Vatikán

Vatikán, plným názvem Městský stát Vatikán, je vnitrozemský městský stát tvořící enklávu uvnitř Říma, hlavního města Itálie.

S rozlohou přibližně 49 hektarů a méně než tisíci obyvateli je to nejmenší stát na světě, pokud jde o počet obyvatel i rozlohu. Jeho území je z větší části obehnáno historickou hradbou a tvoří je hlavně zahrady, kostely a další budovy. +more Stát Vatikán vznikl roku 1929 na základě Lateránských smluv, které podepsali kardinál Pietro Gasparri jménem Svatého stolce a předseda vlády Benito Mussolini jménem Italského království. Smlouvy o Vatikánu hovoří jako o novém útvaru, nikoli jako o pozůstatku mnohem většího papežského státu (756-1870), který dříve zahrnoval velkou část střední Itálie. Většina tohoto území byla včleněna do Italského království již v roce 1860 a poslední část, tedy město Řím, o deset let později v roce 1870.

Vatikán je stát církevní nebo duchovně monarchický, kterému vládne doživotně volený římský biskup - papež. Všichni nejvyšší státní činitelé jsou katoličtí duchovní různého národního původu. +more Papežové od svého návratu z Avignonského zajetí v roce 1377 sídlili převážně v Apoštolském paláci, který se nyní nachází ve Vatikánu, byť v minulosti byla typická i jiná sídla na území Říma, jako třeba Lateránský palác či Kvirinálský palác (dnes rezidence prezidenta Italské republiky).

Vatikánský městský stát je třeba odlišovat od Svatého stolce, který pochází z dob raného křesťanství a je hlavním biskupským stolcem pro 1,2 miliardy katolických věřících latinského i východního obřadu po celém světě. Městský stát Vatikán byl zřízen, aby zajistil nezávislost Svatého stolce a jeho suverenitu v mezinárodních vztazích. +more Dokumenty Vatikánu se vydávají v italštině, která je i komunikačním jazykem Vatikánu, kdežto oficiální dokumenty Svatého stolce jsou vydávány hlavně latinsky. Tyto dva subjekty mají dokonce i své odlišné pasy.

Vlastní území Vatikánu zahrnuje baziliku sv. Petra a Svatopetrské náměstí s Apoštolským palácem, přiléhajícími budovami a Vatikánskými zahradami. +more Na tomto území se nacházejí významné kulturní památky a instituce, jako je Sixtinská kaple, Vatikánská muzea nebo Vatikánská apoštolská knihovna. Dále k Vatikánu náleží i exteritoriální území se zvláštním právním postavením, mezi něž patří papežské baziliky (do roku 2008 "patriarchální") sv. Jana v Lateránu a sv. Pavla za hradbami, bazilika svatého Vavřince za hradbami, bazilika Panny Marie Sněžné a papežské letní sídlo v Castel Gandolfo.

Název

Název Vatikán pochází od pomístního jména Vaticanus Mons, označující pahorek, na kterém se moderní stát nachází. Jméno pahorku je odvozeno ze starolatinského vates (věštec) a doslova znamená Pahorek věštců. +more Odkazuje do dob starověkého Říma, kdy na něm stávala věštírna. Bažinatá část pod pahorkem se označovala jako Vatikánské pole (latinsky Campus Vaticanus nebo Ager Vaticanus).

Oba názvy zmiňuje Cicero v 1. století př. n. l.

Dějiny

+moreB. _Clarke,_Archt. jpg|vlevo|náhled'>Plán Říma, zobrazující i vrcholek Vatikán Znovuvztyčování obelisku roku 1586 Neronův cirkus Vatikánské pole (latinsky Campus Vaticanus nebo Ager Vaticanus), bažinatá oblast na západním břehu Tibery, která byla pravidelně postihována záplavami, se rozkládala v těsném sousedství starověkého Říma, ale ještě v dobách pozdního císařství zůstávala vně Aurelianových hradeb.

