Bedřich Rakousko-Těšínský

Bedřich Rakousko-Těšínský (4. června 1856, Židlochovice - 30. prosince 1936, Mosonmagyaróvár, Uhry; německy: Friedrich Maria Albrecht Wilhelm Karl von Österreich-Teschen) byl arcivévoda rakouský, armádní generální inspektor armády Rakouska-Uherska a v letech 1914-1916 její vrchní velitel. Od roku 1895 byl také posledním držitelem Knížectví těšínského. Je údajným markýzem Gerem ze Slezských písní Petra Bezruče.

Původ, mládí

Jeho rodiči byli rakouský arcivévoda Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (1818-1874) a arcivévodkyně Alžběta Františka Marie. Arcivévoda Bedřich měl pět sourozenců. +more Starší bratr František Josef zemřel jako dítě, mladší Marie Kristýna (1858-1929) byla španělskou královnou a bratr Evžen (1863-1954) byl posledním světským velmistrem Řádu německých rytířů, dalšími byli Karel Štěpán (1860-1933) a nejmladší sestra Marie Eleonora (*/† 1864), jež zemřela v kojeneckém věku.

Arcivévoda Bedřich byl od útlého mládí připravován pro vojenskou kariéru, současně systematicky ale i na převzetí správy majetku svého strýce a adoptivního otce arcivévody Albrechta Fridricha (z jehož tří dětí syn Karel zemřel jako nemluvně, nejmladší dcera Matylda zemřela jako osmnáctiletá a nejstarší Marie Terezie (1845-1927) se provdala za württemberského vévodu Filipa). Proto okruh jeho vzdělání zahrnoval kromě jiného i hornictví, hutnictví, zemědělství (zejména mlékařství) i tesařství. +more Po smrti svého srýce zdědil obrovský majetek: Těšínské knížectví (Herzogtum Teschen), panství Ungarisch-Altenburg (Magyaróvár) a Bellye (Bilje), alodiální statky Saybusch (Land Saybusch/Państwo Żywieckie), Židlochovice (Seelowitz) a Frýdek (Friedek).

V roce 1905 se přestěhoval z Bratislavy (Prešpurku) do Albrechtova paláce ve Vídni na Augustinerbastei a věnoval se správě zděděného majetku, ke kterému připojil panství Víglaš (Véghles), Topolovac u Sisaku a Klachau-Wörschach. Některé jeho podniky vlastnily výsadní monopol, např. +more na mléko a mléčné výrobky, kořalku, cukr nebo olej (většina konzumovaného mléka ve Vídni pocházela z jeho panství). Arcivévoda Bedřich byl nejen velkostatkářem, ale i prvotřídním podnikatelem. Zajímal se také o numismatiku a umění.

Vojenská kariéra

Vojenskou dráhu nastoupil v roce 1874; jeho kariéra postupovala velmi rychle, stal se generálem 5. armády v Prešpurku. +more Po smrti strýce Albrechta převzal majetky v těšínském Slezsku a když byl o deset let později jmenován generálním inspektorem armády, přesídlil z Prešpurku do Vídně. Od roku 1907 se stal vrchním velitelem císařsko-královské zemské obrany. Po konfliktu s následníkem trůnu Františkem Ferdinandem počátkem léta roku 1914 podal demisi z vojenských funkcí, ale již po výbuchu první světové války po zavraždění Františka Ferdinanda v Sarajevu 28. června 1914 ho císař František Josef I. jmenoval hlavním velitelem rakouské armády a udělil mu hodnost polního maršálka. Tak se stal Těšín v letech 1914-1916 sídlem hlavního štábu rakousko-uherské armády. Poté, co koncem roku 1916 po smrti Františka Josefa I. (21. listopadu 1916) nový císař Karel I. převzal vrchní velení armády, stal se arcivévoda Bedřich jeho zástupcem, ale v únoru roku 1917 byl z této pozice odvolán.

Působení mimo armádu

Za svoje úspěchy v oblasti ekonomie získal arcivévoda Bedřich doktoráty na univerzitách ve Vídni, Praze, Brně a ve Lvově. Např. +more v jeho hutích v Ustroni se poprvé v Evropě začaly vyrábět parní pluhy. Kromě toho byl arcivévoda i mecenášem umění. Zděděné sbírky v galerii Albertina rozšířil o díla Albrechta Dürera, Rembrandta, Holbeina, Fra Bartolomea, Waldmüllera, Moneta, Menzela, Delacroixe. Numismatickou sbírku, které věnoval většinu svého volného času, si vyhradil pro sebe.

Po rozpadu Rakouska-Uherska

Po skončení první světové války arcivévoda Bedřich pozbyl svých majetků na území: * Československa: panství Těšín a Frýdek (60 000 čtverečních sáhů, veškerý majetek s průmyslovými podniky); Židlochovice (11 600 čtverečních sáhů, se zámkem a cukrovarem); panství Víglaš (42 300 čtverečních sáhů, dvě pily, zámek s hospodářskými dvory); v Bratislavě palác a dva nájemní domy. * Polska: panství Těšín se zámkem (50 000 čtverečních sáhů, pivovar, továrna na likéry, pila). +more * Jugoslávie; panství Bellye/Bilje (86 000 čtverečních sáhů, továrna na zpracování masa, mlýn, továrna na stroje, cihelny); panství Topolovac u Sisaku (14 000 čtverečních sáhů, průmyslové podniky, cukrovar v Baranyavár/Branjin Vrh. * Rumunska: panství Hunyad (Hunedoara/Eisenmarkt) a lesy (23 000 čtverečních sáhů). * Itálie: vila a statek Arco. * Rakouska: 2 paláce (Augustinerbastei, Hofgartengasse čp. 3) ve Vídni, galerie umění Albertina.

