Jordánsko

Jordánsko (arabsky الأردن Al-ʾUrdun), plným názvem Jordánské hášimovské království, je stát v oblasti Blízkého východu. Administrativně je rozdělen na 3 regiony, 12 gubernií (muhafatha), 51 okresů (liwa) a mnoho podoblastí (qada). Na severu sousedí se Sýrií, na severovýchodě s Irákem, na jihu se Saúdskou Arábií a na západě s Palestinou s Izraelem. Na jihozápadě má krátký přístup k Rudému moři.

Rozloha Jordánska je 89 342 km², stát leží v subtropickém pásu. Podle údajů z roku 2017 má Jordánsko 10 248 069 obyvatel, z čehož značnou část tvoří palestinští, iráčtí nebo syrští uprchlíci.

V historii se na území dnešního Jordánska vystřídala množství království a vládců, egyptští, izraelitští, Asyřané, Peršané, Řekové a Římané. Jakmile muslimští Arabové porazili v sedmém století Byzantskou říši, Jordánsko připadlo pod Umajjovský chalífát, poté pod Osmanskou říši (vláda Osmanů trvala v letech 1516-1916). +more Po Velkém arabském povstání se díky prohře Osmanské říše v první světové válce a přesile Britů dokázali Jordánci s dalšími menšinami osamostatnit. Poté bylo Jordánsko připojeno pod mandátní území Transjordánsko a stalo se kolonií. Po vyhlášení nezávislosti propukla roku 1948 válka mezi Izraelem a Jordánskem, při níž Jordánsko získalo západní břeh Jordánu, ale později jej v druhé válce (1967) ztratilo a spousta Palestinců uprchla do Jordánska. V roce 1994 podepsali lídři Jordánska a Izraele mírovou smlouvu. Současný král Abdalláh II. se snaží o co největší růst země a dnes je Jordánsko bohatá a poměrně vyspělá země.

Ve starších pramenech je současné území uváděno jako Transjordánsko nebo Zajordánsko, protože leží na východ od Jordánu. Jako Transjordánsko (nebo Zajordánsko) je také označováno území dnešního Jordánska v letech 1921-1946, kdy podléhalo jako mandátní území Britům.

Historie

alt=trg Vzhledem k tomu, že Zajordánsko se nachází v oblasti Předního východu, rozvíjelo se zde zemědělství již od raného neolitu. +more Mezi lety 6500 a 5500 př. n. l. se podnebí stalo teplejším a sušším, což způsobilo úplnou desertifikaci oblastí na východě. Ačkoli písmo bylo vynalezeno v Mezopotámii a Egyptě kolem roku 3000 př. n. l. , do oblasti Kanaánu se rozšířilo až o tisíc let později.

V době železné (od +more_n. _l. '>12. století př. n. l. ) se v oblasti dnešního Jordánska vytvořila tři království. Byly to od severu k jihu Ammón, Moáb a Edóm. Hlavním městem Ammónu byl Rabat Ammón, dnešní Ammán. Hlavním městem Moábu byl Kir, dnešní Kerak. Hlavním městem Edómu byla Bozra mezi dnešní Tafilou a Šobakem. Obyvatelstvo Ammónu, Moábu a Edómu bylo semitského původu, blízce příbuzné sousedním Izraelitům.

Od 9. století př. +more n. l. ovládli postupně území Jordánska Asyřané, Babyloňané, Peršané a Seleukovci. Na přelomu letopočtu bylo území součástí Nabatejského království, které sahalo až do dnes syrského města Bosra. Nabataejci v té době postavili slavné skalní město Petra. Nabatejské království bylo v roce 106 n. l. dobyto Římskou říší. V 7. století zabrali Jordánsko od Byzantské říše muslimští Arabové. Území se nevyhnulo střetům křižáků s muslimy ve 12. století. Křižáci byli z území nakonec vytlačeni. V 16. století oblast zabrala Osmanská říše, která ovládala území do konce první světové války, než ho dobyli Britové. Transjordánsko 1920.

