1989

1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Události

Česko

15. +more-22. ledna - V upomínku na 20. výročí sebeupálení studenta Jana Palacha se v Praze 15. ledna konalo vzpomínkové shromáždění studentů, které bylo v prostoru Můstku v dolní části Václavského náměstí brutálně rozehnáno veřejnou bezpečností. Na potlačení demonstrace se podílelo 2 200 příslušníků Veřejné bezpečnosti a 1 300 příslušníků Lidových milicí]] z průmyslových závodů Prahy. Následující dny probíhaly v centru města další demonstrace, proti nimž tvrdě zasahovaly bezpečnostní složky. 16. ledna bylo zadrženo větší množství představitelů opozičních iniciativ vč. |Václava Havla]]. Palachův týden vyvrcholil 21. ledna]] výpravou k hrobu Jana Palacha ve Všetatech na Mělnicku - v obci, z níž pocházel. Celkem bylo během týdne zadrženo přes 800 účastníků demonstrací, 8 vedoucích představitelů opozice vč. Václava Havla bylo odsouzeno za výtržnictví k trestům odnětí svobody. Protesty se staly předmětem zájmu mnohých západních sdělovacích prostředků. Proti represím vystoupilo mnoho významných zahraničních osobností, mezinárodních organizací i vlád různých států světa. Kritika zazněla také ze strany ostatních států Varšavské smlouvy vč. Sovětského svazu. * 26. ledna - V reakci na události Palachova týdne bylo ustaveno sdružení Iniciativa kulturních pracovníků, které zaslalo předsedovi československé vlády Ladislavu Adamcovi prohlášení namířené proti zatčení Václava Havla a vybízející k zahájení skutečného dialogu. Prohlášení podepsalo 692 československých umělců, později se k němu připojila i řada vědců. * 8. února - V atriu Severočeského krajského národního výboru v Ústí nad Labem došlo v ranních hodinách k mohutnému výbuchu dvou na sebe navázaných náloží. Zničena byla všechna okna v atriu budovy, několik oken bylo poškozeno také v ostatních sousedních budovách. Přestože exploze způsobila značné materiální škody, nebyl nikdo zraněn. Viník nebyl nikdy vypátrán. Událostí využilo vedení Severočeského KV KSČ v čele s vedoucím tajemníkem Václavem Šípkem, který z bombového útoku obvinil „nepřátelské síly“, jimiž měl na mysli členy opozičních skupin. * 21. února - Václav Havel byl před Obvodním soudem pro Prahu 3 odsouzen k odnětí svobody na dobu 9 měsíců. * 10. března - ÚV KSČ schválil novou koncepci dlouhodobé propagandy do zahraničí. V ní se zavázal upustit od starých forem agitace stavějících na koncepci rozdělení světa na dva nesmiřitelné tábory a využívající zjednodušená, didaktická a frázovitá schémata. Propaganda měla naopak napříště vycházet z politického realismu, nesmiřitelnost měla být obroušena v civilizovanou koexistenci dvou rozdílných společenských systémů, čímž měly být odstraněny zažité oprávněné stereotypy panující ve světě ve vztahu k socialistickému Československu. * 3. dubna - Ústřední výbor KSČ se poprvé zabýval návrhem na zdokonalení systému všeobecných voleb, který měl znamenat možnost alespoň omezeného výběru z většího množství kandidátů. Zvýšit se měl význam předvolebních shromáždění, která se měla stát více než jen pouhým formálním aktem schválení předem připravených kandidátů. Orgány Národní fronty měly tedy kandidátní listiny sestavovat až na základě zapracování připomínek voličů. Uvažováno bylo zavedení vícemandátových volebních obvodů, časově odděleny měly být volby do legislativních sborů od voleb do národních výborů. Podstatou změn mělo být vhodnější a „přívětivější“ uplatnění vedoucí úlohy KSČ ve společnosti. * 4. dubna - Předseda federální vlády Ladislav Adamec strávil den na největších staveništích a v závodech Prahy. Kritizoval špatnou organizovanost a tedy i pomalé tempo a nehospodárnost výstavby nového výrobního komplexu závodu ČKD Tatra v Praze 5 - Zličíně. V rámci pátého obvodu navštívil také staveniště nové budovy nemocnice v Motole, kde mělo být do roku 1992 dokončeno na 1 400 lůžek. V závodech ČKD Lokomotivka a Kompresory vyjádřil nutnou podmíněnost investic do rozvoje závodu reálnou poptávkou po jeho