1983

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
+more images (25)

Události

Československo * 4. +more ledna - se v Praze konalo jednání Poradního výboru Varšavského paktu, kde se setkali všichni čelní představitelé členských států (Andropov, Husák, Jaruzelski, Kádár, Honecker, Ceausescu). * březen - V časopise Tribuna vyšel článek Nová vlna se starým obsahem, na jehož základě docházelo k likvidaci alternativní rockové hudby. * 4. března - Těžce nemocný Václav Havel byl na žádost Charty 77 propuštěn z vězení. * 12. března - Teroristé z angolského protivládního hnutí UNITA pod vedením Jonase Savimbiho přepadli komplex celulózky ve městě Alto Catumbela na jihu Angoly a zajali skupinu 66 československých občanů, kteří zde byli zaměstnáni v rámci mezinárodní pomoci rozvojovým zemím. Motivem celé akce byl nátlak na československé úřady ohledně přerušení podpory zdejší vlády. Zajatci včetně žen a dětí československých odborníků museli absolvovat 1 300 kilometrů dlouhý vyčerpávající pochod do tábora v Jumbě, kde byli uvězněni. Během pochodu jeden z rukojmích zemřel na vyčerpání. Celá komplikovaná situace byla řešena zdlouhavými diplomatickými jednáními. Zajatí českoslovenští občané byli propouštěni postupně, poslední dvacítka mužů dorazila do Prahy až 23. června 1984. * 27. března - Orgány StB podnikly pod názvem akce „Vír“ plošný zátah proti řeholníkům františkánského řádu na celém území Československa, který zahrnoval domovní prohlídky a výslechy. Příslušníci bezpečnostních sborů zabavili řeholníkům studijní materiály, liturgické potřeby a různé další rukopisy. Sedm členů řádu bylo uvězněno, dva z nich byli odsouzeni za maření státního dozoru nad církvemi. Zbývajících pět členů bylo zejména díky mezinárodnímu tlaku později propuštěno. Zásah měl velký ohlas v zahraničních sdělovacích prostředcích, zejm. v Itálii. Reakcí byla také rozsáhlá podpisová akce proti zásahu StB - 2. června t. r. obdržel kardinál František Tomášek dopis s téměř 3 400 podpisy věřících katolíků i protestantů. * 21. -26. června - Palác kultury v Praze se stal dějištěm významného mezinárodního jednání Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, kterého se zúčastnilo na 3 625 delegátů ze 132 zemí celého světa. Shromáždění se konalo v období zostřeného mezinárodně politického napětí, kdy západní i východní blok soupeřily o vojenskou převahu, a to i prostřednictvím rozmisťování jaderných zbraní ve střední Evropě. Levicově zaměřeného shromáždění se mimo jiných zúčastnil i indický předseda Světové rady míru Rómeš Čandra. Na Staroměstském náměstí v Praze se 21. června konala obrovská organizovaná mírová manifestace asi 200 tisíc občanů. Závěrečné zasedání přijalo Výzvu za mír a život, jejíž hlavní myšlenkou byl požadavek na odstranění jaderných zbraní. Na uspořádání shromáždění přispěli občané Československa (zejm. v rámci „dobrovolně-povinných“ příspěvků na fond solidarity) částkou 65 mil. Kčs. Z pohledu Československa se jednalo o prestižní událost, proto byla před konáním shromáždění věnována zvýšená pozornost úpravě centra Prahy, posíleny byly bezpečnostní hlídky, dočasně bylo výrazně zlepšeno zásobování. Shromáždění se měli zájem zúčastnit také představitelé zakázané čs. opozice - hnutí Charta 77. Jejich žádost o účast však nebyla vůbec vyřízena. Členové Charty zaslali shromáždění alespoň vysvětlující dopis. * 24. října - Vlády ČSSR a SSSR přednesly záměr zahájení příprav k rozmístění sovětských raket operačně taktického účelu na území Československa. Oficiálním důvodem byla reakce na rozmístění amerických střel s plochou drahou letu Pershing 2, a tedy snaha o udržení rovnováhy sil v Evropě. * 26. října - Ústavním zákonem č. 114/1983 Sb. byla vyhlášena Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Účelem orgánu mělo být vyšší využívání výsledků vědy a techniky v praxi a zvýšení intenzifikace a efektivity výroby. Předsedou byl jmenován Jaromír Obzina. * 31. října - Mezi Mostem a Chomutovem byla po osmi měsících dokončena výstavba tzv. Ervěnického koridoru - mohutného místy až 190 m vysokého náspu o délce cca 5 km, na který byla přeložena silnice č. 13 a železniční trať Chomutov - Ústí nad Labem z míst, kam se postupně rozšiřovala těžební pole hnědouhelných lomů. Do ocelových rour musel být také přeložen tok řeky Bíliny. V průběhu šest měsíců trvající akce bylo nutné vytěžit, přemístit do vzdálenosti 6 km a nakupit na 1 mil. m³ zeminy. Součástí prací bylo i urovnání jílového podloží, protože se počítalo s postupným sesedáním nově navršeného útvaru. Dílo vytvořili za vzájemné spolupráce pracovníci Staveb silnic a železnic, Státního ústavu dopravního projektování a tehdejších Dolů V. I. Lenina. Železniční doprava byla na koridor převedena až od června 1984. * 18. listopadu - Za účasti prezidenta republiky Gustáva Husáka bylo v Praze při příležitosti stého výročí otevření po 7 let trvající rekonstrukci znovu zprovozněno Národní divadlo. Provoz divadla byl symbolicky zahájen představením Smetanovy opery Libuše. Součástí rekonstrukce byla také výstavba budovy Nové scény sousedící s objektem starého Národního divadla. Provoz v moderně pojatém objektu podle návrhu architekta Karla Pragera byl zahájen o den později představením Strakonický dudák. * 25. listopadu - Na české území byly umístěny ruské rakety středního doletu jako reakce na aktivitu USA (pozn. od toho píseň Jaromíra Nohavici Rakety).