Britská správa a autonomie

+more_Lawrence,_Herbert_Samuel,_Emir_Abdullah_-_Amman_1921. jpg|náhled|vlevo|150px|Emír_Abdalláh_s_Lawrence_z_Arábie'>Lawrencem z Arábie v Ammánu 1921 Za první světové války se v tehdejší osmanské Mezopotámii vylodila britská vojska a celou ji obsadila. Po válce připadla oblast Iráku Velké Británii jako mandátní území a převzali také vládu nad oblastí Jordánska a Palestiny, která tvořila společný územní celek. .

Roku 1921 byla ustanovena monarchie pod vládou Hášimovců jako britský protektorát a emirát Zajordánsko, nad nímž svěřili vládu hášimovskému vládci Abdalláhovi (viz Churchillova bílá kniha). Ten byl sice předtím zvolen králem Iráku, ale o vládu jej tam připravil jeho mladší bratr +more'>Fajsal, který se stal iráckým králem po tom, co Francouzi zmařili jeho aspirace na vládu ve Velké Sýrii. Aby Abdalláha odškodnili, svěřili mu Britové vládu nad Jordánskem (což byla na rozdíl od Iráku málo významná země). Abdalláh se ujal vlády pod britským protektorátem jako emír Transjordánska.

Již jako emír Zajordánska se Abdalláh I. +more roku 1921 zúčastnil korunovace svého bratra Fajsala I. iráckým králem, sám však korunován nebyl a i na titul krále si musel na rozdíl od něj počkat do skončení britského mandátu. Abdalláh ustanovil v roce 1928 legislativní radu, ta však zůstala jen poradním orgánem a nechala Abdalláha, aby vládl jako samovládce.

Během druhé světové války byl Abdalláh věrným spojencem Britů, dodržoval pravidla mezi Brity jako protektorátní mocností a sebou jako vládcem Transjordánska. Jordánská arabská legie také pomáhala potlačit proněmecké povstání v Iráku v roce 1941.

Nezávislost

+more_po_prohlídce_opuštěného_izraelského_tanku_po_Bitva_o_Karamé'>bitvě u Karamehu v roce 1968 Skutečnou nezávislost získalo území v roce 1946, kdy bylo vyhlášeno Transjordánské království a záhy nato se zúčastnilo války s nově vzniklým Izraelem v letech 1948-1949. Válkou získalo území za řekou Jordán (tzv. západní břeh Jordánu) a přejmenovalo se na Jordánsko. Spolu s přejmenováním dochází i ke změně titulu krále Abdalláha z krále Transjordánska na krále Jordánska. Král Abdalláh byl zavražděn v roce 1951 a na jeho místo nastoupil jeho syn Talal, který ovšem nevládl déle než rok a abdikoval. Roku 1952 tedy nastoupil jeho syn Husajn, vnuk krále Abdalláha. V roce 1967 vypukla další arabsko-izraelská válka, které se Jordánsko opět účastnilo. Válka skončila pro Jordánsko porážkou a ztrátou celého západního břehu Jordánu, který je dodnes obsazen Izraelem. Jordánsko se již tohoto území vzdalo. Na jordánské území začaly proudit velké davy palestinských uprchlíků z Izraele. Palestinci tvoří nyní asi 55 % arabského obyvatelstva země. Ve válce mezi Irákem a Íránem stálo Jordánsko na straně Iráku. Místní vláda se pokoušela při operaci Pouštní bouře zachovávat neutralitu. V roce 1994 došlo nakonec k mírovým rozhovorům s Izraelem a byl ukončen válečný stav. Roku 1999 zemřel král Husajn a na trůn nastoupil jeho syn Abdalláh.

