Stát Palestina

Technology

12 hours ago

Author

Stát Palestina je neuznaný stát na Blízkém východě, který se nachází na území Gazy a Západního břehu Jordánu. V roce 1988 Palestinská národní rada jednostranně vyhlásila nezávislost Palestiny, kterou však dosud není Evropská unie ani Spojené státy oficiálně uznávají. V roce 2012 Palestina získala status nečlenského pozorovatele ve Spojených národech. Stát Izrael však stále kontroluje většinu území a Palestina se proti tomu dlouhodobě snaží bojovat. Konflikt mezi oběma zeměmi je jedním z hlavních problémů na Blízkém východě.

Stát Palestina , zkráceným názvem Palestina , je stát vyhlášený 15. listopadu 1988 v exilu v Alžírsku přijetím jednostranné deklarace nezávislosti Národní radou Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). V době přijetí deklarace nemělo OOP jakoukoli kontrolu nad územím, které si nárokovalo (v té době je ovládal Izrael). Rozsahem se jednalo o nově zkonstruovaná, tzv. palestinská území definovaná podle hranic z roku 1967, přičemž hlavním městem se měl stát Jeruzalém. K tomu bylo vytvořeno i pojmenování lidu arabské národnosti „Palestinci“.

Summit Ligy arabských států v roce 1974 prohlásil OOP „jediným legitimním zástupcem palestinského lidu a zdůraznil jeho právo na založení nezávislého státu“. Dne 22. +more listopadu 1974 získalo OOP pozorovatelský status „nestátní entity“ v Organizaci spojených národů, díky čemuž mělo možnost vystupovat před Valným shromážděním OSN, ale nemohlo hlasovat. Po vyhlášení nezávislosti Valné shromáždění tuto deklaraci oficiálně „vzalo na vědomí“ a od té doby používalo při zmínce o palestinském stálém zástupci název Palestina namísto Organizace pro osvobození Palestiny. Dne 29. listopadu 2012 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci č. 67/19, která zvýšila status palestinského zástupce na nečlenský stát (pro tento krok hlasovalo 138 zejména muslimských a evropských států, 9 hlasovalo proti a 41 se zdrželo).

V roce 1993 Izrael uznal v rámci mírových dohod z Osla vyjednávací tým OOP za „zástupce palestinského lidu“ a OOP v reakci na to uznalo právo Izraele na existenci v míru, přijalo rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. +more_242'>242 a 338 a zřeklo se „násilí a terorismu“. Na základě mírových dohod z Osla vznikl prozatímní orgán Palestinská autonomie (též Palestinská samospráva), který vládne na části palestinských území (Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy), vymezených několika izraelsko-palestinskými dohodami z 90. let 20. století. Izrael v roce 2005 po mezinárodním nátlaku jednostranně opustil Pásmo Gazy a po převratu v roce 2007 toto území ovládá hnutí Hamás. Palestinská samospráva, vedená hnutím Fatah, tak má fakticky pouze kontrolu nad Západním břehem Jordánu. V dubnu 2011 uzavřely obě strany vnitropalestinského sporu dohodu o usmíření, ale její implementace zatím nebyla naplněna zejména pro aspirace Hamasu na ovládnutí západního břehu.

Mapa s vyznačením států uznávající Stát Palestinu (zeleně) K 27. +more září 2013 uznalo Stát Palestina celkem 134 ze 193 členských států OSN (téměř 70 %). Některé státy, které tento stát neuznaly, uznávají OOP jako zástupce palestinského lidu. Stát Palestina uznala ČSSR v roce 1988. Do té doby v ČSSR existovalo od roku 1976 zastoupení Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), od roku 1983 s diplomatickým statusem. Zastoupení Palestinské národní správy (PNS) v Česku nese označení Velvyslanectví Státu Palestina od února roku 1989. ČR uznala všechny státy, které ke dni 31. 12. 1992 uznávalo Československo a to čl. 5 odst. 1 ústavního zákona č. 4/1993 Sb. , o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR[url=https://web. archive. org/web/20110928142912/http://aplikace. mvcr. cz/archiv2008/sbirka/1993/sb03-93. pdf],]tedy teoreticky i Stát Palestina. V současné době toleruje [[status quo[/url]] palestinského zastoupení v Praze, a to přesto, že vláda reciproční vztahy se Státem Palestina neudržuje, ale jedná jen s palestinskou samosprávou. Mírové dohody z Osla z roku 1993 zahraniční zastoupení PNS sice formálně nepřipouštějí, nicméně kodifikují zachování úrovně již existujících diplomatických misí. Tento postoj je v souladu s politikou Evropské unie.