Jednalo se o území na hranici s mocným etruským městem Veje, které bylo Římany ovládnuto až v roce +more_l. '>396 př. n. l. Proto se území také označovalo jako vejský, případně etruský břeh (Ripa Veientana nebo Ripa Etrusca). Etruskové zde ovšem již nesídlili a šlo spíše o nadávku svého druhu, neboť oblast byla vnímána jako nezdravá, nebezpečná a zlověstná. Tuto špatnou pověst zaznamenal například Tacitus v roce 69, když popisoval osud severní armády, jež dorazila do Říma, aby instalovala císaře Vitellia: „Velká část armády se utábořila v nezdravých okresech Vatikánu, což mělo za následek mnoho úmrtí mezi běžnými vojáky. Neschopnost Galů a Germánů snášet teplé počasí vedla k tomu, že dychtivě pili z místního potoka, a stali se snadnou kořistí nemoci“. Odhad podoby původní Konstantinovy baziliky, rekonstrukce z 19. stoletíMokřinaté území se jako první pokusila zkultivovat římská patricijka Agrippina starší. Nechala místo vysušit a vytvořila zde zahrady. V roce 40 její syn, císař Caligula, nechal postavit v těchto zahradách arénu pro závody vozatajů, kterou později dokončil císař Nero, podle nějž byla pak většinou nazývána Neronův cirkus. Byl to Caligula, kdo dal místu jeho první památku, když nechal do Říma přivézt egyptský obelisk, dnes zvaný obvykle Vatikánský nebo Lateránský obelisk, jenž je dnes uprostřed svatopetrského náměstí. Jde o největší stojící egyptský obelisk na světě. Původně vážil přes 400 tun, ale po jeho zhroucení byl zkrácen zhruba o čtyři metry předtím než byl znovu vztyčen, takže dnes váží asi 300 tun. Vznikl okolo roku 1400 př. n. l. , byl vytvořen na pokyn faraona Thutmose III. a původně zdobil Amonův chrám v Karnaku. V Římě stál nejprve v Cirku Maximu. Zhroutil se někdy v 5. století. Okolo roku 1586 ho nechal na jeho dnešním místě znovu vztyčit papež Sixtus V. Pohanský význam setřel tím, že na vrchol obelisku nechal instalovat kříž. Operací papež pověřil architekta Domenica Fontanu. Po velkém požáru v Římě roku 64 oblast získala první křesťanské stopy. Stala se místem mučednictví mnoha křesťanů, kteří byli v Neronově cirku trýzněni a zabíjeni kvůli podezření, že požár způsobili. Podle starověké tradice byl právě zde ukřižován i svatý Petr, hlavou dolů. Císař Konstantin, který přestoupil na křesťanství, nechal na tomto místě postavit roku 326 baziliku sv. Petra, která byla považována za Petrovu hrobku (tato tzv. stará svatopetrská bazilika existovala do 16. století, poté byla stržena a nahrazena dnešním chrámem). Petrův hrob by se však měl nacházet v tzv. Vatikánské nekropoli, pod kryptami chrámu, tedy v místech starověkého pohřebiště, které u Vatikánského pahorku vzniklo za časů Caliguly. Pozůstatky této starověké nekropole byly sporadicky vynášeny na světlo různými papeži v průběhu staletí, systematické vykopávky nechal však nařídit až papež Pius XII. v letech 1939 až 1941. Prvním papežem, který nechal veřejně vystavit domnělé ostatky sv. Petra, se stal František roku 2013.

V 5. +more století byl papežem Symmachem zbudován vatikánský palác, nicméně až do roku 1308, kdy se z bezpečnostních důvodů papežové odstěhovali do Avignonu, byl papežským sídlem většinou Laterán. Teprve od návratu roku 1377 je Vatikán stálým sídlem papežů, nicméně obvyklým sídlem byl Kvirinálský palác, který roku 1871 zkonfiskovala Itálie a stal se pak sídlem italského krále (dnes zde sídlí prezident italské republiky).

Dnešní vatikánský stát nahradil Papežský stát (Patrimonium sancti Petri, Stati pontifici), který se zformoval v polovině 8. +more století na základě tzv. Pipinovy donace jako území na Apeninském poloostrově, které bylo pod přímou světskou vládou římského biskupa (papeže). Jeho územní rozsah se během století měnil. V roce 1860 byla většina území papežského státu připojena k Italskému království, město Řím až roku 1870. Papežský stát se ovšem snažil uchovat si diplomatické styky a postavení subjektu mezinárodního práva a většina států mu toto postavení nikdy neodepřela.