Od konce roku 2010 až do současnosti ve většině arabských států probíhaly nebo probíhají protesty, nepokoje, povstání a revoluce, které jsou nazývány jako „arabské jaro“. Jordánsko je jedna z mála zemí, o které se dá říci, že dominovému efektu arabského jara odolala. +more Jediným důsledkem bylo, že po protestech král Abdalláh II. odvolal premiéra a jeho vládu. Po pádu režimu prezidenta Husního Mubáraka v Egyptě v roce 2011 představuje jediného relevantního arabského spojence Spojených států a Izraele na Blízkém východě. Jordánsko se potýká s mnoha problémy na domácí scéně. Jedná se zejména o neúspěšný boj s korupcí, nedostatek surovinových a přírodních zdrojů, zejména zásob pitné a užitkové vody. V případě ropy a zemního plynu je Jordánsko plně odkázané na dodávky od zahraničních partnerů, což v minulosti několikrát způsobilo vážné ekonomické problémy, vyvolalo u jordánské společnosti obrovské pobouření a spustilo vlnu demonstrací a občanských protestů. Jordánsko rovněž bojuje s vysokou mírou nezaměstnanosti a neefektivním nakládáním s veřejnými financemi a dalšími problémy.

Velkým problémem je jordánská imigrační politika, která je známá svou otevřeností, což mělo donedávna pozitivní ekonomické efekty. V roce 2013 pobývalo na území království přibližně 2,5 milionu Palestinců a velký počet Iráčanů. +more Ti do země uprchli v důsledku invaze spojeneckých vojsk do Iráku v roce 2003. Problémy s imigranty v zemi prohlubuje příliv syrských uprchlíků. Syrskému exodu jsou kromě Jordánska vystaveny též Turecko a Libanon. Jordánské království je však z hlediska počtu uprchlíků na jeho území pod tlakem nejvíce. Druhý významný problém představuje pro Jordánsko pašování zbraní, vojenského materiálu a nelegální přechod osob přes jordánsko-syrské hranice. Nadále stoupá počet jordánských občanů, většinou členů radikálně islamistických skupin, kteří se snaží nelegálně překročit hranice, aby se účastnili bojů na straně syrských rebelů. Nejedná se však výlučně o občany Království, ale islamisté z celého Blízkého východu mnohdy využívají Jordánsko jako tranzitní zemi k přechodu do Sýrie. Jordánsko je rovněž ohroženo teroristickými útoky a jinými radikálními tendencemi vyvolanými aktivitou islamistů a nelegálním transferem zbraní.

Geografie

Výhled na východní Ammán Rozloha Jordánska je jen o málo větší než rozloha ČR. +more Na východě tvoří tři čtvrtiny země kamenitá poušť. V zemi se nachází Jordánské údolí, které je součástí Velké příkopové propadliny. Protéká jím řeka Jordán, která se vlévá do Mrtvého moře, jež je 394 m pod úrovní oceánu. Na Západním břehu jsou asi 900 m vysoké vápencové kopce. Velká příkopová propadlina pokračuje na jih až do Akabského zálivu, kde Jordánsku patří 20 km dlouhé pobřeží. Nejvyšší hory jsou na jihu země, nejvyšší hora, Džabal Ram, měří 1754 m. Na sever od těchto hor povrch země klesá a přechází v kamenitou poušť.

Podnebí

Na západě jsou středomořské klimatické podmínky, na východě pak pouštní s tím, že počet srážek klesá úměrně směrem do vnitrozemí. Na 90 % území jsou průměrné roční srážky menší než 20 cm, na některých místech dokonce pouhých 2,5-5 cm. +more Hory jsou na tom lépe, neboť sem zasahují vlhké větry od Středozemního moře. V Ammánu jsou průměrné teploty 8 °C v lednu a 25 °C v červenci. Srážky zde pak činí 27 cm.

Města

Ammán je nejvýznamnějším průmyslovým centrem a je v něm přes 50 % veškerého průmyslu v zemi. Je to významné místní centrum a stal se i bankovním střediskem. +more Zarká (421 000 obyvatel v roce 1994) je druhým největším městem a Irbid (281 000 obyvatel v roce 1994) je třetím největším městem. Všechna města leží na severu, jediným jižním význačnějším městem je Akaba, jediný jordánský přístav ležící na břehu Rudého moře.

