Cesko.wiki Rakouské císařství
Author
Albert FloresRakouské císařství bylo součástí Habsburské monarchie a existovalo od roku 1804 do roku 1867. Toto císařství se rozkládalo na území dnešního Rakouska, Českých zemí, Uherska, Lombardie a Benátska. V roce 1804 se císařem Rakouského císařství stal František II., který se v roce 1806 prohlásil rakouským císařem a začal používat titul císaře Rakouského císařství. Během svého trvání bylo Rakouské císařství zapojeno do mnoha konfliktů a válek, včetně napoleonských válek a italské války za nezávislost. V roce 1848 vypukla v Rakousku revoluce, která vedla ke změnám v politickém uspořádání země. Byla vyhlášena ústava, která uznávala rovnost občanů a zrušila robotu. V roce 1861 se pak konala jednání mezi císařem a českými politiky, která vedla k uzavření dohody, známé jako Únorová ústava. Roku 1867 bylo Rakouské císařství přeměněno na Rakousko-Uhersko, což byl výsledek rakousko-uherského vyrovnání, které přiznávalo Uhersku určitou míru autonomie a sjednávalo společné záležitosti v rámci společného ministra zahraničí a armády. Rakouské císařství tak přestalo existovat a jeho nástupcem se stalo Rakousko-Uhersko, které existovalo až do roku 1918, kdy se monarchie rozpadla po porážce v první světové válce.
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Název
Název vychází z titulu dědičného císaře rakouského (Erbkaiser von Österreich), přijatého Františkem II. +more, posledním císařem Svaté říše římské jako název habsbursko-lotrinského arcidomu - …den Titel und die Würde eines erblichen Kaisers von Österreich (als den Nahmen Unsers Erzhauses)… - nejednalo se tedy o zřízení nové dědičné monarchie a postavení jednotlivých států/panství/území zůstalo nezměněno.
Historie
František II. tak chtěl chránit rodové zájmy v okamžiku, kdy byl Napoleon prohlášen, na základě plebiscitu, císařem Francouzů. +more V roce 1805 vzhledem k ohrožení Vídně napoleonskými vojsky (válka třetí koalice proti Francii) byl přenesen císařský dvůr a vláda rakouské monarchie na čas do města Těšína.
Po dvou letech „dvojitého“ císařování se s ohledem na politický vývoj v Evropě (zejména vznik Rýnského spolku) František II. /I. +more vzdal 6. srpna 1806 koruny Svaté říše římské, prohlásil římskou císařskou hodnost za zrušenou a zbavil zbylé říšské stavy povinností vůči sobě jako římskému panovníkovi. Jeho vláda se tak formálně omezila pouze na rodové državy rakouské, království české a uherské.
Poněvadž nebylo z hlediska procesní ekonomie udržitelné vypočítávat všechna samostatná území pod panovníkovou vládou, začalo se původně dynastického titulu císaře rakouského poznenáhlu v praxi užívat i v teritoriálním smyslu císařství rakouského.
Během své existence bylo Rakouské císařství třetím nejlidnatějším státem Evropy, po Rusku a Británii, a územně druhým největším státem, po Rusku. Spolu s Pruskem bylo nejdůležitějším prvkem Německého spolku.
V důsledku porážky v prusko-rakouské válce a selhání státní reformy bylo rakouské císařství v roce 1867 přeměněno Františkem Josefem I. +more na Rakousko-Uhersko, čímž uherské země získaly v rámci říše rovnoprávnost.
Území Rakouského císařství
Koruna česká ** Království české ** Markrabství moravské ** Vévodství Horní a Dolní Slezsko (běžněji nazýváno Rakouské Slezsko) * Koruna uherská ** Království uherské ** Království chorvatské - do roku 1822 součást Ilyrského království ** Království slavonské - do roku 1849 zároveň i podřízeno vlastnímu Chorvatsku (od roku 1868 s ním sloučeno) ** Velkoknížectví sedmihradské - roku 1867 plně vtěleno do Uher ** Vojenská hranice - demilitarizována a přičleněna k Uhrám a Chorvatsku-Slavonii až roku 1881 * Království dalmatské * Království haličsko-vladiměřské ** Halič-Vladimirsko ** Knížectví osvětimské - součást Německého spolku v letech 1818-50 ** Knížectví zátorské - dtto Osvětimsko ** Velkovévodství krakovské - od roku 1846 * Království lombardsko-benátské - roku 1866 ztraceno ve prospěch Italského království * Arcivévodství Rakousy pod Enží a Arcivévodství Rakousy nad Enží (formálně nazýváno jako Arcivévodství rakouské) * Království ilyrské - rozděleno roku 1849 zpět do svých konstitutivních zemí: ** Vévodství kraňské ** Vévodství korutanské ** Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška ** Markrabství istrijské * Vévodství solnohradské - od roku 1849 * Vévodství štýrské * Vévodství Bukovina - od roku 1849 * Okněžněné hrabství tyrolské * Vorarlbersko - od roku 1861
Galerie
Soubor:1855 Colton Map of Austria, Hungary and the Czech Republic - Geographicus - Austria-colton-1855. jpg|Území Rakouského císařství (k roku 1855) Soubor:Austrian imperial crown dsc02787. +morejpg|Rakouská císařská koruna (původně koruna Rudolfa II. .
Odkazy
Reference
Literatura
[url=https://is. muni. +morecz/el/1422/jaro2015/MP201Zk/um/web/doc/19-stoleti/Prosincova_ustava_1867. pdf]Prosincová ustava[/url]. * RAK, Jiří. Zachovej nám, Hospodine. Češi v Rakouském císařství 1804 - 1918. Havran: Praha 2013. 425 s. ISBN 978-80-87341-15-5.
Související články
Habsburská monarchie * Rakousko-Uhersko * Armáda Rakouského císařství * Seznam ministerských předsedů Rakouského císařství
Externí odkazy
Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1804 Kategorie:Zaniklo 1867