Frýdek (zámek)

Frýdecký zámek je původně gotický hrad, nacházející se u Zámeckého náměstí města Frýdek-Místek. Byl postaven těšínskými knížaty z rodu Piastovců, za pozdějších majitelů z různých šlechtických rodů prošel řadou stavebních úprav na renesanční a barokní zámek (Bruntálští z Vrbna, Oppersdorfové, Pražmové z Bílkova). Posledními soukromými majiteli byli Habsburkové, v roce 1918 se stal státním majetkem. V dnešní době zde sídlí Muzeum Beskyd s rozsáhlou expozicí, dokumentující historii a kulturu beskydské oblasti. V objektu se pravidelně konají nejrůznější výstavy, koncerty, divadlo, svatby a dramatické pořady.

Historie

Nejstarší dějiny

První zmínka o frýdeckém hradu pochází z roku 1327, kdy jej nechal postavit těšínský kníže Kazimír I. +more z rodu Piastovců. Pro vznik hradu bylo vybráno nejvýhodnější místo na řece Ostravici, která tvořila zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem. Hrad měl sloužit nejen jako strážce zemské hranice, ale také k ochraně nově vznikajícího města Frýdek, které bylo založeno současně s hradem. Staroněmecké výrazy vriede (opevňovat) a Ecke (ostroh) daly také hradu i městu pojmenování Friedeck. Vzhledem k pozdějším častým přestavbám hradu neznáme jeho původní podobu, je ale pravděpodobné, že se jednalo o jednopatrovou stavbu s vysokou věží. Přístup byl z náměstí vstupní branou přes hradní příkop. Původní budova hradního paláce byla později zakomponována do jižního křídla zámku. Ve vlastnictví se vystřídalo několik těšínských knížat, z nichž Václav I. v důsledku zadlužení během husitských válek dal panství poprvé do zástavy (1434). Zástavních držitelů se během 15. a 16. století vystřídalo několik, znovu byl Frýdek přímým majetkem těšínských knížat Boleslava II. a Kazimíra II. Za jejich vlády během druhé poloviny 15. století došlo ke stavebním úpravám, které zohledňovaly především obranný charakter hradu. V roce 1545 se zástavním držitelem Frýdku stal Jan z Pernštejna, zvaný Bohatý (1487-1548) a později jeho synové. Někdy v této době byla zahájena přestavba hradu do podoby renesančního zámku. V roce 1580 koupil panství olomoucký biskup Stanislav Pavlovský, který Frýdek spolu se sousedním Místkem připojil k biskupskému panství Hukvaldy. Protože ale nebyl spokojen s předpokládanými výnosy panství, již v roce 1584 došlo opět ke změně majitele. Tehdy koupili Frýdek Bruntálští z Vrbna a za jejich vlády se zámek po dlouhé době stal šlechtickou rezidencí. Tomu byly také podřízeny další úpravy z přelomu 16. a 17. století, které sjednotily stavební podobu starších objektů propojením arkádovými chodbami. Tyto adaptace proběhly za Bartoloměje Bruntálského z Vrbna (†1604), který zastával zemské úřady ve správě Opavského knížectví. Jeho dědicové však na Frýdku nesídlili a zámek zpustl, k čemuž přispěl požár města (1607) a vpád Mansfeldových vojsk (1626).

Zámek v 17. a 18. století

Jako věřitel Bruntálských z Vrbna koupil Frýdek v roce 1636 hrabě Jiří z Oppersdorfu (1588-1651), vzdělaný a zcestovalý mecenáš, ale také představitel nekompromisní rekatolizace. I když jeho hlavním sídlem byl Horní Hlohov, značnou pozornost věnoval i frýdeckému zámku. +more Hned po zakoupení panství nechal postavit zámeckou kapli sv. Barbory u východního křídla, kde vznikl také vyhlídkový gloriet spojený se zámkem dřevěnou chodbou. Budovy předzámčí kolem prvního nádvoří byly zvýšeny o jedno patro a četné změny proběhly také v interiérech. V této době také vznikl zámecký park. Dědicem Frýdku byl Jiřího mladší syn Matyáš Rudolf z Oppersdorfu (1644-1666), který však krátce po dosažení zletilosti zemřel náhle během kavalírské cesty v Paříži. Panství pak převzal jeho starší nevlastní bratr František Eusebius z Oppersdorfu (1623-1691), který předtím vlastnil již Horní Hlohov. Stejně jako otec, tak i František Eusebius byl mecenášem katolické církve a finančně podpořil výstavbu několika kostelů na Frýdecku. Stavební úpravy na zámku byly zpočátku jen dílčí, zásadní přestavbu si vynutil požár z roku 1688, který postihl celé město. Při přestavbě po roce 1688 vznikla hlavní zámecká věž a v interiérech byl rozšířen Rytířský sál.

