Burgenland

Burgenland či Burgenlandsko (zastarale, a hradsky , zámuřsky Gradišče) je nejvýchodnější a třetí nejmenší rakouská spolková země, ležící podél rakouské hranice s Maďarskem. Má rozlohu 3 962 km² a žije zde necelých 300 tisíc obyvatel (nejméně ze všech spolkových zemí). Správním centrem je Eisenstadt, nejmenší rakouské zemské hlavní město. V Burgenlandu žijí především německy hovořící Rakušané, ale také významné menšiny Chorvatů (asi 7 %), Maďarů (2 %) a Romů, do holocaustu zde žila početná židovská komunita (5 %). Nejvyšším legislativním orgánem země je Burgenlandský zemský sněm.

Dějiny a název

Burgenland je tvořen územím, které od středověku až do 20. +more století patřilo k Uhrám, a je tak jedinou částí Rakouska, která nikdy nebyla součástí Svaté říše římské, Rakouského arcivévodství ani Předlitavska. Hranice Burgenlandu se zbytkem Rakouska odpovídá právě někdejší rakousko-uherské hranici.

Toto převážně (tehdy 74 %) Němci osídlené území připadlo Rakousku teprve po první světové válce v rámci Pařížských dohod, roku 1921. Pouze město Sopron se zázemím, původně zamýšlené středisko oblasti, zůstalo rozhodnutím plebiscitu součástí Maďarska. +more Poté, co území dnešního Burgenlandu opustila maďarská armáda, nakrátko zde vznikl samozvaný maďarský stát jménem Litavský banát (Lajtabánság, Leitha-Banat), než bylo území 5. 11. 1921 fakticky ovládnuto Rakouskem. Náhradním hlavním městem země byl roku 1925 určen Eisenstadt.

O pás území, který propojoval Západní a Jižní Slovany a byl i Slovany (hlavně Chorvaty) zčásti obydlen, měla zájem i československá diplomacie, která zde chtěla zřídit tzv. Český koridor, který by fyzicky odděloval německý živel od podunajského prostoru a naopak posílil slovanskou jednotu. +more Tyto návrhy byly ovšem zamítnuty.

Název nové spolkové země, která neměla v Rakousku žádnou tradici, byl původně navržen jako Vierburgenland ("Čtyřhradsko"), podle toho, že měla být tvořena částmi území čtyř uherských žup, jejichž německé názvy obsahovaly -burg ("hrad") - Ödenburg (Šoproňská župa), Wieselburg (Mošoňská župa), Eisenburg (Vas) a Pressburg (Prešpurská župa). Po zmenšení skutečného území byl ponechán název Burgenland, který měl odkazovat také obecně k velkému množství hradů v této pomezní krajině. +more Odsud je pak odvozen chorvatský název Gradišće. Maďarské pojmenování Őrvidék znamená "strážní kraj" (odkaz na pohraniční polohu) a označuje vlastně širší území i na maďarské straně hranic. Proto se v Maďarsku pro rakouskou spolkovou zemi běžně užívá i nepřeložený název Burgenland.

V době připojení (anšlusu) Rakouska k nacistickému Německu byl Burgenland jako samostatná jednotka zrušen a jeho území bylo rozděleno mezi Dolnodunajskou župu a Štýrsko. Spolková země Burgenland byla obnovena 1. +more října 1945.

Český název

V českých textech se název spolkové země vyskytuje ve třech variantách: Burgenland, Burgenlandsko i Hradsko. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR uvádí v Internetové jazykové příručce poznámku s odkazem na Standardizační příručku Index českých exonym z roku 2019. +more Název „Burgenlandsko“ je podle ní závazný pro některé státní instituce. V ostatních případech lze užít frekventovanější název Burgenland. Podobu Hradsko, považuje za zastaralou, používanou častěji jen v historických souvislostech. Český úřad zeměměřický a katastrální uvádí v příručce Index českých exonym jen název „Burgenlandsko“.

Geografie

Burgenland má protáhlý tvar zhruba směru SSV-JJZ. Šoproňským výběžkem Maďarska je téměř rozpolcen, v nejužším místě má šířku jen 5 km. +more Hraničí na východě s Maďarskem, na severním konci se Slovenskem (Bratislava) a na jižním konci se Slovinskem. Vnitrostátní hranici má na severozápadě s Dolními Rakousy a na západě se Štýrskem.

Geomorfologicky je území Burgenlandu nejednotné a svým klínovitým tvarem zasahuje do rozličných krajinných celků. Na severovýchodě se prostírá svým západním okrajem Malá dunajská kotlina, plochá nížina, jíž dominuje mělké stepní Neziderské jezero, největší vodní plocha v Rakousku. +more Východně od něj v oblasti Seewinkel ("Jezerní kout") se nachází nejnižší bod Rakouska (114 m n. m. ). Severozápadně nad jezerem se zvedají Litavské hory se svahy pokrytými vinicemi. Dále na severu přetíná území Burgenlandu řeka Litava (Leitha), která výše na svém toku tvoří část zemské hranice s Dolními Rakousy.