Svět * březen - v sovětském časopise Šachmaty publikováno první uznávané řešení tzv. Babsonovy úlohy od Leonida Jaroše * +more_duben'>10. dubna - Keke Rosberg na voze Williams se stal vítězem Grand Prix Šampionů. * 26. července - Jarmila Kratochvílová zaběhla v Mnichově dodnes platný světový rekord na 800 metrů, činí 1:53,28 minut. * 1. září - sovětské stíhačky sestřelily civilní dopravní letadlo, zahynulo všech 269 osob na palubě. * 19. září - Svatý Kryštof a Nevis získal nezávislost na Velké Británii. * 25. října - Americká invaze na Grenadu (za spoluúčasti několika karibských států). * Baleárské ostrovy se staly autonomní oblastí. * Vydán Kodex kanonického práva (zkráceně CIC), viz Římskokatolická církev. * Vojenský puč v Nigérii.

Věda a umění

10. +more a 11. října - Veněra 15 a Veněra 16 vstoupily na polární orbitu kolem Venuše. * 18. listopadu - Znovuotevření Národního divadla po rekonstrukci. * Rozdělení ARPANET na ARPANET (výzkum) a MILNET (Military Network, provoz). TCP/IP přeneseny do komerční sféry (SUN) - viz Internet. * Firma Lotus vyvinula tabulkový procesor Lotus 1-2-3 (čti raz-dva-tři). * Založena firma Borland.

Narození

Česko

Aleš Hemský (* 13. +more srpna; hokejista) Kateřina Emmons (* 17. listopadu; střelkyně) * 8. ledna - Kateřina Krejčová, divadelní herečka * 10. ledna - Libor Topolánek, hokejbalový útočník († 29. října 2016) * 13. ledna - Žofie Kabelková, písničkářka a zpěvačka * 18. ledna - Jaroslav Kracík, hokejista * 1. února - Iveta Benešová, tenistka * 2. února - Ondřej Brzobohatý, herec, divadelní herec a muzikant * 21. února - Hana Vagnerová, herečka * 9. března - Dája Bedáňová, tenistka * 11. března - Lukáš Krajíček, hokejista * 26. března - Roman Bednář, fotbalista * 9. dubna - Lukáš Dlouhý, tenista * 6. května - Tomáš Mužík, bývalý judista * 10. května - Michal Dalecký, český herec * 14. května - Iveta Vítová, modelka, Česká Miss 2009 a moderátorka * 21. května - Martin Bína, cyklista * 7. června - Tomáš Micka, hokejista * 20. června - Radek Dosoudil, fotbalista * 27. června - Pavel Hašek, fotbalista * 30. června - Lukáš Krenželok, hokejista * 31. července - Vítězslav Bílek, hokejista * 7. srpna - Jan Hájek, tenista * 12. srpna - Jiří Novotný, hokejista * 13. srpna - Aleš Hemský, hokejista * 30. srpna - Jakub Prachař, herec, hudebník a moderátor * 5. září - Tomáš Savka, zpěvák a muzikálový herec * 14. září - Felix Slováček, hudebník - klarinetista a saxofonista * 22. září - Petr Tatíček, hokejový útočník * 6. října - Renata Voráčová, tenistka * 1. listopadu - Václav Svěrkoš, fotbalista * 17. listopadu - Kateřina Emmons, sportovní střelkyně * 19. listopadu - Emil Rilke, fotbalista * 30. listopadu - Jaroslav Bžoch, ragbista, politik a manažer * 20. prosince - Jakub Chromeček, herec * 25. prosince - Alexandr Hylák, hokejový brankář.