výrobcích tak, aby nedošlo k nesprávné alokaci investičních prostředků. V závěrečném projevu před představiteli pražských národních výborů a státních podniků přiznal Adamec reálné hospodářské obtíže plynoucí ze „života nad poměry“, kdy růst životní úrovně zdaleka neodpovídal reálnému růstu ekonomiky. Připravil proto občany na dobu „utahování opasků“, jež měla vést k zamezení hrozby inflace. Trval přitom na dodržování principů Přestavby - na přechodu od administrativních metod k metodám ekonomickým, od direktivních příkazů k diskusi. * 9. dubna - Poprvé od konce 60. let byla v Československu opět volena královna krásy - Miss ČSSR v oficiální soutěži. Finále soutěže se konalo v reprezentativní moderní budově Paláce kultury a sportu v Ostravě - Vítkovicích, slavnostním galavečerem provázeli diváky Josef Dvořák a Magdalena Dietlová. Na třetím místě se umístila Michaela Polívková z Východočeského kraje, na druhém místě pak Jana Hronková ze Západočeského kraje. Miss ČSSR 1989 byla zvolena osmnáctiletá brunetka Ivana Christová z Prešova, která byla před tím zvolena nejkrásnější dívkou Východoslovenského kraje. * 10. -21. dubna - Československo navštívila delegace Vatikánu pod vedením arcibiskupa Francesca Colasuonneho. Vatikánští představitelé se distancovali od prorežimních církevních hodnostářů sdružujících se ve Sdružení katolických duchovních Pacem in terris, kteří byli tlačeni československými státními orgány pro věci církevní na pozice biskupů. Naopak československá strana dávala jasně najevo záměr snížení vlivu tzv. „nezákonných struktur církve“. Po dlouhých jednáních se představitelé obou států domluvili na obsazení míst biskupů: v litoměřické diecézi Josefem Kouklem, v olomoucké diecézi Františkem Vaňákem a v trnavské arcidiecézi Jánem Sokolem. Jmenováni byli 12. července. * 20. dubna - Ve třinácti volebních obvodech ČSSR (Teplice-západ, Mladá Boleslav, Domažlice - Klatovy, Hodonín, Ostrava 1, Třinec, Havířov, Nitra, Ilava, Brno-město-východ, Bruntál, Nitra-západ a Spišská Nová Ves) se konaly doplňující volby do Federálního shromáždění, a obou republikových národních rad, při nichž byly zkoumány prvky nově zaváděného volebního systému umožňujícího výběr z více kandidátů. Z 20 registrovaných kandidátů bylo do Federálního shromáždění zvoleno 9. * 1. května - Z důvodu obav z vypuknutí dalších demonstrací byly tradiční prvomájové oslavy po 16 letech přesunuty z Letné na Václavské náměstí. Oslavám předcházela rozsáhlá aktivita Státní bezpečnosti ve snaze zamezit představitelům opozice organizaci protirežimních shromáždění. Skupina členů a příznivců nezávislých iniciativ však i přes veškeré snahy oficiálních orgánů v horní části náměstí vystoupila s transparenty vyzývajícími k propuštění politických vězňů. Příslušníci bezpečnostního aparátu však protestující urychleně z náměstí vytlačili a vyvezli autobusy za město. Později zasáhli ještě proti další protestující skupině ve střední části náměstí, v níž byli i zaměstnanci britské BBC. * 7. května - V Bradle v okrese Senica na západním Slovensku uctilo asi 1 000 aktivistů slovenského Hnutí za občanskou svobodu památku Milana Rastislava Štefánika. * 10. -22. května - Ústav pro výzkum veřejného mínění provedl šetření zjišťující postoj občanů k politickým poměrům ve státě a k událostem Palachova týdne. Téměř polovina respondentů nepovažovala politický systém ČSSR za demokratický, dvě třetiny nepociťovaly možnost svobodně vyjadřovat své názory a více než polovina respondentů souhlasila s demonstrujícími v době lednového Palachova týdne. * 13. května - Představitelé maďarské vlády se navzdory uzavřené bilaterální smlouvě okamžitě rozhodli zastavit práce na výstavbě společného vodního díla na Dunaji Gabčíkovo - Nagymaros. Československá vláda se proti tomuto kroku rázně ohradila a označila jej za porušení dvoustranné dohody. * 15. května - V prostoru silnice I/4 před hraničním přechodem do NSR ve Strážném na Prachaticku došlo okolo 23:30 hod. k incidentu s velmi tragickou dohrou.

