Maria (matka Ježíšova)

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Maria (matka Ježíšova) je článek na české Wikipedii, který pojednává o postavě Marie, matky Ježíše. Článek představuje Marie jako významnou postavu v křesťanství, která je obdivována nejen v katolické církvi, ale také v dalších křesťanských denominacích. Marie je známá jako matka Ježíše Krista a je považována za Pannu Marii, protože podle křesťanské tradice zplodila Ježíše přesvědčením svatého Ducha, bez účasti mužského partnera. Článek se zabývá životem Marie a popisuje biblické příběhy, které se jí týkají, od jejího zasnoubení s Josefem až po ukřižování Ježíše. Věnuje se také mariánským dogmatům, která jsou součástí katolické víry, jako je například učení o neposkvrněném početí. Dále článek diskutuje o Mariině uctívání a její roli v křesťanských modlitebních liturgiích a ve společnosti obecně. Zmiňuje také mariánská zjevení, která jsou součástí mariánského kultu a jsou spojována s Marií. Článek se opírá o biblické texty, apokryfy, tradiční ikonografii a teologická díla, která se zabývají Marií. Zmiňuje také historický vývoj mariánského kultu a změny v jejím vnímání a významu v průběhu času. Celkově je článek Maria (matka Ježíšova) komplexním zdrojem informací o Marii v českém jazyce.

Madona z Veveří (kolem 1350) ikon znázorňujících Pannu Marii - Bogorodica Vladimirskaja, Rusko, 12. stol. Socha Panny Marie v Međugorje

Maria nebo Marie, také Panna Maria (hebrejsky מַרְיָם Miriam, aramejsky ܡܪܝܡ Marjām; řecky Μαριαμ či Μαρια; arabsky مريم Marjam) byla podle Nového zákona matka Ježíše z Nazareta a snoubenka tesaře Josefa, Ježíšova pěstouna. Je uctívána v křesťanství, kde je většinou církví označována jako Bohorodička, a je uznávána i islámem, jelikož ji Korán zmiňuje jako panenskou matku Ježíše.

...
...
...
...
...
...
+more images (3)

Historicita

Otázka historicity Marie je úzce svázána se sporem o historicitu Ježíše Krista a důvěryhodností základních textů křesťanské víry jako historického pramene. Historikové, kteří přijímají svědectví evangelií a dalších novozákonních spisů, přirozeně postavu Marie považují za Ježíšovu matku, neboť se o ní tak zmiňují všechna kanonická evangelia a Skutky apoštolů. +more V jiných dobových pramenech (mimo Nový zákon) se Maria nevyskytuje.

Podle dostupných pramenů je pravděpodobné, že se stala matkou ve velmi mladém věku (zřejmě již ve 13 letech). Samotný Nový zákon neposkytuje příliš dalších informací, které by se jejího života týkaly. +more Katolická a pravoslavná tradice stojí na ústním podání, svědectví církevních Otců a výkladu Bible.

V Novém zákoně není o Mariině narození a rodičích žádná zmínka. Jakubovo protoevangelium ze 2. +more století, jehož autorství je připisováno Jakubu Alfeovu, považované církevní tradicí za apokryf, popisuje Mariino dětství. Odtud se také dovídáme o jejích rodičích, Jáchymovi a Anně. Jméno Joachim je vykládáno jako „příprava na Pána“ a jméno Anny jako „milostná, laskavá“. Výtěžek svého hospodářství spravedlivě dělili mezi jeruzalémský chrám, pomoc chudým a vlastní potřeby. Byli však považováni za neplodné a chrámoví kněží proto dokonce jednoho dne z toho důvodu odmítli přijmout oběti, které chrámu přinesli. Hluboce ponížený Jáchym odešel do pouště, kde se čtyřicet dní postil a modlil k Bohu. Po čtyřiceti dnech se mu zjevil anděl a oznámil mu, že jeho modlitby byly vyslyšeny, a slíbil jim narození dítěte. Ve vysokém věku se jim pak narodila dcera, které dali jméno Marie. Otec zemřel krátce po jejím narození a Marie byla ve třech letech předána do výchovy správě jeruzalémského chrámu. Scény z tohoto příběhu byly velmi oblíbeným tématem malířů až do Tridentského koncilu, který se konal v letech 15451563, definoval katolický biblický kánon a zároveň zakázal zobrazování apokryfních scén. Svatí Jáchym a Anna (26. července) však zůstali v katolickém kalendáři dodnes. V českém občanském kalendáři jsou jména rozdělena (sv. Anna 26. července, sv. Jáchym 16. srpna).

