Západní břeh Jordánu

Západní břeh Jordánu (též Předjordánsko, Jehuda ve-Šomron (Judea a Samaří), nebo , ha-Gada ha-ma'aravit (Západní břeh), ad-Daffa al-gharbíja (Západní břeh)) je označení pro vnitrozemské území na západním (pravém) břehu řeky Jordán na Blízkém východě. Mezinárodním společenstvím je částečně uznáváno jako součást Palestinských území (Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy).

Historie

Původně kanaánské území, od 14. stol. +more př. n. l. postupně osidlované izraelskými kmeny, tzv. Samaří v severním království do 722 př. n. l. , kdy byli tamní Židé vystěhováni do Asýrie a území částečně osídleno jinými národy. Po Kýrově ediktu v 6. století př. n. l. bylo znovu osidlováno Židy - po prvním židovském povstání a po povstání Bar Kochby 132-135 n. l. nastává pokles trvalého osídlení. Po byzantské, mamlúcké a turecké nadvládě dochází k postupnému židovskému znovuosídlení a začínají se trvaleji usazovat i první Arabové.

Po porážce osmanského impéria v první světové válce bylo toto území do roku 1948 součástí britské mandátní Palestiny. Při izraelské válce za nezávislost obsadilo území, které v r. +more 1947 předpokládala OSN jako prostor pro arabskou „národní domovinu“, tehdejší Zajordánsko, jež Západní břeh 24. dubna 1950 anektovalo. Arabská populace nevyvinula ani před válkou, ani po válce za nezávislost snahu o vytvoření státu, a tak území fakticky nepatřilo žádné existující zemi v regionu. Do roku 1967 bylo území součástí Jordánska, poté je v šestidenní válce obsadil Izrael, jímž je dodnes okupováno.

Z pohledu mezinárodní politiky je území považováno za součást vznikajícího Státu Palestina s ne jasně definovanými hranicemi (v rámci Izraele je děleno území na sektory C, B a A s převažujícím židovským, smíšeným nebo čistě arabským obyvatelstvem), který však dosud nedosáhl plné nezávislosti a nemá skutečnou územní integritu. V Izraeli existuje řada dobrovolnických hnutí osídlujících „biblické srdce Izraele“ od okamžiku, kdy je Izrael zabral ve válce. +more Z pohledu mezinárodních institucí jsou tato města a vesnice označovány za „ilegální osady“ a některá města a vesnice s arabským, tzv. palestinským obyvatelstvem jsou nazývány „utečenecké tábory“. Do dnešního dne zde vzniklo 242 osad. V srpnu 2005 byly čtyři osady ze Západního břehu Jordánu vyklizeny na pokyn Ariela Šarona.

Guvernoráty

Předjordánsko tvoří 11 guvernorátů: * Guvernorát Dženín * Guvernorát Túbás * Guvernorát Nábulus * Guvernorát Tulkarm * Guvernorát Salfit * Guvernorát Kalkílija * Guvernorát Ramalláh * Guvernorát Jericho * Guvernorát Jeruzalém * Guvernorát Betlém * Guvernorát Hebron

Galerie

Soubor:Ma'ale adumim 01. jpg|Izraelská osada Ma'ale Adumim na Západním břehu Jordánu Soubor:Bil'in (34). +moreJPG|Zatčení palestinského demonstranta na Západním břehu Jordánu Soubor:Palestine_election_map. PNG|Mapa Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy. Území pod palestinskou samosprávou jsou tmavě zelená, území pod správou Izraele jsou zelenožlutá. Soubor:West Bank Access Restrictions. pdf|Mapa z roku 2012. Území pod správou Izraele jsou modrá, izraelské osady jsou vyznačeny fialově. Soubor:Trump Peace Plan (cropped). jpg|Mírový plán prezidenta Trumpa z ledna 2020, který navrhoval vznik samostatného Státu Palestina (vyznačen modře).

Odkazy

Reference

Související články

Judea a Samaří * Izraelsko-palestinský konflikt * Izraelská bezpečnostní bariéra

Externí odkazy

Kategorie:Sporná území *Západní břeh Jordánu Kategorie:Povodí Jordánu