Sofie
Author
Albert FloresSofie je historický román od Aloise Jiráska z roku 1904. Hlavní postavou je česká šlechtična Sofie, která žije ve 14. století během vlády Karla IV. Čtenáře provádí osudy hrdinky a zároveň popisuje dobu, ve které žije. Sofie je vychovaná katolickou církví a její největším snem je stát se řeholnicí, aby se mohla věnovat bohu. Její přáním se ale staví do cesty její otec, který jí chce uzavřít politicky výhodný sňatek. Sofie se rozhoduje mezi svým osobním štěstím a povinnostmi vůči rodině a její volba ovlivňuje celý děj románu. Sofie je jednou z nejpůvabnějších postav z děl Aloise Jiráska a román je považován za jedno z nejlepších jeho děl. Téma knihy je věřícím člověkem a jeho snaha o nalezení správné cesty ve světě plném pokušení.
Sofie je hlavní město Bulharska; leží na úpatí pohoří Vitoša na západě státu, blízko srbských hranic. Východním okrajem města protéká řeka Iskăr. Město, kde žije okolo 1,3 miliónu obyvatel, což představuje asi 17,5% obyvatelstva Bulharska, je politickým, hospodářským i kulturním střediskem země. Sofie je také nejdůležitějším univerzitním městem v zemi, sídlí zde 9 univerzit.
Historie
+more7|Chrám_svatého_Mikuláše_Divotvůrce_(Sofie)'>Chrám sv. Mikuláše Divotvůrce Sofie má velmi dávnou historii, podle archeologických nálezů bylo místo osídleno už před osmi tisíci let. V 7. století př. n. l. zde vzniklo sídlo bojovných thráckých Serdů, podle nichž se nazývalo Serdica. Roku 339 př. n. l. je dobyl Filip II. Makedonský a roku 29 př. n. l. zde založili Římané město Ulpia Serdica, hlavní město vnitřní Dácie. Za císaře Trajána (98-117) město rozkvetlo, byla zde mincovna, fórum a řada veřejných budov. Koncem 2. století bylo město ohrazeno vysokou hradbou. Roku 342 sem svolali oba tehdejší římští spolucísařové koncil, který však neskončil úspěchem a nebyl uznán jako ekumenický. Roku 447 vyplenili Serdiku Hunové pod Attilou, později pak i Gótové.
Za císaře Justiniána I. +more bylo město obnoveno a opevněno, v letech 532-537 byl postaven kostel Sv. Sofie. Brzy nato dobyly Serdiku slovanské kmeny a název Serdika upadl v zapomenutí. Roku 809 ji dobyl bulharský chán Krum a město dostalo slovanský název Sreděc. Za byzantské vlády v 11. a 12. století se nazývalo Triadica, v době Druhé Bulharské říše bylo znovu opevněno a ve 14. století dostalo podle kostela název Sofia. Roku 1386 dobyli město po dlouhém obléhání osmanští Turci a drželi je po pět století. Město bylo sídlem rumelského beje a vznikla zde řada mešit a minaretů, vcelku ale chátralo a když je ruský generál Gurko roku 1878 dobyl, žilo zde asi 18 tisíc obyvatel v chatrných domech bez tekoucí vody.
Když roku 1879 rozhodlo ústavodárné shromáždění ve Velkém Tarnovu, že hlavním městem nového Bulharska bude Sofia, nastal v městě pohyb, obyvatel rychle přibývalo. V letech 1904-1912 byla postavena katedrála sv. +more Alexandra Něvského. Roku 1925 zorganizovalo bulharští komunisté bombový atentát na kostel Sveta Nedelja, při němž zahynulo přes 120 lidí a 500 bylo zraněno. Za 2. světové války, kdy Bulharsko stálo na německé straně, utrpěla Sofie spojeneckými nálety. Roku 1944 vyhlásil Sovětský svaz Bulharsku válku a celou zemi prakticky bez boje obsadil. 15. září 1946 zde Jiří Dimitrov vyhlásil lidovou republiku. Během její existence vznikla řada veřejných budov, sídlišť a továren. 10. listopadu 1989 komunistický režim padl a vzniklo demokratické Bulharsko. Hospodářská přestavba byla v Bulharsku velmi obtížná, Sofie se však rychle vzpamatovala a je dnes velmi živým městem.
Administrativní dělení
Město spadá do Oblasti Sofie, která se z hlediska státní správy dělí na 24 rajónů, přičemž některé z nich zahrnují kromě sofijských čtvrtí (kvartálů) také okolní vsi, nebo vůbec nezahrnují části vlastního města, které zabírá pouze na 15 % rozlohy oblasti.