Maria v Novém zákoně

El Greco: Zvěstovaní Panny Marie, Museo del Prado, Madrid Byla příbuznou Alžbětinou, která pocházela z rodu Árónova. +more Bydlela v Nazaretě s rodiči a byla zasnoubena Josefovi z Nazaretu, který stejně jako Maria pocházel z rodu židovského krále Davida. 6 měsíců po Alžbětině početí, se Marii zjevil archanděl Gabriel a pozdravil ji slovy, která se stala základem modlitby používané dodnes mezi vyznavači marianského kultu: „Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou. ” , jako pozdravení andělské ("Ave Maria gratia plena, dominus tecum", "Hail Mary, full of grace, the Lord is with You") a oznámil jí, že se stane matkou zaslíbeného Mesiáše, ačkoli zůstane pannou. Maria se podrobila Boží vůli se slovy: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova. “ ). Poté se vydala na dalekou cestu do Judei (do města Beršévy, obce Ejn Kerem) navštívit svoji těhotnou příbuznou Alžbětu, která žila se svým manželem Zachariášem. Hned jak vešla do jejich domu a pozdravila Alžbětu, ta jí vzdala úctu jako matce svého Pána a Maria jí odpověděla chvalozpěvem na Pána známým jako Magnificat. Po třech měsících se Maria vrátila domů do Nazaretu. Jejímu snoubenci Josefovi se zjevil ve snu anděl, který mu oznámil: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. ” . Josef si ji pak vzal k sobě, navzdory tomu, že byla těhotná.

Svátek "Navštívení Panny Marie" je připomínán v poslední májový den 31. května.

Mezitím Augustův výnos o sčítání lidu stanovil, aby každý odešel do svého rodného města a dal se tam zapsat. Proto se Josef s těhotnou Marii vydal na cestu do Betléma. +more V hostinci nenašli ubytování, protože město bylo plné, a tak byli nuceni přespat ve chlévě. Tak se stalo, že se Ježíš narodil v Betlémě . Následují přinesení Ježíše do chrámu, útěk do Egypta, protože král Herodes usiloval Ježíšovi o život, návrat zpět po Herodesově smrti a usídlení se v Nazaretu . Z dalších 30 let života zaznamenávají evangelia pouze pouť do Jeruzaléma, když bylo Ježíšovi 12 let.

Marii pak nalézáme, když Ježíš začíná veřejně působit - při svatbě v galilejské vesnici zvané Kána, kde po Mariině upozornění, že došlo víno, činí Ježíš první zázrak - proměňuje vodu ve víno . Spolu s ostatními učedníky plakala pod křížem, na kterém byl její syn Ježíš ukřižován. +more Motiv Marie s mrtvým Ježíšovým tělem na klíně je častý v umění (tzv. Pieta).

Poslední zmínka o Marii v bibli pochází z popisu očekávání slíbeného Ducha svatého , kdy se s apoštoly modlila po Ježíšově nanebevstoupení. Její smrt (zesnutí) a nanebevzetí Nový zákon nezaznamenává.

Učení o Panně Marii

V jednotlivých křesťanských církvích se pohled na Marii různí. Jednotné jsou v názoru na Mariino panenství. +more Často se také používá pro označení Ježíšovy matky výraz Panna Maria. Kritickým zkoumáním Mariiny postavy se věnuje zvláštní oblast teologie, zvaná mariologie.

Neposkvrněné početí

Nauka o neposkvrněném početí Panny Marie tvrdí, že Maria nebyla při početí (svatou Annou a svatým Jáchymem) poskvrněna dědičným prvotním hříchem. V katolické církvi je uctíváno a slaveno (+more_prosinec'>8. prosince) od středověku a od roku 1854 vyhlášeno za církevní dogma. Většina ostatních církví neposkvrněné početí, které nemá přímou oporu v bibli, neuznává. Svátek Narození Panny Marie v Jeruzalému pak katolický kalendář připomíná dne 8. září.