Do střední části Burgenlandu zasahuje podhůří Alp, svažující se k východu do Maďarska a rozbrázděné řadou údolí. Zde v masivu Kyseckých hor (Günser Gebirge) leží nejvyšší bod Burgenlandu, pohraniční kopec Geschriebenstein (884 m). +more Jižní část země pak pokrývá zvlněná pahorkatina na horním povodí Ráby, přecházející plynule mezi Štýrskem a Zadunajím.

Kromě severní části, která je pod vlivem Vídně, Bratislavy a dalších větších center, je Burgenland převážně zemědělskou, řídce zalidněnou oblastí. Kromě zmíněného vína se pěstuje hlavně kukuřice, pšenice, cukrovka a ovoce.

Administrativní rozdělení

Burgenland se administrativně člení na 7 okresů a 2 statutární města.

Okresy (Bezirke): * Eisenstadt-okolí (Eisenstadt-Umgebung) * Güssing * Jennersdorf * Mattersburg * Neusiedl am See * Oberpullendorf * Oberwart

Statutární města (Statutarstädte) * Eisenstadt * Rust

Doprava

Burgenland je svou povahou zejména tranzitní území ve směru východ-západ. Nejsevernější částí procházejí dálnice A4 (Ostautobahn, E60) a A6 (Nordostautobahn, E58), propojující Vídeň a Budapešť, resp. +more Bratislavu, jižněji vede dálnice A3 (Südostautobahn) z Vídně k Eisenstadtu (dále pokračuje státní silnice B16 směr Sopron). Ta se zde kříží se silnicí B50, dopravní osou Burgenlandu, která vede z Kopčan u Bratislavy přes Nezider, Eisenstadt, Mattersburg, Oberpullendorf a Oberwart a u Markt Allhau se napojuje na dálnici A2 (Südautobahn, E59). Silnici B50 doplňuje v úseku Eisenstadt-Oberpullendorf rychlostní silnice S31 (Burgenland Schnellstrasse). Dále na jih Burgenlandu pokračují silnice B56 (podél hranic) a B57, které se setkávají v Güssingu a dále v Heiligenkreuz im Lafnitztal křižují silnici B65 na trase Graz-Székesfehérvár (E66). Do nejjižnějšího cípu země vede přes Jennersdorf silnice B58.

Krajinná a historická nesourodost Burgenlandu se ještě výrazněji promítá do rozmístění jeho železnic, které jsou roztříštěny do několika izolovaných částí. Ucelená síť existuje pouze na severu, kudy prochází mezinárodní trať Vídeň-Budapešť. +more Z ní ve stanici Parndorf vychází trať do Bratislavy-Petržalky (přes Kittsee) a trať směr Nezider-Eisenstadt-Wulkaprodersdorf. Na tyto tratě ÖBB navazují tratě rakousko-maďarské společnosti Győr-Sopron-Ebenfurti Vasút (Raaberbahn) z Ebenfurtu do Sopronu a z Nezideru přes Pamhagen do Fertőszentmiklóse. Od Vídeňského Nového Města vede opět trať ÖBB do Mattersburgu a peáží přes Sopron do Deutschkreuzu. V celé jižní polovině Burgenlandu pak dnes najdeme železnici pouze jako krátký úsek trati ÖBB 530 Graz-Feldbach-Szentgotthárd vedoucí přes Jennersdorf.

Galerie

Soubor:Puszta Seewinkel. JPG|Seewinkel Soubor:Podersdorf_nordstrand_abendstimmung_1. +morejpg|Neziderské jezero Soubor:SchlossEsterhazy. jpg|zámek Esterházy v Eisenstadtu Soubor:Rohonc_télen. JPG|Kysacké hory v zimě, v popředí městečko Rechnitz Soubor:Irottko-kilato-1. jpg|Rozhledna na vrcholu Geschriebenstein/ Írott-kő Soubor:Spitzzicken_-_Hrvatski_Cikljin. JPG|dvojjazyčná cedule německo-chorvatská Soubor:Oberwart_-_Felsőőr. JPG|dvojjazyčná cedule německo-maďarská.

Odkazy

Reference

Související články

Hradština

Externí odkazy

[url=http://www.bgld.gv.at/]Oficiální web zemské vlády[/url] * [url=http://www.aeiou.at/aeiou.encyclop.data.image.b/b944915g.jpg]Mapa historických uherských žup na území Burgenlandu[/url] *

Kategorie:Rakouské spolkové země