Obyvatelstvo
Věková pyramida obyvatelstva Sofie (2021)
Colors= id:lightgrey value:gray(0.9) id:darkgrey value:gray(0.7) id:sfondo value:rgb(1,1,1) id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8)
ImageSize = width:900 height:400 PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 DateFormat = x.y Period = from:0 till:1300000 TimeAxis = orientation:vertical AlignBars = justify ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:100000 start:0 ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:50000 start:0 BackgroundColors = canvas:sfondo
BarData= bar:1870 text:1870 bar:1880 text:1880 bar:1887 text:1887 bar:1892 text:1892 bar:1900 text:1900 bar:1905 text:1905 bar:1910 text:1910 bar:1920 text:1920 bar:1926 text:1926 bar:1934 text:1934 bar:1939 text:1939 bar:1946 text:1946 bar:1951 text:1951 bar:1961 text:1961 bar:1971 text:1971 bar:1981 text:1981 bar:1991 text:1991 bar:2001 text:2001 bar:2011 text:2011 bar:2021 text:2021
PlotData= color:barra width:20 align:left bar:1870 from:0 till:19000 bar:1880 from:0 till:20501 bar:1887 from:0 till:30456 bar:1892 from:0 till:46628 bar:1900 from:0 till:67953 bar:1905 from:0 till:82621 bar:1910 from:0 till:102812 bar:1920 from:0 till:154025 bar:1926 from:0 till:213002 bar:1934 from:0 till:287095 bar:1939 from:0 till:401000 bar:1946 from:0 till:435000 bar:1951 from:0 till:539504 bar:1961 from:0 till:726557 bar:1971 from:0 till:905494 bar:1981 from:0 till:1094997 bar:1991 from:0 till:1190289 bar:2001 from:0 till:1120411 bar:2011 from:0 till:1226323 bar:2021 from:0 till:1284311
PlotData= bar:1870 at: 19000 fontsize:S text:19. 000 shift:(-8,5) bar:1880 at: 20501 fontsize:S text:20. +more501 shift:(-10,5) bar:1887 at: 30456 fontsize:S text:30. 456 shift:(-10,5) bar:1892 at: 46628 fontsize:S text:46. 628 shift:(-10,5) bar:1900 at: 67953 fontsize:S text:67. 953 shift:(-10,5) bar:1905 at: 82621 fontsize:S text:82. 621 shift:(-10,5) bar:1910 at: 102812 fontsize:S text:102. 812 shift:(-10,5) bar:1920 at: 154025 fontsize:S text:154. 025 shift:(-10,5) bar:1926 at: 213002 fontsize:S text:213. 002 shift:(-10,5) bar:1934 at: 287095 fontsize:S text:287. 095 shift:(-10,5) bar:1939 at: 401000 fontsize:S text:401. 000 shift:(-10,5) bar:1946 at: 435000 fontsize:S text:435. 000 shift:(-10,5) bar:1951 at: 539504 fontsize:S text:539. 504 shift:(-10,5) bar:1961 at: 726557 fontsize:S text:726. 557 shift:(-10,5) bar:1971 at: 905494 fontsize:S text:905. 494 shift:(-10,5) bar:1981 at: 1094997 fontsize:S text:1. 094. 997 shift:(-10,5) bar:1991 at: 1190289 fontsize:S text:1. 190. 289 shift:(-10,5) bar:2001 at: 1120411 fontsize:S text:1. 120. 411 shift:(-10,5) bar:2011 at: 1226323 fontsize:S text:1. 226. 323 shift:(-10,5) bar:2021 at: 1284311 fontsize:S text:1. 284. 311 shift:(-10,5).
TextData= fontsize:S pos:(20,20) text:"Zdroj: Národní statistický institut"
Ve městě žije 1 386 779 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 1 280 646 obyvatel. Podle sčítáni +more_září'>7. září 2021 bylo národnostní složení následující:.
Významné stavby
+more9|Zbytky_římských_lázní_s_kostelem_sv. _Jiří_|alt='>vlevo Basilika sv. Sofie, 6. stol. , vnitřek V Sofii se nachází 9 univerzit, sídlo metropolity Ortodoxní církve a římskokatolické diecéze. Mezi významné památky patří: * Katedrála sv. Alexandra Něvského, postavená jako výraz vděku ruskému carovi Alexandrovi II. , díky kterému Bulharsko získalo v roce 1878 nezávislost. Kostel dostal název patrona carské rodiny sv. Alexandra Něvského. Stavba, jejíž základní kámen byl položen v roce 1882, byla dokončena v roce 1912. Na náměstí před katedrálou stojí Alexandrův pomník. * Byzantský cihlový kostel svaté Sofie ze 6. století, který dal městu jméno, stojí v parku blízko katedrály. * Kostelík svatého Jiří ze 4. století s cennými freskami uprostřed římského fóra v samém centru města. * Ruský chrám svatého Mikuláše Divotvorce (1914) * Mešita Banja Baši ze 16. století, jeden z mála pozůstatků turecké vlády. * Archeologické muzeum v centru se starověkými a byzantskými památkami. * Národní galerie a Etnografické muzeum v bývalém carském paláci.