Politika

Zahraniční vztahy

Království sledovalo prozápadní zahraniční politiku a udržovalo úzké vztahy se Spojenými státy a Spojeným královstvím. Během první války v Zálivu (1990) byly tyto vztahy poškozeny jordánskou neutralitou a udržováním vztahů s Irákem. +more Později Jordánsko obnovilo své vztahy se západními zeměmi svou účastí na vymáhání sankcí OSN vůči Iráku a na mírovém procesu v jihozápadní Asii. Po smrti krále Husajna v roce 1999 se vztahy mezi Jordánskem a zeměmi Perského zálivu výrazně zlepšily. Husajn a John Kerry. Jordánsko je klíčovým spojencem USA a Spojeného království a je spolu s Egyptem a Spojenými arabskými emiráty jedním z pouhých tří arabských národů, které podepsaly mírové smlouvy s Izraelem. Jordánsko považuje nezávislý Palestinský stát s hranicemi z roku 1967 za součást řešení dvou států a nejvyššího národního zájmu. Vládnoucí hášimovská dynastie má svatá místa v Jeruzalémě od roku 1924, což je pozice znovu upevněná v izraelsko-jordánské mírové smlouvě. Rozruch v mešitě Al-Aksá v Jeruzalémě mezi Izraelci a Palestinci vytvořil napětí mezi Jordánskem a Izraelem ohledně bývalé ochraně muslimských a křesťanských míst v Jeruzalémě.

Jordánsko je zakládajícím členem Organizace islámské spolupráce a Arabské ligy. Má „pokročilý status“ s Evropskou unií a je součástí Evropské politiky sousedství, jejímž cílem je posílit propojení mezi EU a jejími sousedy. +more Jordánsko a Maroko se v roce 2011 pokusily připojit k Radě pro spolupráci arabských států v Zálivu, ale země v Zálivu místo toho nabídly pětiletý program rozvojové pomoci.

Ekonomika

Doprava

Pohled na část hlavního města Ammán. +more V zemi je vybudováno přes 1 154 km železnic a 6 856 km silnic. Jordánská letecká společnost The Royal Jordanian Airline poskytuje mezinárodní služby na letištích v Ammánu a Akabě. Ammán je spojen silnicí s Akabou, na západ s Jeruzalémem a na sever s Damaškem. Ze Sýrie vede železnice procházející Ammánem a pokračující na jih do Naqb Ishtaru s odbočkou do Akaby, která je jediným, a proto klíčovým jordánským přístavem.

Těžba

Nejdůležitější nerostnou surovinou jsou fosfáty, které jsou také nejdůležitější vývozní komoditou. Ročně se jich vytěží přes 4 000 000 tun. +more Druhou nejdůležitější surovinou je potaš, která se těží z Mrtvého moře a její těžba přesahuje 1 000 000 tun ročně. V zemi jsou menší zásoby mědi, železné rudy a niklu, těží se i mramor a keramická hlína. Ze Saúdské Arábie se do rafinérií ve městě Zarká přivádí ropovodem ropa. Na severovýchodě se od roku 1989 těží zemní plyn, který se využívá v tepelných elektrárnách.

Zemědělství

Olivové farmy u města Souf na severu Jordánska Východní Jordánsko je tvořeno převážně pouštěmi, jižní polopouštěmi. +more Pouze 4 % země jsou vhodná k obdělávání půdy a 8 % se používá jako pastviny. Přesto je zemědělství hlavní činností a zaměstnává 20 % aktivního obyvatelstva. Hlavními produkty jsou rajče jedlé, olivy, tabák, citrusy a pšenice. V zemi je víc než milion ovcí, 450 000 koz, 33 000 kusů dobytka a 14 000 velbloudů. Některá z těchto zvířat jsou ještě stále chována kočovnými beduíny. Vážným problémem je eroze půdy. Některé oblasti jsou uměle zavlažovány. Nejlepší půdou pro pěstování ovoce je Západní břeh, ale celkem dobře se plodinám daří i v údolí řeky Jordán a na svazích kolem něho. V oblasti jižní pouště byla zřízena hospodářství využívající vodu, která se čerpá z hlubokých podzemních zásobníků vody. Rybaření v řece Jordánu a Jarmúku slouží jako potravinový zdroj.