Po smrti Františka Eusebia z Oppersdorfu zdědila Frýdek jeho manželka Anna Zuzana, rozená Beesová, a po ní pak jejich dcera Marie Ludovika, provdaná Pražmová z Bílkova. Od roku 1708 držel Frýdek její syn hrabě František Vilém Pražma z Bílkova (1677-1731), který zastával úřady ve správě slezských knížectví a jako hejtman Volovského knížectví sídlil mimo jiné na zámku ve Volově. +more Teprve za něj byla dokončena oprava kaple sv. Barbory poničená požárem v roce 1688, František Vilém položil také základy sbírky erbů slezských šlechtických rodů v Rytířském sále. Od roku 1731 byl majitelem Frýdku jeho syn Jan Nepomuk Pražma z Bílkova (1726-1804), který správu panství fakticky převzal až po dosažení zletilosti v roce 1746. Byl císařským tajným radou a komořím, za jeho života byl Frýdek centrem čilého společenského života, na zámku fungovala kapela. Během celého 18. století byl stále udržován také zámecký park s charakterem symetrické zahrady. Ve frýdeckých matrikách jsou doložena jména zámeckých zahradníků a podle nepřímých zpráv byl v parku chován i medvěd. Za Pražmů z Bílkova byl s jejich významným finančním přispěním postaven poutní chrám Navštívení Panny Marie (1740-1759) včetně rodinné hrobky. Jan Nepomuk Pražma se svými stavebními aktivitami a nákladným stylem života zadlužil, a protože měl zájem především na udržení kmenového majetku ve Falkenberku, došlo nakonec k prodeji Frýdku (1797).

Zámek v 19. a 20. století

V roce 1797 koupila frýdecké panství arcivévodkyně Marie Kristina (1742-1798), dcera Marie Terezie provdaná za sasko-těšínského knížete Alberta Kazimíra. Frýdek byl začleněn do majetku Těšínské komory a ve vlastnictví Habsburků zůstal do roku 1918. +more Od roku 1822 držel panství vojevůdce napoleonských válek arcivévoda Karel (1771-1847), po něm pak jeho syn arcivévoda Albrecht (1817-1895). Od počátku 19. století sídlila na zámku lesní správa, a i když pobyty Habsburků zde byly jen výjimečné, stále byly pečlivě udržovány reprezentační místnosti v prvním patře hlavní budovy včetně Rytířského sálu. K dílčím stavebním úpravám v historizujícím stylu došlo v 70. letech 19. století. Během 19. století došlo také k přeměně menší zámecké zahrady do podoby rozsáhlého krajinářského parku. Posledním soukromým majitelem zámku byl arcivévoda Bedřich Rakousko-Těšínský (1856-1936), c. k. polní maršál a generální inspektor rakousko-uherské armády. Na Těšínsku mu patřilo přes 60 000 hektarů půdy včetně výnosných uhelných dolů, další rozsáhlé velkostatky vlastnil na Moravě (Židlochovice) a v Uhrách. Jeho hlavní rezidencí byl Grasalkovičův palác v Bratislavě. Patřil k nejbohatším osobnostem nejen v Rakousku-Uhersku, ale i v rámci celé Evropy, jeho majetek byl odhadován na čtvrt miliardy zlatých. Zámek Frýdek byl v té době okrajovou destinací arcivévodova majetku, ale reprezentační místnosti byly stále připravené pro případnou návštěvu jeho rodiny.

Stejně jako všechny majetky Habsburků, tak i Frýdek byl zestátněn hned po vzniku Československé republiky v roce 1918. V roce 1923 převzalo bývalý majetek arcivévody Bedřicha ministerstvo zemědělství a do zámku byla umístěna správa státních lesů a statků. +more V pronajatém Rytířském sále sídlilo v letech 1923-1934 Národopisné a vlastivědné muzeum, později sem ale byl umístěn archiv velkostatků Těšínské komory. Správa státních lesů provedla četné vnitřní adaptace pro vznik kanceláří a bytů. Zámecký inventář byl roku 1952 rozprodán do bazaru. V roce 1960 převzal zámek Městský národní výbor ve Frýdku a umístil sem muzeum, které několikrát změnilo název. Od roku 1998 nese název Muzeum Beskyd Frýdek-Místek a od roku 2003 je příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje. Zámecký park ve druhé polovině 20. století zcela zpustl, ale po převodu areálu do majetku města Frýdek-Místek (2007) byl v letech 2010-2011 nákladně revitalizován a obnoven.