Svět

Carolina Klüftová (* 2. +more února) Matej Tóth (* 10. února) Rafael van der Vaart (* 11. února) Roberta Vinciová (* 18. února) Emily Bluntová (* 23. února) Mohammed Farah (* 23. března) Jelena Dokićová (* 12. dubna) Ilja Kovalčuk (* 15. dubna) Tina Maze (* 2. května) Daniel Alves (* 6. května) Kim Clijstersová (* 6. června) Leelee Sobieski (* 10. června) Philipp Lahm (* 11. listopadu) * 1. ledna - Daniel Jarque, španělský fotbalista († 8. srpna 2009) * 2. ledna - Kate Bosworthová, americká herečka * 7. ledna - Matteo Tagliariol, italský sportovní šermíř * 11. ledna - André Myhrer, švedský lyžař * 16. ledna - Daisuke Sakata, japonský fotbalista * 17. ledna - Álvaro Arbeloa, španělský fotbalista * 18. ledna - Nikolaj Kuzovlev, ruský horolezec * 21. ledna - Monique Adamczaková, australská tenistka * 23. ledna ** Nedá Ághá-Soltán, Íránka zastřelená v Teheránu během protestů proti výsledkům íránských prezidentských voleb († 20. června 2009) ** Justyna Kowalczyková, polská běžkyně na lyžích ** Irving Saladino, panamský atlet * 29. ledna - Sileši Sihine, etiopský atlet * 2. února - Carolina Klüftová, švedská atletka * 4. února - Lee Stempniak, americký hokejista * 7. února - Christian Klien, rakouský pilot formule 1 * 10. února - Matej Tóth, slovenský atlet * 11. února ** Ladislav Škantár, slovenský vodní slalomář ** Rafael van der Vaart, nizozemský fotbalista * 14. února - Bacary Sagna, francouzský fotbalista * 16. února - Tuomo Ruutu, finský hokejový útočník * 18. února - Roberta Vinciová, italská tenistka * 19. února - Mika Nakašima, japonská zpěvačka a herečka * 23. února - Emily Bluntová, britská herečka * 24. února - Santiago González, mexický tenista * 25. února - Eduardo da Silva, chorvatský fotbalista * 1. března ** Lupita Nyong'o, mexická herečka a režisérka ** Melaine Walkerová, jamajská atletka, olympijská vítězka a mistryně světa v běhu na 400 metrů překážek ** Stanka Zlatevová, bulharská zápasnice * 2. března - I Se-tol, jihokorejský profesionální hráč Go * 6. března - Giulia Quintavalleová, talská judistka * 7. března - Rémi Panossian, francouzský klavírista * 9. března - Maite Perroni, mexická herečka a zpěvačka * 10. března - Jelena Bovinová, ruská tenistka * 18. března - Stéphanie Cohenová-Alorová, francouzská tenistka * 21. března - Martina Hrašnová, slovenská atletka * 23. března - Mohammed Farah, britský atlet * 25. března - Roman Konečný, slovenský fotbalista * 28. března - Ladji Doucouré, francouzsky atlet * 29. března - Yusuf Saad Kamel, bahrajnský atlet * 2. dubna - Paul Capdeville, chilský tenista * 3.

Úmrtí

Česko

Dana Medřická († 21. +more ledna) Oldřich Nový († 15. března) Karolina Slunéčková († 11. června) * 3. ledna - Jaroslav Horejc, sochař (* 15. června 1886) * 8. ledna - Emil Dvořák, jazykovědec (* 20. dubna 1925) * 9. ledna - Jarmila Kröschlová, česká tanečnice a choreografka (* 19. března 1893) * 14. ledna ** Oldřich Starý, neurolog a rektor Univerzity Karlovy (* 15. června 1914) ** Oldřich Straka, fotograf (* 29. prosince 1906) * 21. ledna - Dana Medřická, herečka (* 11. července 1920) * 27. ledna - Vilém Vrabec, český kuchař (* 8. dubna 1901) * 1. února - Milada Součková, česká spisovatelka, lingvistka a literární teoretička (* 24. ledna 1899) * 11. února - Otokar Balcar, teolog (* 19. října 1907) * 14. února - Bobek Bryen, kapelník, houslista a bubeník (* 30. května 1909) * 17. února - Anton Bruder, grafik a malíř (* 11. června 1898) * 18. února - František Horák, český knihovník, bibliograf (* 25. května 1911) * 21. února ** Jaroslav Svojše, skaut a spisovatel (* 30. října 1920) ** Emil Kotrba, malíř (* 22. února 1912) * 25. února ** Stanislav Kyselák, varhaník a hudební skladatel (* 30. května 1915) ** Jozef Mjartan, československý politik (* 22. února 1900) * 3. března - Jiří Švengsbír, rytec, grafik a ilustrátor (* 9. dubna 1921) * 15. března - Oldřich Nový, český herec (* 7. srpna 1899) * 17. března - Jiří Robert Pick, český spisovatel, textař a dramatik (* 4. května 1925) * 1. dubna - Václav Hůla, ministr vlád ČSSR (* 21. července 1925) * 2. dubna - Jan Buchvaldek, komunistický politik (* 23. září 1903) * 6. dubna ** Ruda Kubíček, český malíř (* 18. března 1891) ** Miroslav Jiroušek, český matematik a hudební skladatel (* 25. října 1903) * 11. dubna - Lubomír Šlapeta, architekt (* 9. prosince 1908) * 17. dubna - Jaroslav Císař, astronom, matematik, básník a překladatel (* 19. února 1894) * 22. dubna - Antonín Modr, český hudební vědec a skladatel (* 17.

