Palestinci

Technology

12 hours ago

Author

Palestinci ( aš-ša'b al-filastíní), ( al-Filastínijjún), nebo také Palestinští Arabové ( al-'Arab al-filastínijjún) jsou národ zahrnující skupiny potomků lidí, kteří žili, nebo se do roku 1947 usadili na území Palestiny. Etnicky jsou často egyptského, syrského, nebo jordánského původu. Lingvisticky a kulturně Arabové. Za osmanské vlády v 19. stol. bylo území Palestiny nuceně osidlováno, další dominantní proud zejména na území Gazy, ze kterého bylo vytvořeno pozdější palestinské etnikum, byl egyptský „exil“. Navzdory exodu v důsledku války v r. 1947 a války v r. 1967 více než polovina světové populace Palestinců zůstala na území tzv. Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Izraele. Mnoho Palestinců jsou oficiálně uprchlíci nebo vnitřně vysídlení. Jsou jedinou entitou na světě, kde je OSN status uprchlíka přiznáván i 3. generaci potomků. V Pásmu Gazy jich žije více než milion, tři čtvrtě milionu na tzv. Západním břehu a milion na Izraelských územích z před roku 1947.

Mnoho Palestinců žije v diaspoře, více než polovině těchto lidí je bráněno (např. v Libanonu) získat státní příslušnost. +more Kolem 2,6 milionů lidí, kde je do značné míry neprůkazné, kolik z nich je uprchlíky a kolik zde dlouhodobě kontinuálně žilo, je v sousedním Jordánsku; 1,5 milionu žije v Sýrii a Libanonu a další čtvrt milionu v Saúdské Arábii. Půlmilionová diaspora v Chile je největší mimo Arabský svět.

S Islámskou expanzí v 7. století přišla a několikrát se obměnila arabská populace Palestiny vyznávající sunnitský islám, nicméně původní značná část obyvatelstva z byzantských dob zůstávala křesťany, kteří se dnes hlásí k různým denominacím. +more Podle údajů českého ministerstva zahraničí se jedná o 98 % muslimů a 2 % křesťanů. Významné jsou také komunity Drúzů a Samaritánů, které se většinově nepovažují za „Palestince“. Vernakulárním jazykem Palestinců bez rozdílu vyznání je Arabština. Izraelští Arabové jsou bilingvní a hovoří plynně hebrejsky.

Historie Palestinské národní identity je otázkou diskutovanou mezi učenci. Právní historik Assaf Likhovski zastává názor, že palestinská identita se začala projevovat v prvních dekádách 20. +more století. První požadavek na národní nezávislost Levanty byl deklarován Syrsko-palestinským kongresem 21. září 1921. Po vzniku státu Izrael a palestinských exodech v letech 1948 a 1967 začal termín Palestinec označovat nejen místo narození, ale také sdílenou minulost a budoucnost ve smyslu zamýšleného Státu Palestina.

V roce 1964 byla založena Organizace pro osvobození Palestiny jako zastřešující organizace pro skupiny, které reprezentují Palestince na mezinárodní úrovni. Palestinská autonomie, oficiálně ustanovená jako výsledek Dohod z Osla, je správní orgán nominálně zodpovědný za správu palestinských měst a uprchlických táborů na Západním břehu a v Pásmu Gazy.

Etymologie

Řecké označení Palaistínē (Παλαιστίνη), k němuž je příbuzné arabské Filastin (فلسطين), se poprvé objevuje v dílech řeckého historika Hérodota z 5 století př. n. +more l. , kde popisuje přímořskou zemi situovanou mezi Fénicií a Egyptem. Herodotos využíval tento termín také jako etnonymum, když psal o „Syřanech z Palestiny“ nebo „Palestinských Syřanech“ - etnické amorfní skupině, kterou odlišuje od Féničanů. V Semitských jazycích například v Akkadštině slovo Palastu odkazuje k jižnímu území. Ve starověké Hebrejštině je příbuzným slovem Plištim, překládané jako Pelištejci, které však nerozlišuje jednotlivé Mořské národy, které se u hranic s egyptskou říší po vytlačení z Egypta usídlily kolem roku 1100 př. n. l.

Označení Syrská Palestina bylo nadále užívána starověkými historiky, geografy a dalšími pro oblast mezi Středozemním mořem řekou Jordán, například ve spisech Filóna, Josefa Flávia nebo Plinia staršího. Poté, co Římané přejmenovali po židovských povstáních Judeu, byl termín "Palestina" jako oficiální administrativní jméno oblasti v 2. +more století našeho letopočtu nadále užíván; byl vyražen na mincích úředních listinách a pronikl dokonce do rabínské literatury. Arabské slovo Filastin pak bylo logicky užívané k označení regionu arabskými geografy.

Palestinská rodina z Ramalláhu, 1905. +more Během trvání Britského mandátu Palestina byl termín „Palestinec“ užíván pro zjednodušení pro všechny jeho občany bez rozdílu náboženské nebo etnické příslušnosti.

Po vyhlášení nezávislosti Izraele, v roce 1948, se užívání termínů „Palestina“ a „Palestinský“ pro Palestinské Židy přestalo používat. Například anglicky psané noviny The Palestine Post, založené Židy v roce 1932, změnily svůj název v roce 1950 na The Jerusalem Post. +more Židé v Izraeli a na Západním břehu se dnes v návaznosti na geografickou a historickou identitu označují jako Izraelci. Arabští občané Izraele se označují jako Izraelci nebo Palestinci nebo Arabové.

Organizace pro osvobození Palestiny v roce 1968 definovala „Palestince“ jako „ty Araby, kteří do roku 1947 sídlili v Palestině bez rozdílu toho, zda byli vyhnání nebo tam zůstali. Kdokoliv, kdo se narodil po tomto datu palestinskému otci, i mimo Palestinu, je Palestincem. +more Arabská národnost není nábožensky specifikovaná, zahrnuje Arabsky mluvící muslimy, Arabské křesťany a další náboženské komunity jako jsou Samaritáni a Drúzové, které také mluví arabštinou. Palestinští Židé jsou do této definice také zahrnuti, avšak pouze arabsky mluvící židé, kteří sídlili v Palestině před počátkem sionistické invaze. “ Charta OOP také zavádí pojem, že „Palestina s hranicemi, které měla v rámci Britského mandátu, je nedělitelnou teritoriální jednotkou“.

Názory na historickou existenci národa

Izraelský pohled

V minulosti vyjádřilo více vědců a osobností pochybnost nad historickou existencí palestinského národa. Patří mezi ně například bývalá izraelská ministerská předsedkyně Golda Meirová, která tak učinila v červnu 1969 v rozhovoru pro britský list The Sunday Times. +more Dodala, že až do konce 60. let „nikdo, a nejméně ze všech ostatní arabské národy, neuznal existenci, či dokonce potenciální existenci, takovéhoto národa. “ Na otázku redaktorů, zdali „považuje palestinské bojovníky, takzvané fedajíny, za důležitý nový prvek Blízkého východu“ odpověděla doslova:.

Arabský člen Knesetu a profesor Azmí Bišára se v izraelské televizi vyjádřil také k existenci palestinského národa.

Pohledy v rámci OOP

V roce 1977 se v podobném duchu vyjádřil tehdejší člen výkonného výboru Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Zahír Músejn v rozhovoru pro nizozemský deník Trouw, když prohlásil, že žádný palestinský národ jako takový není. Jeho názor však nekorespondoval s většinovým názorem vytvořeným OOP a reflektoval panarabský postoj k palestinské otázce. +more Músejn tehdy doslova prohlásil:.