Kukuřice

Etymologie

V šestnáctém století bývala v Evropě kukuřice označována například jako turecká pšenice. Turecká proto, protože autoři o ní píšící, si mysleli, že byla do Evropy dovezena z Řecka a Asie. +more Byla označována i jako turecké obilí (turkie corne) či indické jáhly, které v produkci nahradila. V moravských nářečích se používá označení turkyň.

Popis

Jedná se o robustní trávy dorůstající výšky nejčastěji 0,5 až 6 metrů. Většinou jsou jednoleté, ale některé divoké druhy (Zea perennis a Zea diploperennis) jsou vytrvalé. +more Listy jsou přisedlé, střídavé, dvouřadě uspořádané, s listovými pochvami a souběžnou žilnatinou. Čepele jsou ploché a asi 2-13 cm široké, na bázi čepele je membránovitý jazýček. Květy jsou jednopohlavné a většinou jsou odděleny do samičích a samčích květenství, řidčeji u divokých taxonů mohou být květenství zčásti oboupohlavné.

Samčí květenství je vrcholová lata klásků, někdy je interpretováno jako několik hroznů vyrážející z hlavní osy. Samčí klásky jsou uspořádány v párech, kdy jeden klásek je stopkatý a druhý přisedlý a každý klásek obsahuje dva květy. +more Na bázi každého klásku jsou dvě plevy, někdy na kýlu křídlaté. Každý samčí květ obsahuje bělomázdřitou pluchu a plušku. Tyčinky jsou tři, plenky dvě.

Samičí květenství vyrůstají z úžlabí listu. U některých divokých druhů může být toto květenství i smíšené, nahoře samčí, dole samičí, většinou však bývá čistě samičí. +more U pěstované kukuřice seté pravé to je ztlustlý klas, někdy nazývaný palice (nejčastěji 2-5, vzácněji až 10 cm silný), který se skládá z mnoha řad obilek, v každém klasu jich je od 60 po více než 1000. U divokých taxonů je samičí květenství mnohem skromnější dvouřadý klas či hrozen (záleží na interpretaci), pouze asi jeden centimetr silný a obsahuje jen 4-15 obilek. U divokých forem se klas za zralosti rozpadá, u pěstované kukuřice zůstává vcelku. Celý samičí klas je uzavřen v pochvách listenů, u divokých taxonů bývá obalová pochva jen jedna, na vrcholu vyčuhuje chomáč čnělek s bliznami. Samičí klásky jsou podobně jako samčí dvoukvěté, ale dolní květ je sterilní, proto z každého klásku vzniká pouze jedna obilka.

Na bázi klásku jsou dvě plevy, ve kterých je u divokých forem obilka uzavřena, u pěstované kukuřice jsou plevy redukovány. Každý fertilní květ obsahuje jednu suchomázdřitou pluchu a plušku, plenky u samičích květů chybí, čnělky jsou dvě, ale jsou skoro po celé délce srostlé, jen nahoře dvouklané. +more Většinou se jedná o diploidy, počet chromozómů je 2n=20, ale například druh Zea perennis je teraploidní, 2n=40, zkřížením tetraploida a diploida vznikne sterilní triploid.

Taxonomická poznámka

Všechny druhy kromě Zea mays jsou některými autory řazeny do samostatného rodu Euchlaena Schrad. V tomto pojetí obsahuje potom rod Zea pouze jeden druh: Zea mays. +more Dnešní autoři většinou používají široké pojetí rodu Zea, s 5 uznávanými druhy. Široce pěstovaná polní plodina je pouze kukuřice setá pravá (Zea mays subsp. mays). Ostatní divoké taxony se nazývají pojmem teosinte (množné číslo teosintes).

