Nobelova cena za chemii

Technology

12 hours ago

Author

Nobelova cena za chemii je jedna z pěti Nobelových cen, které byly založeny podle závěti švédského průmyslníka Alfreda Nobela. Tato cena je udělována každoročně za významné příspěvky v oblasti chemie. Nasvědčuje tomu i seznam laureátů této ceny, který zahrnuje osobnosti z celého světa, od roku 1901 až po současnost. Cena je udělována švédskou Královskou akademií věd na základě rozhodnutí chemické sekce této akademie. Obvykle se uděluje za objevy nebo výzkumy v oblasti organické chemie, anorganické chemie, biochemie, polymerové chemie, fyzikální chemie nebo analytické chemie. Výběr laureátů probíhá prostřednictvím nominací a důkladného posouzení příslušnými odborníky. Laureátovi Nobelovy ceny za chemii je uděleno zlaté medaili, diplom a finanční odměna. V posledních letech se tato odměna pohybuje kolem 9 milionů švédských korun. Nobelova cena za chemii je jedním z nejprestižnějších ocenění v oblasti chemie a zastává významnou roli ve vědeckém světě. Více než 100 let od jejího založení dokázala tato cena ocenit mnoho vědců za jejich vynikající příspěvky k rozvoji chemie a výzkumu.

Nobelova cena za chemii je jednou z pěti Nobelových cen, udělovanou za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru chemie.