Od poloviny 9. století byl Vatikán začleněn do městských hradeb, které byly několikrát obnoveny v 16. +more a 17. století. Pahorek Vatikán a některá exteritoriální území byla navrácena pod papežskou správu smlouvami s Itálií dne 11. února 1929 - tzv. Lateránské smlouvy. Itálie toto narovnání Vatikánu nabízela již v 19. století, papežové však ještě doufali v obnovení Papežského státu, a proto na podobné dohody nechtěli dlouho přistoupit. Vztah mezi Vatikánem a Itálií byl pak ještě upraven konkordátem z roku 1984.

Státní symboly

Vizuální státní symboly Vatikánu - vlajka, pečeť a znak - jsou užívané ve stejné formě, v jaké byly přijaty při vzniku státu Vatikán v roce 1929. Jejich podobu upravuje Základní zákon státu Vatikán, nejnověji v úpravě z roku 2023. +more Všechny nesou znak zkřížených klíčů a papežské tiáry, jejichž symbolika pochází již ze středověku.

Oficiální státní hymna ve své současné podobě je užívaná od roku 1949.

Vlajka

Vatikánská vlajka je tvořena čtvercovým listem se dvěma svisle dělenými poli, žlutým a bílým. Uprostřed bílého pole jsou umístěny zkřížené klíče sv. +more Petra a tiára ze státního znaku. Vatikánská vlajka společně se švýcarskou jsou jediné státní vlajky se čtvercovým listem.

Znak

Vatikánský státní znak obsahuje na červeném štítu papežské insignie - zkřížené klíče sv. Petra, které jsou obrácené zuby ven. +more Klíče, jeden zlatý a druhý stříbrný, jsou spojeny červenou stuhou. Nad klíči je umístěna zlato-stříbrná tiára - trojnásobná papežská koruna.

Hymna

Vatikánská hymna, která je zároveň hymnou Svatého stolce a papežskou hymnou, je pontifikální pochod, původně francouzsky Marche Pontificale nebo italsky Inno e Marcia Pontificale. Je užívaná při slavnostních příležitostech papežem a jeho zástupci. +more Hudbu složil Charles Gounod v roce 1869. Existuje italský a latinský text hymny, stejně jako texty v dalších jazycích, žádný z nich ale není oficiální. Při oficiálních příležitostech se skladba hraje pouze instrumentálně.

Pečeť

Soubor:Seal of the State of Vatican City.svg|Vatikánská státní pečeť

Geografie

Mapa Vatikánu Části tohoto státu tvoří bazilika sv. Petra, Apoštolský palác, Sixtinská kaple a další přilehlé stavby.

Zahrady

Významnou část území tvoří Vatikánské zahrady, zaujímají 23 ha celkové rozlohy státu. Tyto prostory byly vytvářeny během období renesance a baroka. +more Můžeme zde najít spoustu kašen a soch. Nejvyšší bod se nachází v 60 m n. m. Zahrady jsou ohraničeny kamennou zdí.

Podnebí

Vatikán se nachází v oblasti mírného středozemního podnebí. Zimy jsou mírné, deštivé a trvají od října do zhruba poloviny května. +more Letní, suché a horké období trvá od druhé poloviny května do září.

Vatikánské zahrady (vlevo nádraží a vládní budova, v pozadí vysílač

Vláda

Papež František Vatikán je volenou monarchií a zároveň jedinou absolutní monarchií v Evropě. +more Hlavou státu je papež (aktuálně od roku 2013 papež František). Papeže doživotně volí sbor oprávněných kardinálů - konkláve. Nelze jej odvolat, může jedině sám abdikovat.

Papež je vládcem Vatikánského státu a zároveň hlavou římskokatolické církve. Má absolutní zákonodárnou, výkonnou i soudní moc. +more V případě uprázdněného papežského stolce (sedisvakance) přechází moc na sbor kardinálů až do doby zvolení nového papeže. Civilní správa státu Vatikán je silně provázaná se správou Svatého stolce.

Zákonodárná moc je realizována prostřednictvím papežské komise pro městský stát Vatikán („Pontificia Commissione per lo Stato della Città del Vaticano“), kterou tvoří 7 kardinálů, volených papežem na 5 let. Od roku 2001 je předseda papežské komise zároveň předsedou vlády, kterou představuje Guvernorát Městského státu Vatikán a má tedy výkonnou moc. +more Také zbývající dva členové vlády i představitelé jim podřízených úřadů jsou voleni papežem na dobu 5 let.

