Kazimír I. Těšínský

kostel sv. Máří Magdalény v Těšíně) Kazimír I. Těšínský ( Kazimierz I cieszyński) (narozen mezi lety 1280/1290, zemřel 1358) - kníže těšínský z dynastie Piastovců, ze samostatné těšínské větve.

Život a vláda

Kazimír I. je druhý (podle věku) synem +more_Těšínský'>Měška I. Těšínského a neznámé kněžny. Po otci získal v roce 1315 severozápadní část knížectví, se stolcem v Těšíně. čímž bylo ustáleno Těšínské knížectví. Jeho bratr Vladislav I. získal Osvětimské knížectví.

Kazimír byl v počátku své vlády v dobrý vztazích s knížetem Vladislavem I. +more Lokýtkem, který byl od roku 1320 polským králem. Tyto vztahy byly přerušen v letech 1321-1324, kdy bylo Těšínské knížectví několikrát napadeno Lokýtkovými spojenci (litevská vojska krále Gediminase). Na rozdíl od svého staršího bratra Vladislava I. se odvrátil od krakovského knížete Vladislava I. Lokýtka, a spojil se s českým králem Janem Lucemburským, kterému 18. února 1327 složil v Opavě lenní hold. Tento krok mu již v tom samém roce přinesl profit a výhody, byl mu slíben dědický nárok na Osvětimské knížectví a to v okamžiku, kdy by tato linie Piastovců vymřela. Na základě diplomu z 23. února 1327 Kazimír I. získal záruku dědičného nároku na Těšínské knížectví pro své potomky, a současně plnou vnitřní suverenitu z hlediska vlády v knížectví. Od toho roku byl Těšín silně spojen s Českým královstvím, což mělo velký dopad na dění v budoucích časech (Spor o Těšínsko v roce 1918-1919). Polský král, Kazimír III. Veliký, uznal tento dokument v roce 1348.

Kazimír I. usiloval o zajištění celistvosti knížectví. +more Jako svého dědice ustanovil jednoho ze svých pěti synů. Čtyři syny zasvětil kariéře v církvi. Postaral se o rozšíření knížectví, když v roce 1337 získal od bytomských knížat Seveřské knížectví. Cena za toto knížectví byla 720 hřiven, spolu s městy Seveř (polsky Siewierz) a Čeladia (polsky Czeladzia). Od břežského knížete si vzal zástavu oblast Namyslova (polsky okręg namysłowski), což mělo být věno pro dceru Annu.

Angažoval se rovněž ve sporu o dědictví po kozielsko-bytomských knížatech, díky čemu v roce 1355 získal polovinu Knížectví kozielsko-bytomského. To však bylo součásti vdovského nároku, kdy po dobu dvou let měla práva ke knížectví Markéta ze Šternberka († 1365), vdova po Boleslavu Kozelsko-Bytomském (1332-1354/1355), dcera Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna a Markéty z Bíliny. +more V knížectví získal polovinu, a to vč. polovin z měst Bytom, Gliwice, Toszek a Pyskowice.

Nepovedlo se mu získal Ratibořské knížectví, když v roce 1336 vymřel tento rod Piastovců Leškem Ratibořským (polsky Leszek raciborski). Knížectví získal Jan Lucemburský, bylo v držení +more_Opavský'>Mikuláše II. Opavského, vnuka Přemysla Otakara II. .

Šel ve šlépějích svého otce, rozvíjel města, přestavěl těšínský zámek, v roce 1320 zavedl v Bílsku právo po německém vzoru.

Upevnil si svou mocenskou pozici, když provdal své dcery Annu a Anežku za dolnoslezské (vratislavská) knížata, Anna si vzala Václava I. +more Lehnického a Anežka Konráda II. Olešnického.

Manželství

Manželkou Kazimíra I. byla Eufemie Mazovská († 1374). V manželství se narodilo devět dětí (řazeno dle data narození):

* Anna (1324-1367), manželka Václava I. +more Lehnického * Vladislav (1325/1331-1355), dvorní soudce Karla IV. * Jolana Helena (1331-1403), řádová sestra klaristka * Boleslav (1331/1332-1356), kaplan českého krále Karla IV. * Přemysl I. Nošák (1332/1336-1410), diplomat ve službách Karla IV. * Anežka (1338/1340-1371), manželka Konráda II. Olešnického * Jan (1339/1340-1359), klerik * Siemovít (1340-1391), johanita (Maltézský řád) * Alžběta (datum narození, úmrtí není známo), řádová sestra cisterciánka.

Smrt

Zemřel roce 1358 (existuje hypotéza, že žil ještě v roce 1360). Byl pohřben v dominikánském klášteře v Těšíně, ze kterého se dochoval kostel sv. +more Máří Magdalény, kde je také jeho knížecí náhrobek.

Genealogický vývod

Odkazy

Reference

Literatura

Dworzaczek W. , Genealogia, Warszawa 1959. +more * Golec J. , Bojda S. , Słownik biograficzny ziemi cieszyńskiej, t. 2, Cieszyn 1995, s. 90-91. * Landwehr v. Pragenau M. , Geschichte der Stadt Teschen, Würzburg 1976, s. 2, 3, 126.

Související články

Československo-polský spor o Těšínsko * Sedmidenní válka

Externí odkazy

Kazimierz I cieszyński: [url=http://www.poczet.com/kcieszynski.htm]medailonek[/url]

Kategorie:Bytomská knížata Kategorie:Těšínská knížata Kategorie:Seveřská knížata Kazimír I. Těšínský +more_Máří_Magdalény_v_Těšíně'>Kategorie:Pohřbení v kostele sv. Máří Magdalény v Těšíně Kategorie:Úmrtí 1358 Kategorie:Muži.