Mariino panenství

Křesťané věří, že Maria počala Ježíše jako panna, některé církve (např. římskokatolická či pravoslavná) vyznávají, že Maria pannou zůstala po celý život.

Mariino panenské početí Ježíše je historicky jedním z nejlépe doložených mariologických článků víry, nacházíme je třeba již v Apoštolském vyznání víry a dalších raně křesťanských symbolech. Toto dogma bylo definováno na Prvním konstantinopolském (381) a chalkedonském koncilu (451): „Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. +moreLiturgicky však panenství Mariino nemá vlastní svátek.

V církvích uznávajících Mariino „věčné panenství“ je Maria označována též titulem vždy panna. Druhý konstantinopolský koncil (553) již užívá o Marii pojmenování ἀεὶ παρθένος (aei parthenos, lat. +more semper virgo vždy panna) v rámci potvrzení jejího Božího mateřství. Nebylo však definováno, co se tímto „vždy“ míní. Lateránská synoda roku 649 sice vyznala, že „svatá, ustavičná a neposkvrněná Panna Maria … božské Slovo skutečně a vpravdě bez semene počala z Ducha svatého a neporušeně ho porodila a její panenství po porodu zůstalo netknuté“, ale protože nešlo o všeobecný sněm, nepatří toto dogma mezi ta, která byla slavnostně vyhlášena. Matoušovo evangelium uvádí Ježíšovy bratry (Jakub, Josef, Juda a Šimon) a nejmenované sestry. Slovo "bratr" ovšem mohlo znamenat také příbuzného a metaforicky každého Žida nebo blízkého člověka, případně potomky Josefa z předchozích manželství.

Madona Kladská (kolem 1350)

Bohorodička

Katolíci a pravoslavní Marii též označují podle formulace Efezského koncilu (431) Bohorodičkou (θεοτόκος Theotokos, popř. Matkou Boží (latinsky dei genetrix nebo deipara). +more To, že Maria je bohorodičkou je jedním ze 4 mariánských dogmat v katolické církvi (zbylými třemi pak jsou dogma o panenství Mariině, neposkvrněném početí a nanebevzetí). V roce 428 proti pojmu Bohorodička vystoupil Nestorios - patriarcha Konstantinopole. Nešlo přitom vlastně o Marii, ale o Krista. Nestórius a jeho stoupenci tvrdili, že Marii nelze nazývat Boží Matkou, protože je jen matkou lidské přirozenosti Ježíše, takže není Theotokos, ale Christotokos. Bůh nemůže být zrozený. Nestóriovo učení vedlo k tvrzení, že Ježíš měl dvě úplně odlišné přirozenosti: božskou a lidskou, které zůstávaly vedle sebe a zachovávaly si své vlastnosti. Sv. Cyril Alexandrijský, patriarcha Alexandrie, protestoval proti takovému chápání Ježíše, protože popíralo jednotu Boha a člověka v osobě Krista. Učil, že Maria neporodila stejného člověka jako jiní lidé, ale Syna Božího, který se stal člověkem: „Máme ji nazývat Bohorodičkou. Nepochybně, protože počala a porodila Boha-Slovo, které se stalo člověkem. Tento titul uznávali všichni pravověrní Otcové Východu i Západu. “ Na třetím všeobecném koncilu, který se konal v Efezu v roce 431 se měli zaobírat tímto sporem. Koncil začal předčasně. Za nepřítomnosti konstantinopolského patriarchy Nestória, jeho stoupenců a dalších 43 antiochijských biskupů spolu s patriarchou Janem, byl Nestórius odsouzen. Koncil dal za pravdu sv. Cyrilovi a vyhlásil, že v Kristu se „uskutečnilo sjednocení dvou podstat (…). Stoupenci Nestoria brzy založili Nestoriánskou církev. Formulaci, že Maria je "matkou Boha" odmítá většina protestantů a některé východní církve.

Maria je často označovaná jako Bohorodička (Theotokos) i v chvalozpěvech východní ortodoxní církve. Podle jejich víry Maria není matkou božstva, ale skrz lidské zplození je skutečnou matkou Syna, který je Bohem. +more Není matkou člověka, který se spojil s Bohem, ale člověka, který je od první chvíle svého početí opravdovým Bohem.

