Nový zákon
Author
Albert FloresNový zákon je termín, kterým se označuje druhá část Bible, která obsahuje knihy, které pojednávají o Ježíši Kristu, jeho učení a raném křesťanství. Nový zákon je pokračováním Starého zákona a je považován za posvátný text křesťanství. Obsahuje 27 knih, mezi které patří čtyři evangelia, 21 listů apoštolů a kniha Zjevení. Nový zákon byl sepsán v průběhu 1. a 2. století. Ježíš Kristus je centrální postavou Nového zákona a jeho slova a skutky jsou zaznamenány v evangeliích. Listy apoštolů pak obsahují rady a pokyny pro první křesťanské komunity. Kniha Zjevení se zaměřuje na vykreslení apokalyptických vizí a proroctví. Nový zákon je považován za duchovní autoritu křesťanství a je často citován při bohoslužbách a duchovním učení.
Papyrový zlomek Nového zákona (2Kor 11,33-12,9, kolem roku 200) Nový zákon je soubor 27 knih, které tvoří druhou část křesťanské Bible. Jejich obsahem je působení a kázání Ježíše z Nazareta a počátky křesťanství jakožto víry v Ježíše Krista. Jednotlivé spisy Nového zákona vznikly mezi léty 50 a maximálně 120 našeho letopočtu. Podle Johna A. T. Robinsona, Dana Wallace, a Williama F. Albrighta byly všechny knihy Nového zákona dokončeny dokonce před rokem 70 našeho letopočtu. Spisy Nového zákona byly napsány řecky a shromážděny jako závazný soubor (kánon) ve 2. až 4. století. V té době už byly přeloženy do několika jazyků a rozšířeny po celém území tehdejší Římské říše. Nový zákon je podle mnoha historiků vůbec historicky nejdůvěryhodnějším dokumentem starověku.
Název
Název Nový zákon jej na jedné straně odlišuje od židovské Bible, v křesťanském pojetí Starého zákona, na druhé straně na něj zřejmě navazuje už užitím pojmu „zákon“. Toto slovo však mělo ve staré češtině posunutý význam a původně znamenalo něco jako „odkaz“, což odpovídá latinskému Novum testamentum i ruskému Novyj zavět. +more Hebrejské berit, jež se slovy diathéké a testamentum překládalo, může však znamenat také „smlouva“.
V původním chápání tak název Nového zákona naznačoval, že jde o závaznou smlouvu ( také Český studijní překlad překládá „Nová smlouva“), její strany však nejsou rovnoprávné, nýbrž iniciativa vychází jednoznačně od Hospodina. Tím se biblický zákon podobá odkazu. +more Proto se hovoří o „Zjevení Božím“, toto zjevení však člověka zároveň zavazuje jako zákon.
Složení a původ
Nový zákon tvoří: * Čtyři evangelia, která líčí kázání a působení Ježíše z Nazareta, jeho umučení a vzkříšení. ** Evangelia podle Matouše, Marka a Lukáše, která jsou si obsahem i líčením bližší, se nazývají synoptická a vznikla pravděpodobně v letech 65 až 80 na základě staršího podání. +more ** Čtvrté evangelium podle Jana se obvykle považuje za nejmladší, vzniklé krátce před rokem 100. Ovšem o dataci novozákonních knih se vedou debaty a názory nejsou jednotné. * Skutky apoštolů popisují vznik křesťanské Církve v Jeruzalémě a počátky jejího šíření ve Středomoří, zejména misijní činnost apoštola Pavla. * Soubor 21 dopisů (epištol) a kratších textů z první křesťanské doby, jež se dělí na ** 13 listů apoštola Pavla jednotlivým církevním obcím a jejich představeným, jež vznikly mezi lety 51 až 100. ** 8 listů či kázání, připisovaných apoštolům Pavlovi, Petrovi, Jakubovi a Janovi, jež nemají určitého adresáta a nazývají se někdy obecné či katolické. Pocházejí patrně z konce 1. nebo začátku 2. století. * Knihu Zjevení Janova či Apokalypsu, která v symbolických obrazech kritizuje a napomíná jednotlivé křesťanské obce a předjímá budoucnost křesťanů i celého světa. Knihu je obtížné datovat, už od 2. století se však zmiňuje v jiných textech.
