Oppersdorfové

Oppersdorfové (též Oppersdorffové, páni z Oprštorfu, německy Opersdorf) jsou starobylý šlechtický rod, pocházející ze Slezska, z vesnice Wierzbięcice (Polsko), německy psáno Oppersdorf, nedaleko polského města Nysa.

Historie

Původ rodu se odvozuje od hrabat z Thiersteinu (Grafen von Thierstein), nebo též Tierstein, někdy jsou psáni také hrabata z Hombergu, Honbergu, Hochinbercu nebo Hochenbergu a Hohenbergui.

Rod patřil k původní šlechtě v Horním Slezsku, později také v Dolním Slezsku. Vlastnili hrabství v Haliči, Čechách, na Moravě a Dolních Rakousích. +more Jedna z linií se nazývá podle Solms-Braunfelského panství, od roku 1969 pak Oppersdorff Solms-Braunfels. Dva členové rodu užívají od roku 1945 díky tzv. šlechtické adopci titulu princ z Radziwillu.

Jsou doloženi tři členové rodu - Jan (Hans), Jiří Maxmilián († 15. únor 1607) jeho manželkou byla Anna Popelovna z Lobkovic na Chlumci a nejmladší byl Vilém. +more Nejstarší z bratrů Jan (†1584) bojoval jako žoldnéř na mnoha bojištích Evropy ve službách císaře Karla V. a jeho bratra Ferdinanda I. Habsburského, kterému pomáhal potlačit české stavovské povstání. Byl císařským komorníkem a hejtmanem Opolského knížectví. Ferdinand I. mu za jeho služby daroval panství Dub a Frýdštejn, další statky Jan získal sňatkem (okolo roku 1561) s Magdalénou von Zedlitz, jednalo se o město Horní Hlohov (Głogówek, Polsko) a zboží (zámek). Část majetku koupil, například Osečnou, Heřmanův Městec, Týniště nad Orlicí a Častolovice. Zemřel v roce 1584 bez dědiců. Po jeho smrti zdědil majetek jeho synovec Jiří II. Maxmilián (†1606), jeho matkou byla Hedvika Kolchreiter z Lobšic (†1580), měl bratra Bedřicha (1547 - 14. únor 1615, zámek Častolovice) a sestru Hedviku (1557 - 15. květen 1580). V roce 1595 získal dědičná práva i pro své potomky.

Jiří II. spolu s bratrem Fridrichem II. +more byli uznání 12. února 1601 svobodnými pány v Českém království. Syn Jiřího II. Jiří III. byl 22. června 1626 jmenován ve Vídni říšským hrabětem. Jeho bratři - Fridrich a Václav byli jmenování hrabaty 30. dubna 1635.

Jiří III. získal zámek Ratibořice, 20. +more února 1642 vytvořil z majetku v Horním Hlohově tzv. fideikomis. Byl císařský komorník, pokladník a také hejtman Opolského knížectví. Kolem roku 1634 nechal v Hlohově postavit kapli Božího hrobu. V roce 1636 koupil slezské panství Frýdek.

V období Polsko-švédské války (1655-1660) také známé jako Švédská potopa, poskytl hrabě František Eusebius Oppersdorff (1623-1691) na svém zámku útočiště polskému králi Janu II. +more Kazimíru Vasovi (1609-1672) a jeho manželce Ludovice Marii Gonzagové (1611-1667). Král s manželkou pobývali na Horním Hlohově od 12. října do 18. prosince 1655. Během zasedání Sejmu v roce 1683 získal potvrzení na polský šlechtický titul hraběte spolu s erbem Kohouta (Bílý kohout). Byla to odměna za zásluhy v boji proti Švédským vojskům. Byl také majitelem panství Pržno. Zasadil se o přestavbu zámku ve Frýdku.

Tradiční vírou se pro ně stalo katolictví, pouze bratři Vilém a Jan Fridrich museli po Bílé hoře emigrovat.

Václav z Oppersdorfu vykonával mnoho významných úřadů na Opavsku a Krnovsku, byl dvakrát ženat. O většinu svých rodových statků svou nehospodárností přišel. +more Zemřel v roce 1688, svému staršímu synovi Heřmanovi odkázal pouze jedinou vesnici - Petrovice (dnes Petrovice u Karviné), mladší syn Václav Vejkart sloužil v armádě.

Další příslušníci rodu sloužili v císařských službách. Později založili tzv. slezskou větev. Mladší větev rodu vymřela, členové starší a slezské větve žijí dodnes.

Česká větev Oppersdorffů získala hraběcí titul již v roce 1700, ale na Moravě a ve Slezsku by uznán až roku 1746.

Významní členové

Fridrich (†1592) - nechal přestavět zámek Častolovicích, spolu se svou manželkou Magdalenou z Donína. * Jiří III. +more (1588-1651) - vnuk Jiřího I. z Oppersdorfu. Roku 1626 byl povýšen do stavu říšských hrabat, roku 1636 odkoupil panství Frýdek. Nechal postavit kostel na Prašivé a dne 5. října 1640 jej nechal zasvětit sv. Ignáci z Loyoly.

* František Josef - hrabě z Oppersdorfu, svobodný pán z Dubu a Frýdštejna (22. září 1660, Brno - 23. +more května 1714, Paskov) byl moravský šlechtic. Zastával funkce ve správě moravských krajů a slezských knížectví, nakonec byl zemským hejtmanem na Moravě (1704-1714). * Eduard z Oppersdorffu (1800-1889), majorátní pán a poslanec říšského sněmu * Jan z Oppersdorfu (1832-1877), dědičný pán a člen říšského sněmu Severoněmeckého spolku * Jan Jiří z Oppersdorffu (1866-1948), fideikomisní pán, zástupce rodového svazku a katolický politik.

Spřízněnost se šlechtickými rody

Spojili se s pány z Donína, Hýrzly, Kounici, Lobkovici, Švamberky, Šliky, Valdštejny či Žerotíny.

Erb

V původním rodovém erbu nosili hlavu gryfa, který spíše představoval dračí či orlí hlavu. Po roce 1547 bylo do erbu přidáno pole s brněnou rukou držící meč.

Majetek

Horní Hlohov

Slezské linii Oppersdorffů patřil Horní Hlohov (Głogówek, Polsko) do roku 1714 se stejnojmenným zámkem. V roce 1781 jej převzala moravská větev rodu. +more Později přešel na českou větev rodu.

V době napoleonských válek v Evropě se na zámek v roce 1806 uchýlil Ludwig van Beethoven, který prchal před Francouzi. Skladatel pak svému ochránci hraběti Franzi von Oppersdorff (1778-1818) věnoval svoji +more_4_(Beethoven)'>4. symfonii. Franz byl rovněž mecenášem Johanna Sedlatzka (1789-1866), flétnisty a skladatele narozeného v Horním Hlohově.

Majitel panství Horní Hlohov byl od 12. října 1854 členem říšského sněmu Pruského království. +more Hlohovský fideikomis byl rozpuštěn 21. března 1935.

Galerie

Soubor:Siebmacher065 (v. Oppersdoff).jpg|Erb Oppersdorfů Soubor:Oppersdorff_Graf_Wappen.jpg|Erb hrabat z Opperdorfu Soubor:Głogówek_castle.jpg|Zámek Horní Hlohov

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Slezské šlechtické rody Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:Moravské šlechtické rody