Nanebevzetí

V tradici církve se již od prvních staletí ustálila víra o Mariině nanebevzetí. Tedy že Maria nezemřela jako ostatní lidé, nýbrž byla vzata do nebeské slávy i se svým tělem. +more V křesťanské víře je smrt následkem hříchu a Maria, která je dle katolického vyznání uchráněna jak hříchu osobního, tak prvotního (viz Neposkvrněné početí) tedy nezemřela jako ostatní lidé. Zároveň je oslavení jejího těla při nanebevzetí předzvěstí a zdrojem naděje pro katolíky, neboť ti věří ve vzkříšení těl všech lidí na konci věků k poslednímu soudu. Tradiční víra v Mariino nanebevzetí byla v katolické církvi papežem Piem XII. v roce 1950 stvrzena dogmatem o nanebevzetí Panny Marie. Tím se tento článek víry stal závazným pro všechny katolíky a v katolické církvi byla otázka Mariina nanebevzetí jednou provždy vyřešena. Víra v nanebevzetí Panny Marie je také prvkem pravoslaví. Naopak reformované církve se k ní, podobně jako k dalším mariánským dogmatům, stavějí odmítavě. O nanebevzetí Panny Marie není v Bibli žádná zmínka. Tu nalézáme v apokryfních spisech, např. "Liber Transitus Beatae Mariae Virginis".

Svátek je připomínán 15. srpna.

Zesnutí Přesvaté Bohorodice

Olšanských hřbitovech v Praze Svátek Zesnutí přesvaté Bohorodice se slaví zejména v pravoslaví, kde se řadí mezi tzv. +more Dvanáct velkých svátků, jde prakticky o svátek shodný s katolickým svátkem Nanebevzetí Panny Marie.

Uctívání Panny Marie

Katolická a pravoslavná církev

Maria je u katolíků a pravoslavných předmětem obzvláštní úcty, v podstatě je chápána jako první mezi světci. * modlitby k Panně Marii: Zdrávas Maria (Ave Maria), modlitby jejichž součástí je Zdrávas: Růženec, Anděl Páně * mariánská zjevení a poutní místa:

bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Sv. Hostýně.

Existuje celá řada poutních míst, která jsou spojena se zjeveními či zázraky Panny Marie a jsou hojně navštěvována. Řada z nich náleží mezi nejvýznamnější poutní místa svých zemí nebo i kontinentů.

Mezi nejvýznamnější mariánská poutní místa oficiálně uznávaná katolickou církví náleží: Jasná Hora, Mariazell, Lurdy, Fátima a Guadalupe. V České republice jsou nejvýznamnějšími mariánskými poutními místy Svatý Hostýn, Svatý kopeček nad Olomoucí, Velehrad a Svatá Hora u Příbrami. +more Zvláštním Mariánským poutním místem je Stará Boleslav v souvislosti s umučením sv. Václava a jím založenou Mariánskou tradici v Čechách (Paládium země České).

Velmi významným neoficiálním poutním místem, jehož pověst je založena na údajných zjeveních Panny Marie, je Međugorje. K těmto zjevením však zatím oficiální prohlášení církve nebylo vydáno.

Podivuhodné místo Mariánského zjevení, hned se dvěma kaplemi Panny Marie různého původu v 19. stol. +more leží, již ve 13. stol. benediktýny založené obci Suchý Důl poblíž Broumova ve Východních Čechách.

Katolická církev se k mariánským zjevením vyjadřuje pouze v tom smyslu, zda jsou věroučně v pořádku. Pokud ano, nebrání jejich akceptování mezi lidem, nicméně nikdo jim není povinen věřit. +more Nelze tedy mluvit o nějakém potvrzení pravosti zjevení. Konečným zjevením pro ni zůstává Ježíš Kristus a všechna další zjevení tudíž nemohou přinést nic nového, mohou pouze upozorňovat na pravdy, které již byly vyřčeny.

Od 14. srpna roku 2011 byl zařazen mezi poutní místa také "vzkříšený" chrám Nanebevzetí Panny Marie v Neratově v Orlických horách.