Svět

20. +more ledna - George H. W. Bush se stal 41. prezidentem USA * 24. ledna - v USA byl popraven masový vrah Ted Bundy * 2. února - SSSR stáhl z Afghánistánu poslední vojenskou jednotku, čímž skončila devítiletá okupace země * 3. února - Jihoafrický prezident Pieter Willem Botha odstoupil z úřadu i z vedení Národní strany. * 14. února - Íránský vůdce Rúholláh Chomejní vyzval muslimy k zabití spisovatele Salmana Rushdieho, autora knihy Satanské verše. * únor - probíhala jednání u kulatého stolu mezi opoziční Solidaritou a komunistickou vládou v Polsku - začátek konce komunismu v Polsku * 24. března - havaroval ropný tanker Exxon Valdez. To mělo za následek jednu z největších přírodní katastrof, pří níž uhynula spousta mořských živočichů, USA, Aljaška * 19. srpna - Panevropský piknik, hromadný útěk občanů Východního Německa přes rakousko-maďarské hranice * 23. října - v den výročí Maďarského povstání, prozatímní prezident Mátyás Szűrös z balkónu u Országházu slavnostně vyhlašuje Třetí Maďarskou republiku * 7. listopadu - rezignuje komunistická vláda NDR, ale přesto zůstává Egon Krenz, první tajemník SED hlavou státu * 9. listopadu - pád Berlínské zdi, NDR otevírá hraniční přechody v Berlínské zdi, po desetiletích mohou občané NDR volně překračovat hranice, den na to začínají oslavující občané strhávat zeď * 10. listopadu - po čtyřech a půl desetiletích vlády komunistické strany v Bulharsku odstupuje Todor Živkov a nahrazuje jej ministr zahraničí Petar Mladenov, strana je přejmenována na Socialistickou stranu Bulharska * 28. listopadu - Náhorní Karabach byl vrácen Ázerbájdžánu * 17. prosince - rumunský prezident Nicolae Ceauşescu dává rozkaz ke střelbě do demonstrantů v Temešváru, o týden později je i s manželkou popraven. * Jásir Arafat byl v Tunisu jmenován exilovým prezidentem Palestiny * Malta a Turecko členy EUROCONTROLu * Nelson Mandela propuštěn z vězení * na trh byl uveden počítač SAM Coupé * silné zemětřesení v Kalifornii * Jordánsko se formálně zřeklo území Předjordánska - vznik nezávislé Palestiny * podepsána Basilejská úmluva - mezinárodní smlouva omezující pohyb nebezpečných odpadů přes hranice a jejich zneškodňování * V Číně probíhaly Studentské protesty na náměstí Nebeského klidu * V Německu založena firma Behringer Spezielle Studiotechnik GmbH * kanonizace Anežky České.

Vědy a umění

začal vznikat dnešní MacOS jako NeXTSTEP, objektově-orientovaný operační systém * schválen jako ANSI X3. 159-1989 „Programming Language C“ - viz Jazyk C * v Berlíně proběhl první ročník festivalu Love Parade * +more_říjen'>18. říjen - start vesmírné sondy Galileo * 17. prosince - začal se vysílat americký animovaný seriál Simpsonovi * založena americká hudební skupina The Offspring * vznikla legendární hra na NES Contra * vznik kapely Nemesis… * americká kapela Metallica vydala album …And Justice for All * Michal David vydal desku se souborem Allegro, vydavatel: Supraphon.

Nobelova cena

Nobelova cena za fyziku - Norman Foster Ramsey, Hans Georg Dehmelt, Wolfgang Paul * Nobelova cena za chemii - Sidney Altman, Thomas R. +more Cech * Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství - J. Michael Bishop, Harold E. Varmus * Nobelova cena za literaturu - Camilo José Cela * Nobelova cena míru - 14. dalajláma (Tändzin Gjamccho) * Nobelova pamětní cena za ekonomii - Trygve Haavelmo.