Podstatným krokem při vzniku Nového zákona byl výběr a sestavení závazného souboru (kánonu) z jednotlivě vzniklých textů. Evangelia a Pavlovy listy se už ve 2. +more století citují v jiných křesťanských spisech jako nepochybné autority, kolem roku 200 vznikl nejstarší zachovaný soupis knih vznikajícího Nového zákona (Zlomek Muratoriho), kdežto o postavení některých obecných listů a Apokalypsy se diskutovalo až do 4. století. Naopak v některých církevních obcích se četly a uznávaly i další spisy, které se nakonec nestaly součástí Nového zákona. Kromě toho vznikla v této době řada dalších spisů, které se sice také odvolávaly na autoritu apoštolů, nikdy však nedosáhly obecného uznání (List Laodicejským, Evangelium Tomášovo atd. ). Obvykle se označují jako (novozákonní) apokryfy; některé z nich byly objeveny až v 19. století.
Autorství
Stará křesťanská tradice připisuje jednotlivé knihy Nového zákona známým postavám, apoštolům a jejich žákům. Autorství se ovšem tehdy chápalo méně výlučně - ostatně starozákonní knihy, známé jako „Mojžíšovy“, líčí také Mojžíšovu smrt. +more Ve starých rukopisech mají evangelia nadpisy jako „Podle Matouše“, „Podle Jana“, což nemusí znamenat přímé autorství.
Textová a literární kritika dnes soudí, že evangelia vznikla v letech 65-90 , a mohla být napsána přímými Ježíšovými žáky. Tři první (synoptická) evangelia jsou však zřetelně redakce, závislé na starších sbírkách výroků, příběhů a podobenství. +more Pokud se i v odborné diskusi hovoří o „Markovi“ nebo „Lukášovi“, míní se tím původce (redaktor) současného textu.
Markovo evangelium bylo sepsáno nejdříve, pravděpodobně okolo roku 65 n. l. +more, nejpozději však v sedmdesátých letech n. l. Autorem Markova evangelia je s největší pravděpodobností Jan Marek, který vystupuje v knize Skutků (Sk 12, 12. 25 atd. ) a také čtyřech novozákonních epištolách (např. Ko 4,10). Tento „Jan, zvaný též Marek“ doprovázel Pavla a Barnabáše až do Pamfylie v Malé Asii na jejich první misijní cestě (Sk 13,5. 13). Nebyl očitým svědkem Ježíše Krista, ale informace o životě Ježíše Krista měl zejména od apoštola Petra, který byl jedním ze tří nejbližších Ježíšových učedníků.
Kniha Skutků pochází od téhož autora, který napsal i Evangelium podle Lukáše. Z listů, připisovaných apoštolu Pavlovi, je u sedmi nepochybným autorem (1Te, Ga, 1K, 2K, Ř, Fp a Fm), u zbývajících šesti byl možná jen učitelem a inspirátorem nějakého žáka. +more Listy Janovy, Petrovy a List Židům vznikly patrně kolem roku 100, List Judův možná ještě později, a pocházejí pravděpodobně od apoštolských žáků.
Textová tradice
+more_1,1-2,2. jpg|náhled|250_px'>Stránka Vatikánského kodexu (B, 4. stol. ) Spisy Nového zákona se zachovaly v mimořádně velkém počtu starých opisů, překladů, zlomků a citátů, takže jsou zdaleka nejlépe zajištěnými starověkými texty. * Nejstarší zachované zlomky na papyru pocházejí z Egypta, a to už od 2. století; nejstarší z nich, papyrus Rylands 457 (P52) s několika verši Janova evangelia, vznikl kolem roku 140. * Od druhého století vznikaly i první překlady novozákonních knih do latiny, do syrských a egyptských dialektů, a z téže doby pocházejí i nejstarší citáty v dílech raně křesťanských autorů (Kléméns Alexandrijský, Órigenés, Ireneus aj. ), kteří se na ně už odkazují jako na autoritu. * Ze 4. století pocházejí i nejstarší a více méně úplné rukopisy celé řecké Bible, Starého i Nového zákona, pergamenové kodexy Vatikánský (označován jako B), Sinajský (Alef), Alexandrijský (A) a další. Na rozdíl od starší formy svitků, které se opisovaly jednotlivě, vyžadoval právě kodex (vázaná kniha) jednoznačné stanovení rozsahu kánonu, rozhodnutí o tom, které knihy do něho patří a které nikoli.
Překlady
Od 4. století se těžiště křesťanství přesunulo na západ a zároveň latina nahradila řečtinu jako „světový“ jazyk Římské říše. +more Pro další historii Nového zákona a jeho působení byly tedy rozhodující překlady, zejména latinské. Nejstarší latinské překlady (vetus latina) vznikaly od 2. století patrně v Severní Africe, koncem 4. století pověřil papež Damasus učence Jeronýma (Hieronymus), aby je opravil a sjednotil. Jeroným se usadil v Palestině a tam vznikl kvalitní latinský překlad celé Bible z původních hebrejských a řeckých textů, který se pak pod názvem Vulgata užíval na západě po celý středověk a byl také základem prvních překladů do národních jazyků.