Protestantské církve

Všichni reformátoři odmítli vypjatý mariánský kult, jak vznikl od 12. -13. +more století, někteří odmítli i označení Bohorodička a představu Mariina prostřednictví mezi církví a Kristem. Přesto většina z nich uznávala Mariino panenství a některé mariánské svátky, Martin Luther o Marii psal a kázal. V anglikánských církvích je úcta k Panně Marii vcelku nejblíže katolictví s tradičním rozlišením chalcedonského sněmu (767) mezi latreia (uctívání, klanění), vyhrazené Bohu, a dúlia (služba) patřící světcům. Naopak radikální reformace a většina presbyteriánů ji odmítá, stejně jako sekty, adventisté a Svědkové Jehovovi.

Vztah protestantských církví k Marii souvisí s reformačním odmítnutím tradice jako závazného věroučného základu. Tím zůstala pouze sama Bible (princip sola scriptura), jejíž výklad ovšem může klást odlišné důrazy. +more Tak je Maria v radikálních protestantských církvích chápána v podstatě pouze jako nástroj inkarnace Ježíše Krista na tento svět. Podobně jako v případě dalších katolických i pravoslavných svatých je odmítnuto také uctívání Panny Marie, pokud se chápe jako porušení zásady, že uctívat je možné pouze samotného Boha (princip soli Deo gloria). Někde je mariánský kult, stejně jako kult svatých, považován za modloslužbu.

Islám

Islám vidí v Marii matku proroka Isy, tj. Ježíše. +more Shoduje se s křesťanskou pozicí na tom, že Maria porodila Ježíše jako panna. Korán vypráví o Marii na dvou místech (3,35-47 a 19,16-34), ale je stručnější než biblické podání. Podle Koránu byla Maria zasvěcena Bohu ještě před narozením. Korán označuje Márii za: - matku proroka a Mesiáše Ježíše (Korán, 3:45) - počestnou ženu (Bůh v ní zázračným způsobem / jakým stvořil i prvního člověka, proroka Adama / stvořil proroka Ježíše, aniž by se jí dotkl člověk) - ženu, která byla zasvěcena i se svým potomstvem pod ochranu před Satanem (Korán, 3:36) - Bohem vyvolenou z žen stvoření (Korán, 3:42) - znamení milosti od Boha (Korán, 23:50) - oddanou a poslušnou Bohu (Korán, 66:12), doslovně: Marjam (Maria se v arabštině) znamená "pobožná, sloužící Bohu".

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Ježíš Kristus * Theotokos (Bohorodička) * Efezský koncil * Mariánská zjevení

Externí odkazy

[url=http://apo-logia. blogspot. +morecom/2007/04/maria-svat. html. showComment=1190059740000]Apologia: Vysvětlení katolické nauky o Marii[/url] * [url=http://www. krestane. info/marie/]Biblický pohled na Marii, matku Ježíšovu[/url] * [url=http://www. katechismus. cz/rejstrik-slovo. php. slovo=Maria&typ=slova]Rejstřík míst o Marii v Katechismu katolické církve[/url] * [url=http://www. maria. cz]Maria, matka Ježíše Krista[/url] * [url=http://revue. theofil. cz/revue-clanek. php. clanek=104]J. Salij: Mariánská dogmata a Písmo svaté[/url] * [url=http://revue. theofil. cz/revue-clanek. php. clanek=194]L. Drexler: Panna Maria - Matka Boží[/url] * [url=http://revue. theofil. cz/revue-clanek. php. clanek=461]E. Soukup: Bohorodička[/url] * [url=http://www. tv-mis. cz/vypis. php. klic=127&vse=1]Maria[/url] na TV-MIS.

Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Anglikánští svatí Kategorie:Ježíš Kristus Kategorie:Biblické postavy Kategorie:Ženy v bibli Kategorie:Ženy v islámu Kategorie:Novozákonní postavy Kategorie:Postavy Božské komedie (Peklo) Kategorie:Postavy Božské komedie (Ráj) Kategorie:Osobnosti na arménských mincích +more_n. _l. '>Kategorie:Narození 1. století př. n. l. Kategorie:Úmrtí 1. století Kategorie:Ženy.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top