Narození

Česko

Filip Cíl (* 4. +more ledna) Pavel Callta (* 12. února) Vít Přindiš (* 14. dubna) Eliška Bučková (* 23. července) Gabriela Soukalová (* 1. listopadu) * 4. ledna ** Filip Cíl, herec ** Jan Hable, fotbalový záložník * 6. ledna - Jan Barák, florbalový brankář * 7. ledna - Radek Gulajev, fotbalový útočník * 10. ledna - Robin Hanzl, hokejový útočník * 14. ledna - Jiří Hendrich, hokejový obránce * 16. ledna - Šárka Cojocarová, modelka * 18. ledna - Daniel Hájek, orientační běžec * 23. ledna - Vít Starý, zpěvák a kytarista * 28. ledna - Anita Ešpandrová, herečka, modelka a dabérka * 31. ledna - Kamila Kikinčuková, herečka * 8. února - Jan Berger, hokejový útočník * 12. února ** Martin Berkovec, fotbalový brankář ** Pavel Callta, zpěvák * 14. února - Štěpán Koreš, fotbalový záložník * 17. února ** Albert Černý, zpěvák a kytaristka ** Vladimír Růžička, hokejový centr * 18. února - Beáta Kaňoková, česká herečka * 19. února - Pavel Dvořák (fotbalista), fotbalový útočník * 24. února - Patrik Děrgel, herec a zpěvák * 1. března - Lukáš Koranda, rychlostní kanoista. * 3. března - Karel Heřmánek mladší, herec * 6. března - Markéta Břízová, modelka * 8. března - Tomáš Karel, kickboxer, pedagog a kaskadér * 20. března - Daniel Madzia, paleontolog * 22. března - Lukáš Klánský, klavírista * 23. března - Radoslav Groh, skialpinista * 24. března ** Sandra Černodrinská, herečka ** Viola Černodrinská, herečka * 29. března - Adam Jílek, malíř a grafik * 1. dubna ** Jan Hošek, fotbalový obránce ** Petr Hošek, fotbalový útočník * 3. dubna - Matěj Jendrišák, florbalista, Iveta Korešová házenkářka * 4. dubna - Kateřina Sokolová, česká Miss pro rok 2007 * 14. dubna - Vít Přindiš, vodní slalomář, kajakář * 21. dubna - Jan Fischer mladší, syn předsedy vlády Jana Fischera * 22. dubna ** Radek Buchta, fotbalový obránce ** Lukáš Droppa, fotbalový záložník a obránce * 23. dubna - Nicole Vaidišová, tenistka, Martin Macík jezdec rallye * 27. dubna - Jakub Heidenreich, fotbalový obránce * 30. dubna - Michal Krpálek, judista * 2. května - Petr Přindiš, hokejový obránce * 6. května - Matěj Kvíčala, sáňkař * 10. května - Hana Věrná, produkční, příležitostná modelka * 14. května - Pavel Čermák, fotbalový obránce * 16. května ** Jaroslav Břeský, zpěvák ** Jan Javůrek, fotbalový obránce a záložník * 17. května - Tereza Fajksová, modelka * 19. května ** Lucie Faulerová, spisovatelka a redaktorka ** Zdeněk Haselberger, rychlobruslař * 20. května - Jan Eberle, hokejový útočník * 24. května ** Ladislav Brykner, házenkář ** Tomáš Dočekal, fotbalový útočník * 28. května - Denisa Dvořáková, topmodelka * Daniel Radcliffe (* 29. +more července) * 3. ledna - Kóhei Učimura japonský gymnasta * 6. ledna - Andy Carroll, anglický fotbalista * 9. ledna - Michaëlla Krajiceková, holandská tenistka * 26. ledna - Lin Čching-feng, čínský vzpěrač * 8. února - Min Hjon-pin, jihokorejský sportovní lezec * 15. února - Mo Tche-pom jihokorejský rychlobruslař * 17. února - Chord Overstreet, americký herec a zpěvák * 23. února - Courtney Lawes anglický rugbista * 25. února - I Sang-hwa jihokorejská rychlobruslařka * 27. února - Stephen Kiprotich ugandský maratonec * 6. března - Agnieszka Radwańská, polská tenistka * 14. března - Levani Botia fidžijský rugbista * 19. března - Vincent Hancock sportovní střelec * 23. března - Jerry Tuwai fidžijský sedmičkový rugbista * 24. března - Aziz Šaveršijan, australský bodybuilder a internetová celebrita († 5. srpna 2011) * 7. dubna - Čung Čchi-sin, čínský sportovní lezec * 19. dubna - Genoveva Añonmaová fotbalistka z Rovníkové Guiney * 25. dubna - Michael van Gerwen nizozemský šipkař * 1. května - Emma Wikén švédská běžkyně na lyžích * 3. května - Katinka Hosszúová maďarská plavkyně * 4. května - Rory McIlroy severoirský golfista * 5. května - Anna Hasselborgová švédská hráčka curlingu * 6. května - I S’-ling čínská sportovní střelkyně * 10. května - Marrit Leenstraová švédská rychlobruslařka * 29. května - Jegor Trapeznikov, ruský horolezec * 13. června - Ryan McDonagh americký lední hokejista * 15. června - Alex Puccio, americká sportovní lezkyně * 18. června - Pierre-Emerick Aubameyang gabonský fotbalista * 2. července - Alex Morganová americká fotbalistka * 8. července - Mélissa Le Nevé, francouzská sportovní lezkyně * 10. července - Alan Douglas Borges de Carvalho, brazilský fotbalový útočník * 11. července - Martin Kližan, slovenský tenista * 12. července - Rose Chelimová bahrajnská maratonkyně * 15. července - Jana Gantnerová, slovenská sjezdová lyžařka * 16. července - Gareth Bale velšský fotbalista * 18. července - Jamie Benn, kanadský hokejista * 20. července - Elnaz Rekabi, íránská sportovní lezkyně * 23. července - Daniel Radcliffe, britský herec * 1. srpna - Daniel Woods, americký bouldrista, Raman Bandarenka, běloruský malíř zavražděn během protestů proti režimu († 12. listopadu 2020) * 11. srpna - Julio César La Cruz kubánský boxer * 18. srpna - Willie le Roux jihoafrický rugbista * 21. srpna ** Charlison Benschop, nizozemský fotbalista ** Rob Knox, zavražděný britský herec († 24. května 2008) * 22. srpna - Jekatěrina Kiprijanovová, ruská sportovní lezkyně * 30. srpna - Bebe Rexha, americká zpěvačka a písničkářka * 1. září - Bill Kaulitz, německý zpěvák Tom Kaulitz, německý kytarista ( oba skupina Tokio Hotel), Kelsey Serwaová kanadská akrobatická lyžařka * 2. září - Richard Kilty, britský atlet, sprinter * 8.