Přehled druhů

Zea mays L. ** Zea mays subsp. +more mays: Jedná se o známou, dnes na všech kontinentech kromě Antarktidy pěstovanou, kukuřici. Ostatní divoké subspecie se mimo oblast původu pěstují nanejvýš v pokusných kulturách. Je to čistě kulturní taxon, není známa z přirozených společenstev. ** Zea mays subsp. mexicana (Schrad. ) H. H. Iltis, někdy považována za samostatný druh: Zea mexicana (Schrad. ) Kuntze, syn. : Euchlaena mexicana Schrad. Poddruh je znám pod názvy: Chalco Teosinte, Central-Plateau Teosinte či Nobogame Teosinte . Samičí klas je daleko menší než u pěstované kukuřice, je jen 5-8(vzácněji až 10) cm dlouhý, 0,6-0,8 cm tlustý. Poddruh je rozšířen v Mexiku, nejvíce v oblasti zvané Meseta Central. Ve své domovině roste často na okrajích polí pěstované kukuřice seté pravé, se kterou se i kříží. ** Zea mays subsp. huehuetenangensis (H. H. Iltis et Doebley) Doebley je mohutná tráva dorůstající až 5 m. Nazývá se Huehuetenango Teosinte. Na rozdíl od subsp. parviglumis má lysé listy . Samičí klasy jsou podobné jako u subsp. mexicana. Je to endemit provincie Huehuetenango v Guatemale a také je to častý plevel v polích pěstované kukuřice, s níž se často kříží. Někdy roste ale i v lesích. ** Zea mays subsp. parviglumis H. H. Iltis et Doebley je tráva dorůstající nejčastěji výšky 2-4 m. Samičí klasy jsou podobné stavby jako u subsp. mexicana. Nazývá se Balsas Teosinte nebo Guerrero Teosinte . Listy jsou na rozdíl od subsp. huehuetenangensis pýřité. Přirozeně roste v pacifické části Mexika, hlavně v oblastech Oaxaca a Jalisco, zvláště častá je u řeky Balsas. Jelikož nekvete současně se subsp. mays, nekříží se s ní tolik. * Zea diploperennis Iltis, J. F. Doebley & R. Guzman je endemit pohoří Sierra de Manantlán v Mexiku . Druh byl popsán teprve v roce 1979 z místa zvané Cerro de San Miguel . Nazývá se diploperennial teosinte . * Zea luxurians (Durieu) R. M. Bird (syn. : Reana luxurians Durieu, Euchlaena luxurians (Durieu) Durieu et Asch. ) roste ve středním Mexiku v oblasti zvané Oaxaca, dále je znám z Guatemaly a z Hondurasu . Nazývá se Guatemala Teosinte nebo Florida Teosinte. * Zea perennis (Hitchc. ) Reeves et Mangelsd. (Syn. : Euchlaena perennis Hitchc. ) roste přirozeně v Mexiku, a to v oblasti Jalisco, na severním úpatí Volcán de Colima . Tento druh je nazýván Perennial teosinte . * Zea nicaraguensis Iltis et B. F. Benz roste ve státě Nikaragua, v pobřežní zóně blízko Golfo de Fonseca, mezi Estero Paimica a Estero Palo Blanco. Taxon byl popsán teprve v roce 2000 .

Zpracování

Kukuřici je vhodné před dalším zpracováním povařit s vápnem nebo jinou zásaditou látkou. Tento proces pomáhá k oddělení slupky, zvyšuje biologickou dostupnost tryptofanu (proteinogenní aminokyseliny) a niacinu (důležitého vitamínu), zvyšuje nutriční hodnotu kukuřice a činí ji chutnější a stravitelnější. +more Neznalost významu této úpravy (tzv. nixtamalizace) způsobovala po rozšíření pěstování kukuřice mezi Evropany nemoci z podvýživy, zejména pellagru.

Doba růstu kukuřice

V 60. letech 20. +more století rostla kukuřice minimálně 120 dnů, nejběžnější varianty kukuřice v roce 2017 rostly přes 100 dní. Nejrychleji rostoucí kukuřici v roce 2017, která rostla pouze 70 dnů produkovala společnost DowDuPont, v té době ale už na Aljašce byla šlechtěná kukuřice, která dokázala vyrůst za 60 dní. Tuto kukuřici se podařilo vypěstovat na polích vzdálených 190 kilometrů od severního polárního kruhu. Kukuřice na úbočí mexické sopky Takana.

Geneticky modifikovaná kukuřice

Kukuřice patří mezi zemědělské plodiny, které se staly předmětem zájmu genetické manipulace ze strany agrochemických firem. V Evropské unii je kukuřice firmy Monsanto MON 810 jedinou geneticky modifikovanou zemědělskou plodinou, jejíž pěstování je povoleno. +more Do kukuřice MON 810 byla v laboratoři vložena dědičná informace kódující produkci jedu, tzv. Bt-toxinu, který zabíjí hmyz, jenž by rostlině mohl škodit. V šesti zemích Evropské unie (Francie, Řecko, Rakousko, Maďarsko, Lucembursko a Německo) je pěstování geneticky manipulované kukuřice zakázáno vzhledem k možným negativním vlivům na životní prostředí.

Kukuřice jako komodita

Vývoj ceny kukuřice na komoditních burzách Kukuřice je komoditní surovinou stejně jako např. +more kakao, měď nebo ropa, se kterou se obchoduje na komoditních burzách.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20080530203102/http://www. herbarium. usu. edu/treatments/Zea. htm]popisy[/url] herbarium. usu. edu * [url=http://www. youtube. com/watch. v=1778i23errM]zpracování kukuřice[/url] youtube. com * [url=https://web. archive. org/web/20110718174543/http://nosreti. bigbloger. lidovky. cz/clanok. asp. cl=140403&bk=93906]alergeny kukuřice[/url] nosreti. bigbloger. lidovky. cz.

Kategorie:Lipnicovité Kategorie:Energetické rostliny Kategorie:Flóra Mexika Kategorie:Flóra Střední Ameriky