Mezinárodní politika Vatikánu podléhá mezinárodní politice Svatého stolce. Vatikán proto nemá přímé diplomatické styky s jinými státy a zahraniční vztahy řídí Svatý stolec. +more Rovněž exteritoriální území Vatikánu spravuje Svatý stolec.

Vzhledem k velikosti Vatikánu se všechna velvyslanectví nacházejí mimo území státu, obvykle v Římě.

Soudy a kriminalita

+more2|Pohled_na_Svatopetrské_náměstí'>náměstí sv. Petra Vatikánský soudní systém naposledy reformoval papež František zákonem vatikánského státu č. CCCLI z března 2020. Představitelem soudní moci je papež, který tuto moc vykonává prostřednictvím pověřených soudů - všechny sídlí v Palazzo del Tribunale za bazilikou svatého Petra. Vatikán představuje stát s poměrně vysokou kriminalitou (v přepočtu na obyvatele dvacetkrát vyšší než v Itálii). V drtivé většině to způsobují kapsáři, kteří okrádají poutníky a turisty. Většina z nich se před soud nikdy nedostane, protože jsou obtížně odhalitelní a navíc hranice Vatikánu na náměstí sv. Petra jsou blízko a nestřežené, takže mají obvykle spolehlivou možnost utéct.

Pro případ, že jsou zločinci přistiženi, má Vatikán svého generálního prokurátora (aktuálně Nicola Picardi) a soudce (Gianluigi Marrone). Většinu jejich práce představují kauzy kapesních krádeží, ale výjimečně se objeví i jiné případy. +more U těch často může být problém v tom, že Vatikán nemá komplexní zákony, kauzy jsou pak řešeny často za použití mezinárodních smluv a některých velmi vágních ustanovení, které vatikánský trestní zákon obsahuje. Příkladem může být bývalý zaměstnanec Vatikánu (krátce před svým zadržením propuštěný pro trestní stíhání v Itálii), který byl přistižen při držení drog, což zákony Vatikánu neřeší. Byl odsouzen na 4 měsíce do vězení na základě mezinárodní protidrogové konvence a trestního zákona, který umožňuje udělit tento trest v případě jednání zákonem přímo nejmenovaného, pokud „ohrožuje zdraví, morálku a víru“.

Vatikánská banka byla zapletena do velkých politických a finančních skandálů a byla podezřelá ze spojení s mafií. Italské úřady ji vyšetřují pro podezření z praní špinavých peněz.

Vatikán nemá k dispozici žádné vlastní věznice, s výjimkou několika cel pro vyšetřovací vazbu. Odsouzení jsou proto na základě Lateránské smlouvy umisťování v italských věznicích, přičemž náklady hradí Vatikán. +more Na žádost Vatikánu mohou být provinilci souzeni italskými soudy, pokud se skrývají na italském území.

Právní systém

Základem právního systému je Základní zákon státu Vatikán, vyhlášený papežem Janem Pavlem II. +more dne 26. listopadu 2000 a nahrazující původní Základní zákon (ústavu) z roku 1929. Základní zákon upravuje civilní vládu Vatikánu. Vatikánský stát rovněž přijímá italské zákony, pokud nejsou v rozporu s kanonickým právem. Římská kurie, která je s Vatikánským městským státem v mnoha ohledech provázaná, se řídí apoštolskou konstitucí Praedicte Evangelium z roku 2022. Ta nahradila starší dokument Pastor Bonus z roku 1988.

Vztahy s Itálií upravují Lateránské smlouvy z roku 1929.

Bezpečnostní složky

Četnické vozidlo Jedním ze symbolů Vatikánu je Švýcarská garda, vojenská jednotka Svatého stolce, jejíž zodpovědností je osobní bezpečí papeže a lidí pobývajících na území městského státu. +more Papežská švýcarská garda vznikla na základě smlouvy s katolickými kantony Švýcarské konfederace z roku 1506. Její příslušníci se vyznamenali během plenění Říma roku 1527. Všichni rekruti musí být katolického vyznání, nesezdaní muži se švýcarským občanstvím, kteří dokončili základní vojenskou službu ve Švýcarské armádě, mezi 19 a 30 lety, a nejméně 174 cm vysocí. Členové gardy jsou vybaveni střelnými zbraněmi, tradičně také halapartnami, a vycvičení jako bodyguardi. Současně jsou členy vatikánského fotbalového týmu.