Pověst

Hrad byl kdysi obléhán nájezdníky a stále se jim nedařilo pevnost obsadit, proto se rozhodli, že místní obyvatele hradu nechají vyhladovět. V hradu byla opravdu bída a hlad, proto se hradní rozhodli připravit malou lest. +more Posledního kozla, kterého měli upravili tak, aby vypadal jako srnec, připravili falešnou svatbu a jako že jsou velkorysí, shodili kozla z hradu. Nájezdníci v domnění, že do hradu vede nějaká tajná chodba a jim se tedy nepodaří nechat hradní vyhladovět, odtáhli. Od té doby se každý rok dle tradice shazoval z hradu kozel a jeho maso se rozdělilo mezi chudé obyvatelstvo.

Současnost

Beskydské muzeum ve Frýdku-Místku Ze zámku se stalo muzeum. +more K dispozici jsou nejen zámecké prohlídky, ale také je zde možnost navštívit nejednu expozici, například stálou výstavu ze zdejšího kraje a života v něm.

V blízkosti zámku se nachází zámecký park a nově vybudované parky. V minulosti bychom zde našli ovocné zahrady (sady), dnes nás tento anglický park přivádí nejen na vyhlídku na řeku a město Místek, ale je také skvělým místem pro relax.

Stálá expozice

Výstava Beskydy - příroda a lidé

Je jednou z nejnavštěvovanějších expozicí zámku. Zahrnuje více než 2000 předmětů dokumentujících historii, etnografii a přírodní poměry celého regionu. +more Návštěvníci tak mají ve 13 místnostech možnost spatřit ukázky řemesel, obuvnickou, krejčovskou a tkalcovskou dílnu, keramiku z dílny z Tošanovic, interiér typické beskydské chalupy, kolekce ptáků, savců a ryb, z nichž jmenujme např. medvěda, jelena či losa.

Zámecký okruh

Prohlídková trasa, která vede přes celý zámek spolu s několika sály a vyhlídkovou věží. Její součástí je i návštěva kaple Sv. Barbory.

Další expozice

Další stálou expozicí je expozice města Frýdku-Místku prezentující Frýdek jako Mariánské poutní místo, které se nachází v sakristii kaple sv. Barbory, která je připomínkou toho, že Frýdek již od 18. +more století patří k významným mariánským poutním místům. Návštěvníci mohou obdivovat sochy Nejsvětějšího Srdce Pána Ježíše a Neposkvrněného Srdce Panny Marie, které byly přestěhovány z poutního kostela Navštívení Panny Marie - Baziliky minor. Malá expozice je věnována rovněž básníkovi a překladateli, frýdeckému rodákovi Óndrovi Łysohorskému.

Zámecký park

Rovná plocha okolo zámku byla zahradnicky upravená, na rozdíl od svahu pod zámkem, který zůstal po dlouhou dobu čistě přírodní. Stromy a keře, které tam vyrůstaly, tvořily až do roku 2006 jakousi hustou džungli plnou odpadu. +more V roce 2006 přešla část parku (po dohodě s vlastníkem) do vlastnictví statutárního města Frýdek-Místek a začala revitalizace. Podle historických dokumentů byla vybudována cestní síť podobně, jako byly původní zahrady. Důležitou podmínkou bylo také, aby cesty byly bezbariérové. U zámku tak vznikla také nová vyhlídka s výhledem do údolí na místeckou část města a také na pohoří Beskydy. V původním místě odpočívadla můžeme dnes najít zastřešený altánek.

Zajímavou dřevinou, kterou zde můžeme spatřit je kaštanovník jedlý, ovšem pokud vstupujeme k zámku hlavní branou, náš pohled uchvátí mohutný jasan ztepilý, který je nejtlustším stromem ve Frýdku-Místku a pravděpodobně i jeden z nejstarších stromů ve městě (starý asi 200 let).

Odkazy

Reference

Literatura

WEISSBROD, Marek: Frýdecký zámek; Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 2009; 100 s. ISBN 978-80-86166-26-1

Externí odkazy

[url=://www. frydekimistek. +morecz/. q=node/6 *[/url]url=://web. archive. org/web/20150526151836/http://www. beskydy24. cz/informace/frydecky-zamek * ADAMEC, KLEGA, PETER, Pozdrav z Fýdku-Místku. 1. vydání, Frýdek-Místek: nakladatelství VAPE, 2009, str. 12.

[[Kategorie:Klasicistní zámky v okrese Frýdek-Místek]url=https://www. muzeumbeskyd. +morecom/muzeum-beskyd/historie/]Historie zámku na webu Muzea Beskyd[/url] * [url=https://pamatkovykatalog. cz/zamek-12791978]Zámek Frýdek na webu Národního památkového ústavu[/url] *[/url]] Kategorie:Barokní zámky v okrese Frýdek-Místek Kategorie:Kulturní památky ve Frýdku-Místku Kategorie:Stavby ve Frýdku-Místku Kategorie:Frýdecké panství.