Cesko.wiki Říšský sněm (Německo)
Author
Albert FloresŘíšský sněm byl volený zákonodárný sbor Německého císařství v letech 1871-1918. Byl výsledkem sjednocení Německa pod pruskou hegemonií a představoval jednu z ústředních institucí nově vzniklého státu. Sněm byl složen ze dvou komor – Sněmu říšských pánů a Sněmu říšských poslanců. Zákonodárná pravomoc spadala společně na obě komory a krále Pruska. Říšský sněm schvaloval zákony, upravoval rozpočet a měl kontrolní pravomoc nad vládou. Předsedou Sněmu říšských poslanců byl obvykle německý kancléř, funkce Sněmu říšských pánů byla čestná a vykonával ji nejvyšší šlechta. Říšský sněm hrál důležitou roli v politickém dění Německa. V jeho rámci se odehrávaly rozsáhlé politické diskuse a jednání, které ovlivňovaly německou legislativu a politiku. Nicméně, jeho pravomoci byly omezené, neboť ústavní moc měl nadále německý císař. Po porážce Německa v první světové válce a nástupu Výmarské republiky byl říšský sněm nahrazen Reichstagem, který představoval jedinou komoru parlamentu. Říšský sněm zůstává důležitou a zásadní institucí v dějinách Německa, která přispěla ke vzniku a fungování moderní německé státnosti.
350x350pixelů Říšský sněm, německy Reichstag, je označení několika historických parlamentů v Německu.
Užití termínu
Poprvé se tento název v německém kontextu objevil již ve středověké Svaté říši římské, kde zasedal Říšský sněm. Nešlo ovšem o parlament v moderním smyslu, ale o stavovské shromáždění. +more Prvním skutečným parlamentem označovaným v němčině jako Reichstag byl rakouský Kroměřížský sněm.
Historické sněmy
V samotném Německu pak nesly označení Reichstag parlamenty těchto historických politických útvarů:
* Severoněmecký spolek měl svůj Říšský sněm v letech 1866 (uzákoněn) resp. 1867 (zvolen) až 1871, tedy do sjednocení Německa. +more Zasedal v Berlíně v budově horní komory pruského parlamentu, Pruské panské sněmovny; dnes na tomto místě sídlí Spolková rada. Sněm měl 382 křesel a jediné volby se konaly 12. února 1867.
* Německé císařství poprvé volilo poslance do Říšského sněmu v květnu 1871, poslední volby byly 12. ledna 1912. +more Na počátku měl sněm 382 poslanců, od roku 1874 pak 397. Zanikl spolu s celou říší roku 1918. Roku 1894 získal reprezentativní budovu.
Po válce v Německu krátce existovalo ústavodárné Výmarské národní shromáždění (1919-1920), jež bylo nahrazeno stálým parlamentem, opět zvaným Říšský sněm, Reichstag. I když formálně tento sněm fungoval nepřetržitě až do roku 1945, z hlediska dějin parlamentarismu se obvykle rozlišují dvě fáze: * Výmarská republika, kde v letech 1920 až 1933 pracoval demokraticky volený Říšský sněm Výmarské republiky, celkem proběhlo 8 cyklů parlamentních voleb podle výmarské ústavy, poslední z nich již roku 1933 po převzetí moci nacisty. +more Po požáru říšského sněmu v roce 1933 se sněm přesunul do Krollovy opery. Poslední svobodně zvolený sněm měl 647 poslanců. * Nacistické Německo zachovalo parlament, po roce 1938 zvaný oficiálně Velkoněmecký říšský sněm, jako instituci, neprobíhaly však demokratické volby a sněm neměl skutečnou moc. Sloužil tak v podstatě jen ceremoniálním a propagandistickým účelům. V době svého zániku roku 1945 měl 813 poslaneckých míst, obsazovaných nacistickou stranou NSDAP.
Od roku 1949 do současné doby je institut říšského sněmu nahrazen Německým spolkovým sněmem, který sídlí v budově někdejšího říšského sněmu.
Kategorie:Dějiny Německa 19. +more století Kategorie:Dějiny Německa 20. století Kategorie:Politika v Berlíně Kategorie:Politické dějiny Německa Kategorie:Německá politika.