Úmrtí

Jan Skácel († 7. +more listopadu) * 14. ledna - Bohuslav Blažej, knižní grafik a typograf (* 31. března 1932) * 19. ledna - Václav Kejř, nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické (* 15. října 1904) * 23. ledna - Vilém Hejl, prozaik, scenárista a překladatel (* 24. září 1934) * 31. ledna - Josef Budský, herec, divadelní režisér a zpěvák (* 11. června 1911) * 1. února - Karel Bodlák, učitel a spisovatel (* 3. listopadu 1903) * 7. února - Josef Kábrt, malíř, grafik, ilustrátor, animátor, režisér a scenárista (* 14. října 1920) * 10. února - Andrej Žiak, politik (* 24. října 1900) * 23. února - Jaroslav Volek, estetik, muzikolog a sémiotik (* 15. července 1923) * 24. února - Miroslav Skála, spisovatel a novinář (* 6. dubna 1924) * 2. března - Eduard Dubský, herec (* 19. listopadu 1911) * 6. března - Bohumil Šmída, filmový herec a produkční (* 16. ledna 1914) * 7. března - Karel Velebný, jazzový hudebník, herec a hudební pedagog (* 17. března 1931) * 12. března - Lubomír Kafka, baletní tanečník (* 23. dubna 1956) * 27. března - Vojta Nolč, malíř, grafik (* 18. března 1912) * 28. března - Antonín Rýgr, fotbalový reprezentant (* 15. srpna 1921) * 31. března - Ruda Šváb, akademický malíř, ilustrátor, grafik a typograf (* 29. září 1909) * 5. dubna - Karel Zeman, filmový režisér, výtvarník, loutkář (* 3. listopadu 1910) * 7. dubna - Theodor Martinec, mikrobiolog, rektor Masarykovy univerzity Brno (* 13. listopadu 1909) * 8. dubna - Zdeněk Šmíd, překladatel ze španělštiny (* 5. června 1908) * 16. dubna - Petr Nevod, ekonom a spisovatel (* 8. června 1922) * 18. dubna - Vlasta Matulová, herečka (* 31. října 1918) * 24. dubna - Václav Baumann, letec v RAF (* 24. srpna 1918) * 27. dubna - Jarmila Kalousková, sinoložka a lingvistka (* 31. prosince 1908) * 3. května - Zdeněk Frolík, matematik (* 10. března 1933) * 11. května - Jitka Snížková, muzikoložka, skladatelka, klavíristka a cembalistka (* 14.