Držitelé Nobelovy ceny za chemii

Rok	% \| Jméno	% \| Udělena
1901	Jacobus Henricus van 't Hoff	„za objev zákonů chemické dynamiky a osmotického tlaku v roztocích“
1902	Hermann Emil Fischer	„za práci na syntéze cukru a purinu“
1903	Svante August Arrhenius	„za elektrolytickou teorii disociace (viz iont)“
1904	Sir William Ramsay	„za objev inertních plynů ve vzduchu“
1905	Johann Friedrich Wilhelm Adolf von Baeyer	„za výzkum organických barviv a hydroaromatických sloučenin“
1906	Henri Moissan	„za výzkum a izolaci prvku fluor a elektrickou pec pojmenovanou podle něho“
1907	Eduard Buchner	„za výzkum na poli biochemie a za objev nebuněčné fermentace“
1908	Sir Ernest Rutherford	„za výzkum rozpadu prvků a chemii radioaktivních látek“
1909	Wilhelm Ostwald	„za práci na katalýze a výzkum chemické rovnováhy a rychlosti chemické reakce“
1910	Otto Wallach	„za práce na poli acyklických sloučenin“
1911	Marie Curie-Skłodowská	„za objev radia, polonia a další výzkum radia“
1912	Victor Grignard	„za objev Grignardova činidla“
1912	Paul Sabatier	„za objev metody hydrogenace aromatických sloučenin“
1913	Alfred Werner	„za práce na slučování atomů v molekulách“
1914	Theodore William Richards	„za určení atomové hmotnosti velkého počtu prvků“
1915	Richard Martin Willstätter	„za výzkum rostlinných pigmentů“
1918	Fritz Haber	„za syntézu čpavku“
1920	Walther Hermann Nernst	„za práci v termochemii“
1921	Frederick Soddy	„za práci na chemii radioaktivních látek a za výzkum izotopů“
1922	Francis William Aston	„za objevy izotopů velkého množství neradioaktivních prvků, a za formulaci celočíselného pravidla“
1923	Fritz Pregl	„za metody mikroanalýzy organických látek“
1925	Adolf Richard Zsigmondy	„za důkaz heterogenní podstaty koloidních roztoků a použité metody“
1926	Theodor Svedberg	„za práci na disperzních systémech“
1927	Heinrich Otto Wieland	„za objev žlučových kyselin a příbuzných látek“
1928	Adolf Otto Reinhold Windaus	„za výzkum sterolů a spojení s vitamíny“
1929	Arthur Harden, Hans Karl August Simon von Euler-Chelpin	„za objev fermentace cukrů a fermentačních enzymů“
1930	Hans Fischer	„za výzkum haeminu a chlorofylu“
1931	Carl Bosch, Friedrich Bergius	„za příspěvky k chemickým vysokotlakým metodám“
1932	Irving Langmuir	„za práci v hraniční chemii“
1934	Harold Clayton Urey	„za objev těžké vody“
1935	Frédéric Joliot-Curie, Irène Joliot-Curie	„za syntézu nových radioaktivních prvků“
1936	Petrus Josephus Wilhelmus Debye	„za práci na molekulární struktuře výzkumem dipólového momentu a difrakce rentgenových paprsků a elektronů v plynech“
1937	Walter Norman Haworth	„za práce na sacharidech a vitamínu C“
1937	Paul Karrer	„za práce na karotenoidech, flavonoidech a vitamínech A a B2“
1938	Richard Kuhn	„za práce na karotenoidech a vitamínech“
1939	Adolf Friedrich Johann Butenandt	„za práce na sexuálních hormonech“
1939	Leopold Ružička	„za práce na polymethylenech a vyšších terpenech“
1943	George de Hevesy	„za práce na využití izotopů jako značkovačů při chemických procesech“
1944	Otto Hahn	„za objev jaderného štěpení těžkých atomových jader“
1945	Artturi Ilmari Virtanen	„za výzkumy agrokultur a výživové chemie“
1946	James Batcheller Sumner	„za objev, že enzymy je možné krystalizovat“
1946	John Howard Northrop, Wendell Meredith Stanley	„za přípravu enzymů a virových proteinů v čisté formě“
1947	Sir Robert Robinson	„za výzkum rostlinných produktů, zvláště alkaloidů“
1948	Arne Wilhelm Kaurin Tiselius	„za výzkum elektroforézy a adsorpční analýzy“
1949	William Francis Giauque	„za příspěvky na poli chemické termodynamiky“
1950	Otto Paul Hermann Diels, Kurt Alder	„za objev a vývoj dienové syntézy (Dielsova-Alderova reakce)“
1951	Edwin Mattison McMillan, Glenn Theodore Seaborg	„za objevy v chemii transuranových prvků“
