Temešvár

Historie

Středověk

Poprvé je Temešvár zmíněn v roce 1019 pod různými názvy (Dibiscos, Bisiskos, Tibiskos, Tibiskon, Timbisko), a to v pramenech z doby byzantského císaře Basileia II. +more Přesto o věrohodnosti těchto zpráv vedou někteří historikové spory a za datum založení města považují až rok 1212. Předpokládá se, že celá oblast byla připojena k Uhrám kolem roku 1010.

V letech 1241-1242 vyplenili Temešvár Mongolové, ve 14. století tu také občas sídlili uherští králové. +more Po dobytí Turky, kteří tudy postupovali na sever do Uher, tu bylo zřízeno centrum nového pašalíku.

Novověk

Temešvár v roce 1860 Habsburkové město, stejně jako celý tzv. +more Temešvárský Banát, dobyli v roce 1716, poté se město rychle rozvíjelo. Město bylo prohlášeno pevností a obklopila je rozsáhlá opevnění, z nichž se dodnes dochoval bastion Marie Terezie. V roce 1857 bylo napojeno na železniční síť a roku 1869 zde začaly jezdit tramvaje tažené koni. 12. listopadu 1884 za zařadilo mezi první evropská města s pouličním osvětlením.

Během první světové války docházelo v Temešváru ke střetům mezi Rumunským a Srbským královstvím. 14. +more listopadu 1918 město obsadilo srbské vojsko a 3. srpna 1919 nakonec rumunské. Na základě Trianonské smlouvy byl Temešvár 4. června 1920 přičleněn k Rumunsku. Protože byl dosud infrastrukturou napojen na středoevropský region, znamenalo to ekonomickou stagnaci. Za druhé světové války bylo město poškozeno německým bombardováním 31. října 1944.

V letech 1945-1949 byla velká část německého obyvatelstva deportována a byl jí zabavován majetek. Roku 1948 byl znárodněn průmysl. +more Pod vlivem Maďarského povstání vypukla ve městě v říjnu 1956 protirežimní studentská revolta, při které bylo zatčeno okolo 2 000 studentů.

15. prosince 1989 zde začala revoluce proti režimu Nicolae Ceaușeska. +more Duchovní Maďarské reformované církve László Tőkés měl být deportován tajnou policií Securitate a v reakci nato obstoupili členové církve jeho dům. Lidé, mezi nimiž byli i Rumuni, se shromáždili na centrálním náměstí Piața Operei. Komunistická vláda nařídila armádě střelbu do lidí. Mnoho důstojníku odmítlo pálit a přidalo se na stranu davu. Securitate však začala do lidí pálit a byla věrná Ceaușeskovi až do jeho konce. To byl začátek konce komunistického režimu, který padl o týden později. 20. prosince byl Temešvár prohlášen prvním „svobodným městem“. Celkem během revoluce v Rumunsku zemřelo 1 104 lidí a 3 321 jich bylo zraněno. Dnes oběti připomínají památníky na hlavním náměstí.

Charakter města

Náměstí Sjednocení (Piața Unirii) při východu Slunce Město je jedním z největších v zemi, je hospodářským i kulturním centrem celé oblasti, jsou zde zastoupena mnohá odvětví průmyslu, hlavně chemie, polygrafie a strojírenství. +more V roce 1962 tu vznikla univerzita, již delší dobu tu ale existuje mnoho vysokých škol. Temešvár je multikulturní město s vlivnými menšinami hlavně Němců, Maďarů a Srbů, stejně jako Italů, Palestinců a Řeků.

Etnické složení

Rumuni: 271 677 (85,52 %) * Maďaři: 24 302 (7,65 %) * Němci: 7 157 (2,25 %) * Srbové: 6 311 (1,98 %) * Romové: 3 062 (0,96 %) * Bulhaři: 1 218 (0,38 %)

Osobnosti

Martin Nováček (1834-1906), český dirigent a skladatel, od roku 1870 působil v Temešváru * Nikolaus Lenau (1802-1850), rakouský básník * Herta Müllerová (* 1953), německá spisovatelka, držitelka Nobelovy ceny za literaturu * Johnny Weissmüller (1904-1984), americký plavec a herec (představitel Tarzana) * Ana Blandiana (* 1942), rumunská básnířka

Pamětihodnosti

Náměstí svobody (Piaţa Libertăţii) s rumunskou pravoslavnou katedrálou * Muzeum Banátu na hradě Hunyadi bylo založeno v roce Banátskou společností pro historii a archeologii * Katedrální chrám Tří hierarchů, chrám Rumunské pravoslavné církve z let 1937-1940, zasvěcený Basileiovi Velikému, Řehoři Naziánskému a Janu Zlatoústému. +more Je sídlem temešvárského biskupa. Má 11 věží, nejvyšší dosahuje 90,5 metrů. * Sloup Nejsvětější Trojice na náměstí Sjednocení z let 1739-1740 zhotovil vídeňský sochař Georg Raphael Donner. * Katedrála svatého Jiří je barokní římskokatolická katedrála temešvárské diecéze. Byla postavena po odchodu Osmanů v letech 1736-1774 rakouským architektem Josefem Emanuelem Fischerem z Erlachu. * Katedrála Nanebevstoupení Páně Srbské pravoslavné církve je barokní stavba postavená v letech 1744-1748 na místě vyhořelého pravoslavného chrámu. * Rumunská opera a Národní divadlo je budova z let 1871-1875 postavili rakouští architekti Hermann Helmer a Ferdinand Fellner. * Dikasteriánský palác je mohutná třípatrová budova z let 1855-1860, která původně sloužila vládním účelům a později justici. Katedrála sv. Jiří, náměstí Sjednocení.

Partnerská města

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://caramica. blogspot. +morecom/2009/03/imagini-vechi-din-timisoara. html]Staré fotografie Temešváru[/url] * [url=http://www. harti-orase. ro/]Mapa města[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20180501161504/http://www. timisoara-tourism. com/]Timisoara Tourism[/url].

Kategorie:Města v Rumunsku Kategorie:Obce v župě Timiș