Cesko.wiki Hermann Helmer
Author
Albert Flores
Životopis
Nejdříve se vyučil zedníkem a následně navštěvoval stavební průmyslovku v Nienburgu/Weseru. Po studiu na Akademii výtvarného umění v Mnichově u Rudolfa Gottgetreua vstoupil do ateliéru k Ferdinandovi Fellnerovi do Vídně, kde v roce 1873 spolu založili vlastní ateliér Fellner und Helmer a stali se nejvýznamnějšími staviteli divadel v celém Rakousko-Uhersku.
Práce
V prvních letech spolupráce v ateliéru byl Helmer zodpovědný především za práci v kanceláři, zatímco Fellner měl na starosti jednání o jednotlivých stavbách. Pozdější objednávky byly rozděleny a každý architekt pracoval s vlastním štábem spolupracovníků. +more Zásadně byly však všechny práce rozvinuty v jednotném stylistickém a funkčním způsobu tvoření a uváděly se ustavičně pod společným jménem Ateliér Fellner a Helmer. Na rozdíl od Fellnera upřednostňoval Helmer klasicistické formy.
Ateliér Fellner a Helmer
Ateliér Fellner a Helmer (Fellner und Helmer) byl založen v roce 1873. Koncem +more_století'>19. století byl jedním z nejznámějších architektonických ateliérů ve Vídni. Jeho majitelé architekti Ferdinand Fellner (1847-1916) a Hermann Helmer navrhli a vyprojektovali za 43 let své spolupráce více než 200 staveb, které byly realizovány především na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Většina jimi navržených budov dodnes existuje a najdeme je v oblasti od Švýcarska po Rusko. Budovy jsou většinou postaveny a vyzdobeny v historizujícím slohu (neorenesance, neoklasicismus, neobaroko), někdy s prvky secese. Častými spolupracovníky ateliéru při výzdobě interiérů i exteriérů budov byly významní umělci své doby - Gustav Klimt a Ernst Klimt, Franz Matsch, Hans Makart, Theodor Friedl a mnoho dalších.
Specializací tohoto ateliéru byly budovy divadelní a koncertní, ve kterých se tito architekti zaměřili podstatnou měrou na bezpečnost a funkčnost provozu divadla. Bezpečnostní hlediska začala hrát důležitou úlohou při stavbě těchto budov poté, co koncem +more_století'>19. století vyhořela celá řada divadel v Evropě i USA. Právě Ateliér Fellner a Helmer zareagoval na novou poptávku nejrychleji a důraz na bezpečnostní hlediska se stal důležitou součástí jeho firemní pověsti.
Díky tomu byly architekti Fellner a Helmer v průběhu času pověření návrhem a realizací asi 50 divadelních budov - např. v Záhřebu, Salcburku, Berlíně, Szegedu, Bratislavě, Štýrském Hradci, Curychu, Budapešti a samozřejmě ve Vídni (např. +more Volkstheater nebo koncertní sál Ronacher). Na území dnešní České republiky najdeme divadelní budovy v Praze (Státní opera Praha), Brně (Mahenovo divadlo), Liberci, Jablonci nad Nisou a Karlových Varech.
Kromě bezpečnostních hledisek byla firma Fellner a Helmer vyhlášena také tím, že měla přijatelné ceny a přesně dodržovala termíny. I díky tomu získali tito architekti zakázky na řadu dalších staveb různého využití a účelu - projektovali panelové domy (těch bylo více než 100, asi nejznámější je luxusní obytný komplex Margarethenhof ve Vídni), obchodní domy (těch bylo 27), vily, paláce a zámky (těchto staveb projektovali asi 60, na území České republiky např. +more zámek Žinkovy), hotely, továrny, hvězdárny a lázeňské budovy a kolonády. Výraznou měrou zasáhly do celkového vzhledu především dvou lázeňských měst - Badenu a Karlových Varů. V Karlových Varech bylo podle jejich plánů vystaveno asi 20 budov. Mezi nejznámější patří již výše zmíněné divadlo, a také Císařské lázně, Grandhotel Pupp, rozhledna Goethova vyhlídka, Kolonáda Sadového pramene.
Ateliér Fellner a Helmer se stal díky jeho účinnosti, spolehlivosti při realizaci stavby, přísnému dodržování zásad požární ochrany budov ale i uvědomováním akustických aspektů stavec široce známým. V návaznosti na úspěšné projekty budov divadla dostávali Fellner a Helmer často také objednávky pro bytové a obchodní domy nebo vily a venkovské domy.
Výraz
Na průčelí ztvárňovali Fellner a Helmer jako základní prvek motiv kombinovaný v bohatství prvků. Používali hlavně portikus, lodžie, portály a boční věže. +more Stylisticky zvolili Fellner a Helmer formy, které měly kořeny v renesanci, motivy baroka, rokoka, ale také empíru. Přes takové modifikace byly zpracovány nová řešení. Pozoruhodné je, že podněty pro jednotlivé dekorační prvky byly zachyceny v historických budovách minulých období. Bytové a obchodní domy ukazují stejné formy a vyznačují se funkcionalistickým a zároveň reprezentativním způsobem tvoření. Otevřenost vůči moderním materiálům se ukazuje na projektu domu na Kärntnerstraße 12 ve Vídni, kde použili železobetonový skelet.
Díla (výběr)
Radnice v Liesingu * Městské divadlo v Klagenfurtu * Chortvatské národní divadlo v Záhřebu 1894-95 * Koncertní sál v Curychu (část dnešní curyšské budovy kongresu) * Hesenské státní divadlo ve Wiesbadenu, Německo; 1894 * Městské divadlo ve Varaždínu
S Fellnerem: * Městské divadlo ve Vídni; 1872 * Lidové divadlo v Budapešti; 1874 * Městské divadlo v Bratislavě, 1886 (dnes budova Opery SND) * Lidové divadlo ve Vídni; 1889 * Městské divadlo v Curychu; 1890 * Divadlo Pod lipami v Berlíně, 1891/1892 * Divadlo v Budapešti; 1896 * Německé divadlo v Hamburku; 1900 * Národní divadlo v Sofii; 1906 * Divadla v Karlových Varech, v Štýrském Hradci, Augsburgu, Berndorfu, Brně, Rijece, Karlsruhe, Salcburku... * Koncertní dům s divadlem ve Vídni; 1912-1913
lázeňské domy: * Grandhotel Pupp v Karlových Varech; 1896-1913 * Hotel Ambassador v Karlových Varech
Odkazy
Reference
Literatura
Dulla, M. - Moravčíková, H.: Architektura Slovenska v 20. století. Bratislava, Slovart 2002. 22, 56 s.
Externí odkazy
[url=http://eng.archinform.net/arch/3429.htm]Fellner und Helmer[/url]
Kategorie:Rakouští architekti Kategorie:Němečtí architekti Kategorie:Narození 1849 Kategorie:Úmrtí 1919 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 13. +more července Kategorie:Úmrtí 2. dubna Kategorie:Narození v Hamburku Kategorie:Úmrtí ve Vídni.