V minulosti k ozbrojeným složkám Papežského státu patřili také Papežští zuávové, Palatini, Vznešená garda a Korsická garda. Všechny vojenské složky s výjimkou Švýcarské gardy byly v roce 1970 papežem +more'>Pavlem VI. rozpuštěny a četnictvo (Corpo della Gendarmeria) bylo přesunuto z vojenské do civilní sféry. Švýcarská gardaCorpo della Gendarmeria je četnictvo, policie a bezpečnostní jednotka Města Vatikán a jeho exteritoriálních majetků. Jejím úkolem je dohled nad veřejným pořádkem, kontrola hranic, dodržování zákonů, dopravní kontrola a kriminální vyšetřování v Městském státu Vatikán včetně zajištění bezpečnosti papeže mimo území Vatikánu. Sbor má 130 členů a je na rozdíl od Švýcarské gardy podřízen vedení Městského státu Vatikán.

K bezpečnostním složkám patří též Hasičský sbor Vatikánského městského státu, který zodpovídá za ochranu lidí a majetku v případě požáru i dalších nenadálých a nepředvídatelných situací. Vatikánští hasiči zabezpečují prevenci poškození nebo zničení vzácných dokumentů a artefaktů. +more Zajišťují instalaci a údržbu hasičského vybavení i zabezpečovacích systémů přímo ve Vatikánu, ale i na exteritoriálních územích v Římě. Hasičský sbor také asistuje při všech příletech a odletech z heliportu ve Vatikánských zahradách a má na starosti vztyčení a bezpečný provoz dočasného komína nad Sixtinskou kaplí, kterým je pomocí kouře oznamováno zvolení nového papeže během papežského konkláve.

Ekonomika

Vatikánský bankomat s instrukcemi v latině Ekonomika Vatikánu má unikátní nekomerční ráz. +more Vatikán nemá žádné produktivní hospodářství, vše potřebné se dováží. Nejsou tu žádné lesy, orná půda, pastviny ani přirozené zdroje pitné vody. Významnou částí příjmů je však turistický ruch (prodej suvenýrů i vstupné do muzeí), pronájmy nemovitostí a také dary věřících z celého světa (tzv. Petrův haléř). Nemalé jsou i výnosy z odškodnění z roku 1929, z vydávání poštovních známek, mincí, knih a katolických novin.

Oficiální měnou je od 1. ledna 2002 euro, které nahradilo vatikánskou liru. +more Vatikán razí díky dohodě s Evropskou unií již od roku 1999 vlastní typ euromincí, jejich produkce je však přísně limitována. Díky tomu jsou mince, podobně jako vatikánské poštovní známky, vyhledávány sběrateli.

Vatikán má vlastní banku IOR (Istituto per le Opere di Religione) a dokonce i bankomat, pravděpodobně jediný s instrukcemi v latině. +morejpg|náhled'>Pobočka vatikánské pošty.

Infrastruktura

Přes svou nepatrnou velikost má Vatikán vlastní rozhlas, televizi, noviny, banku, poštu, lékárnu, supermarket, heliport i železnici s nádražím. Elektřinu získává Vatikán z Itálie, jen velmi malé množství se vyrábí díky solárním panelům.

Městu slouží od roku 1930 nezávislý moderní telefonní systém, spravovaný Vatikánskou telefonní službou (italsky Servizio dei Telefoni dello Stato della Città del Vaticano). Mezinárodní předvolba Vatikánu je +379, běžně se ale místo ní používají čísla s italskou předvolbou.

Vatikán také disponuje vlastní internetovou doménou nejvyššího řádu „. +moreva“ a předponou Mezinárodní telekomunikační unie „HV“, která je občas využívána radioamatéry. Římě z roku 1936. Vatikánská pošta byla založena ihned po vzniku státu Vatikán v roce 1929. Poštovní služby, navazující na dlouhou historii pošty papežského státu, bývají považovány za jedny z nejlepších na světě. Ročně zpracují na 140 tun pošty a šest milionů pohlednic. Ikonické jsou žluté poštovní schránky. Vatikánské poštovní známky jsou mezi sběrateli ceněné a oblíbené.

