Frýdek

Frýdek (latinsky Fridecca) je slezské historické město, dnes část statutárního města Frýdku-Místku. Frýdek založil počátkem 14. století těšínský kníže Kazimír I., těšínská knížata ovšem často město kvůli svým finančním problémům zastavovala, až nakonec roku 1572 celé frýdecké panství přeměnili na status minor a následujícího roku jej prodali. Dlouhodoběji frýdecké panství vlastnili Bruntálští z Vrbna (1584-1636), Oppersdorfové (1636-1699) a Pražmové z Bílkova (1699-1797). Roku 1797 Frýdek koupila zpět komora těšínského knížectví, jež tehdy patřilo Habsburkům, a to až do roku 1918, kdy byly jejich pozemky zestátněny.

Roku 1850 se Frýdek stal centrem stejnojmenného soudního okresu a roku 1901 sídlem úřadů politického okresu. V letech 1869-1928 byl Frýdek statutárním městem. +more 1. ledna 1943 byl Frýdek spojen s Místkem a dalšími obcemi do města Frýdku-Místku. Šlo o zjednodušení místní správy zavedené Němci.

Historické jádro Frýdku bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Frýdek leží na katastrálních územích Frýdek a Panské Nové Dvory.

Historie

Historický znak Frýdku

Předchůdcem Frýdku byla tržní osada Jamnice, první zmínka o ní pochází z roku 1305. Tato oblast tvořila součást těšínského knížectví. +more Roku 1327 se těšínský kníže Kazimír I. stal leníkem českého krále Jana Lucemburského, čímž vzrostl význam obchodní stezky mezi Příborem a Těšínem. Na ochranu této stezky byl poblíž Jamnice postaven hrad a kolem něj záhy vzniklo město (v písemných pramenech poprvé doloženo roku 1339). Město zpočátku chránil pouze strmý svah, val a hluboký příkop, hradby se dvěma branami vznikly zřejmě o něco později v polovině 14. století. Přibližně ze stejné doby pochází také nejstarší části kostela svatého Jana Křtitele.

Význam Frýdku stoupl, když těšínský kníže roku 1402 koupil místecký lenní statek a když se Frýdek stal centrem frýdecko-místeckého panství. Roku 1423 získal Frýdek od těšínského knížete +more_Těšínský'>Boleslava I. některé městské výsady, další privilegia pak město obdrželo roku 1463 od krále Jiřího z Poděbrad. Své finanční problémy ovšem těšínská knížata řešila zastavováním Frýdku, a tak město v letech 1434-1492 vystřídalo několik zástavních držitelů. Roku 1545 kníže Václav III. Adam Frýdek opět zastavil, tentokrát Janu z Pernštejna. Roku 1554 sice Václav III. Adam město od Pernštejnů sice vyplatil, přílišné finanční výdaje těšínského dvora ovšem těšínského knížete donutily roku 1572 vytvořit frýdecké panství jako status minor.

Toto panství pak následujícího roku koupili Jiří a Matyáš z Lohova, již roku 1581 se stal vlastníkem panství olomoucký biskup Stanislav Pavlovský a roku 1584 jej vzápětí prodal Bartoloměji Bruntálskému z Vrbna. +more Tento nový vlastník podporoval rekatolizaci, jeho nástupce Jan Bruntálský z Vrbna nemálo lidí vyhnal svým tvrdým vymáháním dávek, až byl nakonec roku 1621 zavražděn. Roku 1626 vtrhlo do Frýdku dánské vojsko pod velením Petra Arnošta II. Mansfelda a vydrancovalo celé frýdecké panství, což vedlo k hospodářské krizi. Do potíží se dostali také Bruntálští, které nakonec vyřešili prodejem frýdeckého panství Jiřímu III. z Oppersdorfu roku 1636.

Roku 1699 zdědila panství Ludovika Marie z Oppersdorfu, jež se provdala za Karla Štěpána Josefa Pražmu z Bílkova. Přičiněním Pražmů byl například postaven chrám Navštívení Panny Marie, díky čemuž se Frýdek stal významným poutním místem a byl někdy nazýván „Slezské Lurdy“. +more Pražmové také povolili usazení prvních Židů ve městě. Frýdecké panství vlastnili až do roku 1797, kdy jej Jan Nepomuk Pražma prodal těšínské kněžně Marii Kristině Habsbursko-Lotrinské a jejímu manželovi Albertu Sasko-Těšínskému. Frýdecké panství se tak stalo opět součástí Těšínské komory, jež patřila Habsburkům až do roku 1918, kdy byl jejich majetek zestátněn.

frýdeckého chrámu

Počátkem 19. století měl Frýdek 2 268 obyvatel, s prudkým rozvojem textilního průmyslu v 19. +more století stoupal také počet obyvatel, takže roku 1869 žilo ve městě již 5 170 lidí. Na rozvoji textilnictví se podíleli zejména židovští podnikatelé Josef Munk, Adolf Landsberger a bratři Neumannové. K rozvoji města přispělo také napojení na železniční síť roku 1871.

Se vznikem obecní samosprávy po revoluci roku 1848 se Frýdek stal centrem soudního okresu Frýdek, jenž spolu se soudními okresy Bohumín a Fryštát patřil do politického okresu Fryštát. Roku 1901 došlo k reorganizaci a Frýdek se stal centrem politického okresu Frýdek. +more V letech 1869-1928 byl Frýdek také statutárním městem O spojení Frýdku se sousedním městem Místkem se uvažovalo již od roku 1919, k jejich spojení v jedno město ovšem došlo až 1. ledna 1943.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Související články

Frýdek-Místek * Bazilika Navštívení Panny Marie * Panské Nové Dvory * Židé ve Frýdku-Místku

Externí odkazy

[url=http://archivnimapy. cuzk. +morecz/cgi-bin/mapserv. exe. mode=nquery&map=c:/wwwdata/main/cio_main_02. map&imgext=-470670. 4649704916+-1121363. 0153300974+-463392. 94902153965+-1115907. 155438455&imgxy=546+325&imgbox=546+325+546+325&imgsize=800+600&layers=katastry_st]Císařské otisky stabilního katastru - historická mapa Frýdku v roce 1836[/url] * * * [url=http://archivnimapy. cuzk. cz/cgi-bin/mapserv. exe. mode=nquery&map=c:/wwwdata/main/cio_main_02. map&imgext=-470670. 4649704916+-1121363. 0153300974+-463392. 94902153965+-1115907. 155438455&imgxy=647+333&imgbox=647+333+647+333&imgsize=800+600&layers=katastry_st]Císařské otisky stabilního katastru - historická mapa Panských Nových Dvorů v roce 1836[/url].

Kategorie:Části Frýdku-Místku Kategorie:Sídla v Podbeskydské pahorkatině Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Frýdecké panství Kategorie:Bývalá města v Česku