až frýdecko-místecké panství nakonec roku 1490 těšínský kníže Kazimír II. vyplatil zpět. Roku 1545 kníže Václav III. Adam Těšínský Místek s celým frýdecko-místeckým panstvím opět zastavil, mj. Janovi z Pernštejna.

Snahy těšínských knížat o trvalé připojení místeckého léna ale narážely na zájmy olomouckých biskupů, kteří se snažili prosadit své právo lenního pána. Roku 1573 byl Místek v rámci frýdecko-místeckého panství prodán Jiřímu a Matyáši z Lohova, roku 1581 ale olomoucký biskup Stanislav Pavlovský dosáhl odkoupení frýdecko-místeckého panství. +more To zase vyvolalo nevoli těšínských stavů, kteří se obávali odtržení Frýdecka od Slezska. Nakonec proto Stanislav Pavlovský frýdecké panství roku 1584 prodal a ponechal si jen Místecko, které připojil k hukvaldskému panství, jehož součástí zůstalo až do roku 1850.

Místek součástí hukvaldského panství (1584-1850)

Návrat Místku pod přímou vládu olomouckého biskupa (zastupovaného hukvaldským hejtmanem) znamenal mimo jiné zesílený tlak na nekatolické (utrakvistické či protestantské) obyvatele. Ti, kteří se nechtěli stát katolíky, se museli vystěhovat. +more Hukvaldská vrchnost měla také kontrolu nad hospodařením města, vybírala vrchnostenské dávky, dosazovala městské zastupitelstvo s purkmistrem v čele a vykonávala soudní pravomoce nad místeckými měšťany.

Pozici Místku oslaboval hospodářsky vyspělejší Frýdek, takže si Místek uchoval spíše zemědělský ráz. Ten se odráží v místeckém znaku, ve kterém jsou zobrazeny zkřížené ostrve - hrubě osekané kmínky sloužící jako konstrukce na sušení sena. +more Rozvoj městečka navíc zbrzdily požáry v letech 1602 a 1615 a plenění vojsky během třicetileté války (1621 Uhři, 1626 Dánové, 1646 Švédové). Řemesla se začala ve větší míře rozvíjet až počátkem 18. století, a to zejména výroba textilu. K prudkému vzestupu města došlo v důsledku industrializace v 19. století: roku 1834 v Místku žilo 2 601 lidí, roku 1869 však již 3 951. Nejvýznamnější textilky provozovali Jan Elzer, Johann Czajanek či Alois Lemberger.

Doba obecní samosprávy (1850-1943)

V souvislosti se vznikem obecní samosprávy se Místek roku 1850 stal centrem politického okresu Místek, jenž zahrnoval soudní okresy Místek a Moravská Ostrava. Původní Místek měl však mnohem menší rozlohu než v současnosti. +more Na jeho dnešním území se původně rozkládala katastrální území Bahno (jih území), Boudy (západ území), Koloredov (severovýchod území) a Místek. Zatímco obce Bahno a Boudy byly připojené k Místku už roku 1854, Koloredov byl připojen roku 1908 na základě vyhlášky moravského zemského místodržícího Karla Heinolda č. 38/1908. O spojení Místku se sousedním městem Frýdek se uvažovalo již od roku 1919, k jejich spojení v jedno město ovšem došlo až 1. ledna 1943.

Osobnosti

František Chvostek starší (1835-1884), rakousko-moravský neurolog narozený v Místku, jako první popsal tzv. Chvostkův příznak

Fotogalerie

Soubor:Místek CoA CZ. png|Historický znak Místku Soubor:Místek, U Vykopnutého. +morejpg|„U Vykopnutého“, vlevo Kostel svatého Jana a Pavla Soubor:2014 Frydek-Mistek, Dawny ratusz w Mistku 02. jpg|Bývalá místecká radnice, dnešní základní umělecká škola Soubor:Místek, Kostel Všech svatých, průčelí. jpg|Kostel Všech svatých Soubor:Místek, náměstí Svodoby, zima. JPG|Náměstí Svobody v zimě Soubor:Místek, Tržní. jpg|Tržní ulice Soubor:Místek, Palackého 02. jpg|Ulice Palackého Soubor:Místek, Lembergerova továrna. jpg|Lembergerova továrna - Slezan Soubor:Místek, Vykopnutý. jpg|Plastika " Nová doba ".

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Související články

Frýdek-Místek * Židé ve Frýdku-Místku

Externí odkazy

Kategorie:Sídla v Podbeskydské pahorkatině Kategorie:Části Frýdku-Místku Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Bývalá města v Česku