Zůstal mu majetek na území: * Rakouska: vídeňský činžovní dům (Neulinggasse čp. 42), který v důsledku ochrany nájemců nepřinášel žádný příjem; činžovní dům a dvě stavební parcely (Rechte Bahngasse čp. +more 30), které následně prodal americké společnosti; zámek Weilburg v Badenu (bez aktivních příjmů); panství Halbthurn/Féltorony v Burgenlandu (část panství Ungarisch-Altenburg/Magyaróvár, která byla oddělena od Maďarska), 15 000 čtverečních sáhů; po svržení proletářské diktatury v Maďarsku musel být tento majetek draze restaurován. V roce 1922 byla arcivévodovi Bedřichovi v Rakousku vyměřena daň z majetku ve výši 530 milionů korun; která tak pohltila jeho zbývající majetek, takže následně nedisponoval v Rakousku žádným movitým majetkem. * Maďarska: zbylá část panství Ungarisch-Altenburg/Magyaróvár, od r. 1939 Mosonmagyaróvár (17 000 čtverečních sáhů), po svržení proletářské diktatury muselo být uvedeno do původního stavu; panství Sátorhely u Bilje (21 000 čtverečních sáhů), které bylo dvakrát zcela vyplundrováno.

Veškerý zbylý nemovitý majetek byl zatížen hypotékou ve výši 7 milionů CHF. K opravě vyplundrovaných a poničených statků si musel arcivévoda Bedřich vzít půjčku ve výši dvou miliard maďarských korun. +more Jeho finanční situaci zatěžovaly ještě další závazky z dob Rakouska-Uherska.

Finančně se musel postarat také o 194 penzistů v Rakousku (včetně 58, kteří na něj podali hromadnou žalobu), 53 penzistů v Československu, 24 penzistů v Maďarsku a 7 penzistů ve zbylých národních státech.  Kromě toho na něm leželo značné patronátní břemeno. +more V neposlední řadě musel vydržovat svou rodinu (zcela nebo zčásti): manželku a dvě dětí (Albrechta a Gabrielu), ovdovělou dědičnou princeznu zu Salm-Salm, vdanou princeznu Bourbonsko-Parmskou, vdanou princeznu z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingfürstu, baronku Alici Waldbott von Bassenheim, dědičnou princeznu Isabelu.

Do Maďarska, kde mu zůstala dvě panství, přesídlil spolu s rodinou v roce 1921. Tam také +more_prosinec'>30. prosince roku 1936 poslední těšínský kníže zemřel a byl pochován v rodinné hrobce farního kostela sv. Gottharda v Mosonmagyaróváru.

Potomci

Dne 8. +more října 1878 se oženil s princeznou Isabelou z Croÿ-Dülmen, která mu porodila devět dětí: * Marie Kristýna (17. listopadu 1879 - 6. srpna 1962), ⚭ 1902 Emanuel Alfréd ze Salmu (30. listopadu 1871 - 19. srpna 1916) * Marie Anna (6. ledna 1882 - 25. února 1940), ⚭ 1903 Eliáš Parmský (23. července 1880 - 27. června 1959), titulární parmský vévoda * Maria Jindřiška (10. ledna 1883 - 2. září 1956), ⚭ 1908 Gottfried Hohenlohe-Schillingsfürst (8. listopadu 1867 - 7. listopadu 1932), rakousko-uherský velvyslanec v Německu * Natálie (12. ledna 1884 - 23. března 1898) * Štefanie (1. května 1886 - 25. srpna 1890) * Gabriela (14. září 1887 - 15. listopadu 1954), neprovdala se a neměla potomky * Isabela (17. listopadu 1888 - 6. prosince 1973), ⚭ 1912 princ Jiří Bavorský (2. dubna 1880 - 31. května 1943) * Marie Alice (15. ledna 1893 - 1. července 1962), ⚭ 1920 Fridrich Heinrich Waldbott, baron von Bassenheim (17. září 1889 - 16. prosince 1959) * Albrecht (24. července 1897 - 23. července 1955), rakouský arcivévoda, titulární těšínský vévoda *: ⚭ 1930 Irene Dora Lelbach (1897-1985), rozvod 1937 *: ⚭ 1938 Katalin Bocskay de Felsö-Bánya (1909-2000), rozvod 1951 *: ⚭ 1951 Lydia Strauss-Dorner (1930-1998).

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Literatura

HOLEC, Roman: Bratislavskí Habsburgovci; Bratislava, 2019 252 s. ISBN 978-80-569-0254-7

Externí odkazy

[url=http://actapublica. eu/matriky/brno/prohlizec/4708/. +morestrana=77]Záznam o narození a křtu v matrice[/url] farnosti Židlochovice v Moravském zemském archivu * [url=https://familysearch. org/pal:/MM9. 3. 1/TH-1951-23102-10493-97. cc=1452460&wc=M8P8-3M7:40681301,43846601,43654701]Záznam o úmrtí v matrice[/url].

Bedřich Rakousko-Těšínský Bedřich Rakousko-Těšínský Bedřich Rakousko-Těšínský Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Velmistři řádu německých rytířů Kategorie:Nositelé Vojenského řádu svatého Jindřicha Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Technické univerzity Vídeň Kategorie:Narození 1856 Kategorie:Narození 4. +more června Kategorie:Narození v Židlochovicích Kategorie:Úmrtí 1936 Kategorie:Úmrtí 30. prosince Kategorie:Úmrtí v župě Győr-Moson-Sopron Kategorie:Pohřbení v Maďarsku Kategorie:Muži.