1952	Archer John Porter Martin, Richard Laurence Millington Synge	„za vynález rozdělovací chromatografie“
1953	Hermann Staudinger	„za objevy na poli makromolekulární chemie“
1954	Linus Carl Pauling	„za výzkum podstaty chemické vazby“
1955	Vincent du Vigneaud	„za práce na sloučeninách síry, zvláště za objev polypeptidického hormonu“
1956	Sir Cyril Norman Hinshelwood, Nikolaj Nikolajevič Semjonov	„za výzkumy mechanismů chemických reakcí“
1957	Alexander Robertus Todd	„za práci na nukleotidech a koenzymech nukleotidů“
1958	Frederick Sanger	„za práci na stanovení primární struktury proteinů, zvláště inzulinu“
1959	Jaroslav Heyrovský	„za objev polarografické analýzy“
1960	Willard Frank Libby	„za objev metody využití uhlíku-14 pro stanovení stáří v archeologii, geologii, geofyzice a dalších vědních oborech“
1961	Melvin Calvin	„za výzkumy využívání oxidu uhličitého v rostlinách“
1962	Max Ferdinand Perutz, John Cowdery Kendrew	„za výzkumy v oblasti stanovení struktury globulárních bílkovin“
1963	Karl Ziegler, Giulio Natta	„za objevy vztahující se k vyšším polymerům“
1964	Dorothy Crowfoot Hodgkin	„za výzkumy v oblasti využití rentgenových paprsků pro stanovení struktury důležitých biochemických látek“
1965	Robert Burns Woodward	„za úspěchy v organické syntéze“
1966	Robert Sanderson Mulliken	„za práce na chemických vazbách a elektronové struktuře molekul“
1967	Manfred Eigen, Ronald George Wreyford Norrish, George Porter	„za studium extrémně rychlých chemických reakcí“
1968	Lars Onsager	„za objev recipročních relací nesoucích jméno“
1969	Derek Harold Richard Barton, Odd Hassel	„za příspěvky k vývoji konceptu konformace a jeho aplikace v chemii“
1970	Luis F. +more Leloir	„za objev sacharidových nukleotidů a za odhalení úlohy při syntéze uhlovodíků“
1971	Gerhard Herzberg	„za příspěvky k elektronové struktuře a geometrii molekul, hlavně volných radikálů“
1972	Christian B. Anfinsen	„za práce na ribonukleáze“
1972	Stanford Moore, William H. Stein	„za příspěvky k pochopení vazeb mezi chemickou strukturou a katalytickou aktivitou ribonukleové molekuly“
1973	Ernst Otto Fischer, Geoffrey Wilkinson	„za práci na chemii organokovových sloučenin“
1974	Paul John Flory	„za základní práce jak teoretické, tak experimentální v oblasti fyzikální chemie makromolekul“
1975	John Cornforth	„za práce na stereochemii reakcí katalyzovaných enzymy“
1975	Vladimir Prelog	„za práce na stereochemii organických molekul a reakcí“
1976	William Nunn Lipscomb, Jr.	„za výzkum struktury boranů“
1977	Ilja Prigogine	„za příspěvky k nerovnovážné termodynamice“
1978	Peter D. Mitchell	„za formulaci chemiosmotické teorie“
1979	Herbert C. Brown, Georg Wittig	„za společný rozvoj použití sloučenin obsahujících bor a fosfor za činidla v organické syntéze“
1980	Paul Berg	„za základní studie biochemie nukleových kyselin, zejména rekombinantu DNA“
1980	Walter Gilbert, Frederick Sanger	„za příspěvky týkající se posloupnosti bází v nukleových kyselinách“
1981	Ken’iči Fukui, Roald Hoffmann	„za teorie v oblasti průběhu chemických reakcí“
1982	Aaron Klug	„za rozvoj krystalografického elektronového mikroskopu“
1983	Henry Taube	„za práci na mechanismu reakcí s přesunem elektronů“
1984	Robert Bruce Merrifield	„za rozvoj metodologie chemických reakcí na pevných matricích“
1985	Herbert A. Hauptman, Jerome Karle	„za úspěchy v rozvoji přímých metod stanovení krystalových struktur“
1986	Dudley Robert Herschbach, Yuan Tseh Lee, John Charles Polanyi	„za příspěvky v oblasti dynamiky elementárních chemických procesů“
1987	Donald J. Cram, Jean-Marie Lehn, Charles J. Pedersen	„za výzkum a použití molekul s vysoce specifickými interakcemi a vysokou selektivitou“
1988	Johann Deisenhofer, Robert Huber, Hartmut Michel	„za určení trojrozměrné struktury center fotosyntézy“
