Státní hranice

Polskem u řeky Dunajec Kopaczowem Státní hranice (v češtině ve vztahu ke státním hranicím ČR se používá výraz "státní hranice" nejčastěji v množném čísle - na rozdíl např. od slovenštiny) jsou hranice, které definují vnitřní území každého státu. Zahrnují suchozemský prostor, plochu vnitřních a pobřežních vod, prostor pod nimi i vzdušný prostor nad nimi. Stanoveny bývají prostřednictvím mezinárodní smlouvy a v terénu jsou pak vyznačeny hraničními kameny, sloupy či mezníky. Státní hranice je v převážné většině zemí možné oficiálně překračovat jen na místech označených a k tomu určených jako hraniční přechody. Výjimku tvoří tzv. vnitřní schenghenské hranice v rámci EU/EHP, na nichž platí zvláštní režim a tyto je povoleno překračovat (bez kontrol) v každém místě, s výjimkou míst, kde je to přímo zakázáno (např. národní parky, vojenské prostory nebo místa, která jsou zdraví a životu nebezpečná). Země Schengenské dohody však mohou v případě potřeby krátkodobě kontroly na svých vnitřních hranicích obnovit. Jestliže jsou při vzniku nového státu respektovány původní administrativní hranice (např. při rozdělení Československa), hovoří se o zachování principu uti possidetis.

Dělení státních hranic

Státní hranice můžeme rozdělit z určení, zda se průběh hranice opírá o určitý přírodní základ nebo zda byl vytvořen člověkem a uměle vnesen do přírody na:

* Přírodní (orografické) - vedou po přírodním útvaru (po hřebenech hor, vodními toky, bažinami, pouštěmi, mořskými pobřežími, …) * Umělé (geometrické) - jsou vytvořeny člověkem, většinou vedou v přímých liniích, nerespektují přírodní útvary.

K vytvoření umělých hranic může dojít např. po ukončení války (hranice Maďarska stanovila Trianonská smlouva jako výsledek válečné prohry Uherska, podobně bylo vytvořeno nárazníkové pásmo na Kypru). +more Umělé hranice někdy prochází i městy (Český Těšín/Cieszyn, České Velenice/Gmünd, Komárno/Komárom, Štúrovo/Esztergom, Görlitz/Zgorzelec, Rafáh, Nikósie, El Paso/Ciudad Juárez). Mezi umělé hranice patří i tzv. hranice astronomické, určené poledníkem či rovnoběžkou, jako je tomu např. u části státních hranic mezi USA a Kanadou.

Dalším způsobem dělení je kritérium otevřenosti hranic, podle toho dělíme státní hranice na:

* Otevřené - hranice lze překračovat takřka bez omezení, např. hranice mezi státy USA nebo hranice mezi státy Schengenského prostoru v EU (včetně státní hranice mezi Českou republikou a jejími sousedními státy). +more * Omezené - hranice mají určitá kritéria pro jejich překročení, tento druh používá většina států na světě. * Uzavřené - hranice, které lze překročit pouze ve velmi výjimečných případech, např. hranice mezi Severní a Jižní Koreou či hranice mezi Arménií a Ázerbájdžánem.

Vytyčení státní hranice

Při tvorbě či změně hranic se uplatňují většinou hlediska:

* Historická - vychází z dříve existujících územních celků * Národnostní - za základ se bere území obývané určitým národem či národy * Požadavek přírodních hranic - přizpůsobení se přírodním útvarům

Fáze stanovení státních hranic

Státní hranice se obvykle vytyčuje v následujících fázích: * Atribuce (alokace) - politické rozhodnutí o příslušnosti území * Delimitace - určení přesného průběhu hranice na mapách, terénní šetření, ověřování majetkových poměrů * Demarkace - vyznačení v terénu * Přijetí mezinárodní smlouvy o státních hranicích * Administrace - údržba a obnova hraničních znaků, sledování změn hranice

Státní hranice Česka

Podrobnější informace naleznete v článku státní hranice Česka.

Státní hranice v číslech

Hranice mezi všemi státy světa činí celkem 250 708 km * Nejvíce sousedních států mají Rusko a Čína (14) * 44 států nemá přístup k moři - jde o vnitrozemské státy * 2 vnitrozemské státy (Lichtenštejnsko a Uzbekistán) sousedí pouze s dalšími vnitrozemskými státy * 3 vnitrozemské státy, které sousedí pouze s jedním státem, jsou Vatikán, San Marino, (oba s Itálií) a Lesotho (s Jihoafrickou republikou) * Existují dvě hlavní města ležící na hranicích naproti sobě - Brazzaville a Kinshasa * Jediné hlavní město, které leží na hranici 3 států je Bratislava (hlavní město Slovenska) - hraničí s Rakouskem a Maďarskem * Nejdelší hranice: ** země s největší délkou hranic se všemi svými sousedy je Rusko - celkem 20 139 km s 14 zeměmi ** nejdelší hranice mezi dvěma zeměmi jsou mezi Spojenými státy a Kanadou - 8893 km ve dvou částech („teritoriální“, sledující na západě 49° rovnoběžku s. š. +more a na východě kontinentu Velká jezera - dlouhé 6416 km; a hranice s Aljaškou, sledující 141° poledník z. d. - dlouhé 2547 km). Tyto hranice nejsou militarizovany ani aktivně hlídány. ** nejdelší souvislé hranice mezi dvěma státy jsou mezi Ruskem a Kazachstánem - 6846 km.

Pohraničí a příhraničí

Pohraničí je území podél nebo blíže státních hranic. Pohraničí nezahrnuje území sousedního státu. +more Příhraničí je oblast ležící při hranici se sousedním státem a zahrnuje i pohraniční území sousedního státu.

Odkazy

Reference

Literatura

Karel Hartl: Právo a státní hranice ČSSR, Naše vojsko, Praha 1983 * Zdeněk Šmída. Vývoj českých státních hranic. Praha : Fortuna, 2016.

Související články

Státní hranice Česka * Státní hranice Slovenska * Mezinárodní vody * Trojmezí

Externí odkazy

Desetidílný dokumentární seriál České televize o západní hranici Československa v letech 1948-1989 * [url=http://www. zdeneksmida. +morecz/]Web věnovaný problematice státních hranic a pohraniční turistice[/url] * [url=http://www. frontex. europa. eu]Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU (FRONTEX)[/url] * [url=https://statnihranice. cz]https://www. statnihranice. cz[/url].

Kategorie:Hranice Kategorie:Mezinárodní právo