Svět

Garrincha († 20. +more ledna) George Cukor († 24. ledna) Louis de Funès († 27. ledna) Tennessee Williams († 25. února) Albert Claude († 22. května) Norma Shearer († 12. června) Luis Buñuel († 29. července) David Niven († 29. července) Felix Bloch († 10. září) Joan Miró († 25. prosince) * 13. ledna - Barry Galbraith, americký jazzový kytarista (* 18. prosince 1919) * 15. ledna - Meyer Lansky, americký gangster (* 4. července 1902) * 16. ledna - Vladimir Bakarić, Národní hrdina Jugoslávie (* 8. března 1912) * 20. ledna - Garrincha, brazilský fotbalista (* 23. října 1933) * 24. ledna ** Juan Carlos Zabala, argentinský olympijský vítěz v maratonu v roce 1932 (* 11. října 1911) ** George Cukor, americký filmový režisér (* 7. července 1889) * 27. ledna ** Georges Bidault, premiér Francie (* 5. října 1899) ** Louis de Funès, francouzský herec a komik (* 31. července 1914) * 28. ledna - Frank Forde, premiér Austrálie (* 18. června 1890) * 30. ledna ** Fritz Machlup, rakouský ekonom (* 15. prosince 1902) ** Štefan Králik, slovenský dramatik (* 8. dubna 1909) * 4. února - Karen Carpenter, americká zpěvačka (* 2. března 1950) * 5. února - Jicchak Olšan, izraelský právník a předseda izraelského Nejvyššího soudu (* 19. února 1895) * 12. února - Iko Uwais, indonéský herec * 13. února - Pavol Poljak, slovenský fotograf a publicista (* 16. prosince 1911) * 14. února - Lina Radkeová, německá olympijská vítězka v běhu na 800 metrů z roku 1928 (* 18. října 1903) * 19. února - Marcello Mascherini, italský sochař a scénograf (* 14. září 1906) * 25. února - Tennessee Williams, americký dramatik (* 26. března 1911) * 1. března - Arthur Koestler, britský spisovatel, filozof a novinář (* 5. září 1905) * 3. března - Hergé, belgický kreslíř (* 22. května 1907) * 8. března ** Odd Lundberg, norský rychlobruslař (* 3. října 1917) ** William Walton, anglický hudební skladatel (* 29. března 1902) * 9. března - Ulf von Euler, švédský fyziolog a farmakolog (* 7.

Hlava státu

Evropa: * Československo - prezident Gustáv Husák * Vatikán - papež Jan Pavel II. +more * Sovětský svaz - předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Jurij Vladimirovič Andropov * Francie - prezident François Mitterrand * Velká Británie ** královna Alžběta II. ** (fakticky) předsedkyně vlády Margaret Thatcher * Spolková republika Německo ** prezident Karl Carstens ** (fakticky) kancléř Helmut Kohl * Dánsko - královna Markéta II. * Španělsko - král Juan Carlos I. * Nizozemsko - Beatrix.

Ostatní: * Čína ** předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Jie Ťin-jing ** předseda ČLR Li Sien-nien * USA - prezident Ronald Reagan * Kuba - předseda státní rady Fidel Castro

Sport

Mistrovství světa v hokeji v NSR (Düsseldorf, Dortmund, Mnichov) * 1. SSSR * 2. +more ČSSR * 3. Kanada.

Reference

Externí odkazy

Digitální archivy k roku 1983

Dokumentární cyklus České televize Retro - [url=https://www. ceskatelevize. +morecz/porady/10176269182-retro/213411000360039/]rok 1983[/url] * Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce - [url=http://prehravac. rozhlas. cz/audio/637958]rok 1983[/url] * Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu - [url=http://archiv. ucl. cas. cz/index. php. path=RudePravo/1983]ročník 63 rok 1983[/url].

Kategorie:20. století

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top