Už v pozdní antice a raném středověku vznikla řada překladů do národních jazyků (gótský překlad Wulfilův kolem 380, arménský, syrský, koptský a gruzínský překlad kolem 500, slovanský překlad sv. Metoděje kolem 870), a části Nového zákona byly už ve středověku přeloženy do řady jazyků. +more Teprve po roce 1350 se však objevily překlady celého Nového zákona (případně celé Bible) do češtiny (kolem 1360), do němčiny, francouzštiny, angličtiny a dalších evropských jazyků. Mezi prvními tištěnými knihami byl Nový zákon a Bible v latině (1455), italštině, němčině, češtině (1475), francouzštině, katalánštině a dalších.
Stránka první tištěné Bible v latině (J. +more Gutenberg, 1455) Teprve koncem středověku se na západě rozšířila znalost řečtiny a od roku 1500 vycházejí tiskem nová vydání řecké Bible i nové překlady z původních jazyků. V letech 1514-1520 vyšlo na podnět kardinála Jimeneze v Alcalá de Henares (Complutum) paralelní vydání Bible v hebrejštině, řečtině a latině Polyglotta complutensis, 1516 vyšel Erasmův řecký Nový zákon. Pod vlivem knihtisku i reformace se šířila potřeba soukromé četby Bible a vznikaly nové, velice významné překlady Nového zákona. Patří sem český překlad Jana Blahoslava (1564), převzatý pak do Bible kralické, anglický překlad Tyndalův (1527) a Bible krále Jakuba (1611), francouzský překlad Lefevra d'Etaples (1530), Lutherův překlad celé Bible (1534) a další. Všechny tyto překlady měly hluboký vliv na další utváření národních jazyků a dlouho tvořily i jazykovou normu. Jejich předlohy byly však málo spolehlivé a Erasmus dokonce chybějící část Apokalypsy přeložil sám z latiny do řečtiny.
Na to reagovalo soustavné kritické zkoumání a porovnávání biblických textů, které začíná v 17. století (Jean Astruc) a vyvrcholilo v kritických vydáních 19. +more století. Rozvoj misií a později koloniálních říší kromě toho vyvolal zájem o překlady Bible do dalších i mimoevropských jazyků. Počátkem 19. století vznikly biblické společnosti (anglická 1804), které se starají o překládání a vydávání Bible. Podle jejích údajů byly aspoň části Bible přeloženy do 2900 jazyků a pro 98 % světové populace je Bible jazykově dostupná.
Kritická vydání Nového zákona
Zejména během 19. století se vědcům podařilo shromáždit a porovnat stovky starých rukopisů a překladů, tisíce citátů a zlomků biblického textu. +more Na základě rozdílů mezi řeckými a latinskými texty se často podařilo uspořádat rukopisy do „rodokmenů“ a jednotlivým verzím přiřadit poměrně spolehlivé váhy. V celém textu Nového zákona je registrováno asi sto tisíc odchylek, většinou zřejmých písařských chyb, pokusů odstranit rozdíly mezi líčením čtyř evangelií a podobně.
Současná kritická vydání původních textů, jež jsou základem pro moderní překlady, registrují tisíce drobných a několik významnějších odchylek, jež se uvádějí v poznámkách. Mezi významné odchylky patří například úryvek o cizoložné ženě nebo výrok o člověku, který v sobotu pracuje, jež chybí v nejstarších a nejlepších rukopisech. +more Naopak v několika starých rukopisech chybí část Mk 16,9-20 a je nahrazena stručnějším zněním.
Kulturní význam Nového zákona
Nový zákon jako nejčastěji používaná část Bible měl a má pro evropskou i českou kulturu nesmírný význam. Biblické překlady patřily v řadě evropských jazyků k prvním psaným textům vůbec, takže silně ovlivnily vznik spisovných jazyků. +more Druhou vlnu tohoto jazykového vlivu způsobily překlady reformační, například Bible kralická, která i pro české národní obrození představovala téměř normu.