Rádio Vatikán (italsky Radio Vaticana) od roku 1929 vysílá na krátkých, středních i velmi krátkých vlnách a na internetu. Přináší informace z Vatikánu a katolického světa i podrobné reportáže o činnosti papeže a o jeho cestách. +more Televizní vysílání připravuje od roku 1983 Vatikánské televizní centrum, přičemž části programu souběžně vysílají i jiné italské nebo katolické televizní kanály, například Telepace či RAI (pod značkou Rai Vaticano). Rozhlas, televize a další média, včetně deníku L'Osservatore Romano byla v roce 2015 převedena do správy Dikasteria pro komunikaci, které je později sloučilo pod hlavičkou internetového portálu Vatican News.

Noviny i oficiální dokumenty tiskne Vatikánská tiskárna (italsky Tipografia vaticana), která produkuje také různé umělecké publikace, vydávané Vatikánským nakladatelstvím (italsky Libreria editrice vaticana).

Doprava

Od roku 1929 má Vatikán vlastní malé nádraží, které však slouží hlavně k přepravě nákladů a jen zcela výjimečně k osobní dopravě. V roce 1976 nechal papež +more'>Pavel VI. ve Vatikánských zahradách vybudovat heliport, který slouží pro krátké lety vrtulníkem.

Obyvatelstvo

Vatikánský pas Vatikán měl v roce 2019 celkem 453 obyvatel. +more Kromě duchovních se jedná především o laické zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. Dalších asi 2 500 zaměstnanců, kteří ve Vatikánu pracují, žije v Římě a okolí.

Vatikánské občanství mělo v roce 2019 celkem 618 osob, z nichž však jen 246 žilo přímo ve Vatikánu - jedná se především o kardinály a hodnostáře papežských grémií, ale také o členy Švýcarské gardy, kterých je ve Vatikánu zhruba 100 (104 k 1. únoru 2019). +more Více než polovina vatikánských občanů žije v jiných zemích, především jako diplomaté (nunciové).

Všichni občané i obyvatelé Vatikánu musí být římskokatolického vyznání.

Vatikánské občanství je udělováno na základě jmenování do funkce a vztahuje se i na ostatní členy domácnosti jmenované osoby. Je ovšem obvykle omezeno na dobu výkonu funkce a poté zaniká. +more Mezi vatikánskými občany je tak i několik málo žen. Většinou se jedná o rodinné příslušníky vybraných zaměstnanců (důstojníci švýcarské gardy, hlavní zahradník aj. ). Od počátku 21. století se však i ženy stávají přímými zaměstnankyněmi. V roce 2016 byla založena organizace Donne in Vaticano, sdružující ženy ve Vatikánu.

Jazyk

Vatikán nemá oficiálně stanovený žádný úřední jazyk. Na rozdíl od Svatého stolce, který využívá latinu, se k běžné komunikaci i pro úřední dokumenty používá italština. +more Objevují se zde však i jiné jazyky, protože obyvatelé pocházejí téměř z celého světa. Švýcarská garda dostává povely v němčině. Každý příslušník této gardy pak skládá svou přísahu v mateřském jazyce - v němčině, italštině, francouzštině či rétorománštině.

Zdravotnictví

Vatikán nemá k dispozici žádná zařízení lékařské péče a jeho obyvatelé proto využívají ordinace a nemocnice v Itálii. Naopak vysoké návštěvnosti nejen vatikánských, ale i italských občanů se těší Vatikánská lékárna, založená roku 1874. +more Vyhledávaná je mimo jiné i z toho důvodu, že nabízí produkty, které jsou v Itálii často nedostupné nebo výrazně dražší.

Vzdělávání a věda

Školy pro děti a mládež ve Vatikánu neexistují. Struktura obyvatelstva nevyžaduje existenci nižších stupňů vzdělávání a současně je Vatikán příliš malý na to, aby poskytl místo velkým vzdělávacím institucím. +more Svatý stolec však provozuje několik desítek vzdělávacích institucí se sídlem v Římě. Patří mezi ně:.

* Papežská univerzita Gregoriana * Papežská univerzita Urbaniana * Papežská univerzita svatého Tomáše Akvinského * Papežská univerzita Svatého Kříže * Papežská lateránská univerzita

Při Vatikánském apoštolském archivu působí také specializovaná škola, zaměřená na archivnictví a některé pomocné vědy historické - Scuola Vaticana di Paleografia, Diplomatica e Archivistica. Vatikánská apoštolská knihovna provozuje školu, zaměřenou na knihovnictví - Scuola Vaticana di Biblioteconomia.