Hirohito († 7. +more ledna) Salvador Dalí († 23. ledna) Zita Bourbonsko-Parmská († 14. března) Rúholláh Chomejní († 3. června) Samuel Beckett († 22. prosince) Nicolae Ceaușescu († 25. prosince) * 3. ledna ** Eddie Heywood, americký jazzový klavírista (* 4. prosince 1915) ** Sergej Sobolev, ruský matematik (* 6. října 1908) * 6. ledna - Edmund Ronald Leach, britský antropolog (* 7. listopadu 1910) * 7. ledna ** Hirohito (posmrtně Šówa), japonský císař (* 29. dubna 1901) ** Marijan Brecelj, národní hrdina Jugoslávie (* 23. dubna 1910) ** Manfred Kochen, americký informatik rakouského původu (* 4. července 1928) * 8. ledna - Frank Sullivan, kanadský hokejista, zlato na OH 1928 (* 26. července 1898) * 10. ledna - Valentin Gluško, sovětský konstruktér raketových motorů (* 2. září 1908) * 4. února - Trevor Lucas, folkový hudebník australského původu (* 25. prosince 1943) * 11. února - Leon Festinger, americký sociální psycholog (* 8. května 1919) *13. února - Evženie Řecká a Dánská, vévodkyně z Castel Duino (* 10. února 1910) * 20. ledna - Józef Cyrankiewicz, polský komunistický politik, předseda vlády (* 23. dubna 1911) * 21. ledna - Čhökji Gjalcchän, desátý tibetský pančhenlama (* 19. února 1938) * 23. ledna - Salvador Dalí, katalánský surrealistický malíř (* 11. května 1904) * 24. ledna - Les Spann, americký jazzový kytarista a flétnista (* 23. května 1932) * 27. ledna - Thomas Sopwith, britský podnikatel v letectví a jachtař (* 18. ledna 1888) * 28. ledna - Halina Konopacka, polská olympijská vítězka v hodu diskem (* 26. února 1900) * 3. února - John Cassavetes, americký filmový režisér, herec a scenárista (* 9. prosince 1929) * 9. února - Osamu Tezuka, japonský umělec (* 3. listopadu 1928) * 12. února - Thomas Bernhard, rakouský spisovatel a dramatik (* 9. února 1931) * 14. února - Vincent Crane, britský hráč na klávesové nástroje (* 21. května 1943) * 17. února - Guy Laroche, francouzský módní návrhář (* 16. července 1921) * 22. února - Sándor Márai, maďarský spisovatel (* 11. dubna 1900) * 24. února - Martin Kusý, slovenský architekt (* 14.

Hlavy státu

Československo - Gustáv Husák (do 10. prosince) / Václav Havel (od 29. +more prosince) * Vatikán - Jan Pavel II. (papež) * Spojené království - Alžběta II. .

Odkazy

Literatura

ZIDEK, Petr, a kolektiv. Lidé roku 1989, Vítězové a poražení sametové revoluce.Praha: Mafra, a. s., 2019, 261 s. ISBN 978-80-242-6319-9.

Reference

Externí odkazy

Digitální archivy k roku 1989

Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce - [url=http://prehravac. rozhlas. +morecz/audio/655020]rok 1989[/url], [url=http://prehravac. rozhlas. cz/audio/658206]2. část[/url] * Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu - [url=http://archiv. ucl. cas. cz/index. php. path=RudePravo/1989]ročník 69 rok 1989[/url].

Kategorie:20. století