Průmysl

Hlavní průmyslová odvětví jsou spojena s fosfáty, uhličitanem draselným, ropnými rafinériemi a výrobou cementu. V Jordánsku se nachází také některá odvětví lehkého průmyslu. +more Ropná rafinérie ve městě Zarká zajišťuje dodávky pro místní spotřebu nafty a elektřiny. Další důležitá elektrárna je v Ammánu; 99 % veškeré elektrické energie zajišťují tepelné elektrárny, ale Jordánsko má v plánu stavbu elektrárny jaderné, na kterou chce získat prostředky v zahraničí . Rozvíjejí se některá menší průmyslová odvětví - konzervování ovoce a zeleniny, výroba cigaret, olivového oleje a mýdla. Turistický průmysl utrpěl velké škody při ztrátě Západního břehu s mnoha památkami z biblických dob. V plánu je výstavba nových rekreačních středisek a Slabě na hranicích s Izraelem.

Turistika

Hotel Four Seasons v Ammánu V roce 2005 je Jordánsko poměrně bezpečná země i pro turistiku, za předpokladu, že se pohybujete v obydlených oblastech větších měst a pobřeží Rudého moře. +more Naproti tomu odlehlé oblasti bezpečné nejsou a mohou ještě stále obsahovat např. miny zbylé po válečných konfliktech. V těchto místech běžně najdete značku lebky se zkříženými hnáty, která označuje neprověřené území.

Turistickým magnetem Jordánska je zejména skalní město a archeologické naleziště Petra, které bylo zařazeno na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a je jedním ze sedmi nových divů světa. V bibli je označováno jako Selá a Arabové mu dali jméno Mojžíšovo údolí.

Dalšími turistickými atrakcemi jsou např. Mrtvé moře, památky z doby Římské říše nebo řada přírodních rezervací.

Demografie

Graf růstu populace v letech 1960-2005 Jordánsko má 6,5 milionu obyvatel (2012), což představuje zvýšení z 1,57 milionu obyvatel v roce 1971. +more Populace Jordánska se vyznačuje rychlým růstem, k čemuž jí napomáhá nejen poměrně vysoká míra porodnosti, ale hlavně neustálý příliv uprchlíků z okolních zemí regionu postižených válečnými konflikty. Podle OECD se jordánská populace mezi lety 1990 a 2008 zvýšila o 2,7 milionu, což je 86% nárůst. Oproti tomu ve stejné době populace Libanonu narostla o 39 %, Izraele o 56 %, Sýrie o 67 % a Palestiny o 106 %.

Hustota zalidnění je velmi vysoká v úrodném pásmu kopců na severozápadě podél hranic s Izraelem, ale celkově činí 68,4 obyvatel/km² kvůli tomu, že většinu území tvoří poušť.

Obyvatelstvo Jordánska tvoří z 98 % Arabové a přes 80 % jsou sunnitští muslimové. Dále 1 % tvoří Čerkesové a 1 % Arméni.

Imigranti a uprchlíci

Původními obyvateli jsou beduínští Arabové. Jordánsko v minulosti absorbovalo velké množství imigrantů prchajících před válkou a perzekucí, takže většina obyvatel Jordánska jsou imigranti nebo jejich potomci. +more Čerkesové se zde usadili ve druhé polovině 19. století (podobně jako Čerkesové v Palestině). Důvodem k emigraci z Ruska byly represe po potlačení čerkeského povstání proti carské vládě v roce 1858. Arabsko-izraelské konflikty v letech 1948 (první arabsko-izraelská válka) a 1967 (Šestidenní válka) způsobily, že do Jordánska uteklo mnoho palestinských uprchlíků, z nichž 200 000 pobývá v uprchlických táborech. V současnosti je počet registrovaných palestinských uprchlíků v Jordánsku zhruba 2,1 milionu.

Za války v Iráku do Jordánska uprchlo mnoho Iráčanů, v roce 2007 se jejich počet odhadoval na 700 000-1 000 000. V poslední době do Jordánska dorazilo také množství uprchlíků prchajících před válkou v Sýrii. +more Dále zde pracuje mnoho manuálních pracovníků původem z Egypta, Sýrie, Indonésie a Jižní Asie.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Západní břeh Jordánu

Externí odkazy

Kategorie:Státy Asie Kategorie:Asijské monarchie Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1946 Kategorie:Členové Ligy arabských států