1989	Sidney Altman, Thomas R. Cech	„za objev katalytických vlastností RNA“
1990	Elias James Corey	„za rozvoj teorie a metodologie organické syntézy“
1991	Richard R. Ernst	„za příspěvek k rozvoji vysoce rozlišitelné nukleární magnetické rezonance (NMR spektroskopie)“
1992	Rudolph A. Marcus	„za příspěvky v oblasti teorie přesunu elektronů v chemických systémech“
1993	Kary B. Mullis, Michael Smith	„za příspěvky k rozvoji metod v chemii DNA“
1994	George A. Olah	„za příspěvek ke karbokační chemii“
1995	Paul J. Crutzen, Mario J. Molina, F. Sherwood Rowland	„za práce na chemii atmosféry, zejména ozónu“
1996	Robert Curl, Sir Harold Kroto, Richard Smalley	„za objevy fullerenů“
1997	Paul D. Boyer, John E. Walker	„za objasnění enzymového mechanismu syntézy adenosintriphosfátu (ATP)“
1997	Jens C. Skou	„za objev enzymu na přenos iontů, Na+/K+-ATPázy“
1998	Walter Kohn	„za rozvoj funkcionální teorie hustoty“
1998	John A. Pople	„za rozvoj výpočetních metod v kvantové chemii“
1999	Ahmed Zewail	„za studium přechodových stavů chemických reakcí pomocí femtosekundové spektroskopie“
2000	Alan J. Heeger, Alan MacDiarmid, Hideki Širakawa	„za objev a vývoj vodivých polymerů“
2001	William Standish Knowles, Rjódži Nojori	„za práce na chirálně katalyzovaných hydrogenačních reakcích“
2001	Karl Barry Sharpless	„za práci na chirálně katalyzovaných oxidačních reakcích“
2002	Kurt Wüthrich, John B. Fenn, Kóiči Tanaka	„za rozvoj metod identifikace a strukturní analýzy biologických makromolekul“
2003	Peter Agre, Roderick MacKinnon	„za objevy týkající se kanálů v buněčných membránách“
2004	Aaron Ciechanover, Avram Herško a Irwin Rose	„za objev rozkladu bílkovin iniciovaného ubikvitinem“
2005	Robert Grubbs, Richard Schrock a Yves Chauvin	„za vynálezy chemických katalyzátorů, jež umožnily vyvinout novou metodu přetváření organických molekul, takzvanou metatezi. “
2006	Roger D. Kornberg	„za studia molekulární báze eukaryontické transkripce“
2007	Gerhard Ertl	„za studium chemických procesů na povrchu pevných látek“
2008	Osamu Šimomura, Martin Chalfie, Roger Y. Tsien	„za objev a výzkum zeleného fluorescenčního proteinu (GFP)“
2009	Venkatraman Ramakrishnan, Thomas Steitz a Ada Jonat	„za výzkum struktury a funkce ribozomu“
2010	Richard F. Heck, Eiči Negiši a Akira Suzuki	„za využití palladia jako katalyzátoru při syntéze organických molekul“
2011	Daniel Šechtman	„za objev kvazikrystalů“
2012	Robert Lefkowitz a Brian Kobilka	„za studium receptorů spřažených s G proteinem“
2013	Martin Karplus, Michael Levitt a Arieh Warshel	„za vývoj víceměřítkových modelů komplexních chemických systémů“
2014	Eric Betzig, Stefan W. Hell a William E. Moerner	„za vývoj fluorescenční mikroskopie vysokého rozlišení“
2015	Tomas Lindahl, Paul Modrich a Aziz Sancar	„za studium mechanismů opravy DNA“
2016	Jean-Pierre Sauvage, Fraser Stoddart, Bernard Feringa	„za vývoj molekulárních strojů“
2017	Jacques Dubochet, Joachim Frank, Richard Henderson	„za vývoj kryoelektronové mikroskopie umožňující zkoumat struktury biomolekul v roztoku při vysokém rozlišení“
2018	Frances Arnoldová	„za řízenou evoluci enzymů“
2018	George P. Smith, Gregory Winter	„za fágové zobrazení peptidů a protilátek“
2019	John B. Goodenough, M. Stanley Whittingham, Akira Jošino	„za vývoj lithium-iontových baterií“
2020	Emmanuelle Charpentierová a Jennifer Doudnaová	„za vývoj metody editace genomu“
2021	Benjamin List a David MacMillan	„za vývoj asymetrické organokatalýzy“
2022	Carolyn R. Bertozziová, Morten Meldal, K. Barry Sharpless	„za vývoj click-chemistry‘ a bioortogonální chemie“

Neudělení

Z odtajněných starších záznamů z jednání výboru se ukazuje, že Dmitrij Ivanovič Mendělejev nezískal cenu kvůli nepřátelství se Švédem Svante Arrheniem.