Cesko.wiki Panna Maria Sněžná
Author
Albert FloresPanna Maria Sněžná je titul Panny Marie, který vznikl podle legendy v roce 352 ve městě Římě. Podle pověsti se Panna Maria ukázala bohatému římskému patricijovi Janu, který jí přivítal v mlhavém sněžení. Pod vlivem tohoto zjevení byl na Janově popud postaven kostel a Panna Maria byla uctívána jako patronka Říma. Kostel Panny Marie Sněžné v Římě, který byl postaven ve 4. století, patří k nejvýznamnějším mariánským poutním místům na světě. Je také jedním ze čtyř bazilikálních kostelů v Římě. Tělo kostela je tvořeno třemi loděmi a je vyzdobeno renesančními a barokními uměleckými díly. Hlavní oltář kostela je zdoben obrazem Panny Marie Sněžné, a to je také místo, kam poutníci přicházejí se svými zbožnými prosbami. Poutníci k Panně Marii Sněžné se vydávají každoročně na Štědrý den, kdy se slaví její svátek. Během této slavnosti se koná bohoslužba a přenechávají se darující předměty se svými prosbami. Kromě baziliky v Římě je Panna Maria Sněžná uctívána v různých mariánských chrámech a kaplích po celém světě. V České republice je nejznámějším a nejnavštěvovanějším poutním místem Panny Marie Sněžné Kaple Panny Marie Sněžné na Svatém vrchu u Staré Boleslavi. Panna Maria Sněžná zastává zvláštní postavení mezi katolíky, kteří ji uctívají jako patronku snowkey. Laskavá a ochranná matka, která poskytuje útočiště a pomoc v obtížných časech.
Panna Maria Sněžná je jméno, pod nímž je vzývána Panna Maria v katolické liturgii. Podle legendy, doložené pravděpodobně až ve 13. století, se v době papeže Liberia v noci ze 4. na 5. srpna roku 352 odehrál zázrak, na jehož základě byla postavena římská bazilika Panny Marie Sněžné.
Legenda o zázraku Panny Marie Sněžné
Masolino da Panicale, Zázrak Panny Marie Sněžné, 1. třetina 15. st., Museo di Capodimonte, Napoli
„V době papeže Liberia se římský patricij Jan a jeho vznešená manželka, kterým se nedostalo dědiců, rozhodli věnovat své statky Panně Marii. Ustavičně ji žádali a prosili, aby jim nějakým způsobem sdělila, jaké zbožné dílo mají svými penězi podpořit. +more Jejich usilovná přání i modlitby blahoslavená Panna Maria blahosklonně vyslyšela a ukázala to zázračně. O nonách srpnových [=5. srpna], když v Římě bývají ta největší horka, pokryl sníh v noci část pahorku Eskvilinu. Téže noci Matka Boží ve snu vyzvala jak Jana, tak jeho ženu, aby na tom místě, které uvidí pokryto sněhem, postavili kostel a zasvětili jej Panně Marii. Tak se chtěla stát jejich dědičkou. To sdělil Jan i papeži Liberiovi, který měl téže noci stejný sen. Ten pak na prosby kněží i lidu přišel k pahorku pokrytému sněhem a nakreslil na něj místo kostela, který byl postaven za peníze Jana a jeho manželky a později opraven papežem Sixtem III. “ (překlad čtení II. nokturnu Římského breviáře).
Legenda je velmi pozdní, nezmiňuje ji ani slavný nápis papeže Sixta III. +more, který se nacházel na fasádě baziliky a připomínal její obnovu za pontifikátu tohoto papeže v 5. století.
Liturgické slavení
Od 13. století se v bazilice začal slavit svátek „Festum nivis“, který se ve 14. +more století rozšířil v celém Římě. Papež Pius V. jej zavedl jako celocírkevní pod názvem „S. Mariae ad nives“ a do římského breviáře se dostalo výše citované legendární vyprávění. Při reformě breviáře za papeže Benedikta XIV. se jednalo o vypuštění legendárního vyprávění, ale nedošlo k němu, i když o něm pochybovala většina kněží. Kardinál Capalti řekl v 19. století archeologovi de Rossimu, že když se kanovníci baziliky odebírali z chóru, kde se četla při liturgii legenda do sakristie, jeden z nich řekl: „V tomto čtení je pravdivá pouze věta: O nonách srpnových, když v Římě bývají ta největší horka…“ Breviářové čtení bylo vypuštěno až v roce 1969, svátek je dnes slaven jako „Posvěcení římské baziliky Panny Marie“ 5. srpna. Matthias Grünewald, Papež Liberius kreslí do sněhu půdorys baziliky, pravé křídlo oltáře v Aschaffenburgu (1517-1519).
Zobrazení v křesťanské ikonografii
První vyobrazení legendy se objevují na sklonku 13. století, velké obliby došla legenda ve století 17. +more i v prostředí středoevropském. Zobrazovány jsou většinou dva momenty, sen patricije Jana anebo papež Liberius, který do sněhu kreslí půdorys kostela (většinou svou berlou). V ikonografických programech kostelů zasvěcených Panně Marii Sněžné (u nás např. jezuitský kostel v Olomouci) se objevuje i další motiv zázraku Panny Marie, který je svázán s mariánským obrazem „Salus populi romani“ uchovávaným v římské bazilice Panny Marie Sněžné. Legenda praví, že roku 590, kdy v Římě propukla morová epidemie, papež Řehoř Veliký uspořádal procesí k bazilice a vyzvedl tam tento mariánský obraz. V tomto okamžiku se nad Andělským hradem objevil anděl, který zastrčil meč do pochvy a morová rána ustala.
Související články
Literatura
Leclercq Henri, heslo „Marie Majeure (sainte)“, in: Cabrol Fernand - Leclercq Henri (reds. ), Dictionnaire d'archéologie chrétienne et de liturgie, X, Paris : Letouzey et Ané 1931, col. +more 2091-2119. * Dobschütz R. , heslo „Schneewunder“, in: Lexikon der Christlichen Ikonographie, IV, Rom, Herder 1972, col. 596 - 597.
Externí odkazy
[url=http://romaleggendaria. blogspot. +morecom/2009/11/il-miracolo-di-santa-maria-maggiore. html]Legenda o založení baziliky Santa Maria Maggiore[/url], Roma Leggendaria * [url=http://www. heiligenlexikon. de/BiographienM/Maria-Schnee. html]Maria-Schnee[/url] v „Ökumenisches Heiligenlexikon“ * heslo [url=http://www. newadvent. org/cathen/11361c. htm]Our Lady of the Snow[/url] v Catholic Encyclopedia.
Kategorie:Mariologie Kategorie:Liturgický rok S Kategorie:Tituly Panny Marie