Na pomezí vzdělávání a vědy stojí papežské akademie. K roku 2022 existovaly:

* Papežská akademie výtvarných umění a literatury (Pontificia Insigne Accademia di Belle Arti e Letteratura dei Virtuosi al Pantheon) - rok založení 1542 * Papežská akademie věd (Pontificia Accademia delle Scienze) - rok založení 1603 * Papežská církevní akademie (Pontificia Accademia Ecclesiastica) - rok založení 1701 * Papežská teologická akademie (Pontificia Accademia di Teologia) - rok založení 1718 * Papežská římská archeologická akademie (Pontificia Accademia Romana di Archeologia) - rok založení 1810 * Papežská akademie sv. +more Tomáše Akvinského (Pontificia Accademia di San Tommaso d'Aquino) - rok založení 1879 * Papežská akademie Cultorum Martyrum (Pontificia Academia Cultorum Martyrum) - rok založení 1879 * Papežská akademie společenských věd (Pontificia Accademia delle Scienze Sociali) - rok založení 1994 * Papežská akademie pro život (Pontificia Accademia Pro Vita) - rok založení 1994 * Papežská mezinárodní mariánská akademie (Pontificia Academia Mariana Internationalis) - rok založení 1946 * Papežská latinská akademie (Pontificia Academia Latinitatis) - rok založení 2012.

Vědeckému pozorování se věnuje rovněž Vatikánská observatoř, která od roku 1935 sídlí kvůli světelnému znečištění v Castel Gandolfo mimo městský stát Vatikán.

Kultura

Michelangelovo Stvoření Adama +morejpg|vlevo|náhled|253x253bod'>Caravaggiovo Snímání z kříže Láokoón a jeho synové Vatikán je domovem jedněch z nejslavnějších uměleckých památek na světě. V roce 1984 byl zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jde o jediný zápis celého státu na tento seznam. Navíc je území Vatikánu podle Haagské úmluvy z roku 1954 zvlášť chráněno jako významná kulturní památka v případě válečného konfliktu.

Bazilika sv. Petra, k jejímž architektům patří Donato Bramante, Michelangelo Buonarroti, Giacomo della Porta, Carlo Maderno a Gian Lorenzo Bernini, je skvostem renesanční architektury.

Sixtinská kaple je známá svými freskami, od umělců jako byli Perugino, Domenico Ghirlandaio a Sandro Botticelli. Na stropě je proslulá nástěnná malba Poslední soud od Michelangela nebo jeho Stvoření Adama. +more K umělcům, kteří vyzdobili interiéry dalších prostor ve Vatikánu, patří i Raffael Santi a Fra Angelico. Například v severním křídle Apoštolského paláce se nachází Raffaelovy sály, z nichž nejznámějším je Síň segnatura, kde lze spatřit proslulé Raffaelovy fresky Athénská škola nebo Disputace o Svátosti oltářní.

Mimořádný historický, vědecký a kulturní význam mají též Vatikánská apoštolská knihovna a sbírky Vatikánských muzeí. +moreJPG|náhled|Vatikánský_kodex'>Vatikánský kodexVatikánská knihovna ve svých sbírkách opatruje největší sbírku rukopisů na světě (přes 80 000) a kolem 1 600 000 tištěných knih, včetně téměř 9000 prvotisků (inkunábulí), vzácných knih vytištěných v počátcích knihtisku. Pečuje ale i o rozsáhlé sbírky mincí a medailí, grafické listy a fotografie. Byla založena v polovině 15. století Mikulášem V. Jednou z nejcennějších knih, které má tato instituce ve svých sbírkách, je Vatikánský kodex - jeden z nejstarších a nejlépe dochovaných rukopisů řecké bible. Unikátem jsou též Bodmerovy papyry 14-15, jež obsahují Lukášovo a Janovo evangelium z roku 200.

V 17. +more století byl z Vatikánské knihovny vyčleněn Vatikánský apoštolský archiv, který uchovává miliony dokumentů Svatého stolce - státní písemnosti, korespondenci, účetní knihy a další dokumenty, včetně archivů vybraných klášterů a řádů z 8. -20. století. Vzhledem k významu a rozsáhlé činnosti středověké papežské kanceláře zachovává archiv nedocenitelné podklady pro dějiny téměř celé Evropy.