Při překladech se do národních jazyků dostala řada slov, slovních spojení, úsloví a podobně, které dnes patří k běžnému jazykovému fondu. Nejenom biblická jména (Alžběta, Anna, Jakub, Jan, Josef, Marie, Pavel, Petr, Tomáš aj. +more), která dodnes patří mezi nejčastější, ale i slova jako „farizej“, „talent“, „pokušení“, „kříž“ nebo obraty jako „ztracený syn“ nebo „kdo nepracuje, ať nejí“ pocházejí z biblického jazyka. Podobně velký byl i vliv novozákonních metafor nebo podobenství a je tomu tak i v současné české poezii.
Odkazy
Reference
Literatura
G. Bessiere, Ježíš: nečekaný Bůh. +more Praha 1995. * R. E. Brown, Ježíš v pohledu Nového zákona. Praha 1998. * Wolfgang Kosack:Novum Testamentum Coptice. Neues Testament, Bohairisch, ediert von Wolfgang Kosack. Novum Testamentum, Bohairice, curavit Wolfgang Kosack. / Wolfgang Kosack. neue Ausgabe, Christoph Brunner, Basel 2014. . * Dus - Pokorný (vyd. ), Neznámá evangelia. Novozákonní apokryfy I. Praha: Vyšehrad 2001 * Dus - Pokorný (vyd. ), Novozákonní apokryfy II. Příběhy apoštolů. Praha: Vyšehrad 2003 * Dus - Pokorný (vyd. ), Proroctví a apokalypsy. Novozákonní apokryfy III. Praha: Vyšehrad 2007 * H. Haug (Hsg. ), Bibellexikon. Einsiedeln: Benziger 1968. * J. Musset, Kniha o Bibli: Nový zákon. Praha 1992. * * Robinson, J. A. T. Redating the New Testament. Oregon, USA: Wipf & Stock, 1976. .
Související články
Bible * Biblický kánon * České překlady Bible * Moderní české překlady Bible * Evangelium
Externí odkazy
[url=http://bible. virt. +morecz/]Ekumenický překlad (1979), ke stažení jako . txt nebo . doc[/url] * [url=http://www. bible21. cz/]Bible, překlad 21. století - nový český překlad Písma[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20180330085426/http://biblesever. com/]Vyhledávání v Bibli česky i v dalších jazycích[/url] * [url=http://www. sweb. cz/preklad. bible/]ČESKÝ STUDIJNÍ PŘEKLAD[/url] * [url=http://www. play. cz/novinky/bible-novy-zakon]Nová Bible kralická (Nový zákon - audio; načetl J. Somr ad. ) - zdarma ke stažení[/url] * [url=http://www. biblenet. cz/]Český ekumenický překlad[/url].
Anglicky
[url=http://www. ntgateway. +morecom/]The New Testament Gateway - Dr. Mark Goodacre. [/url] * [url=https://web. archive. org/web/20100417070650/http://biblefacts. org/history/oldtext. html]N. T. Ancient Manuscripts: Partial New Testament Papyri[/url] * [url=http://www. verselink. org/]New Testament - King James Version with Greek and Encyclopedic links[/url] * [url=http://www. vatican. va/archive/index. htm]Vatican Resource Library - Vatican Library Archives[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080201021124/http://www. onlinebibletalk. com/the-new-testament]Complete Text of the New Testament, 1611 King James Version[/url] * [url=http://bible. christianity. com/Lexicons/NewTestamentGreek/]Searchable New Testament Greek Lexicon[/url].
Řecky
[url=http://el. wikisource. +moreorg/wiki/%CE%9A%CE%B1%CE%B9%CE%BD%CE%AE_%CE%94%CE%B9%CE%B1%CE%B8%CE%AE%CE%BA%CE%B7]Řecká Bible na Wikisource[/url] * [url=http://www. ellopos. net/elpenor/greek-texts/new-testament/default. asp]New Testament Byzantine Greek Original[/url] Nový zákon řecky, anglicky a rusky s komentáři a obrázky * [url=https://web. archive. org/web/20070629112249/http://users. otenet. gr/~gmcr/]New Testament, Greek Polytonic Text according to Ecumenical Patriarchate[/url] * [url=http://www. greekbible. com]Greek New Testament text (pouze hledání a slovníkové pomůcky)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080619001437/http://www-user. uni-bremen. de/~wie/GNT/books. html]Greek New Testament[/url] * [url=http://apostolicbible. com]Greek-English interlinear of the Old & New Testaments - in PDF format. [/url] * [url=http://archive. org/details/Cesko-recky_Novy_zakon]Public Domain Česko-řecký Nový zákon v PDF. [/url].
Jiné jazyky
[url=http://www.biblegateway.com]Bible Gateway 35 languages/50 versions at GospelCom.net[/url] * [url=http://unbound.biola.edu]Unbound Bible 100+ languages/versions at Biola University[/url]