Doprava
V Sofii jezdí i tramvaje z dílen ČKD.
Ve východní části města leží mezinárodní letiště, od roku 2006 s novým terminálem.
Díky strategické poloze Sofie je město důležitým centrem pro mezinárodní železniční a automobilové trasy. Městem procházejí evropské trasy E79 z Rumunska do řecké Soluně a E80 z Portugalska do Turecka. +more Ve městě jsou zastoupeny všechny hlavní druhy dopravy (kromě vodní dopravy). V Sofii je celkem 8 železničních stanic, z nichž největší je centrální nádraží. Vedle něj je nové autobusové nádraží, největší a nejmodernější svého druhu v zemi.
Od roku 1901 je v Sofii tramvajová doprava, dnes má 21 linek a celkem 84 km tratí. Devět trolejbusových linek měří 104 km a v Sofii jezdí téměř 600 městských autobusů. +more Od roku 1998 má Sofia funkční systém metra, v současnosti se 27 stanicemi, celkově se však do budoucna plánuje vybudovat další stanice. Metro se stavělo dlouhých dvacet let, jeho výstavba totiž byla několikrát zastavena kvůli archeologickým nálezům i kvůli nedostatku finančních prostředků. Jednotné jízdné činí 1,6 leva. Ve městě jsou také velmi oblíbené taxi služby, hlavně díky cenové dostupnosti oproti jiným evropským metropolím.
Průmysl
+more0|Vitoša_(2290_m)_nad_Sofií|alt='>vlevo Město má velké metalurgické závody na výrobu kovů, dále je ve městě zastoupen strojní průmysl, textilní, chemický a potravinářský. Po skončení 2. světové války, došlo ve městě k rozsáhlé industrializaci a masové výstavbě bytových jednotek, které značně narušily estetický ráz města. Po pádu minulého režimu do Sofie zamířil zahraniční kapitál. Přední světové firmy zde otevřely své závody - např. Toyota a Pepsi. Také řada bank zde zřídila své pobočky pro celou oblast Balkánu.
Sport
Sofie je spolu s Turínem jediné město, které hostilo hry letní (1961, 1977) i zimní (1983, 1989) univerziády. Sofie byla také kandidátským městem pro pořádání zimních olympijských her 2014, byla ale vyřazena v prvním kole volby.
* Levski Sofia - fotbalový klub * CSKA Sofia - fotbalový klub * Lokomotiv Sofia - fotbalový klub * Slavia Sofia - fotbalový klub
Slavní rodáci
Boris III. +more (1894-1943), bulharský car od roku 1918 až do své smrti * Georgi Markov (1929-1978), bulharský spisovatel, žurnalista a disident * Marie Luisa Bulharská (* 1933), bulharská princezna * Simeon II. (* 1937), bulharský politik, bývalý bulharský car v letech 1943-1946 a předseda vlády Bulharska v letech 2001-2005 * Irina Bokovová (* 1952), politička, bývalá generální ředitelka UNESCO 2009-2017 * Kristalina Georgievová (* 1953), bulharská politička a ekonomka * Jordanka Donkovová (* 1961), bývalá bulharská atletka, běžkyně na 100 metrů překážek * Katerina Malejevová (* 1969), bývalá bulharská profesionální tenistka * Magdalena Malejevová (* 1975), bývalá bulharská profesionální tenistka * Antoaneta Stefanovová (* 1979), bulharská šachistka, mistryně světa v šachu z let 2004 až 2006 * Ivet Lalovová (* 1984), bulharská atletka, sprinterka * Stanislav Janevski (* 1985), herec * Ivelin Popov (* 1987), bulharský fotbalový záložník a reprezentant * Nina Dobrevová (* 1989), bulharsko-kanadská herečka * Sesil Karatančevová (* 1989), bulharská profesionální tenistka * Viktorija Tomovová (* 1995), bulharská profesionální tenistka.
Partnerská města
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Ottův slovník naučný, heslo Sofia. Sv. 23, str. 595
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20060402204037/http://sofiacouncil. bg/]Sofijská městská rada[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20180109030533/http://sofia. com/]Sofia. com[/url] * [url=http://www. sofia-life. com]Sofijská cestovní příručka - on-line[/url] * [url=http://bulharsko. evropou. cz/mista/sofie. html]Fotografie centra Sofie[/url] * [url=http://www. programata. bg]Kulturní průvodce[/url] * [url=http://sgt. 50webs. com/indexcz. htm]Městská doprava v Sofii. [/url].
Kategorie:Hlavní města v Evropě Kategorie:Univerzitní města Kategorie:Města v Bulharsku Kategorie:Oblast Sofie