Unikátní filmové snímky uchovává Vatikánská filmotéka.

Vatikánská muzea jsou jedním z největších komplexů uměleckých sbírek na světě. Založil je papež +more'>Julius II. Unikátní je sbírka antických soch, která obsahuje skvosty jako jsou Láokoón a jeho synové, Augustus z Prima Porty nebo Apollón Belvederský. Součástí je pinakotéka, kde lze spatřit například Raffaelovo Korunování Panny Marie, nedokončený obraz Svatý Jeroným na poušti Leonarda da Vinciho nebo Caravaggiovo Snímání z kříže. Povětšinou jde o skvosty renesančního malířství, ale v roce 1973 byla zřízena i sbírka moderního duchovního umění, kde lze nalézt obrazy Vincenta van Gogha, Paula Gauguina, Marca Chagalla, Paula Klee, Salvadora Dalího nebo Pabla Picassa.

Součástí Vatikánských muzeí je i Etruské či Egyptské muzeum, kde je řada významných archeologických památek, například staroegyptské sarkofágy z 3. tisíciletí př. +more n. l.

Hudba

Hudba ve Vatikánu je úzce spjatá s potřebami církve. Mezi významná hudební tělesa patří Sbor Sixtinské kaple, ale působí zde také kapela vatikánských četníků či Švýcarské gardy. +more Vatikánský fotbalový tým při přátelském utkání v Monaku.

Sport

Ve Vatikánu funguje fotbalový klub, kriketové a atletické družstvo. Členy jsou občané a zaměstnanci Vatikánu, duchovní i laici mnoha národností. +more Patronát nad sportovními kluby Vatikánu má Papežská rada pro kulturu.

Zajímavosti

Apoštolský palác (za Berniniho kolonádou) * Vatikán chce „do roku 2020 pokrývat z 20 procent svou energetickou potřebu z obnovitelných zdrojů“, jak vytyčila Evropská unie. +more Prvním krokem byla instalace solárních panelů na střechu auly Pavla VI. Dále dojde k omezení počtu automobilů, které mohou vjíždět na území Vatikánu a parkovat na něm. V budoucnu se uvažuje i o zabudování dalších solárních panelů na jiné budovy. * Vatikán není členem OSN (jako jeden z mála států) a nepodepsal například "Všeobecnou deklaraci lidských práv" či "Konvenci o právech handicapovaných osob". * Vatikán není členem Evropské unie ani Evropské měnové unie, ale díky měnové unii s Itálií smí razit své originální euromince. * V letech 1929-1969 platil ve Vatikánu podle Lateránských smluv trest smrti, určený pro případné atentátníky na papeže (nikdy nebyl aplikován).

Odkazy

Reference

Literatura

HALAS, F. X.: Fenomén Vatikán. Brno: CDK 2004. .

Související články

Seznam článků souvisejících s Vatikánem * Papež * Papežský stát * Římskokatolická církev * Svatý stolec * Papežská kurie * Vatikánská muzea * Lateránské smlouvy * Základní zákon státu Vatikán * Papežská komise pro Městský stát Vatikán * Governatorát Městského státu Vatikán * Vatikánská kuchyně * Státní pečeť Vatikánu

Externí odkazy

, [url=http://www. vaticanstate. +moreva/]Městský stát Vatikán[/url] oficiální stránky * [url=http://www. christnet. eu/magazin/clanek. asp. clanek=3182]Nejmenší stát světa, Vatikán, slaví osmdesátiny[/url] - článek na ChristNet. cz * [url=https://web. archive. org/web/20100428235707/http://www. eurovikendy365. cz/italie/rim/vatikan/]Vatikán[/url] informace o Vatikánu * [url=http://www. radiovaticana. cz/clanek. php4. id=14186]Rádio Vaticana - Městský stát Vatikán má novou legislativu o udělování občanství[/url] * * * *.

Kategorie:Státy Evropy Kategorie:Vnitrozemské státy Kategorie:Evropské monarchie Kategorie:Enklávy Kategorie:Světové dědictví v Evropě Kategorie:Geografie Říma Kategorie:Teokracie Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1929 Kategorie:Městské státy Kategorie:Nekropole Kategorie:Svatý stolec Kategorie:Křesťanská poutní místa Kategorie:Evropské mikrostáty